Socialistická a republikánská skupina - Socialist and Republican group

Socialistická a republikánská skupina
Groupe socialiste et républicain
Logo socialistické a republikánské skupiny
KomoraSenát
Předchozí jménoSocialistická skupina (1959–2011)
Socialistická skupina
Socialistická skupina, přidružená a připojená Evropa Ekologie Skupina Zelených (2011–12)
Sociální skupina, skupina zjevů a skupina Evropa Écologie Les Verts rattaché
Socialistická a přidružená skupina (2012–2015)
Socialistická skupina a zjevné skupiny
Členské stranyPS
DVG
PrezidentPatrick Kanner
Volební obvodNord
Zastoupení
65 / 348
IdeologieSociální demokracie
webová stránkahttp://www.senateurs-socialistes.fr/

The Socialistická a republikánská skupina (francouzština: groupe socialiste et républicain) je parlamentní skupina v Senát včetně zástupců Socialistická strana (PS).

Dějiny

První parlamentní skupina socialistů v Senát z Třetí republika byla vytvořena po 1927 senátorské volby s celkem 14 členy, po zvolení 2 socialistů v 1921 obnovení a 1924 obnovení celkem tedy 6 senátorů.[1] Před formálním ustavením skupiny v Senátu seděli zvolení socialisté se skupinou Demokratická, radikální a radikálně-socialistická levice.[2] I když byli senátoři skupiny zpočátku neuspořádaní, poznali se pod společnou nálepkou „socialista“.[3] Camille Reboul předsedal skupině od jejího založení a později byl v této pozici následován André Morizet.[1] Napětí uvnitř skupiny vedlo v roce 1933 k nesouhlasu sedmi „neosocialistů“, což zmenšilo velikost skupiny na polovinu;[2] dopad tohoto rozdělení byl však nakonec omezen jako SFIO byl schopen zajistit přežití socialistické skupiny v Senátu.[1] Do konce třetí republiky zůstala skupina zhruba stejná, po obnovení obou členů měla 16 členů 1929 a 1932;[4][5] následně přijal označení SFIO v roce 1934,[3] byl po 1935 obnovení,[6] a odskočil na 15 senátorů po 1938 obnovení.[7]

Během Čtvrtá republika, byla v Rada republiky, s 64 křesly po senátorských volbách dne 8. prosince 1946,[8] a 62 křesel po senátorských volbách dne 7. listopadu 1948,[9] dělá lépe než jeho trojstranný partnery v důsledku jeho dobré lokální implantace.[3] Skupina si po senátorských volbách dne 18. května 1952 následně udržovala 56 křesel,[10] 56 křesel po senátorských volbách dne 19. června 1955,[11] a 60 křesel po senátorských volbách dne 8. června 1958.[12]

Antoine Courrière byl prvním prezidentem socialistické skupiny v Senát z Pátá republika, který předsedal až do své smrti 20. září 1974.[13] Po senátorských volbách o dva dny později[14] Marcel Champeix byl zvolen předsedou skupiny dne 2. října.[15][16] Po jeho porážce dne 28. září 1980,[17] Champeix byl nahrazen André Méric, který byl 6. října oficiálně jmenován prezidentem skupiny; vedl skupinu do 5. července 1988, rezignoval v důsledku svého jmenování do funkce státní tajemník ve vládě,[18] a byl následován Claude Estier, který byl ve stejný den zvolen prezidentem skupiny.[19] Poté, co se Estier rozhodl nezastupovat se v 2004 obnovení,[20] on byl následován Jean-Pierre Bel, zvolení socialisty v soutěži čtyř směrů dne 28. září.[21][22]

Bel zůstal prezidentem skupiny do 30. září 2011, poté nastoupil do funkce jako předseda Senátu 1. října;[23] levice, dlouholetá menšina Senát,[3] převzal kontrolu nad vysokou komorou poprvé v historii republiky po 2011 obnovení, s počtem Ekologie Evropy - Zelení senátoři houpající se ze 4 na 10 a pokračování komunistická skupina.[24] S Belem na bidýlku François Rebsamen byl zvolen předsedou skupiny 1. října,[25] a dne 25. září byla skupina reformována jako skupina socialistů, sdružená a připojená skupina Evropa ekologie Zelení (společenská skupina, skupina zjevů a skupina Evropa Écologie Les Verts rattaché); po vzniku nezávislého ekologická skupina dne 11. ledna 2012 byla socialistická frakce přejmenována na socialistickou a přidruženou skupinu (společenská skupina a zjevné).[26] Poté, co byl Rebsamen jmenován do vlády, opustil své místo v Senátu dne 14. dubna 2014,[27] a byl následován Didier Guillaume následující den.[28] Ovládnutí Senátu levicí bylo pomíjivé, komora se po návratu rozhodně vrátila ke kontrole pravice 2014 obnovení.[29] Po přejmenování UMP jako republikáni, přidružená skupina v Senátu byla také přejmenována 2. června,[30] brzy poté 10. června přejmenování socialistické skupiny na socialistickou a republikánskou (groupe socialiste et républicain).[31] Dne 27. června 2017 odjelo 23 socialistů do Skupina La République En Marche v den svého založení.[32] Po odchodu Guillaumeho z politiky Patrick Kanner byl zvolen předsedou skupiny 47 hlasy proti Laurence Rossignol s 25 hlasy, 23. ledna 2018.[33]

Seznam prezidentů

názevZačátek termínuKonec termínuPoznámky
Antoine Courrière26.dubna 195920. září 1974[34][13]
Marcel Champeix2. října 197428. září 1980[15]
André Méric6. října 19805. července 1988[18]
Claude Estier5. července 198828. září 2004[19][21][22]
Jean-Pierre Bel28. září 200430. září 2011[21][22][23]
François Rebsamen1. října 201114.dubna 2014[25][27]
Didier Guillaume15. dubna 201423. ledna 2018[28][33]
Patrick Kanner23. ledna 2018současnost, dárek[33]

Historické členství

RokSedadlaZměnaSériePoznámky
1959Stabilní–[34]
1962Zvýšit1A[35]
1965StabilníB[36]
1968StabilníC[37]
1971Pokles3A[38]
1974Zvýšit3B[14]
1977Zvýšit10C[39]
1980Zvýšit7A[40]
1983Zvýšit1B[41]
1986Pokles6C[42]
1989Zvýšit2A[43]
1992Zvýšit4B[44]
1995Zvýšit5C[45]
1998Zvýšit3A[46]
2001Zvýšit5B[47]
2004Zvýšit14C[48]
2008Zvýšit19A[49]
2011Zvýšit251[50]
2014Pokles292[51]
2017Pokles341[52]
2020Pokles132

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Fabien Conord (březen 2015). „Les socialistes et les élections sénatoriales (1875–2015)“ (PDF). Nadace Jean-Jaurès. Citováno 14. července 2017.
  2. ^ A b Le Béguec, Gilles (2006). „Les socialistes et le Sénat“. Parlement, Revue d'histoire politique. 2 (6): 57–72. Citováno 14. července 2017.
  3. ^ A b C d Fondraz, Ludovic (2000). Les groupes parlementaires au Sénat sous la VE République. Paříž: Economica. p. 17.
  4. ^ „Feuilleton Nº 6“. Senát. 30. ledna 1930. Citováno 14. července 2017.
  5. ^ „Feuilleton Nº 8“. Senát. 26. ledna 1933. Citováno 14. července 2017.
  6. ^ „Feuilleton Nº 7“. Senát. 30. ledna 1936. Citováno 14. července 2017.
  7. ^ „Feuilleton Nº 6“. Senát. 26. ledna 1939. Citováno 14. července 2017.
  8. ^ „Složení du Conseil de la République - 8. prosince 1946“ (PDF). Senát. Citováno 14. července 2017.
  9. ^ „Composition du Conseil de la République - 7. listopadu 1948“ (PDF). Senát. Citováno 14. července 2017.
  10. ^ „Composition du Conseil de la République - 18. května 1952“ (PDF). Senát. Citováno 14. července 2017.
  11. ^ „Composition du Conseil de la République - 19. června 1955“ (PDF). Senát. Citováno 14. července 2017.
  12. ^ „Composition du Conseil de la République - 8. června 1958“ (PDF). Senát. Citováno 14. července 2017.
  13. ^ A b „Anciens sénateurs Vème République: COURRIERE Antoine“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  14. ^ A b „Nombre de sièges au Sénat en 1974“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  15. ^ A b "Compte rendu intégral - 1re seance" (PDF). Senát. 2. října 1974. Citováno 14. července 2017.
  16. ^ „M. CHAMPEIX ÉLU PRÉSIDENT DU GROUPE SOCIALISTA“. Le Monde. 3. října 1974. Citováno 14. července 2017.
  17. ^ „LES SÉNATEURS SOCIALISTES SONT SOUCIEUX DE L'UNITÉ DE LEUR PARTI“. Le Monde. 3. října 1980. Citováno 14. července 2017.
  18. ^ A b „Anciens sénateurs Vème République: MERIC André“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  19. ^ A b „M. Claude ESTIER: jmenování Extrait de la table 1988“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  20. ^ „Anciens sénateurs Vème République: ESTIER Claude“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  21. ^ A b C „Le PS estime avoir décroché sa quatrième victoire électorale de l'année 2004“. Le Monde. 27. září 2004. Citováno 14. července 2017.
  22. ^ A b C „Sénat: M. Poncelet favori dans la bataille pour la présidence“. Le Monde. 29. září 2004. Citováno 14. července 2017.
  23. ^ A b „TABULKA NOMINATIVNÍ 2011 - DÉBATS DU SÉNAT“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  24. ^ „Pour la première fois de son histoire, le Sénat bascule à gauche“. Le Monde. 25. září 2011. Citováno 14. července 2017.
  25. ^ A b „TABULKA NOMINATIVNÍ 2011 - DÉBATS DU SÉNAT“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  26. ^ „Information sur la composition et les activités du Sénat au 31 décembre 2012“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  27. ^ A b „TABULKA NOMINATIVNÍ 2014 - DÉBATS DU SÉNAT“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  28. ^ A b „TABULKA NOMINATIVNÍ 2014 - DÉBATS DU SÉNAT“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  29. ^ Laure Equy (28. září 2014). „La droite reprend le Sénat, le FN y fait son entrée“. Osvobození. Agence France-Presse. Citováno 14. července 2017.
  30. ^ Sébastien Tronche (11. června 2015). „Au Sénat, le groupe socialiste change de nom pour devenir le groupe socialiste et… républicain“. Evropa 1. Citováno 14. července 2017.
  31. ^ „Informace o složení a aktivitách v Sénatu dne 31. prosince 2015“. Senát. Citováno 14. července 2017.
  32. ^ „Sénat: 25 élus passent sous pavillon La République en Marche“. Les Échos. 26. června 2017. Citováno 14. července 2017.
  33. ^ A b C Tristan Quinault-Maupoil (23. ledna 2018). „Patrick Kanner každý jiný prezident PS au Sénat“. Le Figaro. Citováno 23. ledna 2018.
  34. ^ A b „Nombre de sièges au Sénat en 1959“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  35. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1962“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  36. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1965“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  37. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1968“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  38. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1971“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  39. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1977“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  40. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1980“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  41. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1983“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  42. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1986“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  43. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1989“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  44. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1992“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  45. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1995“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  46. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1998“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  47. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2001“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  48. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2004“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  49. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2008“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  50. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2011“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  51. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2014“ (PDF). Senát. Citováno 28. června 2017.
  52. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2017“ (PDF). Senát. Citováno 16. října 2017.

externí odkazy