Komunistická, republikánská, občanská a ekologická skupina - Communist, Republican, Citizen and Ecologist group

Komunistická, republikánská, občanská a ekologická skupina
Groupe communiste, républicain, citoyen et ecologiste
Logo skupiny komunistů, republikánů, občanů a ekologů
KomoraSenát
Předchozí jménoKomunistická skupina (1959–1995)
Groupe communiste
Komunistická, republikánská, občanská a senátorská skupina skupiny Levice (2008–2011)
Groupe communiste, républicain, citoyen et des sénateurs du Parti de gauche
Komunistická, republikánská a občanská skupina (2011–2017)
Groupe communiste, républicain, et citoyen
Členské stranyPCF
PrezidentÉliane Assassi
Volební obvodSeine-Saint-Denis
Zastoupení
15 / 348
IdeologieKomunismus
webová stránkahttps://senateurscrce.fr/

The Komunistická, republikánská, občanská a ekologická skupina (francouzština: groupe communiste, républicain, citoyen et ecologiste) je parlamentní skupina v Francouzský senát, nepřímo zvolený horní komora z Francouzský parlament. Na rozdíl od většiny ostatních parlamentních skupin v Senátu se jedná většinou pouze o senátory jedné strany, Francouzská komunistická strana, mezi svými členy.

Dějiny

První a jediný parlamentní skupina komunistů v Senát z Třetí republika byla vytvořena po Senátní volby 1938, se dvěma členy.[1] Komunistická skupina existovala po celou dobu trvání Čtvrtá republika v Rada republiky se 74 místy po senátorských volbách dne 8. prosince 1946,[2] 17 křesel po senátorských volbách dne 7. listopadu 1948,[3] 16 křesel po senátorských volbách dne 18. května 1952,[4] 14 křesel po senátorských volbách dne 19. června 1955,[5] a 16 křesel po senátorských volbách dne 8. června 1958.[6]

V Pátá republika, Jacques Duclos sloužil jako první vůdce komunistické skupiny (komunitní skupina) v Senát.[7] Po smrti Duclos dne 25. dubna 1975,[8] Marie-Thérèse Goutmann převzal předsednictví skupiny dne 20. května 1975,[9] stát se první ženou, která předsedá parlamentní skupině.[10] Následně se snažila stát zástupkyní v EU národní shromáždění v Parlamentní volby 1978; - kvůli nesrovnalostem, které vedly ke zrušení původního výsledku ze strany Ústavní rada, nicméně, 16. a 23. července se konaly doplňovací volby, které nakonec vedly k jejímu zvolení do sněmu a odchodu ze Senátu;[11][12] jako takový Marcel Rosette se stal novým prezidentem skupiny 6. dubna,[13] Goutmann byl povinen pokračovat v sedění v Senátu, dokud Ústavní rada později nepotvrdí její zvolení do Národního shromáždění.[14] Zůstala předsedkyní skupiny pouze rok a nahradila ji Hélène Luc dne 19. prosince 1979.[15] Komunistická skupina se po. Rozšířila o 24 členů 1983 obnovení,[16] nejvyšší počet, jaký kdy komunistická skupina dosáhla.[17] Dne 28. září Hélène Luc oznámila, že skupina bude přejmenována na komunistickou, republikánskou a občanskou skupinu (groupe communiste, républicain et citoyen), zkráceně CRC, představující jej jako „otevření lidem pokroku“; konkrétně to povoleno Paul Loridant, člen Pohyb občanů z Jean-Pierre Chevènement, pro připojení ke skupině.[18]

Lucovo působení ve funkci prezidenta skupiny skončilo 3. dubna 2001;[19] ona byla následována Nicole Borvo.[20] Dne 26. listopadu 2008 Jean-Luc Mélenchon a François Autain, který opustil Socialistická strana (PS) založit Levá strana, se připojil ke skupině, která byla poté přejmenována na komunistickou, republikánskou, občanskou a senátorskou skupinu levicové strany (komunitní skupina, républicain, citoyen et des sénateurs du Parti de gauche), zkráceně CRC – SPG.[21] Avšak poté Jean-Luc Mélenchon byl zvolen do Evropský parlament po Volby 2009, uvolnil své místo v Senátu dne 7. ledna 2010,[22] a poté, co Autain přišel o místo v Senátu při obnově křesel během senátorské volby dne 25. září 2011 se skupina vrátila ke svému původnímu názvu.[23] Dne 19. září 2012 odstoupila Nicole Borvo Cohen-Seat ze Senátu,[24] a byl následován Eliane Assassi, který byl ve stejný den zvolen prezidentem skupiny CRC.[25] Skupina byla přejmenována na komunistickou, republikánskou, občanskou a ekologickou skupinu (groupe communiste, républicain, citoyen et ecologiste) po 2017 obnovení, když se k němu připojili ekologičtí senátoři Esther Benbassa, Guillaume Gontard, a Pierre-Yves Collombat.[26]

Seznam prezidentů

názevZačátek termínuKonec termínuPoznámky
Jacques Duclos26.dubna 195925.dubna 1975[27][7][8]
Marie-Thérèse Goutmann20. května 19756. dubna 1978[9][13]
Marcel Rosette6. dubna 197819. prosince 1979[13][15]
Hélène Luc19. prosince 19793. dubna 2001[15][19]
Nicole Borvo Cohen-Seat4. dubna 200119. září 2012[20][24]
Éliane Assassi19. září 2012současnost, dárek[25]

Historické členství

RokSedadlaZměnaSériePoznámky
1959Stabilní–[27]
1962StabilníA[28]
1965StabilníB[29]
1968Zvýšit4C[30]
1971StabilníA[31]
1974Zvýšit2B[32]
1977Zvýšit3C[33]
1980StabilníA[34]
1983Zvýšit1B[16]
1986Pokles9C[35]
1989Zvýšit1A[36]
1992Pokles1B[37]
1995StabilníC[38]
1998Zvýšit1A[39]
2001Zvýšit7B[40]
2004StabilníC[41]
2008StabilníA[42]
2011Pokles21[43]
2014Pokles32[44]
2017Pokles31[45]
2020Stabilní2

Viz také

Reference

  1. ^ Bonnefous, Georges; Bonnefous, Édouard (1986). Histoire politique de la Troisième République: Vers la guerre, du Front populaire à la conférence de Mnichov, 1936–1938. 6. Paris: Presses Universitaires de France. p. 436.
  2. ^ „Složení du Conseil de la République - 8. prosince 1946“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  3. ^ „Composition du Conseil de la République - 7. listopadu 1948“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  4. ^ „Composition du Conseil de la République - 18. května 1952“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  5. ^ „Composition du Conseil de la République - 19. června 1955“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  6. ^ „Composition du Conseil de la République - 8. června 1958“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  7. ^ A b „MM. Jacques Duclos a Jean Bertaud, předsedové skupin komunistů a U. N. R, du Sénat“. Le Monde. 2. května 1959. Citováno 27. června 2017.
  8. ^ A b André Laurens (28. dubna 1975). „La“ mémoire du parti "". Le Monde. Citováno 27. června 2017.
  9. ^ A b "Compte rendu intégral - 16E seance" (PDF). Senát. 20. května 1975. Citováno 27. června 2017.
  10. ^ „Paní GOUTMANN SUCCÈDE À JACQUES DUCLOS À LA TÊTE DU GROUPE COMMUNISTE DU SÉNAT“. Le Monde. 17. května 1975. Citováno 27. června 2017.
  11. ^ „M. JACQUES CHIRAC A UN UN ENTRETIEN DE QUARANTE MINUTY AVEC LE SOUVERAIN PONTIFE“. Le Monde. 8. července 1978. Citováno 27. června 2017.
  12. ^ „Anciens sénateurs Vème République: GOUTMANN Marie-Thérèse“. Senát. Citováno 27. června 2017.
  13. ^ A b C "Compte rendu intégral - 2E seance" (PDF). Senát. 6. dubna 1978. Citováno 27. června 2017.
  14. ^ "Compte rendu intégral - 1re seance" (PDF). Senát. 3. dubna 1978. Citováno 27. června 2017.
  15. ^ A b C "Compte rendu intégral - 53E seance" (PDF). Senát. 19. prosince 1979. Citováno 27. června 2017.
  16. ^ A b „Nombre de sièges au Sénat en 1983“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  17. ^ „Les groupes politiques au Sénat sous la Ve République“. Senát. 7. října 2014. Citováno 27. června 2017.
  18. ^ „Les députés voteront sur la politique sociale le 14 novembre“. Le Monde. 30. září 1995. Citováno 27. června 2017.
  19. ^ A b „Extrait de la table nominativ 2001“. Senát. Citováno 27. června 2017.
  20. ^ A b „Informace o složení a aktivitě lesů Sénat“. Senát. 31. prosince 2001. Citováno 27. června 2017.
  21. ^ „Mélenchon rejoint le groupe communiste du Sénat“. Le Nouvel Observateur. 26. listopadu 2008. Citováno 27. června 2017.
  22. ^ „Informace o složení a aktivitě lesů dne 31. prosince 2010“. Senát. 31. prosince 2010. Citováno 27. června 2017.
  23. ^ „Informace o složení a činnosti lesů Sénat au samedi 31. prosince 2011“. Senát. 31. prosince 2011. Citováno 27. června 2017.
  24. ^ A b „Anciens sénateurs Vème République: BORVO COHEN-SEAT Nicole“. Senát. Citováno 27. června 2017.
  25. ^ A b „Entretien avec Eliane Assassi, nouvelle présidente du groupe CRC“. Senát. Citováno 27. června 2017.
  26. ^ „Sénat: Un groupe réunira les communistes et les écologistes“. Osvobození. 3. října 2017. Citováno 4. října 2017.
  27. ^ A b „Nombre de sièges au Sénat en 1959“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  28. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1962“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  29. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1965“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  30. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1968“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  31. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1971“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  32. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1974“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  33. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1977“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  34. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1980“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  35. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1986“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  36. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1989“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  37. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1992“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  38. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1995“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  39. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 1998“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  40. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2001“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  41. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2004“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  42. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2008“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  43. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2011“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  44. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2014“ (PDF). Senát. Citováno 27. června 2017.
  45. ^ „Nombre de sièges au Sénat en 2017“ (PDF). Senát. Citováno 16. října 2017.

externí odkazy