Státní zastupitelství Chorvatské republiky - States Attorney Office of the Republic of Croatia - Wikipedia
| Državno odvjetništvo Republike Hrvatske | |
 | |
| Přehled soudního orgánu | |
|---|---|
| Jurisdikce |  Chorvatsko |
| Hlavní sídlo | Gajeva 30a, Záhřeb, Chorvatsko |
| Zaměstnanci | 1672 (2013)[1] |
| Roční rozpočet | HRK 299,816,050 (2013)[2] |
| Vedoucí soudních orgánů |
|
| webová stránka | dorh.hr |
Státní zastupitelství Chorvatské republiky (chorvatský: Državno odvjetništvo Republike Hrvatske nebo DORH) je nezávislý a nezávislý soudní orgán, který je oprávněn a povinen podněcovat stíhání pachatelů trestných činů a jiných trestných činů, zahájit právní opatření na ochranu majetku Chorvatské republiky a uplatnit právní prostředky na ochranu Chorvatská ústava a zákony.[3]
DORH je jedinečný soudní orgán, který má pravomoc nad celým chorvatským územím. Jeho hlavou je generální prokurátor, který má zástupce. Centrála DORH je uvnitř Záhřeb, ale je také decentralizovaná, a je tedy rozdělena na 22 obecních a 15 okresních úřadů. Přesto se jedná o přísně hierarchicky strukturovaný orgán, takže obecní úřady jsou podřízeny krajským úřadům, zatímco venkovské úřady jsou podřízeny ústřední kanceláři v Záhřebu. Navíc, Chorvatský státní zastupitelství pro potlačování organizovaného zločinu a korupce (USKOK) je zvláštní orgán DORH, který se specializuje na vyšetřování korupce a organizovaného zločinu.
Organizace a jurisdikce
Organizace a jurisdikce státního zastupitelství jsou upraveny Zákon o státní zastupitelství.
Státní zastupitelství příslušné v trestním řízení je povinno stíhat a zastupovat obvinění pachatelů trestných činů, které jsou stíhány z moci úřední nebo na návrh a podnikat další kroky definované zákonem. Advokátní úřad příslušného státu jedná v přestupkovém řízení v souladu s pravomocemi, které mu jsou dány zákonem. Státní zastupitelství příslušného státu zastupuje Chorvatskou republiku při ochraně majetku a dalších práv v občanských a správních věcech, pokud zákon nebo rozhodnutí příslušného státního orgánu nestanoví jinak.
Městské úřady zastupují Chorvatsko v řízení před obecním soudem, přestupkovým soudem a správními orgány, krajské úřady zastupují Chorvatsko v řízení před krajským, správním a obchodním soudem, zatímco ústřední úřad zastupuje Chorvatsko a dohlíží na ochranu vlády zákon a postupuje se všemi akcemi před nejvyšší soud, Ústavní soud, Vrchní správní soud, Vrchní obchodní soud, Vrchní soud pro přestupky a mezinárodní a zahraniční soudní a jiné orgány.
Struktura DORH
DORH se skládá z:[4]
- (Ústřední) státní zastupitelství Chorvatské republiky (DORH)
- 15 státních zastupitelství krajského státu (v Bjelovar, Dubrovník, Karlovac, Osijek, Pula, Rijeka, Sisak, Slavonski Brod, Rozdělit, Šibenik, Varaždin, Velika Gorica, Vukovar, Zadar, Záhřeb )[5] (ŽDO)
- 22 městských státních zastupitelství (ODO)
- Chorvatský státní zastupitelství pro potlačování organizovaného zločinu a korupce (USKOK)
Vnitřní struktura ústředny
Ústředna má čtyři oddělení:
- 1. Trestní - odpovědný za právní kroky proti pachatelům trestných činů a jiné trestné činnosti
- 2. Občanské a správní - odpovědné za právní kroky na ochranu majetku Chorvatska, poskytování právních opravných prostředků na ochranu ústavy a zákonů, zastupování Chorvatska v řízení před soudy a správními orgány a ochrana chorvatského majetku a právních zájmů
- 3. pro interní audit
- 4. pro mezinárodní právní pomoc a spolupráci
Generální prokurátor a poslanci
Generální prokurátor řídí a zastupuje státní zastupitelství. Podle Zákon o státní zastupitelstvímůže být jmenován jakýmkoli chorvatským občanem, který splňuje obecné a zvláštní požadavky na jmenování zástupce státního zastupitelství. Generální prokurátor je jmenován na čtyřleté funkční období Chorvatský parlament na pohyb Chorvatská vláda a po předchozím stanovisku parlamentního výboru pro spravedlnost. Může být opakovaně jmenován do stejné kanceláře, ale pokud se tak nestane, má právo buď opustit úřad, nebo pokračovat v práci zástupce právníka. Advokáti krajů a měst jsou jmenováni na čtyřleté funkční období Radou státních zástupců složenou ze sedmi zástupců státních zástupců (volených mezi nimi a jimi z Úřadu generálního prokurátora, krajských a obecních úřadů), dvou univerzitních profesorů práva (vybráni chorvatskými univerzitami) a dva poslanci (z nichž jeden musí být z opozičních stran); s předchozím stanoviskem vydaným Ministr spravedlnosti a kolegiálním orgánem státní zastupitelství. Advokáti krajského státu jsou jmenováni z řad státních právníků a zástupců v advokátních kancelářích okresního státu nebo vyššího státního zastupitelství s pětiletou praxí v úřadu. Advokáti náměstka státu (v kanceláři generálního prokurátora, v kraji a advokátní kanceláře městského státu) jsou jmenováni státní radou pro státní zastupitelství. Rada státních zástupců národního státu rozhoduje rovněž o disciplinárním řízení týkajícím se státního právního zástupce a zástupců státního zástupce (kromě generálního prokurátora).
Advokát státu ukončí svou funkci, když zemřel, když dosáhl věku 70 let, a po propuštění. Státní zástupce může být propuštěn ze služby, pokud vykonával své povinnosti nezákonným, předčasným a nedostatečně odborným způsobem; státní zastupitelství, které zastupuje, nedosahuje uspokojivých výsledků; neplní své povinnosti u státního zastupitelství nebo spravedlivé správy v souladu s předpisy nebo je neplní včas; nepodal návrh na zahájení disciplinárního řízení ve věcech stanovených zákonem; dopustí se akce odpovídající žalobě uvedené v článku 84 zákona o státním zastupitelství; existují důvody pro propuštění podle čl. 69 odst. 1 bodů 1 až 4 zákona o státní zastupitelství. Vláda může podat návrh na odvolání generálního prokurátora státu. Konečný verdikt je v rukou Parlamentu, který musí získat stanovisko Výboru pro spravedlnost.
Seznam generálních zástupců
| Generální prokurátor | |||
|---|---|---|---|
| # | název | Vzal kancelář | Opustil kancelář |
| 1 | Željko Olujić | 7. prosince 1990 | 15. dubna 1992 |
| 2 | Vladimír Šeks | 10. dubna 1992 | 12. srpna 1992 |
| 3 | Stjepan Herceg | 24. září 1992 | 28. prosince 1993 |
| 4 | Krunoslav Olujić | 29. prosince 1993 | 28. listopadu 1994 |
| 5 | Marijan Hranjski | 29. listopadu 1994[A] | Červenec 2000 |
| / | Slavko Zadnik (herectví) | Červenec 2000 | 7. února 2001 |
| 6 | Radovan Ortynski | 8. února 2001 | 23.dubna 2002 |
| 7 | Mladen Bajić | 24.dubna 2002[b] | 23.dubna 2014 |
| 8 | Dinko Cvitan | 24. dubna 2014 | 20. dubna 2018 |
| 9 | Dražen Jelenić | 20. dubna 2018 | Držitel úřadu |
Fondy
Finanční prostředky na provoz státního zastupitelství jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Částka je poskytována v souladu s ustanoveními, která se vztahují na poskytování finančních prostředků soudům, a musí být zajištěna v takové výši, aby umožňovala řádné plnění všech úkolů ve státním zastupitelství. Částka se stanoví na základě návrhu státního zástupce. Žádost musí zahrnovat odhad pracovní zátěže pravidelných a dočasných úkolů, počet požadovaných úředníků, zaměstnanců a zaměstnanců a další ukazatele související s určením počtu požadovaných finančních prostředků. V roce 2013 měl Office roční rozpočet 299 816 050 HRK (c. 40 000 EUR).
Reference
- ^ DORH (2014-09-15). "Izvješće Državnog odvjetništva Republike Hrvatske za 2013. godinu". dorh.hr. Citováno 2016-05-02.
- ^ Slavica Lukić (02.10.2014). „OSTOJIĆ ODGOVARA CVITANU 'Nije točno da se policija ne bori protiv korupcije, prijava je duplo više'". Jutarnji.hr. Citováno 2016-05-02.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ "Hrvatski sabor". Sabor.hr. Citováno 2016-05-02.
- ^ „Državno odvjetništvo Republike Hrvatske“. Dorh.hr. Citováno 2016-05-02.
- ^ „Državno odvjetništvo Republike Hrvatske“. Dorh.hr. Citováno 2016-05-02.
Poznámky
^ a On byl znovu zvolen dne 16. listopadu 1995 a nastoupil do úřadu dne 30. listopadu 1995.
^ b On byl znovu zvolen dne 3. března 2006 a 12. února 2010.
externí odkazy
- Oficiální webové stránky (v chorvatštině)