Dobrodružství Priscilly, královny pouště - The Adventures of Priscilla, Queen of the Desert

O stejnojmenném divadelním muzikálu viz Priscilla, královna pouště (hudební).

Dobrodružství Priscilly, královny pouště
Priscilla královna.jpg
Divadelní plakát
Režie:Stephan Elliott
Produkovaný
  • Al Clark
  • Michael Hamlyn
NapsánoStephan Elliott
V hlavních rolích
Hudba odGuy Gross
KinematografieBrian J. Breheny
Upraveno uživatelemŽalovat Blainey
Výroba
společnosti
DistribuoványGramercy Pictures
Datum vydání
  • 10. srpna 1994 (1994-08-10) (Ve Spojených státech)
  • 8. září 1994 (1994-09-08) (V Austrálii)
Provozní doba
103 minut[1]
ZeměAustrálie
JazykAngličtina
Rozpočet1 884 200 $
(2 miliony USD)
Pokladna29,7 milionů dolarů

Dobrodružství Priscilly, královny pouště je Australan z roku 1994 silniční komedie film napsal a režíroval Stephan Elliott. Děj sleduje dva táhnout královny hrál Hugo tkaní a Guy Pearce a transgender žena, kterou hraje Terence razítko, když cestují přes Australský vnitrozemí z Sydney na Alice Springs v zájezdovém autobuse, který pojmenovali „Priscilla“, na cestě, kde se setkávají s různými skupinami a jednotlivci. Název filmu odkazuje na slangový výraz „královna“ pro drag queen nebo imitátorku žen.

Film byl překvapením po celém světě a jeho pozitivní zobrazení bylo LGBT jednotlivci pomohli představit LGBT témata běžnému publiku.[2] Obdržela převážně pozitivní recenze a vyhrála Cena Akademie za nejlepší kostýmy na 67. ročník udílení Oscarů. Byl promítán v Un Certain Regard část Filmový festival v Cannes 1994 a stal se kultovní klasika v Austrálii i v zahraničí.[3] Priscille následně poskytl základ pro muzikál, Priscilla, královna pouště, který byl otevřen v roce 2006 v Sydney a poté vycestoval na Nový Zéland, do Velké Británie, Kanady a Broadway.

Spiknutí

Anthony „Tick“ Belrose (Hugo Weaving) pomocí tahu pseudonym Mitzi Del Bra, je a Sydney -na základě drag queen kdo přijme nabídku provést svůj drag akt v Lasseters Hotel Casino Resort spravovaná jeho odcizenou manželkou Marion v Alice Springs, odlehlé město ve střední Austrálii. Poté, co přesvědčil své přátele a kolegy, Bernadette Bassenger (Terence Stamp), čerstvě ztracená transgender žena, a Adam Whitely (Guy Pearce), okázalý a nepříjemný mladší drag queen, který vystupuje pod jménem drag Felicia Jollygoodfellow, aby se k němu připojil, tři se vydali na čtyřtýdenní běh v kasinu velkým turistickým autobusem, který Adam pokřtil „Priscilla, královna pouště“.

Na dlouhé cestě vzdálenými zeměmi hraničícími s Simpsonova poušť, setkávají se s různými postavami, včetně skupiny přátelských Domorodí Australani pro koho vystupují, tím méně přijímající postoje venkovské Austrálie v takových městech jako Coober Pedy, a jsou vystaveni homofobní zneužívání, násilí, včetně toho, že jejich zájezdový autobus byl vandalizován homofobními graffiti.

Když se autobus uprostřed turistické pouště pokazí, Adam celý den natírá levandule, aby zakryl vandalismus. Trojice se později setkala s Bobem, mechanikem středního věku z malého vnitrozemí, který se k nim připojil na jejich cestě. Před tím, než dorazí do Alice Springs, Tick odhalí, že Marion je ve skutečnosti jeho manželka, protože se nikdy nerozvedli, a že se tam vlastně chystají jako laskavost. Na své cestě je Adam téměř zmrzačen homofobním gangem, než ho zachrání Bob a Bernadette. Adam je otřesen a Bernadette ho utěšuje a umožňuje jim dosáhnout porozumění. Stejně tak se ostatní vyrovnávají s tajemstvím Tickova manželství a řeší své neshody. Společně si splní Adamův dlouholetý sen, kterým je v původním plánu vylézt Kings Canyon v plném odporu.

Po příjezdu do hotelu se ukázalo, že Tick a Marion mají také osmiletého syna Benjamina, kterého Tick mnoho let neviděl. Tick ​​je nervózní z toho, že svého syna vystavuje své táhnoucí se profesi, a touží odhalit svou homosexualitu, i když je překvapen, když zjistil, že Benjamin už ví o sexualitě a kariéře jeho otce a plně ji podporuje. V době, kdy skončí jejich smlouva v resortu, se Tick a Adam vydají zpět do Sydney a vezmou Benjamina zpět s sebou, aby Tick mohl poznat svého syna. Bernadette se však rozhodla zůstat na chvíli u resortu s Bobem, který se rozhodl pracovat v hotelu poté, co se oba sblížili.

Obsazení

Výroba

Rozvoj

Dobrodružství Priscilly, královny pouště původně vytvořili filmaři Stephan Elliott a Stuart Quin, kteří v té době vyráběli film s názvem Podvody. Oni a producentka Andrena Finlay se zpočátku snažili postavit Priscille různým finančníkům na Filmový festival v Cannes 1991, ale nebyli úspěšní,[4] a tak místo toho vzal koncept filmu na PolyGram as podporou Australanů Film Finance Corporation, byli schopni zahájit produkci filmu s relativně nízkým rozpočtem 2,7 milionu australských dolarů.

Elliott a producenti filmu, Michael Hamlyn a Al Clark, souhlasili, že budou pracovat za 50 000 $, což byl v té době relativně nízký poplatek pro filmaře, zatímco nedostatek finančních prostředků znamenal, že štáb souhlasil s přijímáním příjmů z případných zisků filmu jako náhradu za jejich nízké platy.[5] Vzhledem k zapojení australské FFC, jen jeden non-australský herec se mohl objevit ve filmu, a Clark původně považován David Bowie, kterého znal již v 80. letech, a později na něj krátce vzpomněl John Hurt, ačkoli žádný z nich nebyl k dispozici.[6]

Casting

V květnu 1993, poté, co cestoval kolem Australský vnitrozemí vyhledávání vhodných webů k natáčení, Priscille'Tvůrci se zúčastnili filmového festivalu v Cannes a Marche propagovali svůj projekt v naději, že využijí výběr prvního Elliotova filmu Podvody, který se na festivalu konal „V soutěži“, a to i přesto, že pro role zatím nepotvrdili žádného herce. Jejich primární volba pro roli Bernadette byla Tony Curtis, který si přečetl a schválil scénář, ale nakonec se stal nedostupným. Poté se přiblížili John Cleese, který neměl zájem.

Pro část Tick původně chtěli Rupert Everett a pro Adama chtěli Jason Donovan.[7] Na předprodukčním castingovém setkání, které se konalo v Cannes, však Everett a Donovan nevycházeli dobře a bylo zjištěno, že jsou vůči výrobním zaměstnancům otevřeně nepřátelští. Ve světle toho bylo snadno dohodnuto, že nebudou vhodné pro tyto součásti[8] a hledání jejich tří vedoucích mužů bude pokračovat. Donovan by však pokračoval hrát Tick ve West Endu hudební adaptace filmu.

Po neúspěšném lobbování Colin Firth hrát roli, producenti nakonec udělil roli Hugo tkaní. Zpočátku zvažuje Tim Curry pro část Bernadette obsadili Terence razítko, který se původně této role obával, protože to bylo na rozdíl od všeho, co předtím předváděl, i když se nakonec s konceptem přihlásil.[9] Navrhl sám razítko Bill Hunter za roli Boba, který tuto roli přijal, aniž by si přečetl scénář nebo aby mu bylo něco řečeno o širší koncepci filmu než o základním popisu postavy, zatímco australský herec Guy Pearce byl najat v jedenáctou hodinu přímo z Austrálie telenovela Sousedé vylíčit drzého, ale sprite Adama.[10]

Natáčení

Je zarážející, jaký vliv má maskování odporu na osobnosti [aktérů]. Guy [Pearce] je díky tomu koketní, bojovný a hlasitý. Díky tomu je Terence [Razítko] utažený a ostražitý („Ahoj námořníku,“ opatrně mě přivítá zády ke zdi a vypadá jako padlá žena v melodramu z 50. let.) Hugo je díky tomu mimořádně kýčovitý.

Al Clark[11]

Mnoho scén, včetně jedné, kde Bernadette narazí na butchovou, bigotní, australskou ženu jménem Shirley, bylo natočeno na Outback město Broken Hill v Nový Jížní Wales, převážně v hotelu známém jako Mario's Palace (nyní Palace Hotel ), o kterém Al Clark věřil, že je „nebe nebeské královny“.[12][13] Některé malé scény byly natočeny v hotelu All Nations. Také se rozhodli natáčet na Coober Pedy, drsné těžařské město ve střední Austrálii vystupovalo prominentně ve filmu. Výkonný producent Rebel Penfold-Russell se jeví jako maratónský běžec.[14]

Zpočátku se pokoušeli získat povolení k natáčení geologického útvaru dříve známého jako Ayersova skála nebo „skála“ (Uluru ), ale to bylo odmítnuto organizacemi odpovědnými za památník, jako je správní rada Uluru, protože by to bylo v rozporu s domorodými australskými náboženskými vírami.[15] Místo toho byla scéna natočena v King's Canyonu.[16] Dialog ze scény byl mírně přepsán, aby se přizpůsobil novému umístění.

Post produkce

Po skončení natáčení režisér a producenti začali stříhat záběry a opakovaně cestovali do Londýna i do Los Angeles, které tehdy právě zasáhla 1994 Northridge zemětřesení. Na radu časných diváků byl film zkrácen a scény jako Adamův flashback o jeho pedofilní strýc byl vyříznut.[17]

Uvolnění

Pokladna

Dobrodružství Priscilly, královny pouště vzal 18 459 245 $ u pokladny v Austrálii,[18] což odpovídá 33 634 000 USD v roce 2018. [19]

Být australským filmem, nikoli hollywoodským trhákem produkovaným Američany, Priscille byl vydán jako menší komerční produkt v Severní Americe a dalších anglicky mluvících zemích.[20]

Režisér Elliott poznamenal, že diváci sledující film v Austrálii, Spojených státech a ve Francii na to všichni reagovali odlišně a dále prohlásili, že „Při projekci, kterou jsme měli pro australské publikum, se všem Aussieismy. Američané se také zasmáli, ale na jiné vtipy. Existuje řádek, kde Tick říká: „Bernadette ano nechala svůj dort venku v dešti... [Francouzské publikum] to nepochopilo, zatímco Američané se směli deset minut. “[21] Tom O'Regan, vědec filmových studií, poznamenal, že film měl ve skutečnosti různé významy pro příslušníky různých národností a subkulturních skupin, přičemž Američané LGBT věřili, že film byl „velkým filmem, který přivede životní styl homosexuálů do hlavního proudu“, zatímco Australané inklinovali k „přijetí jako dalšího úspěšného australského filmu“.[22]

Kritická reakce

Na Rotten Tomatoes, Priscille má 96% hodnocení „Certified Fresh“ na základě 45 recenzí s průměrným hodnocením 7,31 / 10; konsenzus uvádí: „I když je jeho předpoklad zralý pro komedii - a rozhodně přináší svůj spravedlivý podíl na smíchu - Priscille je také překvapivě něžný a promyšlený road movie s vynikajícími výkony. “[23] Metacritic uvádí 70 ze 100 hodnocení na základě 20 kritiků, což znamená „obecně příznivé recenze“.[24]

Americký filmový kritik Roger Ebert z Chicago Sun-Times cítil, že Bernadette byla klíčovou součástí filmu, když uvedl, že „skutečným tématem filmu není homosexualita, drag queens, showbyznys, ale prostě život člověka středního věku uvězněného v práci, která se stala únavnou. "[25] Janet Maslin z The New York Times napsal „The Adventures of Priscilla Queen of the Desert představuje vzdorný střet kultury velkorysými, vřele zábavnými způsoby. “[26] Peter Travers z Valící se kámen komentoval: „Terence Stamp v tomto zuřivě komickém a silně působícím road movie podává jedno z nejlepších představení roku.“[26] Kenneth Turan z Los Angeles Times napsal: „Komický pizazz a oplzlé oslnění vize tohoto filmu o křiklavých dragsterech, kteří se procházejí po australském vnitrozemí, má v sobě určitě bouřlivý a návykový způsob.“[26]

Ocenění

Seznamy ke konci roku

Ocenění

CenaKategoriePředmětVýsledek
Cena AACTA
(1994 AFI Awards)		Nejlepší filmAl Clark, Michael HamlynNominace
Nejlepší režieStephan ElliottNominace
Nejlepší originální scénářNominace
Nejlepší herecTerence razítkoNominace
Hugo tkaníNominace
Nejlepší kinematografieBrian J. BrehenyNominace
Nejlepší originální hudební skóreGuy GrossNominace
Nejlepší produkční designOwen PatersonVyhrál
Nejlepší kostýmyTim Chappel, Lizzy GardinerVyhrál
akademická cenaNejlepší kostýmyVyhrál
Ceny BAFTANejlepší kostýmyVyhrál
Nejlepší originální scénářStephan ElliottNominace
Nejlepší herecTerence razítkoNominace
Nejlepší produkční designColin Gibson Owen PatersonNominace
Nejlepší make-up a vlasyAngela ContéVyhrál
Cassie HanlonVyhrál
StrykermeyerVyhrál
Nejlepší kinematografieBrian J. BrehenyNominace
Mediální cena GLAADVynikající film - široké vydáníVyhrál
Cena Zlatý glóbusNejlepší herec - muzikál nebo komedieTerence razítkoNominace
OutfestCena publika za vynikající narativní funkciStephan ElliottVyhrál
Mezinárodní filmový festival v SeattluCena Golden Space Needle za nejlepší filmVyhrál
Cena Golden Space Needle pro nejlepšího herceTerence razítkoVyhrál
Writers Guild of AmericaNejlepší originální scénářStephan ElliottNominace

Film se umístil na 7. místě Logo 50 největších filmů s LGBT tématem,[33] a # 10 dál AfterElton Seznam padesáti největších gay filmů.[34]

Kulturní dopad a dědictví

Pocta drag queen kostýmům filmu Fire Island Pines

Priscille, spolu s dalšími současnými australskými filmy Mladý Einstein (1988), Zlatíčko (1989), Přísně taneční sál (1992) a Murielina svatba (1994), poskytli australské kinematografii po celém světě pověst „bizarnosti“, „výstřednosti“ a „individuality“.[2] Oba Priscille a Murielina svatba (který také obsahoval soundtrack obsahující ABBA písně) se staly kultovní klasikou nejen v jejich rodné Austrálii, ale také ve Velké Británii, kde se objevila vlna australských vlivů, jako je telenovely Sousedé a Doma i venku, se zapsali na konci 80. a na začátku 90. let.[35]

V roce 1995 americký film To Wong Foo, děkuji za všechno! Julie Newmar, byl propuštěn, představovat tři drag queens, kteří cestují po celých Spojených státech. Podle Al Clarka, tvůrců Priscille slyšeli o filmu při natáčení toho svého a „na chvíli [byli] znepokojeni“, dokud si nepřečetli scénář filmu Wong Foo, když usoudili, že se dostatečně liší od Priscille nebýt komerční a kritickou hrozbou.[36] Wong Foo se ukázal být kriticky mnohem méně úspěšný než Priscille, pouze získal 41% čerstvé skóre na Shnilá rajčata.[37] Finančně však Wong Foo v pokladně si vedlo lépe, když v USA vydělalo třikrát více než 36 milionů dolarů.[38]

Během závěrečného ceremoniálu Letní olympijské hry 2000 v Sydney, Priscille byla součástí přehlídky obrazů australské populární kultury. Ford Denning z roku 1980 (připomínající autobus použitý ve filmu) s obří ocelí jehlový podpatek která se táhla od a zatahovala do střechy - inspirovaná scénami z filmu - pochodovala kolem Olympijský stadion. Autobus doprovázel několik jehlových podpatků tříkolka plave a táhne královny ve velkých parukách na počest mezinárodního a místního úspěchu filmu Sydney gay komunita.[39][40] The hudební video pro Iggy Azalea singl z roku 2013 "Práce „vzdal poctu scénám z filmu.[41]

Film je také původem popkulturní slangové fráze „Ahoj Felicii.“

Diskuse o rasismu a sexismu

Film se dostal pod kritiku za údajné rasistické a sexistické prvky, zejména v roli filipínské postavy Cynthie. Melba Margison z Centra pro filipínské obavy uvedla, že Cynthia byla vylíčena jako „zlatokopka, prostitutka, bavička, jejíž odbornost vyskakuje z jejího pohlavního orgánu pingpongové koule, maniodepresivní, hlasitá a vulgární. stereotyp Filipínců. “ Tvrdila, že tím, že Cynthii vykreslili tímto způsobem, filmaři „násilně zabíjeli“ důstojnost filipínských žen, čehož se obávala, že by vedla k „většímu násilí proti nám“.[42] Píše redaktor Věk zopakoval tyto obavy a zdůraznil, že „Je možná škoda, že film s poselstvím tolerance a přijetí pro homosexuály by měl pociťovat potřebu toho, co pro nás vypadá jako rasistický a sexistický stereotyp.“[42] Podobně Wayne M. Bryant ve své studii bisexuality v kině tvrdil, že i když to byl „vynikající film“, Dobrodružství Priscilly byl poznamenán „případy bezdůvodného sexismu“.[43]

Producent Clark se proti těmto obviněním bránil a tvrdil, že zatímco Cynthia byla stereotyp, nebylo cílem filmařů vyhnout se zobrazení „zranitelných postav“ ze specifického prostředí menšin. Uvedl, že byla „ztracená existence, jako jsou všichni tři protagonisté, a téměř všichni ostatní ve filmu jsou, a její přítomnost není nic jiného než prohlášení o filipínských ženách, než mít tři drag queens je prohlášení o australských mužích.“[42] Tom O'Regan poznamenal, že v důsledku této diskuse získal film „dvojznačnou pověst“.[44]

Soundtrack

Hlavní článek: The Adventures of Priscilla, Queen of the Desert (soundtrack)

Film představoval soundtrack vytvořený z již existujících “tábor klasika "(pop music písně, které mají v LGBT společenství). Původní plán tvůrců filmu byl mít Kylie Minogue píseň ve finále, i když se později rozhodlo, že ABBA píseň by byla vhodnější, protože její „nevkusné vlastnosti“ byly „více nadčasové“[45] (i když v hudební adaptaci, postava Adam provádí směsici písní Kylie Minogue na vrcholu Uluru). Samotný film představoval čtyři hlavní písně, které byly provedeny dvěma nebo více drag queens jako součást jejich show ve filmu; "Nikdy jsem pro mě nebyl "od Charlene, "Přežiji "od Gloria Gaynor, "Konečně "od CeCe Peniston, a "Mamma Mia „od ABBA. 23. srpna 1994, Ostrov Fontana vydal soundtrack na CD.[46]

Originální hudbu pro soundtrack složil Guy Gross, se sborovými aranžmá od Dereka Williamse a vydané samostatně na CD.[47]

Domácí média

Dne 14. listopadu 1995 byl film propuštěn na VHS. Dne 7. října 1997 vyšlo na DVD se sběratelskou drobností.

V roce 2004 vyšla v Austrálii na DVD 10. výroční sběratelská edice s následujícími zvláštnostmi: celovečerní zvukový komentář se spisovatelem / režisérem Stephan Elliott, tři vymazané scény, dva rysy: „Za autobusem: Priscilla s kalhotami dolů“ a „Dámy, prosím“, obsazení a štáb biografie, původní Australan divadelní trailer, Divadelní a ukázkové ukázky z USA a řada skrytých funkcí

V roce 2006 byl znovu vydán na DVD v Austrálii s následujícími zvláštnostmi: celovečerní zvukový komentář se spisovatelem / režisérem Elliottem, „Zrození královny“ (featurette), vymazané scény, kousky ze sady, „The Autobus z Blooperville “- dokument o navijáku Gag, fotogalerie a divadelní a ukázkové ukázky z USA.

Dne 5. června 2007 bylo ve Spojených státech znovu vydáno jako DVD „Extra Frills Edition“. Toto vydání obsahuje stejné speciální funkce jako australské vydání z roku 2006. Dne 7. června 2011 byla vydána pro USA Modrý paprsek.

V Austrálii je k dispozici na platformě předplatného pro streamování Stan.

Viz také

Reference

  1. ^ "DOBRODRUŽSTVÍ PRISCILLA KRÁLOVNA POUŠTĚ (15)". British Board of Film Classification. 9. srpna 1994. Archivováno z původního dne 8. září 2014. Citováno 7. září 2014.
  2. ^ A b O'Regan 1996. p. 49.
  3. ^ „Dobrodružství Priscilly, královny pouště“. Festival de Cannes. Archivováno z původního dne 5. října 2012. Citováno 31. srpna 2009.
  4. ^ Clark 1994. str. 05–06.
  5. ^ Clark 1994. s. 06–07 a 10.
  6. ^ Clark 1994. s. 14–16.
  7. ^ Clark 1994. 38–41.
  8. ^ Clark 1994 str. 52–55.
  9. ^ Clark 1994. str. 58–64.
  10. ^ Clark 1994. str. 64–65.
  11. ^ Clark 1994. str. 73–74.
  12. ^ Clark 1994. str. 24–25.
  13. ^ Wadsworth, Kimberly (30. května 2014). „Shrines of Obsession: The Real-World Locations of 11 Cult Films“. Atlas obscura. Archivováno z původního dne 13. února 2019. Citováno 13. února 2019.
  14. ^ Clark 1994. p. 31.
  15. ^ Clark 1994. s. 13–14.
  16. ^ Clark 1994. str. 69–70.
  17. ^ Clark 1994. str. 110–111.
  18. ^ „Australské filmy v australské pokladně“ (PDF). Film Victoria. Archivovány od originál (PDF) dne 18. února 2011. Citováno 30. června 2011.
  19. ^ Údaje o inflaci spotřebitelských cen v Austrálii se řídí dlouhodobou propojenou sérií poskytovanou v Australian Bureau of Statistics (2011) 6461.0 - Index spotřebitelských cen: koncepty, zdroje a metody, 2011 jak je vysvětleno v §§3.10–3.11; tato řada zahrnuje „od roku 1901 do roku 1914 index maloobchodních cen řady A; od roku 1914 do roku 1946–47 index maloobchodních cen řady C; v letech 1946–47 až 1948–1949 kombinace indexu řady C, bez nájemného, a bytová skupina CPI a od 1948–49 dále CPI. “ (3.10). Citováno 4. května 2015
  20. ^ O'Regan 1996. p. 88.
  21. ^ Epstein 1994. p. 06.
  22. ^ O'Regan 1996. p. 55.
  23. ^ "Dobrodružství Priscilly, královny pouště". Shnilá rajčata. Archivováno z původního dne 29. června 2011. Citováno 2. července 2019.
  24. ^ „The Adventures of Priscilla, Queen of the Desert reviews“. Metakritický. CBS Interactive. Archivováno z původního dne 4. března 2016. Citováno 2. července 2019.
  25. ^ Ebert, Roger (26. srpna 1994). "Dobrodružství Priscilly, královny pouště". Chicago Sun-Times (129). Archivováno z původního dne 6. června 2011. Citováno 4. května 2011.
  26. ^ A b C Alexander Ryll (2014). „Nezbytné gay tematické filmy ke sledování, Dobrodružství Priscilly, královny pouště“. Gay Essential. Archivováno z původního dne 7. ledna 2015. Citováno 22. prosince 2014.
  27. ^ P. Means, Sean (1. ledna 1995). "'Celulóza a okolnost „Po vzestupu Quentina Tarantina by Hollywood nikdy nebyl stejný“. Tribune v Solném jezeře (Konečné vydání.). p. E1.
  28. ^ Mills, Michael (30. prosince 1994). „Je to fakt: Nejlepší ročník„ Pulp Fiction “. The Palm Beach Post (Konečné vydání.). p. 7.
  29. ^ Zoller Seitz, Matt (12. ledna 1995). „Osobní rekord Z roku plného překvapivých a nezapomenutelných filmů jsou zde naše oblíbené“. Dallas Observer.
  30. ^ Ross, Bob (30. prosince 1994). „1994 The Year in Entertainment“. Tampa Tribune (Konečné vydání.). p. 18.
  31. ^ King, Dennis (25. prosince 1994). „SPOŘIČE OBRAZOVKY za rok chybných eposů, nejpodivnější malé filmy měly největší dopad“. Svět Tulsa (Final Home ed.). p. E1.
  32. ^ Craft, Dan (30. prosince 1994). „Úspěch, neúspěch a spousta mezitím; filmy z roku 1994“. Pantagraph. p. B1.
  33. ^ Hernandez, Greg (11. srpna 2006). „Seznam log: 50 největších LGBT filmů“. Venku v Hollywoodu. Los Angeles Novinová skupina. Archivovány od originál dne 15. září 2011. Citováno 30. června 2011.
  34. ^ Zaměstnanci (7. září 2008). „Padesát největších gay filmů!“. AfterElton.com. Archivováno z původního dne 26. června 2011. Citováno 30. června 2011.
  35. ^ Turner 2010. p. 332–333.
  36. ^ Clark 1994. p. 88.
  37. ^ "To Wong Foo, děkuji za všechno! Julie Newmar". Shnilá rajčata. Archivovány od originál dne 14. listopadu 2009. Citováno 30. června 2011.
  38. ^ „To Wong Foo, Thanks for Everything, Julie Newmar (1995)“. Pokladna Mojo. 31. října 1995. Archivováno z původního dne 14. července 2014. Citováno 19. srpna 2016.
  39. ^ „Závodní ceremoniál obuvi z olympiády v Sydney“. Sbírka muzea Powerhouse. Archivováno z původního dne 29. června 2011. Citováno 30. června 2011.
  40. ^ "Kolekce Colina Denta". Canberra: Národní muzeum Austrálie. Archivováno z původního dne 5. dubna 2011. Citováno 8. června 2011.
  41. ^ Alexis, Nedeska (14. března 2013). „Video„ Práce “Iggy Azalea inspirované Outkastem“. Zprávy MTV. Archivováno z původního dne 5. října 2015. Citováno 8. května 2014.
  42. ^ A b C Cafarella, Věk, 7. října 1994.
  43. ^ Bryant 1997. p. 108.
  44. ^ O'Regan 1996. p. 142.
  45. ^ Clark 1994. p. 34.
  46. ^ The Adventures of Priscilla: Queen of the Desert - originální filmový soundtrack Archivováno 1. Prosince 2017 v Wayback Machine. Diskotéky
  47. ^ Dobrodružství Priscilly, královny pouště. The Priscilla Companion: Dialogue from the film & Original Music Score by Guy Gross Archivováno 1. Prosince 2017 v Wayback Machine. Diskotéky
Bibliografie
  • Brophy, Philip (2008). Australian Screen Classics: The Adventures of Priscilla, Queen of the Desert. Měna Press. ISBN  978-0-86819-821-7.
  • Bryant, Wayne M. (1997). Bisexuální postavy ve filmu: Od Anaïs po Zee. Binghamton, New York: The Haworth Press. ISBN  978-0-7890-0142-9.
  • Clark, Al (1994). Vytváření Priscilly. New York a Londýn: Penguin. ISBN  978-0-452-27484-6.
  • Epstein, Jan (říjen 1994). „Stephan Elliott“. Kino papíry (101): 04–10. ISSN  0311-3639.
  • Miller, Helen (1998). „Rasa, národnost a pohlaví v Dobrodružství Priscilly: Královna pouště“. In Asia Pacific Research Group (ed.). Gender in Asia: Gender, Culture and Society in the Asia Pacific Subgroup. Rockhamton, Queensland: Central Queensland University. ISBN  978-1-875902-84-2.
  • O'Regan, Tom (1996). Australské národní kino. London: Routledge. ISBN  978-0-415-05730-1.
  • Riggs, Damien W. (2006). Priscilla, (bílá) Queen of the Desert: Queer Rights / Race Privilege. New York: Peter Lang. ISBN  978-0-8204-8658-1.
  • Turner, Alwyn W. (2010). Radujte se! Radujte se! Británie v 80. letech. London: Aurum Press. ISBN  978-1-84513-525-6.
Další čtení
  • Padva, Gilad (2000). "Priscille Brání se: Politizace táborové subkultury “. Journal of Communication Enquiry. Thousand Oaks, Kalifornie: Sage Publications. 24 (2): 216–243. doi:10.1177/0196859900024002007. ISSN  1552-4612.

externí odkazy