Strzemieszyce Wielkie - Strzemieszyce Wielkie

Strzemieszyce Wielkie
Strzemieszyce Wielkie, svatyně Nejsvětějšího srdce
Strzemieszyce Wielkie, Nejsvětějšího srdce Svatyně
Erb Strzemieszyce Wielkie
Erb
Strzemieszyce Wielkie sídlí v Polsko
Strzemieszyce Wielkie
Strzemieszyce Wielkie
Souřadnice: 50 ° 18'44 ″ severní šířky 19 ° 16'46 ″ východní délky / 50,31222 ° N 19,27944 ° E / 50.31222; 19.27944Souřadnice: 50 ° 18'44 ″ severní šířky 19 ° 16'46 ″ východní délky / 50,31222 ° N 19,27944 ° E / 50.31222; 19.27944
Země Polsko
VojvodstvíPOL województwo śląskie flag.svg Slezské
Městský kraj Dąbrowa GórniczaPOL Dąbrowa Górnicza COA 1.svg Dąbrowa Górnicza
Založeno11. století
Práva města1954–1975
Plocha
• Město18,49 km2 (7,14 čtverečních mil)
Počet obyvatel
 • Metro
3,029,000 Městská oblast Katowice
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )
Poštovní směrovací číslo
41–300
Předčíslí+48 32
Desky do autaSD

Strzemieszyce Wielkie (Hebrejština: סצ'אמישיצה ויאלקה) - okres (dzielnica ) z Dąbrowa Górnicza (od roku 1975) v Slezské vojvodství, Polsko. Nachází se mezi okresy Reden a Strzemieszyce Małe, na státní silnice 94 mezi Katowice a Olkusz.

Dějiny

Stopy starověkého lidského osídlení sahají až do Lužická kultura období (asi 700 př. n.l.). Výkopy provedené v roce 1996 svědčí o existenci a středověký osídlení v 11. století. První písemná zmínka o názvu vesnice (v latině Strmyeschycze major) pochází z počátku 14. století. Ves patřila k krakovští biskupové a byl spravován jako součást Sławków statky až do roku 1790, kdy se staly znárodněna. Po Třetí oddíl Polska Strzemieszyce Wielkie se ocitla v pruský provincie Nové Slezsko. První základní škola byla založena v roce 1806. Mezi lety 1807 a 1813 se ocitla v Varšavské vévodství, a mezi 1815 a 1914 pod ruština vládnout v Kongres Polsko.

Ivangorod (Dęblin ) nádraží ve Strzemieszyce Wielkie (1917)

V roce 1848 byla železniční stanice Varšava – Vídeňská železnice byl otevřen, následovaný v roce 1885 stanicí Ivangorodské železnice, spojující Dęblin (Russ.: Ivangorod) a Dąbrowa. Křižovatka těchto dvou důležitých železnic vedla k průmyslovému rozvoji osady. Mezi 70. a 30. lety 20. století četné, byť malé uhelné doly (např. „Jakub“, „Jakub II“, „Lilit“, „Siurpryz“, „Proreden“) zde působil.

Pohled na Strzemieszyce Wielkie na počátku 20. století

V roce 1883 a ceresin závod („Strem“) a v roce 1899 a superfosfát byl založen závod. Kielský biskup Augustyn Łosiński (1867–1937) založil v únoru 1911 římskokatolickou farnost ve Strzemieszyce Wielkie. Od roku 1914 do roku 1918 se osada dostala pod rakouský obsazení. Židé se začali usazovat ve Strzemieszyce Wielkie ve druhé polovině 19. století. V roce 1885 z 2962 obyvatel bylo 125 Židů (4,2%). Židovská populace vzrostla na cca. 20% v meziválečném období.

Na začátku druhá světová válka Němci obsadili Strzemieszyce v září 1939 a okamžitě začali drancovat židovské domy a podniky a požadovat od nich volnou pracovní sílu. V té době ve městě žilo asi 2 000 Židů. Někdy v roce 1942 byli nuceni vstoupit do ghetta. V červnu 1942 bylo 400 posláno do Osvětimi, kde byla většina zavražděna. V březnu 1943 Němci shromáždili zbývající Židy v ghettu a zavraždili několik desítek. Téměř všichni ostatní byli posláni do Osvětimi. Válku přežilo jen asi 70 židovských obyvatel města.[1]Během druhé světové války Strzemieszyce Wielkie (pod německým názvem Groß Strzemieszyce) bylo sídlem Němce Amtsbezirk Strzemieszyce,[2] ke kterým patřilo i několik dalších komunit (Strzemieszyce Małe, Strzemieszyce Folwark, Kazimierz, Niemce, Porąbka).

Vesnice, kolem roku 1942

Práva města od roku 1954 do roku 1975, kdy se Strzemieszyce Wielkie stala okresem Dąbrowa Górnicza.

Reference

  1. ^ Megargee, Geoffrey (2012). Encyklopedie táborů a ghett. Bloomington, Indiana: University of Indiana Press. p. Svazek II 166-167. ISBN  978-0-253-35599-7.
  2. ^ Rolf Jehke, Herdecke: Territoriale Veränderungen in Deutschland und deutsch verwalteten Gebieten 1874 - 1945.

Bibliografie

  1. F. Celiński, A. Czylok, A. Kubajak: Przewodnik przyrodniczy po Dąbrowie Górniczej, Krzeszowice 1996.
  2. Feliks Kiryk (ed.): Dzieje Sławkowa, Krakov 2001, ISBN  83-87345-47-4.
  3. Jan Kmiotek, Jan Przemsza-Zieliński: Echo dawnych Strzemieszyc, Dąbrowa Górnicza 1998, ISBN  83-909050-2-7.
  4. Jan Kmiotek, Dariusz Kmiotek, Arkadiusz Rybak (ed.): Echo dawnych Strzemieszyc, cz. IV, Dąbrowa Górnicza 2001, ISBN  83-909836-7-2.
  5. Arkadiusz Rybak: Z dziejów oświaty na terenie Strzemieszyc Małych 1820-2000, Dąbrowa Górnicza 2002, ISBN  83-909836-0-5.
  6. Kazimierz Rymut: Nazwy miast PolskiOssolineum 1987, ISBN  83-04-02436-5.