Sociologie architektury - Sociology of architecture

Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (červen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Část série na
Sociologie
Dějiny Obrys Index
Teorie Teorie konfliktů Strukturální funkcionalismus Symbolický interakcionismus Kritická teorie Pozitivismus Sociální změna Sociální konstrukcionismus Teorie sociálního pohybu
Metody Kvantitativní Kvalitativní Srovnávací Výpočetní Etnografický Analýza konverzace Historický Rozhovor Matematický Síťová analýza Průzkum
Podpole Kriminologie Kultura Demografie Rozvoj Deviace Hospodářský Vzdělávání Životní prostředí Rodina Feministka Rod Zdraví Přistěhovalectví Průmyslový Znalost Zákon Literatura Lékařský Válečný Organizační Politický Rasa a etnická příslušnost Náboženství Venkovský Věda Sociální antropologie Sociální psychologie v sociologii Sociolingvistika Stratifikace Technologie Terorismus Městský
Lidé Émile Durkheim Herbert Spencer Max Weber Friedrich Engels Auguste Comte George Herbert Mead Georg Simmel W.E.B. Du Bois Roland Barthes Ernest Burgess Michel Foucault Erving Goffman Antonio Gramsci Jürgen Habermas Thorstein Veblen Ferdinand Tönnies William Graham Sumner
Seznamy Bibliografie Terminologie Časopisy Organizace Lidé Časová osa Podle země
Portál společnosti

Sociologie architektury je sociologická studie zastavěné prostředí a role a povolání architektů v moderních společnostech.

Architektura se v zásadě skládá z estetických, technických a sociálních aspektů. Zastavěné prostředí, které je tvořeno navrženými prostory a činnostmi lidí, jsou vzájemně propojené a neoddělitelné. Je na nás, abychom tomuto vzájemnému vztahu porozuměli a vhodně jej položili na papír.Sociální instituce je jich mnoho a tyto sociální instituce někdy potřebují funkční prostory, aby umožnily lidem využívajícím budovu těžit ze všech aspektů obou, účelu toho, co budovu obývá, a rozmanité struktury a organizovaného toku komunikace. Způsob, jakým jsou budovy navrženy tak, aby splňovaly potřeby těchto sociálních institucí / společenských požadavků, lze považovat za soulad sociálních aspektů v architektuře.

Kulturní sociologie

Architektura je vizuální podoba („Gestalt“) společnosti, a v jejím rámci by všechny různé typy budov (architektura spotřeby, mobility, politické a náboženské, stejně jako továrny, věznice, budovy kina atd.) Mohly stát se objekty architektonické sociologie. Například: jak konkrétní architektura „vyjadřuje“ strukturu a principy dané společnosti.

Klasická sociologie architektury

Takový sociologická analýza architektury lze nalézt u klasických autorů sociologie v Marcel Mauss, Walter Benjamin, Norbert Elias, Michel Foucault, Ernst Bloch, Siegfried Kracauer, Pierre Bourdieu, Maurice Halbwachs, Karel Teige a další.

Sociologie architektonických artefaktů

Sociologie technologie nabízí přístupy k sociologii (architektonických) artefaktů. Zpočátku se tato sociologie zajímá o technické záležitosti. Zatímco budovy (jako umění a technika) nejsou v jádru této disciplíny. Perspektivou architektury jako artefaktu by byla otázka „interakcí“ mezi architekturou a subjektem: jak velmi specifická architektura naznačuje určité způsoby, pohyby, vnímání.

Urbanistická sociologie a sociologie vesmíru

Termín "sociální prostor "je používán Pierre Bourdieu a další (na rozdíl od architektury nebo zastavěného prostředí) v abstraktnějším smyslu: jako sociální konstituované prostorové struktury. Georg Simmel založil takový a sociologie vesmíru a vždy sledoval architekturu společnosti.

Simmel rozvinul také městská sociologie (jeho články byly přečteny Chicagská škola ): ve své otázce konkrétních způsobů života ve velkých městech („Velká města a život ducha“, 1903). Urbanistická sociologie se primárně zabývá sociálními strukturami v rámci město: jejich body jsou například procesy segregace, urbanizace a úpadek měst. V poslední době existuje výzkum zaměřený na „rozdíly měst“, který bude více spojen se sociologií architektury. Ronald Daus zavádí nové koncepty v této oblasti, studuje historii extraevropský Megacities..

Reference

• Paul Jones, Sociologie architektury: budování identit, Liverpool University Tisk 2010 (v tisku).
• Leslie Sklair, „The Icon Project: Architecture, Cities and and Capitalist Globisation“, Oxford University Press, New York, 2017.
• Heike Delitz, Gebaute Gesellschaft. Architektur als Medium des Sozialen, Frankfurt / M., New York 2010.
• Heike Delitz, Architektursoziologie. Reihe Einsichten. Themen der Soziologie, Bielefeld 2009.
• Joachim Fischer / Heike Delitz (eds.), Die Architektur der Gesellschaft. Theorien für die Architektursoziologie, Bielefeld: přepis 2009.
• Olivier Chadoin, Etre architecte: les vertus de l'indétermination - de la sociologie d'une profese à la sociologie du travail professionalnel, Presses Universitaires de Limoges, 2007.
• Heike Delitz, Die Architektur der Gesellschaft. Architektur und Architekturtheorie im Blick der Soziologie, v: Wolkenkuckucksheim - Cloud-Cuckoo-Land - Vozdushnyi zamok. Internationale ZS für Theorie und Wissenschaft der Architektur, 10. Jg. H. 1 (září 2006): »Z vesmíru: Architekturtheorie außerhalb der Disziplin« (http://www.tu-cottbus.de/BTU/Fak2/TheoArch/Wolke/deu/Themen/051/Delitz/delitz.htm ).
• Herbert Schubert, Empirische Architektursoziologie, in: Die alte Stadt 1/2005, 1-27
• Joachim Fischer / Michael Makropoulos (Hg.), Potsdamer Platz. Soziologische Theorien zu einem Ort der Moderne, Mnichov 2004
• Bernhard Schäfers, Architektursoziologie, Opladen (Leske + Budrich) 2003 ISBN  3-8252-8254-6
• Gieryn, Thomas: What Buildings do, in: Theory and Society 31 (2002), 35-74
• Guy Ankerl, Experimentální sociologie architektury. Průvodce teorií, výzkumem a literaturou, Mouton de Gruyter Publ. (Haag, Paříž, New York ) 549 s. 1983 ISBN  90-279-3440-1 (papír) vázaná kniha ISBN  90-279-3219-0.
• Anthony D. King (ed.), Budovy a společnost: Eseje o sociálním rozvoji zastavěného prostředí, Londýn 1980
• Robert Gutman, „Architektura zvenčí: Vybrané eseje Roberta Gutmana (vyd. Dana Cuff, John Wriedt), Princeton Architectural Press, 2010.„ Lidé a budovy “(vyd. Robert Gutman, Nathan Glazer), vydavatelé transakcí, 2009 „Architectural Practice: A Critical View,“ Princeton Architectural Press; 5. vydání, 1997.
• www.architektur-soziologie.de pracovní skupina Sociologie architektury v Německé sociologické asociaci
• Espaces et Sociétés «Sociologie et architecture: matériau pour une comparaison européenne», Olivier Chadoin et Viviane Claude (Coord), č. 142, červen 2010.
• Chadoin Olivier, «Le sociologue chez les architectes - Matériau pour une sociology de la sociology en situation ancillaire», Sociétés contemporaines, č. 3/75, 2009.
• Chadoin Olivier, Grudet Isabelle (Dir.), La sociologie de l’architecture: un domaine de savoir en construction?, Publikace en 2014 aux Presses Universitaires de Rennes, coll. «Le Sens Social»