Sufjan ibn ʽUyaynah - Sufyan ibn ʽUyaynah

Abū Muḥammad Sufyān ibn ʽUyaynah ibn Maymūn al-Hilālī al-Kūfī
Sufyan ibn Uyaynah (kaligrafické, průhledné pozadí) .png
Sufyān ibn ʽUyaynah jméno v Arabská kaligrafie
TitulŠejk al-Islám
Osobní
narozený725 CE / 107 AH
Zemřel814 CE / 198 AH
Náboženstvíislám
KrajMekka
KrédoAthari
Hlavní zájmyHadísy a Tafsir a Fiqh
Muslimský vůdce

Abū Muḥammad Sufyān ibn ʽUyaynah ibn Maymūn al-Hilālī al-Kūfī (arabština: ابو محمد سفيان بن عيينة بن ميمون الهلالي الكوفي‎) (725 – (814-02-25)25. února 814) byl prominentní osmý století islámský náboženský učenec z Mekka. Pocházel ze třetí generace islámu označované jako Tābiʽu al-Tābiʻīn „následovníci následovníků“.[1] Specializoval se na obor hadísy a Koránová exegeze a byl popsán uživatelem al-Dhahabī tak jako šajch al-islám—Významná islámská autorita. Někteří z jeho studentů sami o sobě dosáhli velkého věhlasu a ustalovali myšlenkové směry které přežily až do současnosti.[2]

Životopis

Historický obraz Mekka, město, ve kterém byl Ibn ʽUyaynah učencem hadísy

Otec Ibn ʽUyaynah, ʽUyaynah ibn Abī ʻImrān, byl původně z Kufa v současnosti Irák kde byl guvernérem Khālida ibn ʻAbdillāha al-Kásrího. Když byl však Al-Kásrí odstraněn ze své funkce, jeho nástupce vyhledal své guvernéry a způsobil ʽUyaynah uprchnout do Mekky, kde se poté usadil.[3]

Ibn ʽUyaynah se narodil v roce 725-6 CE / 107 AH. Byl klientem (mawlā) Muḥammada ibn Muzāḥima a začal studovat náboženství, když byl ještě mladý.[2] Řekl o sobě, že nejprve formálně seděl s náboženským instruktorem ve 12, když navštěvoval lekce Abd al-Karīm Abū Umayyah.[3] Mezi další učitele patří ʻAmr ibn Dīnār, al-Zuhrī, Ziyād ibn ʻAllāqah, Abū Isḥāq, al-Aswad ibn Qays, Zayd ibn Aslam, ʻAbdullāh ibn Dīnār, Manṣūr ibn al-Muʻtamir, ʻAbd al-Raḥmān ibn al-Qāsim a mnoho dalších.[2]

Podle jeho vlastního názoru přečetl Ibn readUyaynah celý Korán (možná to znamená, že si ho zapamatoval) ve věku čtyř let a začal psát hadísy v sedmi letech. Po dosažení 15 let mu jeho otec dal následující radu, od níž později řekl, že se od ní nikdy neodvrátil:[1]

Můj synu, klikatá dětství tě nyní opustila, spoj se s dobrem a budeš z jeho lidí. A vězte, že nikdo nebude spokojen s náboženskými učenci, pokud je poslušní nebudou tak poslouchat a spokojit se, sloužit jim a pochopit část svých znalostí.

Žil v Mekka a měl devět bratrů. Z bratrů pět studovalo hadísy, přičemž nejznámějším z nich se stal Sufyān. Jména zbývajících čtyř jsou Muḥammad, Ibrāhīm, Ādam a ʻImrām.[1]

Scholastická kariéra

Ibn ʽUyaynah byl současníky chválen za jeho znalosti i pokoru. `Abd al-Raḥmān ibn Mahdī ho popsal jako od nejznalějších lidí hadísy obyvatel města Tihamah oblast toho, co je nyní Saudská arábie. Byl chválen Muḥammad Ibn Ismāʼīl al-Bukhārī pro něj schopnost zapamatování, základní kvalita pro vypravěče hadísů. Nejen vysílačem zaznamenaných znalostí, ale jeho student al-Shāfi saidī řekl, že neviděl nikoho zběhlejšího ve vysvětlování významu hadísů než Ibn ʽUyaynah. Jeho pokora byla také ilustrována zmínkou al-Shāfiʽīho o neochotě Ibn ʽUyaynah dát náboženské verdikty. Ibn Mahdī ho upřednostňoval před svým současníkem, Sufyan al-Thawrī, v jejich chápání Korán a hadísy.[2]

Prohlášení přisuzovaná Ibn yUyaynahovi dokládají jeho úctu k náboženským znalostem, která na základě těchto znalostí a oběti potřebné k jejich získání jedná. V jednom prohlášení uvedl, že jakýkoli nárůst, který člověk zažívá ve svém intelektu, odpovídá snížení hmotného bohatství. A znalost, která neprospívá jednotlivci, je pro ně škodlivá.[2]

Ibn ʽUyaynahových studentů bylo mnoho. Mnoho z nich by se pustilo náboženská pouť (Hajj) na Mekka v úmyslu se s ním setkat a poté se ho tlačit ve dnech Hajj. Někteří učitelé Ibn ʽUyaynah byli také jeho studenty, například al-'Amash, Ibn Jurayj a Shuʼbah. Oba Abū bAbdullāh Muhammad ibn Idrīs al-Shāfiʽī jmenovec Shāfiʽī škola jurisprudence a Aḥmad ibn Muḥammad ibn Ḥanbal jmenovec Balanbalī škola.[2] Al-Nawawī, prominentní Šafiʽí učenec, citoval Ibn ʽUyaynah jako „od dědečků učenců Šáfíʽí v jejich metodice v jurisprudence ".[1]

Hadith Ibn ʽUyaynah vyprávěný se nachází v šest kanonických sbírek hadísů.[4]

Smrt

Ibn yUyaynah provedl náboženská pouť (Hajj) sedmdesátkrát s tím, že pokaždé, když šel, prosil Alláh aby to nebylo naposledy, co navštívil místa Hajj. Řekl, že je stydlivý požádat o to znovu při sedmdesáté příležitosti, vrátil se do Mekky a během příštího roku tam zemřel.[1][3] Zemřel v sobotu 25. února 814 nl, první den roku Rajab, 198 AH,[1] ve věku 91 let. Byl pohřben v okrese al-Ḥajūn v Mekce.[3]

Funguje

Ibn ʽUyaynah sestavil jednu z prvních sbírek hadísy s jeho Džámí který následoval Muwaṭṭaʼ z Mālik ibn Anas. Tématem jeho knihy byla Prorocká vyprávění (Sunan) a následné vyprávění (āthār) a další obsahoval „některé“ Koránová exegeze. Al-Ubbī, druhý náboženský učenec, tvrdil, že toto dílo je jednou z prvních kompilací v islám.[5]

Stručně řečeno, jeho dvě známá díla jsou:[5]

  • al-Džamí
  • al-Tafsīr

Reference

  1. ^ A b C d E F al-Nawawi, Yahya ibn Sharaf (2005). Ali Muʽawwad a Adil Abd al-Mawjud (ed.). Tahdhib al-Asma wa al-Lughat (v arabštině). al-Asma. Bejrút: Dar al-Nafaes. 314–6.
  2. ^ A b C d E F al-Dhahabi, Muhammad ibn Ahmad (1957). al-Muʽallimi (ed.). Tadhkirah al-Huffaz (v arabštině). 1. Hyderabad: Dairah al-Maʽarif al-ʽUthmaniyyah. str. 262–5.
  3. ^ A b C d Ibn Saʽd, Muhammad (1998). al-Tabaqat al-Kubara (v arabštině). 5. Bejrút: Dar Sadir. 497–8.
  4. ^ al-ʽAsqalani, Ahmad ibn Ali (1999). Adil Murshid (ed.). Taqrib al-Tahdhib (v arabštině) (první vydání). Bejrút: Muassasah al-Risalah. p. 184.
  5. ^ A b al-Kattani, Muhammad ibn Jaʽfar (2007). Muhammad al-Muntasir al-Kattani (ed.). al-Risalah al-Mustatrafah (v arabštině) (sedmé vydání). Bejrút: Dar al-Bashair al-Islamiyyah. 9, 41.