Sarajevská hudební akademie - Sarajevo Music Academy
![]() | |
Typ | Fakulta |
---|---|
Založeno | 1955 |
Děkan | Ališer Sijarić, PhD |
Studenti | 500 |
Adresa | Josipa Štadlera 1 / II , , 43 ° 51'37 "N 18 ° 25'29 ″ východní délky / 43,86018 ° N 18,42485 ° ESouřadnice: 43 ° 51'37 "N 18 ° 25'29 ″ východní délky / 43,86018 ° N 18,42485 ° E |
Kampus | Městský |
Přezdívka | MAS |
Přidružení | University of Sarajevo |
webová stránka | www.mas.unsa.ba |
The Sarajevská hudební akademie nebo Hudební akademie | University of Sarajevo (Bosenské: Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu nebo MAS) je Hudební fakulta z University of Sarajevo v Bosna a Hercegovina.[1]
Dějiny
Sarajevská hudební akademie byla založena rozhodnutím Národního shromáždění Bosny a Hercegoviny dne 20. května 1955 jako čtvrtá taková vysokoškolská instituce v bývalém společném státě a první zřízená po druhá světová válka. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v úředním věstníku EU Lidová republika Bosna a Hercegovina Č. 12/55, 8. června 1955. Zřízení Sarajevské hudební akademie předcházelo řadě příznivých předpokladů, jako je vytvoření sítě hudebních škol, založení Sarajevské národní divadlo, Sarajevská opera, Symfonický orchestr RTV Sarajevo, Ústav pro studium folklóru a kontinuitu Sarajevská filharmonie Při založení Akademie byli zakladateli této instituce:
- Milenko Živković, rektor Hudební akademie v Bělehradě
- Dr. Dragotin Cvetko, profesor Academy of Music (Ljubljana)
- Natko Devčić, profesor na Hudební akademie, Záhřebská univerzita
- Cvjetko Rihtman,[2] ředitel Institutu pro výzkum folklóru v Sarajevu
- Miroslav Špiler,[3] profesor Vyšší pedagogické akademie v Sarajevu
- Strahinja Dramušić, před Radou pro vzdělávání, vědu a kulturu Bosny a Hercegoviny, jako zapisovatel
Po vytvoření prvního pedagogického jádra na Sarajevské hudební akademii byl zvolen první rektor prof. Cvetko Rihtman. V prvním roce práce Akademie bylo zapsáno 42 studentů. Výuka na Sarajevské hudební akademii začala 19. prosince 1955 v sedmi sekcích:
- I - Ústav složení a dirigování
- II - Katedra sólového zpěvu
- III - Katedra klavíru
- IV - Katedra strunných nástrojů
- V - Katedra dechových nástrojů
- VI - Katedra hudební vědy
- VII - Teoreticko-pedagogická část
Osudy a tragické události, které v devadesátých letech zasáhly bývalý společný stát, způsobily, že akademie byla bez velkého počtu učitelů a spolupracovníků a budova byla šestkrát těžce poškozena. Jeden z „otvorů“ ve zdi mezi koncertním sálem a chodbou byl zapsán a uchován jako vedení této akademické doby vedení Akademie. Velký počet studentů opustil Sarajevo. Ze 45 trvale najatých učitelů a asistentů na Akademii zůstalo jen patnáct. Akademie ztratila dvě třetiny kolektivu. Jedinými zaměstnanci byli učitelé z jiných institucí, kteří byli čas od času najati, a počet studentů byl asi 50. Obtížnosti se projevily i v samotné organizaci výuky a v absenci funkčního pracovního prostoru. to vše bylo kvůli intenzivnějšímu bombardování na krátkou dobu přerušeno pouze jednou, v květnu 1995. Učitelé instrumentálních sekcí často pořádali hodiny ve vlastních bytech kvůli neúspěšnému pracovnímu prostoru, ale také bezpečnosti. Bez ohledu na obtížné životní a pracovní situace si zbytek akademie uchoval lidské a profesionální nadšení. Kromě snahy o zachování vyučovacího procesu sehráli učitelé Akademie významnou roli při zřizování orchestru ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny, při opětovném zahájení činnosti Sarajevské filharmonie a akademického sboru „Gaudeamus“. Díky úsilí tehdejšího děkana Osmana-Faruka Sijariće[4] byla poskytnuta významná podpora a pomoc hudebních akademií a konzervatoří z Vídně, Bernu, Štýrského Hradce, Karlsruhe, Madridu a Stockholmu a Sarajevská hudební akademie byla jednomyslně zaregistrována do členství v Evropské asociaci hudebních konzervatoří a akademií[5] (Evropská asociace konzervatoří ). Ve válečném období promovalo 15 studentů (BA ), 2 absolvoval (MA ) a jeden doktorát (PhD ) byl obhájen na Akademii. Akademie s velkými obtížemi dosáhla své základní funkce téměř poslední dekádu 20. století.
Za více než 62 let existence a práce Akademie zde absolvovalo přes 2700 studentů, zvládlo je kolem 300 a obhájilo se asi 30 doktorátů. Asi 300 učitelů a spolupracovníků se staralo o všechno. Bez ohledu na velké politické, sociální a jakékoli jiné turbulence, které silně ovlivnily všechny aspekty existence a práce, měla Akademie vzestupnou vývojovou linii. Dnes je mezinárodně uznávanou uměleckou a vzdělávací institucí s rozvinutými odděleními, akademickými tituly, vyjádřenými uměleckými a vědeckými aktivitami.[6]
Oddělení
Akademie má osm kateder, jeden Ústav hudební vědy a jedno Centrum hudební výchovy:
- oddělení Složení a Elektronická hudba[7][8]
- oddělení Dirigování[9][10]
- Katedra sólo-Zpěv[11][12]
- oddělení Klavír, Harfa a Poklep[13][14]
- oddělení Strunné nástroje[15][16]
- oddělení Dechové nástroje a Akordeon[17][18]
- oddělení Muzikologie[19][20]
- oddělení Hudební teorie a Pedagogika[21][22]
- Ústav Muzikologie[23][24]
- Centrum Hudební výchova[25]
Studijní programy
Vzdělávací proces na Sarajevské hudební akademii probíhá ve třech cyklech studia:
- Bakalářský program (BA ) trvá čtyři roky a nese 240 ECTS úvěry[26]
- Magisterský program (MA ) trvá jeden rok a nese 60 ECTS úvěry[27]
- Doktorský program (PhD ) a Doktor hudebního umění (DMA) trvá tři roky a nese 180 ECTS úvěry[28][29]
Hudební festivaly v Sarajevské hudební akademii
Sarajevská hudební akademie se podílí na organizaci následujících hudebních festivalů:
- Majske Muzičke Svečanosti[30][31]
- Festival komorní hudby v Sarajevu[32][33]
- Sonemus Fest[34][35][36]
- Sarajevský mezinárodní kytarový festival[37][38][39]
- INSAM Institute for Contemporary Artistic Music[40][41][42]
Soubory, sbor a orchestr Sarajevské hudební akademie
- Smyčcový orchestr[43][44]
- Smíšený Pěvecký sbor[45][46]
- Ženský sbor
- Symfonie Orchestr[47][48]
- Ansambl Etnoakademik[49][50]
Absolventi a minulé úspěchy
Akademie má přes 2 500 absolventů, více než 200 Master of Arts a hudební vědy, 20 Lékaři hudebních věd a 5 Doktor hudebního umění. Rovněž vydává studentský hudební časopis „Music“.[51][52]
Seznam bývalých děkanů
- Akademický Cvjetko Rihtman,[53] etnomuzikolog a skladatel (1955–1959)
- Miroslav Špiler,[54] skladatel (1959–1963)
- Matusja Blum, klavírní pedagogika (1963–1967)
- Akademický Teodor Romanić, dirigent (1967–1972)
- Matusja Blum, klavírní pedagogika (1972–1976)
- pan. Zdravko Verunica, hudební teoretik (1976–1981)
- dr. Zija Kučukalić,[55][56] muzikolog (1981–1983)
- pan. Milica Šnajder, pianistka (1983–1985)
- pan. Dunja Rihtman-Šotrić,[57] etnomuzikolog (1985–1987)
- pan. Osman-Faruk Sijarić, houslista (1987–2003)
- dr. Selma Ferović,[58] hudební teoretik (2003–2007)
- dr. Ivan Čavlović,[59] hudební teoretik (2007–2016)
- dr. Senad Kazić, hudební teoretik (2016–2020)
Viz také
- University of Sarajevo
- Akademie výtvarných umění v Sarajevu
- Akademie múzických umění v Sarajevu
- Seznam univerzitních a univerzitních hudebních škol
- Evropská asociace konzervatoří
- INSAM Institute for Contemporary Artistic Music
- Sonemus Fest
- Sarajevský mezinárodní kytarový festival
Reference
- ^ "Hudební akademie". University of Sarajevo. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Rihtman, Cvjetko - Proleksis enciklopedija“. proleksis.lzmk.hr. Citováno 10. července 2017.
- ^ „Špiler, Miroslav - Hrvatska enciklopedija“. www.enciklopedija.hr. Citováno 10. července 2017.
- ^ Riding, Alan (18. září 1997). „Válka omráčená, umění Sarajeva se probouzí“. Citováno 8. května 2020 - přes NYTimes.com.
- ^ „Naši členové“. AEC. Citováno 10. července 2017.
- ^ „Historijat - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ "Department of Composition | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Kompozicija - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ "Katedra dirigování | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Dirigovanje - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ "Katedra sólového zpěvu | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Solo pjevanje - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ "Katedra klavíru, perkusí, harfy a souvisejících nástrojů | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Klavir, harfa, udaraljke - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ [1]
- ^ http://www.mas.unsa.ba/gudački-instrumenti-i-gitara
- ^ "Katedra dechových nástrojů a akordeonu | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ http://www.mas.unsa.ba/duvački-instrumenti-i-harmonika
- ^ "Katedra hudební vědy a etnomuzikologie | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Muzikologija i etnomuzikologija - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ http://mas.unsa.ba/en/department-music-theory-and-pedagogy-[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ http://www.mas.unsa.ba/muzička-teorija-i-pedagogija
- ^ „Institut za muzikologiju - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ "Institute of Musicology | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Centrum hudební výchovy | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "První cyklus studia | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Druhý cyklus | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ http://www.mas.unsa.ba/sites/default/files/dokumenti/treciciklusstudijaen.pdf
- ^ "Třetí cyklus | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Květnové hudební slavnosti | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Majske Muzičke Svečanosti | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Festival komorní hudby v Sarajevu | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Festival komorní hudby v Sarajevu - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ "SONEMUS Fest | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „SONEMUS Fest - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ „Festival - Sonemus“. sonemus.com. Citováno 10. července 2017.
- ^ "Sarajevo International Guitar Festival | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Sarajevo International Guitar Festival - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ „Sarajevo International Guitar Festival 2020 - 2.4.2020. - 6.4.2020“. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Dan INSAM-a povodom petog rođendana INSAM instituta“. Univerzitet u Sarajevu. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Amus". amus.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ PORTAL, Oslobođenje. „Dan INSAM-a: Institut za savremenu umjetničku muziku slavi peti rođendan“. www.oslobodjenje.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Smyčcový orchestr | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Gudački orkestar | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Smíšený sbor | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Mješoviti i Ženski hor | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Symphony Orchestra | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Simfonijski orkestar - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ "Ensemble Etnoakademik | Muzička akademija Univerziteta u Sarajevu". www.mas.unsa.ba. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Ansambl Etnoakademik - Muzička Akademija Univerziteta u Sarajevu“. www.mas.unsa.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ http://www.mas.unsa.ba/sites/default/files/dokumenti/Doktorski,%20magistarski%20i%20diplomski%20radovi02.pdf
- ^ „MUZIKA - Časopis za muzičku kulturu MUZIKA“. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Rihtman, Cvjetko | Hrvatska enciklopedija". www.enciklopedija.hr. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Špiler, Miroslav | Hrvatska enciklopedija". www.enciklopedija.hr. Citováno 8. května 2020.
- ^ "Zija Kucukalic: Knihy". Citováno 2020-05-08.
- ^ „Kučukalić, Zija 1929-“. WorldCat Identity. Citováno 8. května 2020.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2017-09-24. Citováno 2017-09-23.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Selma Ferović - Muzikološko Društvo Federacije Bosne i Hercegovine“. www.muzikolosko-drustvo.ba. Citováno 10. července 2017.
- ^ „Ivan Čavlović - Muzikološko Društvo Federacije Bosne i Hercegovine“. www.muzikolosko-drustvo.ba. Citováno 10. července 2017.