Slovanská knihovna v Praze - Slavonic Library in Prague

Vstup do slovanské knihovny

Slovanská knihovna v Praha je veřejně přístupný specializovaný výzkum knihovna pro obor slavistika. Je to jedna z největších a nejdůležitějších slovanských knihoven v Evropě. Od svého založení v roce 1924 systematicky doplňuje, zpracovává a zpřístupňuje svoji sbírku světové výzkumné slovanské (zejména historické, filologické a politologicko-literární) literatury a vybrané původní produkce slovanských autorů. Jeho depozitáře obsahují více než 850 000 svazků knihovních dokumentů, sbírku map, plakátů, obrazových a uměleckých materiálů a řadu sbírek zvláštních dokumentů.

Slovanská knihovna poskytuje knihovnické a informační služby týkající se politického, hospodářského a kulturního života města Slovanské národy, jejich vzájemné vztahy a vztahy k jiným národům v minulosti i současnosti. Dokumenty lze studovat ve veřejné čítárně knihovny s bezplatným přístupem k internetu, rozsáhlou referenční knihovnou a otevřenými regály s velkým počtem svazků.

Knihovna zpracovává a upravuje odborné bibliografie a publikace ve svém oboru. Organizuje kulturní akce, odborné semináře, konference a výstavy. Na základě rozhodnutí Mezinárodního výboru slavistů plnil funkci střediska pro záznam a zpracování materiálů souvisejících s mezinárodními kongresy slavistů.

Slovanská knihovna je částí Národní knihovna České republiky ale jedná samostatně v otázkách profesionální knihovny. Skládá se z oddělení pro získávání sbírek, katalogizaci a pro služby.

Interiér Místodržitelského letohrádku v Praze - bývalé sídlo Slovanské knihovny

Dějiny slovanské knihovny

Knihovnu založila v roce 1924 Ministerstvo zahraničních věcí Československé republiky jako jeho ruská knihovna. Jeho založení souviselo s tzv. Ruskou akcí Československá vláda iniciované prezidentem T. G. Masaryk. Program poskytl bezprecedentní pomoc emigranti z oblasti vznikajícího Sovětský svaz. Založení knihovny inicioval ruský literární historik, bibliograf a novinář Vladimir Nikolaevich Tukalevskii (1881–1936), který knihovnu vedl v prvních letech její existence. Tukalevskii věnoval knihovně celý svůj soukromý knižní fond dovezený z Ruska, aby vytvořil základ jejích budoucích sbírek.

V roce 1927 začala knihovna získávat literaturu jiných slovanských národů a změnila svůj název na „Slovanská knihovna Ministerstva zahraničních věcí“. Finanční velkorysost československé vlády umožnila v krátké době nashromáždit pozoruhodnou sbírku knih - do konce 30. let 20. století obsahovaly její knižní sbírky již více než 220 000 svazků.

Slovanská knihovna byla původně umístěna v Místodržitelském letním paláci v Royal Game Reserve v Praze -Bubeneč. Tento prostor již nestačil pro rychle rostoucí sbírku. Ministerstvo školství a národní osvěty tak knihovně nabídlo přístřešek v Klementinum. Slovanská knihovna se tam přestěhovala v roce 1929 a od té doby tam byla. Na konci prosince 1938 přestala být knihovna ovládána ministerstvem zahraničních věcí. V únoru 1942 byla knihovna převedena pod německou správu a sloučena s Pozemkovou a univerzitní knihovnou. Druhá světová válka byla pro provoz knihovny velmi obtížná doba, ale její skutečné knihovnické aktivity nebyly ochromeny.

Po válce, zejména v první polovině padesátých let, byl charakter knihovny výrazně narušen akvizicemi nesouvisející sovětské literatury. V roce 1956 se Slovanská knihovna postupně začala vracet ke svému původnímu poslání. Oživila své původní schéma akvizic a mezinárodní spolupráce, zejména při výměně publikací. Přesto nebylo možné obnovit vědeckou činnost Slovanské knihovny a obnovit přerušené vazby se západními institucemi zaměřenými na slavistiku až do společensko-politických změn v 1989.

V roce 1958 byla Slovanská knihovna začleněna do Státní (nyní národní) knihovna jako jeho autonomní sekce a zůstal jím dodnes.^[1]

Knižní sbírka

Knižní fond Slovanské knihovny obsahuje více než 850 000 knihovních jednotek (stav k červnu 2018). V průměru je každoročně rozšířeno o 9 000 nových svazků knih a několik stovek titulů periodik. Jedná se o pestrou sbírku slavistické literatury, která komplexně mapuje historická, literární, filologická a kulturní témata všech slovanských národů. Jádro jednotlivých národních sekcí tvoří osobní knihovny získané darováním nebo nákupem v prvních desetiletích existence knihovny. Od počátku 30. let byly akvizice prováděny systematicky podle tematického plánu akvizice.

Slovanská knihovna vlastní několik stovek historických rukopisných knih a několik tisíc raných tištěných knih vydaných před rokem 1800, ale většinu sbírky tvoří produkce 19. – 21. Století. Jednotky jsou doplněny řadou sbírek speciálních neknihovních dokumentů.

Téměř všechny katalogové záznamy knih a periodik jsou k dispozici v elektronickém katalogu Slovanské knihovny. Rovněž je přístupný naskenovaný obecný lístkový katalog Slovanské knihovny, používaný do roku 1996, a naskenovaný lístkový katalog Ruských historických archivů v zahraničí z let 1923–1945. Inventární seznamy dostupných fondů zvláštních dokumentů naleznete v katalogu Speciální sbírky Slovanské knihovny.
Důležité sbírky

K nejcennějším částem fondů patří několik tematicky ucelených sbírek.

The Knihovna A. F. Smirdin obsahuje více než 11 000 svazků ruské literatury vydaných mezi 1700 a polovinou 19. století. Sbírku vytvořil knihkupec, vydavatel a kulturní dobrodinec Alexandr Fillippovič Smirdin (1795–1857) ze Petrohradu.

Unikátní kolekce související s Dubrovník, Chorvatsko, je sbírka Ragusanská literatura, vytvořený chorvatským slavistou Prof. Milan Rešetar (1860–1942). Tato tematicky ucelená sbírka obsahuje téměř 2 500 tištěných knih a 250 rukopisů. Zahrnuje díla dubrovnických spisovatelů, dubrovnické tištěné knihy od 16. století a publikace o Dubrovníku vydané ve světě do 20. let 20. století.

Tradici ruského rukopisu dokládá sbírka rukopisů^[2] shromáždili v severním Rusku folklorista, odborník na staroruskou literaturu a lingvista Aleksandr Dmitrievich Grigorʼev (1874–1945). Zahrnuje 68 rukopisů posvátného i světského charakteru ze 17. – 19. Století, napsaných v povodí řeky Pinega v Arkhangelské gubernii a na jižním pobřeží Bílého moře.

Po druhé světové válce byla slovanská knihovna obohacena o sbírky vytvořené Ruské historické archivy v zahraničí,^[3] světově jedinečná archivně-dokumentární instituce, která v Praze existovala v letech 1923-1945. Archivy shromažďovaly archivní a tištěné dokumenty týkající se revolučního hnutí v Rusku na přelomu 20. století, první světová válka v Rusku revoluční události v 1917, občanská válka, vývoj v SSSR a fenomén ruských anti-Bolševik emigrace. V roce 1945 byly archivy uzavřeny a archivní sbírky byly předány SSSR, zatímco sbírky knih, časopisů a novin se staly součástí Slovanské knihovny.

Slovanská knihovna je jednou z ústředních institucí, které umožňují studovat fenomén politická emigrace z území Ruské říše po roce 1917. Knihy a periodika ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů po celém světě, zejména v letech 1918–1945, tvoří celosvětově jedinečnou sbírku. Většina z těchto dokumentů byla shromážděna ruskými historickými archivy v zahraničí. Knihy a periodika jsou doplněny několika sbírkami archivního charakteru, sbírkou uměleckých děl ukrajinských emigrantů a sbírkami pozvánek a plakátů dokumentujících veřejný život v emigraci. V roce 2007 UNESCO zařadilo do své paměti Paměti světa sbírku periodik Slovanské knihovny vydaných ruskými, ukrajinskými a běloruskými emigranty v letech 1918–1945.

Sbírky zvláštních dokumentů

Cennou součástí fondů je sekce speciálních sbírek obsahující dokumenty neknihovního charakteru. Mnoho z nich souvisí s tématem Ruská a ukrajinská emigrace meziválečného období: jedná se o části osobních statků ruských emigrantů Petra N. Savitského, Antonii V. Florovského, Alfreda L. Bema a Vladimíra N. Tukalevského; sbírka správních dokumentů ruských historických archivů v zahraničí; a sbírka letáků a pozvánek na kulturní a společenské akce ruských a ukrajinských emigrantů souvisejících s aktivitami různých ukrajinských organizací fungujících v meziválečném Československu. Další jedinečnou sbírkou je soubor více než tisíce ručně malovaných plakátů a letáků od ukrajinských emigrantů v bývalém Československu v letech 1918 až 1945.

Mezi další zajímavé dokumenty patří korespondence z Lužické kulturní osobnost Michał Hórnik, protoiereus Nikolai N. Ryzhkov, ukrajinský básník Lesia Ukrainka, dokumenty leningradského umělce Vadima M. Rokhlina a archiv výstřižků článků o Jugoslávie z českých periodik v letech 1934-1939. Mezi fragmenty zachovaných předmětů patří korespondence slavných spisovatelů (P. I. Chaadaev, L. N. Tolstoi, F. M. Dostojevskii, A. M. Remizov a další), jakož i mnoho dalších dokumentů týkajících se slovanské kultury zejména z 19. století a počátku 20. století.

Knihovna také vlastní několik rozsáhlých sbírek vizuálních materiálů. The sbírka uměleckých děl od ukrajinština umělci - emigranti, z nichž většina studovala nebo pracovala na Ukrajinském ateliéru výtvarných umění v Praze, obsahuje více než 500 dokumentů. Zahrnuje hlavně díla 43 umělců, z nichž mnozí (například Vasyl Kasiian, Halyna Mazepa, Ivan Kulets, Nataliia Gerken-Rusova a Mykola Bytynskyi) později získali mezinárodní uznání. Také původ sbírky 161 ukrajinských ex libris je spojen s těmito emigranty. Jádro kolekce plakátů, obsahující několik tisíc jednotek, tvoří ruské plakáty z první světové války, revolučního roku 1917, občanské války a prvních desetiletí existence SSSR. The sbírka fotografií (často ručně barvené) z Podkarpatská Rus „Slovensko a moravské Slovensko, které vytvořil český úředník, překladatel a amatérský fotograf Rudolf Hůlka (1887–1961) ve 20. letech 20. století, má pro etnografii, historii architektury a výzkum každodenního života významnou hodnotu.

The sbírka historických map je docela pestrá, i když ne příliš velká. Obsahuje několik stovek originálních map (včetně několika ručně kreslených map), které představují celý slovanský svět od konce 16. století do poloviny 20. století.
Digitalizace a mikrofilmování

Slovanská knihovna průběžně realizuje specializované mikrofilmování a digitalizace projekty zaměřené na uchování a lepší přístupnost jedinečných a ohrožených částí jejích sbírek. Přístup k digitálním dokumentům ak informacím o existenci kopie mikrofilmu je poskytován prostřednictvím elektronický katalog Slovanské knihovny.

Do roku 2012 bylo mikrofilmováno přibližně 1050 titulů periodik (cca 370 000 stran). Jednalo se zejména o noviny z období ruské revoluce a občanské války a tištěná periodika vydávaná ruskými, ukrajinskými a běloruskými emigranty po celém světě.

V rámci Národního programu pro digitalizaci vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica (LPIS 6) jsou digitalizovány zejména nejcennější historické rukopisy. Časné tištěné knihy, vydané před rokem 1800, a knižní a časopisová produkce 19. století (více než 34 000 dokumentů) byly digitalizovány díky společnému projektu Národní knihovny ČR a Google. V rámci rozvoje Národní digitální knihovny probíhá digitalizace tištěné produkce ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v letech 1918–1945 v Československu (stav digitalizace k červnu 2018: 255 titulů periodik a 1 800 svazků monografií ).

Další vědecké činnosti

V rámci své činnosti se Slovanská knihovna podílí na realizaci řady českých i mezinárodních vědeckých, bibliografických, knihovnických nebo publikačních projektů. Organizuje konference, přednášky a připravuje popularizační výstavy.

Publikační činnost

Knihovna se specializuje zejména na procesy a úpravy bibliografie a speciální seznamy literatury. Vydává také papírové sborníky a knihy představující své sbírky. Vydává elektroniku čtvrtletně Nové akvizice slavistických publikací ve sbírkách Slovanské knihovny.

Mezinárodní kongresy slavistů - bibliografie

Na základě rozhodnutí Mezinárodního výboru slavistů plnila Slovanská knihovna funkci centra pro záznam a zpracování publikovaných prací a dalších materiálů souvisejících s mezinárodními kongresy slavistů od roku 1973. Bibliografie všech organizovaných kongresů jsou k dispozici ve formě elektronické databáze BibSlavKon, kterou vyvinula SL ve spolupráci s východoevropským oddělením Berlínská státní knihovna.

Cena Rudolfa Medka

Slovanská knihovna a sdružení Ruská tradice každoročně udělují Rudolf Medek Cena pozoruhodným osobnostem zaměřeným na problematiku česko-ruských vztahů (československo-sovětských) vztahů, moderní historii střední a východní Evropy a propagaci demokracie a proevropský orientace České republiky.

Reference

Literatura

• Rachůnková, Zdeňka (2002). Slovanská knihovna. Praha: Národní knihovna České republiky. str.3-28. ISBN  8070503947.
• Vacek, Jiří (2016). Slovanská knihovna - můj osud. Praha: Národní knihovna České republiky. ISBN  9788070506714.
• 2Strnadel, Jiří (1976). Padesát let Slovanské knihovny v Praze. Praha: Státní knihovna ČSR - Slovanská knihovna. str. 73–122..
• Řeháková, Michaela; Babka, Lukáš (2005). Soupis publikací vydaných Slovanskou knihovnou) 1924 - 2004) [Seznam publikací vydaných Slovanskou knihovnou (1924–2004). Publikováno u příležitosti 80. výročí činnosti Slovanské knihovny]. Praha: Národní knihovna České republiky - Slovanská knihovna. ISBN  8070504595.M
• Vacek, Jiří; Babka, Lukáš (2009). Hlasy vykázaných. Periodický tisk emigrace ze sovětského Ruska (1918–1945). Praha: Národní knihovna České republiky. ISBN  978-80-7050-559-5.
• Richard J. Kneeley - Edward Kasinec; Slovanská knihovna v Praze a její sbírka RZIA, Slovanská recenze 51 (1992), č. 5 1, s. 122–130.

externí odkazy

• Web Slovanské knihovny
• Elektronický katalog Slovanské knihovny
• Kartový katalog Slovanské knihovny
• Kartový katalog knih z ruských historických archivů v zahraničí
• Speciální fondy Slovanské knihovny
• Sbírka periodik vydávaných ruskými, ukrajinskými a běloruskými emigranty v letech 1918–1945 zařazená do registru Paměti světa UNESCO
• Nové akvizice slavistických publikací ve sbírkách Slovanské knihovny
• Elektronická databáze BibSlavKon

Souřadnice: 50 ° 5'10,5 ″ severní šířky 14 ° 25'1 ″ východní délky / 50,086250 ° N 14,41694 ° E / 50.086250; 14.41694