Sedm snadných kusů - Seven Easy Pieces
| Sedm snadných kusů | |
|---|---|
 | |
| Umělec | Marina Abramović |
| Rok | 2005 |
| Typ | Performance |
| Umístění | Guggenheimovo muzeum, New York City |
Sedm snadných kusů byla série představení dané umělcem Marina Abramović v New York City na Guggenheimovo muzeum v listopadu 2005.
Ačkoli se svět performativního umění tradičně mračil na opakování jednotlivých děl a oceňoval jejich přechodnou, pomíjivou povahu jako podstatnou pro jejich podstatu, jak stárla, zjistila, že Abramović je nucena zachovat představení, která ovlivnila její vlastní umělecký vývoj. Naštvaná, když viděla, že tolik myšlenek vyvinutých v jejích a jiných představeních je přivlastňováno bez úvěru, včetně komerčních podniků, jako je reklama a móda, se Abramović zavázala archivovat sedm ikonických děl tím, že je znovu vytvoří nebo přeloží Sedm snadných kusů, ale pouze s výslovným souhlasem každého z původních umělců nebo jejich majetků. „Není tu nikdo, kdo by udržoval historii na rovinu,“ řekla New York Times v rozhovoru zveřejněném začátkem listopadu 2005. "Cítil jsem se téměř jako, povinen. Cítil jsem, že mám tuto funkci k tomu."[1]
Sedm snadných kusů je k dispozici na DVD [1].
Sedm snadných kusů zahrnovalo sedm samostatných děl - dvě její vlastní a pět od jiných umělců - provedené v sedmi po sobě jdoucích nocích počínaje 9. listopadu. Kombinace jednotlivých děl lze považovat za základní nátěr poststrukturalismus. Byly, v pořadí podle výkonu:[2]
- Bruce Nauman je Tlak těla (1974)
- Vito Acconci je Seťové lůžko (1972)
- Valie Export je Akční kalhoty: Genital Panic (1969)
- Gina Pane je Kondicionování (1973)
- Joseph Beuys je Jak vysvětlit obrázky mrtvému zajíci (1965)
- Abramović vlastní Rty Thomase (1975)
- Abramović vlastní Vstup na druhou stranu (2005)
Viz také
- Rozhovor New York Magazine - Provokátor: Marina Abramovic
- Recenze Seťové lůžko, Divadelní deník - květen 2006
- DVD z Sedm snadných kusů, 2010