Supriyadi - Supriyadi

Tento článek je o indonéském národním hrdinovi. Pro fotbalistu viz Supriyadi (fotbalista).
Supriyadi
Supriyadi.jpg
Ministr obrany Indonésie
V kanceláři
19. srpna 1945 - 20. října 1945
Kancelář nikdy nevzata
PrezidentSukarno
PředcházetKancelář vytvořena
UspělMuhammad Soeljoadikusuma (herectví)
Osobní údaje
narozený13.dubna 1923
Trenggalek, Oost-Java, Nizozemská východní Indie
Zmizel14. února 1945 (ve věku 21)
Blitar, Japonská Indie
PostaveníProhlášen za mrtvého v nepřítomnosti
9. srpna 1975(1975-08-09) (ve věku 52)

Supriyadi, starší pravopis Soeprijadi (narozen 13. dubna 1923 - zmizel 14. února 1945, prohlášen za mrtvého 9. srpna 1975), byl indonéština národní hrdina, který se vzbouřil proti okupující Japonce v roce 1945.

Časný život

V této zprávě z roku 1945 Ministr obrany („Menteri Pertahanan“) je uveden jako „dosud není jmenován“ ("beloem diangkat"). Důvodem je nejistota ohledně Supriyadiho osudu.

Supriyadi se narodil v tom, co je nyní Trenggalek, Nizozemská východní Indie, 13. dubna 1923. Navštěvoval střední školu, poté školu, která ho měla připravit na vládní byrokracii v roce Magelang. Nicméně Japonci napadli Indonésii než promoval. Poté přešel na střední školu a prošel výcvikem mládeže (Seimendoyo) v Tangerang, západní Jáva.[1]

Zapojení s PETA

V říjnu 1943 založili Japonci milici, PETA (indonéština: Pembela Tanah Air, lit.  „Obránci vlasti“) na pomoc japonským jednotkám proti spojencům. Supriyadi se připojil k PETA a po tréninku byl vyslán na Blitar. Měl za úkol dohlížet na práci Romuša nucené práce. Situace těchto pracovníků ho inspirovala ke vzpouře proti Japoncům. Když se Supriyadi přidal k PETA, dostal hodnost shodancho nebo velitel čety.

Blitarská vzpoura

Hlavní článek: 1945 Vzpoura PETA ve Blitaru

Když nacionalistický vůdce Sukarno navštívili jeho rodiče v Blitaru, policisté z PETA mu řekli, že začali plánovat povstání, a požádali o názor Sukarna. Řekl jim, aby zvážili důsledky, ale Supriyadi, vůdce rebelů, byl přesvědčen, že povstání bude úspěšné.

V časných ranních hodinách dne 14. února 1945 zaútočili povstalci na japonská vojska a způsobili těžké ztráty. Japonci však vzpouru porazili a postavili vůdce před soud. Šest (nebo osm[2]) lidé byli odsouzeni k smrti a zbytek dostal tresty odnětí svobody v rozmezí od tří let doživotí. Supriyadi však údajně nebyl popraven. Někteří říkali, že Supriyadi unikl a schoval se před Japonci.[1][3] Po neúspěchu povstání nebyl znovu viděn.[4]

Zmizení

Dne 19. srpna 1945 byl vládním nařízením vydaným nově nezávislou Indonésií jmenován Supriyadi Ministr veřejné bezpečnosti v Prezidentský kabinet. Nezdálo se však, že by ho dne 20. října nahradil úřadující ministr Muhammad Soeljoadikusuma. Dodnes zůstává jeho osud neznámý.[1][5] Kdyby byl naživu během svého jmenování a ujal se úřadu, byl by ve věku 22 a stal se nejmladším ministrem v historii národa.

Byl oficiálně prohlášen za Národní hrdina dne 9. srpna 1975, čímž byl právně prohlášen za mrtvého, protože titul National Hero byl udělen až posmrtně.

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Sudarmanto (1996), str. 231-232
  2. ^ Ricklefs (1982), s. 196
  3. ^ Mutiara (1999), s. 90
  4. ^ Cribb (2008), s. 93
  5. ^ Simanjuntak (2003), s. 18

Bibliografie

  • Mutiara Sumber Widya (vydavatel) (1999) Album Pahlawan Bangsa (Albam of National Heroes), Jakarta
  • M. C. Ricklefs (1982), Historie moderní Indonésie, Dotisk jihovýchodní Asie Macmillan, ISBN  0-333-24380-3
  • Simanjuntak, P.H.H (2003) Kabinet-Kabinet Republik Indonesia: Dari Awal Kemerdekaan Sampai Reformasi (Kabinety Indonéské republiky: Od počátku nezávislosti do doby reformy, Penerbit Djambatan, Jakarta, ISBN  979-428-499-8
  • Sudarmanto, Y.B. (1996) Jejak-Jejak Pahlawan dari Sultan Agung hingga Syekh Yusuf (Po stopách hrdinů od Sultana Agunga po Syekh Yusuf), Penerbit Grasindo, Jakarta ISBN  979-553-111-5
  • Mr.Soediharjo (1970), Riwajat Pahlawan Indonésie (Životopis indonéských hrdinů), Medan
  • Cribb, Robert (2008) Gangsteři a revolucionáři: Jakartská lidová milice a indonéská revoluce, 1945-1949, Rovnodennost