Řekni Chuere - Tell Chuera - Wikipedia
Harbe | |
Zobrazeno v Sýrii | |
Umístění | Guvernorát Raqqa, Sýrie |
---|---|
Kraj | Severní Mezopotámie |
Souřadnice | 36 ° 38'44,88 ″ severní šířky 39 ° 29'53,88 ″ východní délky / 36,6458000 ° N 39,4983000 ° ESouřadnice: 36 ° 38'44,88 ″ severní šířky 39 ° 29'53,88 ″ východní délky / 36,6458000 ° N 39,4983000 ° E |
Typ | sdělit |
Poznámky k webu | |
Data výkopu | 1958–1960; 1973 – dosud |
Archeologové | A. Moortgat, U. Moortgat-Correns, W. Orthmann, J.-W. Meyer |
Řekni Chuere je starověký Blízký východ sdělit místo v Guvernorát Raqqa, severní Sýrie. Leží mezi Balikh a Khabur řeky.
Archeologický výzkum
Web byl poprvé popsán uživatelem Max von Oppenheim v roce 1913. Výkopy byly zahájeny v roce 1958 týmem z Svobodná univerzita v Berlíně vedené Anton Moortgat. Toto úsilí pokračovalo až do pozdních šedesátých let.[1][2][3][4][5] S novým spolumajitelem, Ursula Moortgat-Correns, došlo k výkopům v letech 1973, 1974 a 1976.[6][7][8] Archeologické práce na místě pak prošly pod vedením Winfried Orthmann z University of Halle, do roku 1998.[9][10] Výkop pak převzal tým z Goethe University Frankfurt, pod vedením profesora Jan-Waalke Meyer od roku 1998 do roku 2005.[11]
Řekněte společnosti Chuera a jejímu prostředí
Místo Tell Chuera je zhruba 1 kilometr (0,62 mi) v průměru a 18 metrů (59 ft) vysoký.
Historie povolání
Tell Chuera, která byla původně obsazena během 4. tisíciletí, se během 3. století stala hlavním místem ve 3. tisíciletí Raně dynastické období. Vrchol dosáhl kolem roku 2350 př. Nl a poté byl z dosud neznámých důvodů opuštěn. Na místě byla postavena malá osada Asyřané během 2. tisíciletí. Zatímco časný název města není znám, během středoasyrských časů to bylo známé jako Harbe.
Viz také
Reference
- ^ Anton Moortgat, Tell Chuera v Nordost-Syrien. Vorläufiger Bericht über die Grabung 1958, Köln und Opladen, 1960
- ^ Anton Moortgat, Tell Chuera v Nordost-Syrien. Vorläufiger Bericht über die zweite Grabungskampagne 1959, Wiesbaden, 1960
- ^ Anton Moortgat, Tell Chuera v Nordost-Syrien. Vorläufiger Bericht über die dritte Grabungskampagne 1960, Köln und Opladen, 1962
- ^ Anton Moortgat, Tell Chuera v Nordost-Syrien. Bericht über die vierte Grabungskampagne 1963, Köln und Opladen, 1965
- ^ Anton Moortgat, Tell Chuera v Nordost-Syrien. Vorläufiger Bericht über die fünfte Grabungskampagne 1964, Köln und Opladen, 1967
- ^ Anton Moortgat a Ursula Moortgat-Correns, Tell Chuera v Nordost-Syrien. Vorläufiger Bericht über die sechste Grabungskampagne 1973, Gebrüder Mann Verlag, 1975
- ^ Anton Moortgat a Ursula Moortgat-Correns, Tell Chuera v Nordost-Syrien. Vorläufiger Bericht über die siebte Grabungskampagne 1974, Gebrüder Mann Verlag, 1976
- ^ Anton Moortgat & Ursula Moortgat-Correns: Tell Chuera in Nordost-Syrien. Vorläufiger Bericht über die achte Grabungskampagne 1976, Mann, 1978 ISBN 3-7861-1198-7
- ^ Winfried Orthmann et al., Tell Chuera in Nordost-Syrien. Vorläufiger Bericht über die neunte und zehnte Grabungskampagne 1982 und 1983, Mann, 1998, ISBN 3-7861-1451-X
- ^ Winfried Orthmann et al., Ausgrabungen in Tell Chuera in Nordost-Syrien I Vorbericht uber die Grabungskampagnen 1986 bis 1992, Saarbrucker Druckerei und Verlag - SDV, 1995, ISBN 3-925036-92-X
- ^ Jan-Waalke Meyer, Tell Chuera: Vorberichte zu den Grabungskampagnen 1998 až 2005, Harrassowitz Verlag, Wiesbaden, 2010,ISBN 978-3-447-06182-7
Další čtení
- Michael Zick: Řekněte Chuera - Stadtplanung před 5000 Jahren. v: Bild der Wissenschaft. Leinefelden-Echterdingen 1 / 2005,1, S. 72–76. ISSN 0006-2375
- Joachim Bretschneider, Jan Driessen a Karel van Lerberghe, Moc a architektura: monumentální veřejná architektura v době bronzové, David Brown, 2007, ISBN 90-429-1831-4
- Stefan Jakob, Die mittelassyrischen Texte aus Tell Chuera in Nordost-Syrien, Harrassowitz Verlag, 2009, ISBN 3-447-05724-6
- Jan-Waalke Meyer, Ausgrabungen ve filmu Tell Chuera v Nordost-Syrien Band 2: II: Vorbericht zu den Grabungskampagnen 1998 až 2005, Harrassowitz Verlag, 2010, ISBN 978-3-447-06182-7
- Winfried Orthmann, L'architecture religieuse de Tell Chuera, Akkadica, sv. 69, s. 1–18, 1990