Národní knihovna České republiky - National Library of the Czech Republic - Wikipedia

Národní knihovna
České republiky
Klementinová knihovna.jpg
Barokní knihovní sál v Národní knihovně České republiky
ZeměČeská republika
TypNárodní knihovna
Založeno1777 (Před 243 lety) (1777)
UmístěníKlementinum, Praha
Souřadnice50 ° 5'14,62 ″ severní šířky 14 ° 25'2,58 ″ východní délky / 50,0873944 ° N 14,4173833 ° E / 50.0873944; 14.4173833Souřadnice: 50 ° 5'14,62 ″ severní šířky 14 ° 25'2,58 ″ východní délky / 50,0873944 ° N 14,4173833 ° E / 50.0873944; 14.4173833
Sbírka
VelikostCelkem 7 358 308 položek[1]
21 271 rukopisů[1]
C. 4200 prvotisků[2]
Jiná informace
ŘeditelMartin Kocanda
webová stránkawww.nkp.cz
Mapa

The Národní knihovna České republiky (čeština: Národní knihovna České republiky) je ústřední knihovna Česká republika. To je v režii Ministerstvo kultury. Hlavní budova knihovny se nachází v historické budově Klementinum budova v centru města Praha, kde je uložena přibližně polovina jejích knih. Druhá polovina sbírky je uložena v okrese Hostivař.[3] Národní knihovna je největší knihovnou v České republice a obsahuje přibližně 6 milionů dokumentů. V současné době má knihovna přibližně 20 000 registrovaných čtenářů.[1] Přestože knihovna obsahuje převážně české texty, obsahuje i starší materiály z Turecka, Íránu a Indie.[4] V knihovně jsou také knihy pro Univerzita Karlova v Praze.[5]

Dějiny

Ve 13 Studium generale škola byla založena v Dominikán klášter v Praze Staré Město. Tato škola, včetně její knihovny, se spojila s univerzitou ve 14. století.

V roce 1556 mniši z Jezuitský řád postavil a internátní škola, pojmenovaný Klementinum, na pozůstatcích dominikánského kláštera. Od roku 1622 jezuité také spravovali Univerzita Karlova a všechny jejich knihovny byly ubytovány v Klementinu.

Východní vchod do Klementinum

Po potlačení jezuitů, univerzita se stala státní institucí v roce 1773 a v roce 1777 byla její knihovna prohlášena „Císařsko-královskou veřejnou a univerzitní knihovnou“ Marie Terezie. I po rozdělení univerzity na českou a německou univerzitu v roce 1882 zůstala knihovna jako společná instituce.

V roce 1918 převzala veřejnou a univerzitní knihovnu vláda nově založené Československo. V roce 1924 Slovanská knihovna (Slovanská knihovna) byla založena a v roce 1929 se přestěhovala do Klementina; je stále samostatnou součástí Národní knihovny. V roce 1935 byla knihovna přejmenována na „Národní a univerzitní knihovna“ (Národní a univerzitní knihovna). Ve stejném roce byl přijat zákon o zákonný vklad byla zavedena kopírovací povinnost - praxe sahá až do roku 1781, kdy byla Praha tiskaři museli odevzdat do knihovny kopie svých výtisků.

Ačkoli české univerzity a vysoké školy byly po roce uzavřeny Německá okupace Československa v roce 1939 zůstala knihovna otevřena pod názvem „Městská a univerzitní knihovna“ (Zemská a univerzitní knihovna).

V roce 1958 byly všechny velké pražské knihovny sloučeny do jediné centralizované Státní knihovny Československé republiky (Státní knihovna CSR).

V roce 1990 vyústilo v dosavadní přejmenování knihovny její současný název: Národní knihovna České republiky. Nová skladovací budova, centrální depozitář v Hostivař, byl slavnostně otevřen v roce 1996.[6]

Sbírky

Nejcennější středověké rukopisy, které se v Národní knihovně dochovaly, jsou Codex Vyssegradensis a Vášnivá Abbes Kunigunde.

Digitalizace

Národní knihovna České republiky začala s jejich digitalizace úsilí v roce 1992 ve spolupráci s českou společností AiP Beroun. V rámci tohoto úsilí provedla Národní knihovna průkopnickou práci na vytváření standardů digitalizace v globálním měřítku. Později se zapojila do řady evropských projektů, v nichž došlo k dalšímu rozvoji, zejména standardů týkajících se rukopisů a starých tisků. Rovněž podpořila několik pilotních projektů v době jejich vzniku a prvních let EU UNESCO Program Paměť světa (s prvním pilotním projektem programu od Národní knihovny České republiky v roce 1993).

Knihovna získala mezinárodní uznání v roce 2005, když získala inaugurační část Cena Jikji z UNESCO je Program Paměť světa za úsilí při digitalizaci starých textů.[7][8] V prvních 13 letech od roku 1992 projekt dokončil digitalizaci 1700 dokumentů a zpřístupnil je veřejnosti.[4]

Národní knihovna zpřístupňuje svůj digitální obsah v digitálních knihovnách Manuscriptorium (http://www.manuscriptorium.com/en ) a Kramerius (http://kramerius5.nkp.cz ). Manuscriptorium zahrnuje více než 111 000 rukopisů a starých tisků, přičemž téměř 84 000 z nich přispělo Národní knihovnou a zbytek 138 partnerů z 24 zemí.[Citace je zapotřebí ] Od roku 2008, kdy Europeana, Evropská unie digitální platforma pro kulturní dědictví, Manuscriptorium přispívá rukopisy a starými tisky digitalizovanými knihovnami po celé České republice a dalšími partnery na platformu Europeana a několik dalších specializovaných portálů, včetně profesionálních služeb akademického vyhledávání zdrojů, např. EBSCO, ProQuest a ExLibris.

Ve společném projektu s Google, další staré tisky a knihy z počátku 19. století z Slovanská knihovna byly digitalizovány a celkem více než 177 000 knih digitalizovaných společností Google (k říjnu 2018).[Citace je zapotřebí ] Tyto knihy jsou přístupné přes internet Knihy Google digitální knihovny i prostřednictvím Katalogu starých knihoven Národní knihovny a Katalogu slovanské knihovny a staré tisky postupně také prostřednictvím Manuscriptoria.

Digitální knihovna Kramerius obsahuje digitalizované dokumenty vydané po roce 1800. Dosud bylo digitalizováno více než 2 000 periodických řad. Počet digitalizovaných knih stále roste, zejména po hromadné digitalizaci moderních tisků v rámci projektu Národní digitální knihovny.[Citace je zapotřebí ]

Navrhovaná nová budova

Obecná čítárna (dříve refektář jezuitské rezidence v Klementinum )

V roce 2006 schválil český parlament financování výstavby nové budovy knihovny na Letné mezi Hradčanská stanice metra a fotbalové hřiště Sparta Praha, Stadion Letná.[9][10] V březnu 2007, po žádost o výběrové řízení, Český architekt Jan Kaplický byl vybrán porotou k provedení projektu s předpokládaným datem dokončení 2011.[11] Později v roce 2007 byl projekt odložen na základě námitek vládních úředníků, včetně pražského primátora, ohledně jeho navrhovaného umístění Pavel Bém a prezident Václav Klaus.[10][12] O plánech budovy ještě nebylo rozhodnuto v únoru 2008, přičemž věc byla postoupena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za účelem zjištění, zda byla nabídka vyhrána spravedlivě.[13] Později v roce 2008 ministr kultury Václav Jehlička oznámila rozhodnutí o ukončení projektu na základě rozhodnutí Evropská komise že výběrové řízení nebylo provedeno legálně.[14]

Incidenty

Knihovna byla ovlivněna Evropské povodně v roce 2002, přičemž některé dokumenty byly přesunuty do vyšších úrovní, aby se zabránilo přebytečné vodě.[15] V červenci 2011 bylo z knihovny odstraněno přes 4 000 knih po zaplavení v některých částech hlavní budovy.[16]V prosinci 2012 došlo v knihovně k požáru, ale při této události nebyl nikdo zraněn.[17]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Výroční zpráva Národní knihovny České republiky 2018 (PDF). Výroční zpráva (v češtině). 2019. ISBN  978-80-7050-711-7. ISSN  1804-8625. Citováno 30. října 2019.
  2. ^ "Incunabula". www.nlp.cz. Národní knihovna České republiky. Citováno 29. června 2014.
  3. ^ „Potřeba nové knihovny roste“. The Prague Post. 28. května 2008. Archivovány od originál dne 9. května 2014. Citováno 8. května 2014.
  4. ^ A b „Vzácné tisky a rukopisy Národní knihovny pouhým kliknutím myši“. Rádio Praha. 2005-11-24. Citováno 2019-12-18.
  5. ^ Tucker, Aviezer (18. – 24. Února 2009). "Názor" (PDF). The Prague Post. Praha. p. A4. Archivovány od originál (PDF) dne 9. května 2014. Citováno 8. května 2014.
  6. ^ „Z historie Klementina“. Národní knihovna České republiky, Praha. 2012. Citováno 2019-09-16.
  7. ^ „Národní knihovna získala cenu UNESCO za průkopnickou digitalizační práci“. Rádio Praha. 2005-09-07. Citováno 2019-12-18.
  8. ^ "2005 - Národní knihovna České republiky". UNESCO. Citováno 2019-12-18.
  9. ^ „Národní knihovna získá velkou novou budovu, zatímco Klementinum projde rozsáhlou rekonstrukcí“. Rádio Praha. 30. března 2006. Citováno 8. května 2014.
  10. ^ A b „Plány na vybudování moderní budovy„ blob “na Letenské pláni narazí na odpor pražských politiků. Rádio Praha. 12. října 2007. Citováno 8. května 2014.
  11. ^ „Změny v české národní knihovně“. Rádio Praha. 11. března 2007. Citováno 8. května 2014.
  12. ^ "'Knihovna chobotnice pobouřila Čechy “. BBC novinky. 14. května 2007. Citováno 8. května 2014.
  13. ^ „Stále žádné konečné rozhodnutí o budově Národní knihovny“. Rádio Praha. 27. února 2008. Citováno 8. května 2014.
  14. ^ „Vedoucí Národní knihovny vyhodil spor„ Blob “. Rádio Praha. 10. září 2008. Citováno 8. května 2014.
  15. ^ „Umění zachráněno před evropskými povodněmi“. BBC novinky. 15. srpna 2002. Citováno 8. května 2014.
  16. ^ „Vodní nehoda v Národní knihovně“. Rádio Praha. 21. července 2011. Citováno 8. května 2014.
  17. ^ "Žádná zranění při požáru České národní knihovny". Rádio Praha. 4. prosince 2012. Citováno 8. května 2014.

externí odkazy