Rudolf Kern - Rudolf Kern
Rudolf Kern byl důležitým návrhářem a stavitelem Bydgoszcz, na konci pruského období města. Většina jeho děl byla realizována v letech 1903 až 1914. Jeho umělecký styl souvisí secese a Modernismus.
Život
Rudolf Kern údajně cvičil ve studiu Józef Święcicki Od roku 1903 do začátku dvacátých let vlastní architektonickou a stavební kancelář. V té době, jako mnoho architektů z Bydhošť, podílel se na návrhu a výstavbě nájemních domů, které byly poté prodány ziskovým realitním makléřům. Tento proces byl zvláště patrný při stavbě budov Cieszkowskiego Street.[1]
V Bydhošti žil až do roku 1922 jeho vlastní dům na rohu Gdaňská ulice a Ulička Adama Mickiewicze[2]
Styl
Styl Rudolfa Kerna je charakteristický secese funkce a podrobnosti.
V roce 1912 byl oceněn jeden z jeho projektů nejkrásnější nová budova roku (dohromady s Fritz Weidner dům v Kołłątaja ulice 1), v soutěži pořádané městskými úřady: stojí Ulice z 20. ledna 1920 24.[3]
Pracuje v Bydgoszcz
| Rok | Budova | Poznámky | Obrázek |
| 1900 | Dům v 4 Srpna Cieszkowski Street | Projekt byl založen na a Józef Święcicki plán. Budova prošla důkladnou rekonstrukcí v letech 2017-2018. |  |
| 1902–1903 | Dům v 10 Srpna Cieszkowski Street | Pozemek, kde dům stojí, patřil Józefovi Święcickimu: prodal jej v roce 1902 svému kolegovi Rudolfovi Kernovi. |  |
| 1903–1904 | Činžák ve 22 Chodkiewicza ulice | Nachází se na rohu Chodkiewicza a Paderewskiego ulice. Mezi první realizace v Bydhošti pro obchodníka Julia Bergera[4] |  |
| 1903–1904 | 2 20 Stycznia 1920 Street | Mezi první realizace v Bydhošti pro obchodníka Julia Bergera.[4] |  |
| 1903–1904 | Rudolf Kern Building | Nachází se na 1 Ulička Adama Mickiewicze. Postaveno pro vlastní potřebu Kern.[4] |  |
| 1903–1904 | Vila v 15 Ulička Adama Mickiewicze | Postaveno pro Julia Bergera, obchodníka.[4] |  |
| 1904 | Hübschmannův dům | Vila se nachází na 4 Paderewskiego. Alfred Hübschmann byl obchodníkem v oděvním průmyslu. |  |
| 1904 | Činžák Heinricha Kirsche | Budova se nachází na 86 Dworcowa Street. Hlavní nadmořská výška utrpěla postupnými renovacemi, které vyhladily mnoho architektonických detailů. |  |
| 1904–1905 | Vila v 13 Ulička Adama Mickiewicze 3 | Postaveno pro Julia Bergera, obchodníka.[4] |  |
| 1904–1905 | Činžák v 7 Ulička Adama Mickiewicze | Registrován na seznamu dědictví Kujavsko-pomořského vojvodství, č. 601379, reg. A / 1082 (10. ledna 1995)[5] |  |
| 1905–1906 | Činžák na náměstí 1 Józefa Weyssenhoffa | Postaveno pro Julia Bergera, obchodníka.[4] |  |
| 1904–1905 | Dům v 9 Ulička Adama Mickiewicze | Postaveno pro Arnolda Schattschneidera, prvního ředitele hudební školy v Bydhošti (Němec: Bromberger Konservatorium der Musik).[6] |  |
| 1904–1905 | Nájemník Eduard Schulz | Stojí na 66/68 Gdaňská ulice. Eduard Schulz byl místní restaurátor. |  |
| 1906–1907 | Činžák v 5 Ulička Adama Mickiewicze | Postaveno pro obchodníka Adolfa Bergera.[4] |  |
| 1906–1907 | Činžák ve 14 Chodkiewicza ulice | Nachází se na rohu s 20 Stycznia 1920 ulice. Postaveno pro obchodníka Friedricha Fiedlera.[4] |  |
| 1906–1907 | Činžák ve 24 Gdaňská ulice | Na objednávku obchodníka Julia Bergera byl těžce zpustošen požárem v roce 1945. |  |
| Rok | Budova | Poznámky | Obrázek |
| 1906–1908 | Gdańska ulice 71 | Nájemní dům je od roku 1938-1939 sídlem Městská konzervatoř.[7] |  |
| 1908–1909 | Činžák ve 27 20 Stycznia 1920 ulice | Postaveno pro obchodníka Dittmanna.[4] |  |
| 1909 | August Mentzel Tenement | Nachází se na 5 Gdaňská ulice, přestavěl ji R. Kern. |  |
| 1909 | Dům Julia Graye | Nachází se na 35 Gdaňská ulice, byl zrekonstruován R. Kernem. |  |
| 1909–1910 | Činžák ve 2A Chodkiewicza ulice | Vila na rohu s 20 Stycznia 1920 ulice. Postaveno pro Guenthara, obchodníka s učiteli,[4] dům byl nedávno zrekonstruován. |  |
| 1910 | Činžák v 16 20 Stycznia 1920 ulice | Budova byla majetkem samotného Rudolfa Kerna.[4] |  |
| 1910 | Vila v 29 20 Stycznia 1920 ulice | Budovu zadal Alexander Schmidt, vedoucí továrny.[4] |  |
| 1910–1911 | Činžovní dům na ulici Gdanska 67 | Prvním pronajímatelem byl Carl Ernst, řezník. |  |
| 1910–1911 | Činžák v 11 Zamoyskiego ulice | Budovu nechal zřídit nájemce Hermann Draheim.[4] |  |
| 1910–1911 | Činžák ve 13 Zamoyskiego ulice | Budovu nechal uvést do provozu Hermann Pflaum.[4] |  |
| 1911 | Budova ve 24 20 Stycznia 1920 ulice | Budova byla postavena pro Emila Zemischa, dodavatele stavby.[4] |  |
| 1911–1912 | Činžák v 18 20 Stycznia 1920 ulice | Budova byla postavena pro pana Weissa, mistra zedníka.[4] |  |
| 1911–1912 | Činžák ve 13 Paderewskiego | Komisařem byl Emil Heydemann, mistr zedník.[4] |  |
| 1913 | Savoy Building | Nachází se na 2 Jagiellońska ulice, roh s Divadelní náměstí |  |
| 1913–1915 | Činžák ve 23 Paderewskiego | Obě fasády kombinují eklektickyneoklasicistní styl a secese funkce. |  |
| 1914 | Vila na ulici Wyspiańskiego 6 |  | |
| 1914–1916 | Dům v 5/7 Ulice Kopernika | Postaveno pro tajemníka Bydhošťského regentství Ernesta Wernera. |  |
Viz také
- Bydgoszcz
- Bydgoszcz Architects (1850-1970s)
- Bogdan Raczkowski
- Fritz Weidner
- Józef Święcicki
- Anton Hoffmann
- Jan Kossowski
Reference
- ^ Winter, Piotr (1996). Ulica Augusta Cieszkowskiego w Bydgoszczy: zespół architektoniczny z przełomu XIX i XX wieku. Bydgoszcz: Wojewódzki Ośrodek Kultury w Bydgoszczy. str. 13. ISBN 9788386970049.
- ^ D. Bręczewska-Kulesza, B. Derkowska-Kostkowska, A. Wysocka (2003). Ulica Gdańska. Przewodnik historyczny. Bydgoszcz: Wojewódzki Ośrodek Kultury w Bydgoszczy. ISBN 9788386970100.
- ^ Dobosz, Krystian (4. května 2017). „Cieszkowskiego Pięknieje jedna z najładniejszych ulic w Bydgoszczy“. bydgoszczwbudowie.pl. bydgoszczwbudowie.pl. Citováno 30. června 2020.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q Bręczewska-Kulesza, Daria (2004). Nowoczesna dzielnica mieszkaniowa z początku XX w. Kronika Bydgoska 26. Bydgoszcz: Towarzystwo Miłosnikow Miasta Bydgoszczy-Bydgoskie Towarzystwo Naukowe. str. 69–94.
- ^ zabytek | kujawsko-pomorskie | vydáno = 1.03.2014
- ^ Majchrzak, Agnieszka (1996). Bydgoskie Konserwatorium Muzyczne. Materiały do Dziejów Kultury i Sztuki Bydgoszczy i Regionu. zeszyt 1. Bydgoszcz: Pracownia Dokumentacji i Popularyzacji Zabytków Wojewódzkiego Ośrodka Kultury w Bydgoszczy. str. 41.
- ^ Nowak, Anna Maria (2002). Szkolnictwo muzyczne w XX wieku. Kalendarz Bydgoski. Bydgoszcz: Towarzystwo Miłośników Miasta Bydgoszczy.
Bibliografie
- Jastrzębska-Puzowska, Iwona (2005). Czy istnieje "bydgoska secesja"? Materiały do Dziejów Kultury i Sztuki Bydgoszczy i Regionu. zeszyt 10 (v polštině). Bydgoszcz: Pracownia Dokumentacji i Popularyzacji Zabytków Wojewódzkiego Ośrodka Kultury w Bydgoszczy. str. 45.
- Derkowska-Kostkowska, Bogna (1999). o założeniu Sielanki-bydgoskiego miasta ogrodu. Materiały do Dziejów Kultury i Sztuki Bydgoszczy i Regionu. zeszyt 4 (v polštině). Bydgoszcz: Pracownia Dokumentacji i Popularyzacji Zabytków Wojewódzkiego Ośrodka Kultury w Bydgoszczy. str. 72.
- Majchrzak, Agnieszka (1996). Bydgoskie Konserwatorium Muzyczne. Materiały do Dziejów Kultury i Sztuki Bydgoszczy i Regionu. zeszyt 1 (v polštině). Bydgoszcz: Pracownia Dokumentacji i Popularyzacji Zabytków Wojewódzkiego Ośrodka Kultury w Bydgoszczy. str. 41.
- Bręczewska-Kulesza, Daria (2007). Wielkomiejska kamienica czynszowa w Bydgoszczy na przełomie XIX i XX w. Materiały do Dziejów Kultury i Sztuki Bydgoszczy i Regionu. zeszyt 12 (v polštině). Bydgoszcz: Pracownia Dokumentacji i Popularyzacji Zabytków Wojewódzkiego Ośrodka Kultury w Bydgoszczy. str. 23.
- Winter, Piotr (1998). EKLEKTYZM, SECESJA I MODERNA-FASADA I DETAL BYDGOSKIEJ KAMIENICY CZYNSZOWEJ. Kronika Bydgoska 20 (v polštině). Bydgoszcz: Towarzystwo Miłosnikow Miasta Bydgoszczy-Bydgoskie Towarzystwo Naukowe. str. 206.
- Bręczewska-Kulesza, Daria (2008). Zapomniane piękno bydgoskiego Sródmieścia. Kronika Bydgoska 30 (v polštině). Bydgoszcz: Towarzystwo Miłosnikow Miasta Bydgoszczy-Bydgoskie Towarzystwo Naukowe. str. 73.
- Bręczewska-Kulesza, Daria (2004). Nowoczesna dzielnica mieszkaniowa z początku XX w. Kronika Bydgoska 26 (v polštině). Bydgoszcz: Towarzystwo Miłosnikow Miasta Bydgoszczy-Bydgoskie Towarzystwo Naukowe. str. 69–94.