Sigrið av Skarði Joensen - Sigrið av Skarði Joensen

Sigrið av Skarði Joensen
Sigrið av Skarði Joensen.jpg
narozený
Sigrið av Skarði

(1908-05-12)12. května 1908
Klaksvík, Faerské ostrovy
Zemřel3. července 1975(1975-07-03) (ve věku 67)
Tórshavn, Faerské ostrovy
NárodnostFaerský
obsazeníNovinář, učitel
Politická stranaRepublic (Faerské ostrovy)
Manžel (y)Sigurð Joensen

Sigrið av Skarði Joensen, taky Sigrið av Skarði, (12. května 1908 - 3. července 1975) byl a Faerský novinářka, učitelka a feministka.

Život

Sigrið av Skarði Joensen se narodil ve Fagralíð, Klaksvík v roce 1908 dcera dcery Símun av Skarði (1872–1942) a Súsanna Kathrina Jacobsen (1876–1978).[1][2] Oba její rodiče učili na Faerská lidová střední škola (Faerský: Føroya Fólkaháskúli), který se v té době nacházel mezi Fagralíð a Klaksvík. V roce 1909 byla škola přemístěna do Tórshavn a rodina ho následovala.[1]

Poté, co ji přijal zkoušet artium v Dánsku v roce 1927 studoval Sigrið av Skarði historii a angličtinu na Kodaňská univerzita. Přestože studium přerušila, začala tyto předměty učit v roce 1941.[1] Brzy se také začala věnovat žurnalistice. Napsala článek o anarchistech Sacco a Vanzetti, kteří byli popraveni ve Spojených státech v roce 1927, a byla zveřejněna v novinách Føroya Social Demokrat (Faerský sociální demokrat). Byla také aktivní v Faerský jazykový konflikt a publikoval o tom článek v roce 1938. Konflikt byl brzy poté vyřešen ve prospěch Faerský jazyk.

V roce 1938 se provdala za politika Sigurð Joensen (1911–1993), se kterými měla sedm dětí: Elspa (* 1939), Lív (1942), Búgvi (1945), Turið (1946), Sjúrður (1947), Bergljót (1950) a Inga Rósa (1953).[1] Během druhé světové války došlo k přerušení kontaktu Německem okupované Dánsko a Britem okupované Faerské ostrovy. Mnoho faerských (většinou mladých studentů) se nemohlo vrátit do své vlasti a po zbytek války zůstali v Dánsku, i když studium dokončili. Sigrið a její manžel Sigurð byli aktivní ve Faerské společnosti (Faerský: Føroyingafelagið) v Kodani a ve faerském studentském svazu. Faerské noviny Búgvin (Ready) vyšlo v letech 1941 až 1946 a Sigrið pro tento článek napsal články o historii a aktuálních událostech. Příležitostně také prováděla překlady a překládala Sigert Patursson zprávy o cestě na Sibiř v roce 1901.[3]

Rodina se přestěhovala na Faerské ostrovy v roce 1948 a Sigrið av Skarði Joensen založila své vydavatelství Ungu Føroyar. Byla mezi zakladatelkami Faorské ženské společnosti (Faerský: Kvinnufelagið), navazující na myšlenky Helena Patursson. Sigrið také sloužil jako redaktor novin Kvinnutíðindi (Dámské zprávy) do roku 1959.[1] V 50. letech Sigrið pořádala literaturu a jazykové kurzy pro ženy středního věku. Vyučovala latinu na nižší střední škole v Tórshavnu a z její iniciativy byla založena škola zpěvu na základě jejího zájmu o faerský lidový tanec a lidovou píseň. Její manžel Sigurð byl politikem pro Faerské ostrovy Republikánská strana (Faerský: Tjóðveldisflokkurin) a sloužil několik období ve vládě města Tórshavn a Faerský parlament. Sigrið také kandidovala do úřadu a mnoho let sloužila v radě mládeže.

Sigrið av Skarði Joensen zemřel v roce Tórshavn.

Reference

  1. ^ A b C d E Dansk Kvindebiografisk Leksikon: Sigrid av Skarði Joensen (1908–1975).
  2. ^ Vogt, Norbert B. 2011. Literaturnation Färöer. In Norbert B. Vogt & Detlef Wildraut (eds.), Literaturland Färöer. Einblicke und Entdeckungen, str. 45–63. Herzogenrath: Edition redACtionsbureau, str. 55.
  3. ^ Patursson, Sigert O. 1994. Á ferð í Sibiriu: frásagnir um mentanarsøgu og hendingar á seks ára ferð í norðaru og sunnaru pørtunum av Vestursibiriu oð vi Karahav. Transl. Sigrið av Skarði Joensen. Tórshavn: [1].

externí odkazy