Děti mrtvých - The Children of the Dead

Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Září 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v němčině. (Září 2012) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu. Pohled strojově přeložená verze německého článku. Strojový překlad jako DeepL nebo Google Překladač je užitečným výchozím bodem pro překlady, ale překladatelé musí podle potřeby revidovat chyby a potvrdit, že překlad je přesný, spíše než jednoduše kopírovat strojově přeložený text do anglické Wikipedie. Nepřekládejte text, který se jeví jako nespolehlivý nebo nekvalitní. Pokud je to možné, ověřte text pomocí odkazů uvedených v cizojazyčném článku. Vy musí poskytnout přisuzování autorských práv v upravit souhrn doprovázející váš překlad poskytnutím mezijazykový odkaz ke zdroji vašeho překladu. Souhrn úprav atribuce modelu Obsah této úpravy je přeložen z existujícího článku německé Wikipedie na [[:: de: Die Kinder der Toten]]; viz jeho historii pro atribuci. Měli byste také přidat šablonu {{Přeloženo | de | Die Kinder der Toten}} do diskusní stránka. Další pokyny najdete v části Wikipedia: Překlad.

První vydání

Děti mrtvých (Němec: Die Kinder der Toten) je román od Elfriede Jelinek, poprvé publikováno v roce 1995 autorem Rowohlt Verlag. Běžně se za ni považuje magnum opus.^[1] Román vyhrál Literaturpreis der Stadt Bremen v roce 1996. Prolog a epilog přeložila do angličtiny Louise E. Stoehr v roce 1998,^[2] zatímco úplný anglický překlad Gitty Honeggerové vychází v roce 2021.^[3]

Vedle Jelinekova románu Neid, Děti mrtvých je její nejdelší práce. Ačkoli ji lze klasifikovat jako postmoderní hororový román, sama Jelinek ji nazývá „strašidelným příběhem napsaným v tradici Gotický román."^[4]

Román představuje intenzivní zkoumání paměti a potlačení Holocaust. Spolu s tím jde asociativní způsob psaní, který zahrnuje slovní hry a neustále narušuje lineární vyprávění opakováním a opakováním narativních pramenů.

Spiknutí

Román je mezi německými literárními díly neobvyklý v tom, že jsou všechny postavy nemrtvý v procesu rozkladu a jsou prezentovány jako ztlumení zombie způsobem postříkat filmy. Z těchto nemrtvých protagonistů jsou tři hlavní Gudrun Bichler, Edgar Gstranz a Karin Frenzel; jsou neschopní řeči, posedlí sexem a brutální. Jsou konfrontováni s masou obětí holocaustu, kteří si přejí dosáhnout nového života prostřednictvím páru, Gudrun a Edgara; jejich plán však selže, protože Gudrun a Edgar jsou rovněž nemrtví. Nastavení se rozpouští v moři bahna.

Adaptace

V roce 2019 spolupracovali režiséři Kelly Copper a Pavol Liska na adaptaci celovečerního filmu, Die Kinder der Toten, v komediální horor styl.

Reference

Další čtení

• Ballhausen, Thomas / Krenn, Günter: This is Hell: Elfriede Jelinek „Children of the Dead“ a její přepis Herka Harveyho „Carnival of Soul“. In: Autelitano, Alice / Re, Valentina (Hg.): Il racconto del film. vyprávění filmu. Udine 2006.
• Gsoels-Lorensen, Jutta: Elfriede Jelinek „Die Kinder der Toten“: Reprezentace holocaustu jako rakouského strašidelného příběhu. V: Germánská recenze. Svazek 81, č. 4, podzim 2006.
• Just, Rainer: Zeichenleichen - Reflexionen über das Untote im Werk Elfriede Jelineks.
• Kecht, Maria Regina: Polyphony of Remembrance. Čtení „Die Kinder der Toten“ [„Děti mrtvých“]. In: Lamb-Faffelberger, Margarete / Konzett, Matthias P. (Hg.): Elfriede Jelinek. Psaní Žena, národ a identita. Madison 2007. S. 189-220.
• Ortner, Jessica: Poetologie „nach Auschwitz“. Narratologie, Semantik a sekundární Zeugenschaft v Elfriede Jelineks Roman „Die Kinder der Toten“. Kodaň, disiss. 2012.
• Wilson, Ian W .: Zdravím mrtvý holocaust? Vyprávěcí strategie a nemrtví ve filmu „Die Kinder der Toten“ Elfriede Jelinek. In: Moderní rakouská literatura. Sv. 39, č. 3/4, 2006. S. 27-55.