Sociologie architektury - Sociology of architecture
![]() | Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace.červen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Sociologie architektury je sociologická studie zastavěné prostředí a role a povolání architektů v moderních společnostech.
Architektura se v zásadě skládá z estetických, technických a sociálních aspektů. Zastavěné prostředí, které je tvořeno navrženými prostory a činnostmi lidí, jsou vzájemně propojené a neoddělitelné. Je na nás, abychom tomuto vzájemnému vztahu porozuměli a vhodně jej položili na papír.Sociální instituce je jich mnoho a tyto sociální instituce někdy potřebují funkční prostory, aby umožnily lidem využívajícím budovu těžit ze všech aspektů obou, účelu toho, co budovu obývá, a rozmanité struktury a organizovaného toku komunikace. Způsob, jakým jsou budovy navrženy tak, aby splňovaly potřeby těchto sociálních institucí / společenských požadavků, lze považovat za soulad sociálních aspektů v architektuře.
Kulturní sociologie
Architektura je vizuální podoba („Gestalt“) společnosti, a v jejím rámci by všechny různé typy budov (architektura spotřeby, mobility, politické a náboženské, stejně jako továrny, věznice, budovy kina atd.) Mohly stát se objekty architektonické sociologie. Například: jak konkrétní architektura „vyjadřuje“ strukturu a principy dané společnosti.
Klasická sociologie architektury
Takový sociologická analýza architektury lze nalézt u klasických autorů sociologie v Marcel Mauss, Walter Benjamin, Norbert Elias, Michel Foucault, Ernst Bloch, Siegfried Kracauer, Pierre Bourdieu, Maurice Halbwachs, Karel Teige a další.
Sociologie architektonických artefaktů
Sociologie technologie nabízí přístupy k sociologii (architektonických) artefaktů. Zpočátku se tato sociologie zajímá o technické záležitosti. Zatímco budovy (jako umění a technika) nejsou v jádru této disciplíny. Perspektivou architektury jako artefaktu by byla otázka „interakcí“ mezi architekturou a subjektem: jak velmi specifická architektura naznačuje určité způsoby, pohyby, vnímání.
Urbanistická sociologie a sociologie vesmíru
Termín "sociální prostor "je používán Pierre Bourdieu a další (na rozdíl od architektury nebo zastavěného prostředí) v abstraktnějším smyslu: jako sociální konstituované prostorové struktury. Georg Simmel založil takový a sociologie vesmíru a vždy sledoval architekturu společnosti.
Simmel rozvinul také městská sociologie (jeho články byly přečteny Chicagská škola ): ve své otázce konkrétních způsobů života ve velkých městech („Velká města a život ducha“, 1903). Urbanistická sociologie se primárně zabývá sociálními strukturami v rámci město: jejich body jsou například procesy segregace, urbanizace a úpadek měst. V poslední době existuje výzkum zaměřený na „rozdíly měst“, který bude více spojen se sociologií architektury. Ronald Daus zavádí nové koncepty v této oblasti, studuje historii extraevropský Megacities..
Reference
- Paul Jones, Sociologie architektury: budování identit, Liverpool University Tisk 2010 (v tisku).
- Leslie Sklair, „The Icon Project: Architecture, Cities and and Capitalist Globisation“, Oxford University Press, New York, 2017.
- Heike Delitz, Gebaute Gesellschaft. Architektur als Medium des Sozialen, Frankfurt / M., New York 2010.
- Heike Delitz, Architektursoziologie. Reihe Einsichten. Themen der Soziologie, Bielefeld 2009.
- Joachim Fischer / Heike Delitz (eds.), Die Architektur der Gesellschaft. Theorien für die Architektursoziologie, Bielefeld: přepis 2009.
- Olivier Chadoin, Etre architecte: les vertus de l'indétermination - de la sociologie d'une profese à la sociologie du travail professionalnel, Presses Universitaires de Limoges, 2007.
- Heike Delitz, Die Architektur der Gesellschaft. Architektur und Architekturtheorie im Blick der Soziologie, v: Wolkenkuckucksheim - Cloud-Cuckoo-Land - Vozdushnyi zamok. Internationale ZS für Theorie und Wissenschaft der Architektur, 10. Jg. H. 1 (září 2006): »Z vesmíru: Architekturtheorie außerhalb der Disziplin« (http://www.tu-cottbus.de/BTU/Fak2/TheoArch/Wolke/deu/Themen/051/Delitz/delitz.htm ).
- Herbert Schubert, Empirische Architektursoziologie, in: Die alte Stadt 1/2005, 1-27
- Joachim Fischer / Michael Makropoulos (Hg.), Potsdamer Platz. Soziologische Theorien zu einem Ort der Moderne, Mnichov 2004
- Bernhard Schäfers, Architektursoziologie, Opladen (Leske + Budrich) 2003 ISBN 3-8252-8254-6
- Gieryn, Thomas: What Buildings do, in: Theory and Society 31 (2002), 35-74
- Guy Ankerl, Experimentální sociologie architektury. Průvodce teorií, výzkumem a literaturou, Mouton de Gruyter Publ. (Haag, Paříž, New York ) 549 s. 1983 ISBN 90-279-3440-1 (papír) vázaná kniha ISBN 90-279-3219-0.
- Anthony D. King (ed.), Budovy a společnost: Eseje o sociálním rozvoji zastavěného prostředí, Londýn 1980
- Robert Gutman, „Architektura zvenčí: Vybrané eseje Roberta Gutmana (vyd. Dana Cuff, John Wriedt), Princeton Architectural Press, 2010.„ Lidé a budovy “(vyd. Robert Gutman, Nathan Glazer), vydavatelé transakcí, 2009 „Architectural Practice: A Critical View,“ Princeton Architectural Press; 5. vydání, 1997.
- www.architektur-soziologie.de pracovní skupina Sociologie architektury v Německé sociologické asociaci
- Espaces et Sociétés «Sociologie et architecture: matériau pour une comparaison européenne», Olivier Chadoin et Viviane Claude (Coord), č. 142, červen 2010.
- Chadoin Olivier, «Le sociologue chez les architectes - Matériau pour une sociology de la sociology en situation ancillaire», Sociétés contemporaines, č. 3/75, 2009.
- Chadoin Olivier, Grudet Isabelle (Dir.), La sociologie de l’architecture: un domaine de savoir en construction?, Publikace en 2014 aux Presses Universitaires de Rennes, coll. «Le Sens Social»