Antonín Novotný - Antonín Novotný
Antonín Novotný | |
|---|---|
 Antonín Novotný v roce 1968 | |
| První tajemník Komunistické strany Československa | |
| V kanceláři 14. března 1953 - 5. ledna 1968 | |
| Předcházet | Klement Gottwald jako předseda strany |
| Uspěl | Alexander Dubček |
| 6. prezident Československa | |
| V kanceláři 19. listopadu 1957 - 22. března 1968 | |
| Předcházet | Antonín Zápotocký |
| Uspěl | Ludvík Svoboda |
| Osobní údaje | |
| narozený | 10. prosince 1904 Letňany, Čechy, Rakousko-Uhersko |
| Zemřel | 28. ledna 1975 (ve věku 70) Praha, Československo [1] |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Manžel (y) | Božena Novotná |
| Podpis |  |
Antonín Josef Novotný (10. prosince 1904-28. Ledna 1975) byl První tajemník z Komunistická strana Československa od roku 1953 do roku 1968 a také zastával funkci Prezident Československa od roku 1957 do roku 1968. Byl horlivým zastáncem tvrdé linie a byl Novotný nucen vzdát se otěže moci Alexander Dubček během krátkodobého reformního hnutí v roce 1968.
Životopis
Raná léta
Antonín Novotný se narodil v Letňany, Rakousko-Uhersko, nyní součást Praha, Česká republika. Rodina Novotných byla Dělnická třída sociálního původu a od útlého věku pracoval jako a kovář.[2]
Novotný byl zakládajícím členem Komunistická strana Československa (CPC) při svém založení v roce 1921.[2] Stal se profesionální komunistickou stranou funkcionář v roce 1929.[2]
V roce 1935 byl Novotný vybrán jako delegát do 7. světový kongres Kominterny.[2] V roce 1937 byl jmenován regionálním tajemníkem strany v Praze a stal se tajemníkem a redaktorem novin KSČ v EU Jihomoravský kraj v roce 1938.[2]
Druhá světová válka
S příchodem druhé světové války a okupací Československa nacistické Německo v roce 1939 byla KSČ postavena mimo zákon a nucena do podzemní existence.[2] Novotný sloužil jako jeden z vůdců KSČ v podzemním hnutí v Praze.[2] Novotného nakonec zatkla německá tajná policie Gestapo, v září 1941 a byl okamžitě deportován do Koncentrační tábor Mauthausen.[2]
Novotný dokázal přežít své zkušenosti z koncentračních táborů a byl osvobozen americkými jednotkami dne 5. května 1945.
Poválečný politický vzestup
Po válce se Novotný vrátil do Československa a pokračoval v činnosti v komunistické straně ČR. V roce 1946 byl zvolen za člena řídícího ústředního výboru KSČ.[2] V září 1951 byl povýšen na sekretariát ústředního výboru a po zatčení prezidenta se stal jedním z nejvyšších vůdců strany v politbyru KSČ. Rudolf Slánský za údajný „titoismus“ v listopadu téhož roku.[2]
Novotný byl formálně jmenován místopředsedou vlády v únoru 1953.[2] Po smrti vůdce strany Klement Gottwald v březnu 1953 se Novotný stal předním kandidátem v nástupnickém boji. Nakonec zvítězil v září 1953, kdy byl jmenován prvním tajemníkem strany - čímž se stal vůdcem Československa.[2]
Zatímco prezident Antonín Zápotocký a předseda vlády Viliam Široký chtěl méně represivní způsob vládnutí, zastánce tvrdé linie Novotný je dokázal obejít, protože měl podporu Sovětský svaz. Na konci roku 1953, na schůzce v Moskva „Zápotockému a Širokému bylo řečeno, aby dodržovali zásady„ kolektivního vedení “- jinými slovy, nechali moc Novotnému.
V Československu v Novotném lidé nadále čelili přísným vládním předpisům v oblasti umění a médií, ačkoli se dramaticky uvolnili od Stalinovy smrti v roce 1953 a následných destalinizačních programů z roku 1956. Jeho kvaziautoritativní praktiky vedly k rostoucím výzvám k nová forma socialismu nad neuspokojivým tempem změn, která by zahrnovala odpovědnost, řádné volby a odpovědnost vůdců vůči společnosti. Novotného správa však zůstala centralizovaná po dobu 10 let. Během těchto let se společnost vyvíjela, viděna prostřednictvím událostí, jako je Československý filmový zázrak. Po smrti Zápotockého v roce 1957 byl Novotný jmenován prezidentem republiky a dále upevňoval svou moc.[2] O tři roky později nahradil povrchně demokratického Ústava z devátého května s nová ústava to byl plně komunistický dokument. Nová ústava prohlásila, že v Československu „zvítězil socialismus“, a prohlásila zemi za socialistický stát pod vedením KSČ, čímž kodifikovala skutečný stav věcí, který převládal od převzetí moci komunisty v roce 1948.
Události roku 1968
Zatímco Novotný byl nucen přijmout některé reformy kvůli tlaku veřejnosti v 60. letech, tyto snahy byly přinejlepším poloviční. Rostoucí nespokojenost veřejnosti způsobila, že Novotný ztratil moc. Důvodem bylo nadměrné věznění a zabíjení nevinných, kteří protestovali proti komunistickému režimu. V lednu 1968 byl donucen odstoupit z čela strany a na jeho místo nastoupil reformátor Alexander Dubček. V březnu 1968 byl sesazen z funkce prezidenta a v květnu rezignoval na ústřední výbor KSČ.
Pozdější roky
V roce 1971, během období 2006 normalizace (Československo) , byl znovu zvolen do ústředního výboru. Jeho politický vliv byl však minimální a byl příliš nemocný na to, aby mohl být silnou silou v Gustáv Husák správa.
Reference
Další čtení
- George Shaw Wheeler, Lidská tvář socialismu: Politická ekonomie změn v Československu. Lawrence Hill and Company, Publishers, Inc .: USA, květen 1973.
- Milan Čechvala: Dejinné zadosťučinenie. In Slovenské národné noviny 7/2006 (4. dubna 2006).
externí odkazy
| Politické kanceláře | ||
|---|---|---|
| Předcházet Antonín Zápotocký | Prezident Československa 19. listopadu 1957–22. Března 1968 | Uspěl Ludvík Svoboda |
| Stranícké politické kanceláře | ||
| Předcházet Klement Gottwald jako předseda strany | První tajemník Komunistická strana Československa 14. března 1953–5. Ledna 1968 | Uspěl Alexander Dubček |
