Richardson, Duck and Company - Richardson, Duck and Company - Wikipedia

Richardson, Duck and Company byla loďařská společnost v Thornaby-on-Tees, Anglie které se obchodovaly v letech 1855 až 1925.[1]

Dějiny

Dvůr byl založen jako South Stockton Iron Ship Building Co. v roce 1852.[1] Jeho prostorem byl bývalý dvůr stavitelů motorů Fossick ze Stocktonu a jeho první lodí byl železný trupový parník SS Záloha.[1] V roce 1855 převzali dvůr Joseph Richardson a George Nixon Duck. Postavili padesát železných parníků, a kolesový parník, deset plachetnice a 29 člunů v prvních deseti letech.[1] V roce 1859 postavili kolesový parník Tasmánská pokojská (dvůr č. 9)[2] která byla v roce 1863 přeměněna na dělový člun HMSSandfly.

V roce 1859 Richardson, Duck převzal zahradu Rake Kimber v Middlesbrough.[1] V Middlesbrough postavili asi 11 plavidel a poté loděnici prodali Backhouse a Dixon v roce 1862.[1] V roce 1870 postavil Richardson, Duck SSBurgos (dvůr č. 160)[2] který v roce 1884 byl znovu motorem s motor s trojitou expanzí od Blair & Co. z Stockton-on-Tees. V roce 1893 společnost postavila německou obchodní loď SS Athen.

V roce 1900 Richardson, Duck začal stavět ocelové trupy.[1] Na konci toho desetiletí Richardson Duck postavil pět set trampové parníky, další obchodní lodě a zapalovače.[1] Rovněž se stalo držitelem licence na systém podélného rámování Isherwood.[1]

Richardson, kachní lodě v roce 1911 zahrnovaly nákladní parník SS Budapešť (dvůr č. 616)[2] který byl později přejmenován na SS Kerwood a v roce 1918 byl uveden do provozu do Americké námořnictvo tak jako USSKerwood. V roce 1912 Richardson, Duck postavil 12 lodí a stal se společnost s ručením omezeným.[1]

Během První světová válka dvůr postavil Arabové- šalupa třídy HMSRosemary (dvůr č. 661)[2] a Aubrietia- šalupa třídy HMSTulipán (dvůr č. 666).[2] Postavila také další tucet trampových parníků, osm standardních válečných „A“ trampů a standardní „AO“ tanker.[1] Richardson, zahrnuty válečné obchodní objednávky Ducka SS Farnworth (dvůr č. 651), SSPlawsworth (dvůr č. 652)[2] a SS Svetr (loděnice č. 653) zahájena v roce 1917; SSKenilworth (dvůr č. 662), SSVálečný sup (dvůr č. 671), SSVálečný pštros (dvůr č. 672) a SSWar Anglian (loděnice č. 673) všechny zahájeny v roce 1918 a SSClearton (dvůr č. 677)[2] zahájena v roce 1919.

V roce 1919 se Richardson, Duck stal veřejná společnost a v roce 1920 na něm James a Walter Gould získali kontrolní podíl.[1] V roce 1922 loděnice utrpěla protestní akce a nedostatek objednávek. Richardson, poslední kachní loď byla SSSouthborough (dvůr č. 689) v roce 1924.[2] V květnu 1925 vstoupila skupina Gould do likvidace a v roce 1933 byl dvůr zbořen.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m „Richardson, Duck and Co“. Grace's Guide: The Best of British Engineering 1750–1960s. 29. ledna 2009. Citováno 25. května 2011.
  2. ^ A b C d E F G h „RICHARDSON, DUCK & Company Limited“. Teesbuiltships. Citováno 26. května 2011.