Rolf Hachmann - Rolf Hachmann - Wikipedia

Rolf Hachmann (19. června 1917 - 5. června 2014) byl Němec archeolog kdo se specializoval na před a protohistorie.

Život

Hachmann se narodil v roce Blankenese, nyní součást Hamburg, Německo. Navštěvoval školu v Reformrealgymnasium v Blankenese, kde mu dal pokyny fríský prehistorik Peter Zylmann.[1] Promoval tam v roce 1937 a získal titul Abitur. Po práci a vojenské službě a útěku z vězení anglickými silami začal v roce 1945 studovat na Univerzita v Hamburku, obor před a protohistorie pod Hans Jürgen Eggers s menšími studiemi v klasická antika, Německá středověká studia, folkloristika, etnologie a zeměpis. Po sedmi semestrech v polovině roku 1949 získal doktorský titul s diplomovou prací „Untersuchungen zur Eisenzeit in Mitteldeutschland“ („Vyšetřování doby železné ve středním Německu“). V letech 1952-1953 získal cestovní stipendium od Německý archeologický ústav.

Po habilitace v roce 1955 byl Privatdozent pro pre- a protohistorie na Univerzita v Hamburku. V roce 1959 uspěl Vladimir Milojčić jako profesor pre- a protohistorie na Sárská univerzita v Saarbrücken, kde řídil ústav od roku 1959 do roku 1985. Z jeho podnětu byl ústav přejmenován na Ústav pro pre- a protohistorii a Blízko východní archeologie. V roce 1986 se stal emeritním profesorem a ve vědecké práci pokračoval až do své smrti v roce 2014.[2]

Práce

Podílel se na různých vykopávkách v Turecku (Boğazkale ) a Sýrie (Řekni Chuere ), a začal pracovat na Sdělit Kamid al lawz v Libanon v roce 1963 společně s Arnulf Kuschke, profesor pro Studie Starého zákona na Univerzita v Mohuči. Tento výkop řídil od roku 1966 do roku 1981. V roce 1982 zahájil vykopávky poblíž vesnice Drama v oblasti Provincie Yambol jihovýchodu Bulharsko dohromady s Jan Lichardus a Alexander Fol, směřující úsilí až do svého odchodu do důchodu.

Jeho výzkum pokrývá široké spektrum v obou obdobích a geografii. Je autorem důležitých prací na témata, která zahrnovala Doba bronzová ve střední Evropě a archeologie a historie Germánské národy. V roce 1962 společně s Georg Kossack a filolog Hans Kuhn publikoval studii o Nordwestblock („Völker zwischen Germanen und Kelten“).

V roce 1970 Hachmann publikoval svou studii Die Goten und Skandinavien, která zkoumala počátky Gothové a jejich předpokládané původní vlasti v Skandinávie. V této studii dospěl Hachmann k závěru, že nelze dokázat ani vyvrátit, že Gótové pocházeli ze Skandinávie.[3] Poznamenal však, že stopa lidské migrace se v archeologickém záznamu ne vždy projeví.[4] Hachmann navrhl, aby Gótové pocházeli z Przeworská kultura, ale pozdější studie od Herwig Wolfram shledal tento předpoklad nesprávným.[5]

Poté, co se stal Hachmann, pokračoval ve své práci emeritní profesor na univerzitě. V roce 1991 vydal své studie o vzniku a tvorbě Kotel Gundestrup. Vykopávky jsou výsledkem Kamid al lawz byly publikovány ve více než 20 svazcích v jeho režii v seriálu Saarbrücker Beiträge zur Altertumskunde. Ti, jejichž doktoráty dohlížel na bývalého ředitele starožitností pro Sársko, Alfons Kolling, těžební archeolog Gerd Weisgerber a François Bertemes, profesor prehistorické archeologie na Univerzita Martina Luthera v Halle-Wittenberg.

Hachmann byl řádným členem Německý archeologický ústav a byl také čestným členem Rumunská akademie od roku 1993. Dne 30. června 2007 uspořádala Univerzita v Sársku kolokvium u příležitosti jeho 90. narozenin.[6]

Publikace (výběr)

  • Die Goten und Skandinavien (= Quellen und Forschungen zur Sprach- und Kulturgeschichte der germanischen Völker. Sv. 158 = New Series Vol. 34, ISSN  0481-3596 ). de Gruyter, Berlín 1970.
  • Die Germanen. Nagel, Mnichov 1971.
  • jako vydavatel: Ausgewählte Bibliographie zur Vorgeschichte von Mitteleuropa. Steiner-Verlag-Wiesbaden-GmbH, Stuttgart 1984, ISBN  3-515-04088-9.
  • jako vydavatel: Frühe Phöniker im Libanon. 20 Jahre deutsche Ausgrabungen v Kāmid el-Loz. von Zabern, Mainz 1983, ISBN  3-8053-0771-3.
  • jako vydavatel: Studien zum Kulturbegriff in der Vor- und Frühgeschichtsforschung (= Saarbrücker Beiträge zur Altertumskunde. Sv. 48). Habelt, Bonn 1987, ISBN  3-7749-2263-2.
  • Gundestrup-Studien. Untersuchungen zu den spätkeltischen Grundlagen der frühgermanischen Kunst. V: Bericht der Römisch-Germanischen Kommission. Sv. 71, 1991, ISSN  0341-9312, str. 568–903.

Poznámky pod čarou

  1. ^ „Plytenberg v Leeru“. Ewetel.net. Archivovány od originál dne 15. 6. 2003. Citováno 2014-06-15.
  2. ^ „Rolf Hachmann“. Saarbruecker-zeitung.trauer.de. Citováno 2014-06-15.
  3. ^ Liebeschuetz 2015, str. 108.
  4. ^ Hachmann 1970, str. 465. „Eine Wanderung muß sich ja nicht unbedingt im archäologischen Fundgut abzeichnen, und selbst das historisch ganz Unwahrscheinliche bleibt immerhin noch möglich.“
  5. ^ Wolfram 1990, str. 394-395.
  6. ^ Slavnostní kolokvium k 90. ​​narozeninám prof. Hachmanna

Bibliografie

externí odkazy