Samuel Klein (vědec) - Samuel Klein (scholar)

Samuel Klein Profesor palestinologie
narozený	Samuel Klein 17. listopadu 1886 Maďarsko
Zemřel	21.dubna 1940 Jeruzalém, Povinná Palestina
Státní občanství	Povinná Palestina
Alma mater	Freidrich-Wilhelm University v Berlíně a Heidelberg University
obsazení	Profesor, historický geograf a lingvista
Titul	Rabbi, profesore

Samuel Klein (hebrejština: שמואל קליין; žil 17. listopadu 1886 - 21. dubna 1940) byl a maďarský -rozený rabín, historik a historický geograf v Povinná Palestina.

Životopis

Narozen v Maďarsko Idel Hertzfeld a Avraham Zvi Klein, rabín Szilas-Balhas v západním Maďarsku, nejprve získal tradiční židovské vzdělání (1893–1897), absolvoval vládní gymnázium v ​​Budapešti v roce 1905. Odtud pokračoval ve studiu na židovský teologický seminář v Berlíně, kde byl vysvěcen v rabinátu. V letech 1906–1909 byl zapsán na Hochschule für Wissenschaft des Judentums a do Univerzita Friedricha-Wilhelma Berlína, než postoupí do Heidelberg University kde napsal diplomovou práci s názvem: Beiträge zur Geographie und Geschichte Galiläas (Leipzig 1909) (Příspěvky k geografii a historii Galilee), jeho první důležité příspěvky k vědě o historické topografii Svaté země.^[1] V něm podal pronikavou analýzu topografického a historického materiálu zachovaného v liturgických básních Kalir, a kterou románovou prací získal v roce 1909 své PhD.

Sloužil jako rabín ve městě Tuzla v Bosně v letech 1909–1913, přičemž během této doby, v roce 1911, Sdružení pro židovská studia v Berlíně mu udělil výzkumný grant 500 Známky což mu umožnilo provádět výzkum v Palestina. Poté, co si v roce 1913 vzal manželku, sloužil jako rabín ve městě Érsekújvár (Nové Zámky ) (1913-1928). Během První světová válka, Klein byl odveden do Rakousko-Uhersko armády jako rabín a stal se mecenášem a mecenášem asi 200 uprchlíků, kteří přišli do Nových Zámků hledat nový život.

V roce 1924 se Klein stal prvním profesorem nově otevřeného Ústav židovských studií, která měla být součástí Hebrejská univerzita v Jeruzalémě. V roce 1927 byl Klein instruktorem v Hebrejský pedagogický institut v Vídeň, institut zapojený do školení hebrejských učitelů pro země střední Evropy a Balkánu. V roce 1929 emigroval do Povinná Palestina kde začal pracovat jako profesor geografie země Izrael na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a v této funkci pracoval až do své smrti.^[2] Zatímco na Hebrejské univerzitě, Klein byl předsedou Historická topografie Palestiny.^[3] Je autorem mnoha knih a článků, jak v hebrejštině, tak v němčině historická geografie Kleinov výzkum geografie země Izrael pomohl podpořit lepší pochopení mapy starověkého Izraele / Palestina, a jehož díla byla začleněna do hebrejských škol v diaspoře a v Izraeli.

Smrt a dědictví

V povinné Palestině se stal členem Výbor pro hebrejský jazyk, jakož i účast ve výborech pro geografii a archeologii. V posledních letech působil jako prezident Židovská společnost pro průzkum Palestiny, konsorcium učenců britského mandátu. Zemřel ve věku 53 let ve svém domě v Bukharimská čtvrť Jeruzaléma v předvečer Pesachu 1940 a byl pohřben v hřbitov na Olivové hoře. Jicchak Ben-Zvi, William F. Albright, a David Yellin napsal dojemné velebení muže po jeho smrti.^[4][5][6] Slovy Albrightové: „Samuel Klein představuje nejlepší židovský filologický výzkum; jeho erudice byla vyčerpávající a pokrývala jak řecko-římské, tak i hebrejské a aramejské zdroje; jeho kritický úsudek byl zdravý a vysoce rozvinutý; jeho prozíravost a vhled do složitých historických a topografické situace nebyly mezi odborníky v oboru nepřekonatelné. “ Kleinovým největším přínosem pro akademický výzkum je jeho identifikace starých místní jména v Palestina během klasického období, čerpané hlavně z Hebrejská Bible, Mišna, Tosefta, Talmud, a ze spisů Josephus v přepsané řecké podobě i z jiných epigrafické texty starověku.

Publikovaná díla (částečný seznam)

• Samuel Klein (n.d.). Weinstock, Feigenbaum und Sykomore v Palästině (Réva, fíkovník a platan v Palestině), (vydavatel neznámý)
• Totéž (1908). "Der hebräische Name der Battof-Ebene", v: Zeitschrift des Deutschen Palästina-Vereins (ZDPV - Journal of the German Society for Exploration of Palestine)
• Totéž (1909). „Barajta der vierundzwanzig Priesterabteilungen“ (Baraitta dvaceti čtyř kněžských divizí), v: Beiträge zur Geographie und Geschichte Galiläas, Lipsko (přetištěno ve Vídni v roce 1924) (OCLC  702482297 )
• Totéž (1909). Galiläa - Beiträge zur Geschichte und Geographie Galiläas (Příspěvky k dějinám a geografii Galileje), Rudolf Haupt: Lipsko
• Totéž (1910). Zur Topographie des alten Palästina: (Ergänzungen und Berichtigungen zu Thomsens Loca sancta), Wiesbaden
• Totéž (1912). „Majetky R. Judy Ha-Nasiho“, v: JQR
• Totéž (1914). „Das Ostjordanland in den halachischen Midraschim“ (Východní břeh Jordánu v Halakhic Midrashim), v: Festschrift D. Hoffman, Berlín
• Totéž (1915). „Hebräische Ortsnamen bei Josephus“ (hebrejské místní názvy v Josephus), v: MGWJ (Měsíčník pro dějiny a vědu judaismu), sv. 59, Vratislav (JSTOR  23080489 )
• Totéž (1915). "Tiberias" (טבריא), v: Ha-Zofeh me-Eretz Hagar (הצופה מארץ הגר), sv. 4, s. 49–64
• Totéž (1917). „Zur Geographie Palästinas in der Zeit der Mischna“ (O geografii Palestiny v době Mišny), v MGWJ (Měsíčník pro dějiny a vědu judaismu), sv. 61, číslo 4/6, in: Monatsschrift für Geschichte und Wissenschaft des Judentums, str. 133-149 (JSTOR  23080253 )
• Totéž (1920). Jüdisch-Palästinisches Corpus Inscriptionum (Židovsko-palestinské nápisy), Vídeň a Berlín
• Totéž (1922). Eretz Yisrael: Geografie Izraele pro střední školy a pro lidi (ארץ ישראל - גיאוגרפיה של ארץ ישראל לבתי ספר תיכוניים ולעם), Menora: Vídeň
• Totéž (1922). Jeschurun
• Totéž (1923). Palästina-Studien (מחקרים ארצישראליים), ve 3 svazcích, Menorah: Vídeň
• Totéž (1923). „Neue Beiträge zur Geschichte und Geographie Galiläas“ (Nové příspěvky k historii a geografii Galileje), v: Palästina-Studien (sv. 1, vydání 1), Menorah: Vídeň (OCLC  890732071 )
• Totéž (1923). „Topografie země Izrael“ (החוהח הטוהטופי לא"י), v: Ishtori Haparchi je Kaftor Vaferach („Kniha knoflíku a květiny“), Budapešť
• Totéž (1923). „Derekh Hof Hayam“ („Die Küstenstrasse Palästinas“ - Pobřežní silnice Palestiny), v: Písemná díla univerzity a knihovny v Jeruzalémě, Jeruzalém
• Totéž (1923). „Drei Ortsnamen in Galiläa“ („Tři místní jména v Galileji“), v: MGWJ (Měsíčník pro dějiny a vědu judaismu), sv. 67, číslo 7/9, v: Monatsschrift für Geschichte und Wissenschaft des Judentums, str. 202-205 (JSTOR  23081122 )
• Totéž (1925). Židovský Transjordánsko: Od doby Druhého chrámu do minulého století středověku (עבר הירדן היהודי: מזמן בית שני עד המאה האחרונה של ימי הביניים), Menora: Vídeň
• Totéž (1926). Tři dobré dárky (שלש מתנות טובות), Jeruzalém
• Totéž (1928). „Galiläa von der Makkabäerzeit bis 67“ (Galilejská Makabejská do 67 let), v: Palästina-Studien (sv. 1, vydání 4), Vídeň (OCLC  233333824 )
• Totéž (1928). "Four Ancient Palestinian Place-names", in: Jerušalajim (ירושלים), Journal of the Jewish Palestinian Exploration Society, sv. na památku A.M. Lunce, Jeruzalém
• Totéž (1928). Studie o genealogických kapitolách v knize kronik (מחקרים בפרקי היחס שבספר דברי-הימים), Jeruzalém
• Totéž (1929). „Zur Midrasch-und Palästinaforschung“ (o výzkumu Midrash a Palestina), v: Palästina-Studien (sv. 2, vydání 2), Berlín
• Totéž (1929). "Das tannaitische Grenzverzeichnis Palästinas" (Tannaitic Boundary Index of Palastina), v: HUCA V (německy) (dotisk z roku 1928 Menorah: Vídeň - Berlín, publikováno v Palästina Studien) (OCLC  251205680 )
• Totéž (1930). „Narbatta und die jűdischen Siedlungen westlich von Samaria“ (Narbatta a židovské osady západně od Samaří), v MGWJ (Měsíční deník pro dějiny a vědu judaismu); Palästina-Studien (sv. 2. vydání 6) (OCLC  233333824 )
• Totéž (1930). „Poznámky k topografii“ (לטופוגרפיה), v: Tarbiẕ (Journal), Mandel Institute for Jewish Studies: Jerusalem, pp. 127–131 (hebrejsky) (OCLC  191711385 ) (JSTOR  23580527 )
• Totéž (1931). "Yanuh", v: Encyclopedia Judaica, sv. 8, s. 575
• Totéž (1931). "Inschriftliches aus Jaffa" (nápisy od Jaffy), v MGWJ 75 (měsíčník pro dějiny a vědu o judaismu)
• Totéž (1933). Dvacet čtyři městské rady^[7] v Judeji (ארבע ועשרים בולאות שביהודה), Vídeň (na památku R. Zvi Peretze Chayota)
• Totéž (1933). Ti, kteří opouštějí zemi Izrael [do Babylónie]^[8] a Rabba, syn baru Hany (Na téma Eretz Izrael) [ה'נחותי 'ורבה בר בר חנה - על ענייני ארץ ישראל], Jeruzalém
• Totéž (1934). „Poznámky k historii velkých statků v Palestině“ (לקורות „האריסות הגדולה“ בארץ ישראל), v: (deník) Yediot - Bulletin of the Jewish Palestine Exploration Society (ידיעות החברה לחקירת ארץ-ישראל ועתיקותיה), svazek 1, Jeruzalém, s. 3–9
• Totéž (1934). „Města kněží a levitů a města útočiště“ (ערי הכהנים והלויים וערי מקלט), v: Qovetz: Journal of the Jewish Palestine Exploration Society, Jerusalem - Tel-Aviv [hebrejsky].
• Totéž (1934). "Itinerárium Burdigalense " („Bordeaux Itinerary“), v: Deník: Zion OS 6
• Totéž (1935). „Na kanaánských králech“ (לפרשת מלכי כנען), v: Qovetz: Deník časopisu Židovská společnost pro průzkum Palestiny, 2. ročník, svazky 1–4
• Totéž (1935). Historie židovského osídlení Palestiny, od Redukce Talmudu k Hnutí za osídlení Palestiny (תולדות הישוב היהודי בארץ-ישראל: מחתימת התלמוד עד תנועת ישוב ארץ ישראל) Přetištěno po smrti v Tel Avivu 1950
• Totéž (1935). „Poznámky, Julis.“, V: Yediot - Bulletin of the Židovská společnost pro průzkum Palestiny (ידיעות החברה לחקירת ארץ-ישראל ועתיקותיה).
• Totéž (1937). Historie průzkumu Palestiny v hebrejské a univerzální literatuře (תולדות חקירת ארץ ישראל בספרות העברית והכללית)
• Totéž (1937). Otázka Tóry ve slovech proroků (לשאלת דברי התורה בפי הנביאים), Budapešť
• Totéž (1937). Města uzavřená zdí z doby Joshua bin Nun (ערים מוקפות חומה מימות יהושע בן נון), Jeruzalém
• Totéž (1937). „Vitae Prophetorum“ (Život Proroka), Sefer Klausner
• Totéž (1938). „Dopis rabína Menahema z Hebronu“, v: Bulletin of the Jewish Palestinian Exploration Society (BJPES) VI
• Totéž (1938). "Několik poznámek k vykopávkám v Beth Sheʿarim (Sheikh Abreiq) "(הערות אחדות למאמריהם של מייזלר ושובה על החפירות בבית שערים), Yediot - Bulletin of the Jewish Palestine Exploration Society, sv. 5, s. 109–116
• Totéž (1938). „Kapitola ve výzkumu Palestiny na konci druhého chrámu“, v: Magnesova výroční kniha (edd. Jacob N. Epstein, et al.), Jeruzalém, s. 216–223
• Totéž (1939). Sefer Ha-Yishuv (ספר הישוב) (Kniha Yishuv: Poklad informací a záznamů, nápisů a pamětí, uchovaný v Izraeli a v lidech v hebrejském jazyce a v jiných jazycích o osídlení země Izrael), 2 svazky, Bialikův institut: Jeruzalém / Devir Vydavatelé: Tel-Aviv (OCLC  18115508 )
• Totéž (1939). „Komentáře k slovům izraelských mudrců“ (הערות לדברי חז"ל), v: Journal Sinaj (vyd. Y.L. Hacohen Fishman), Jeruzalém [hebrejsky]
• Totéž (1939). Judaea: od návratu babylonských vyhnanců k redakci Talmudu (ארץ יהודה: מימי העליה מבבל עד חתימת התלמוד), Devir: Tel-Aviv
• Totéž (1939). „Targumische Elemente in der Deutung biblischer Ortsnamen bei Hieronymus“ (Aramejské překladové prvky při interpretaci biblických místních jmen Jerome), v: Monatsschrift für Geschichte und Wissenschaft des Judentums (MGWJ ), Jahrg. 83 (měsíčník pro dějiny a vědu o judaismu)
• Totéž (1945). Land of the Galilee: From the Time of Babylonian Immigration until the Redaction of the Talmud, vyd. Jehuda Elitzur, Mossad Harav Kook: Jeruzalém (dotisk v roce 1949; publikováno po smrti)
• Totéž (1950). Toledot ha-Yishuv, Tel-Aviv (přetištěno z vydání z roku 1935, publikováno po smrti)
• Totéž (1965). Hranice země - výzkumy (Heb. גבולות הארץ - מחקרים), co-edited with Naphtali Zvi (Hirsch) Hildesheimer, Jerusalem. Publikováno posmrtně (OCLC  868690016 )
• Totéž (1971). "Jüdisch-palästinisches Corpus Inscriptionum" (židovsko-palestinské nápisy), v: Ossuar-, Grab-, und Synagogeninschriften (Ossuary, Tomb, and Synagogue Inscriptions), publikoval posmrtně, dotisk vídeňského vydání z roku 1920

Reference

externí odkazy

• Tidhar, David (1947). „Prof. Shmuel Klein“ פרופ 'שמואל קליין. Encyklopedie zakladatelů a stavitelů Izraele (v hebrejštině). 11. Pozůstalost Davida Tidhara a Touro College Knihovny. str. 3782.