Riđani - Riđani

Mapa kmenové oblasti ve vztahu k ostatním klanům Hercegovina a Černá Hora.

The Riđani (Srbská cyrilice: Риђани) byl kmen v Stará Hercegovina (později přiložen Knížectví Černé Hory ), která existovala od pozdního středověku, poprvé zmíněna v roce 1335, až do poloviny 18. století. The Krivošije „Bratrství Grahovo a Rudine požadují původ z Riđani.

Pre-osmanská historie

První zmínka o Riđanim byla v dokumentu z roku 1335.[1] Území, kde žili, bylo mezi Řeka Zeta v Onogošt župa (okres) a Ledenice poblíž Risan[1] a Klobuk.[2]

V první polovině 15. století osídlil kmen Riđani toto území mezi horami Konavle, Dračevica a Vrsinje (moderní den Zupci ).[3] V té době patřilo toto území k Vévodství svatého Sávy. Jejich pokleknout byl Radivoj Sladojević.[4] Podle některých pověstí osídlili území Krivošije a Cerovo Ždrijelo poblíž Grahova.[5]

Nejdříve Ragusan Zdroje o tomto kmeni jsou záznamy z počátku 15. století, ve kterých jsou zmíněny jako Vlachi Rigiani.[6] V roce 1429 je ragusanský senát vyzval, aby v létě za určitý poplatek odvezli dobytek do hor Konavle.[7] Riđani měl svůj vlastní knez v roce 1435.[8] V dokumentu z roku 1438 byl Đukan Milojević zmíněn jako kletba Riđani.[9] Riđani často napadl oblast Konavle a okradl ji, takže si Ragusané stěžovali Stjepan Vukčić Kosača.[10]

Dokument z roku 1441 vypráví o jejich útocích a okrádání ragusanských obchodních konvojů.[7] Jeden dokument z roku 1451 naznačuje, že Riđani osídlil oblast mezi Risan, Kotor a Vrsinje.[11]

Podle tradiční víry se Riđani pokoušel migrovat ze své hornaté vlasti do úrodných zemí Grahovo (u Nikšić ), která čelí odporu svých původních obyvatel.[6] Nakonec se Riđani stal jedním ze tří silných kmenů v regionu Onogošt Drobnjaci a Lužani.[12] Všechny tři řídil jeden zákaz.[12] Ugren patřil k nejpozoruhodnějším zákazům.[12]

Osmanská éra

Po Pohovky zachytil oblast osídlenou Riđanem a stala se známou jako nahija Riđani se sídlem v Grahovu.[13] Osmanský guvernér spravoval nahiju, zatímco kmen byl řízen jejím vojvoda (z Drobnjaci a Banjani ) nebo jejich pokleknout (z Riđani).[14] V roce 1466 subaşi Riđani byl Širmerd.[15] V roce 1469 byli Rijani jedním z „vlachských“ kmenů, které se účastnily únosu mladé mužské a ženské populace Konavle a Hercegovina. Prodali je osmanským subaşi, vojvodům, martolosy a muslimové v Trebinje kdo je prodal jako otroky.[16] Riđani byli registrováni v prvním osmanském hlubší (daňový registr) Sanjak z Hercegoviny,[když? ] jako součást Novi kadiluk (moderní doba Herceg Novi ).[17] Jedním z kolen Riđani v osmanském období byl Sinan, který byl také náčelníkem Banjani, a zeť Ali Paša Hercegović.[18]

V roce 1597 vyslanci Srbský patriarcha Jovan Kantul a vojvoda Grdan, náčelník Nikšići a kmeny Riđani, hlášeny Papež Klement VIII o možnostech vyvolat protiotomanské povstání.[19]

V roce 1649 se kmeny Nikšići, Riđani a Drobnjaci vzbouřili proti Osmanům a zajali Risan, předání do Benátská republika.[20] V polovině 17. století byl jejich náčelníkem Radul z Riđani.[21] Riđani se vyznamenali v boji proti Osmanům, zejména na konci 17. století Morská válka.[22] Riđani pomalu uprchli na západ do Hercegoviny, zejména poté, co Osmané založili Nikšić jako svou pevnost, zatímco zbytky Riđani s nově přistěhovalci Uskokové vytvořily tři kmenové společnosti: Krivošije, Grahovo a Nikšićke Rudine.[22]

Černá Hora a dědictví

V roce 1749 černohorské kmenové shromáždění (zbor), který byl nejvyšším řídícím orgánem Černé Hory, se rozhodl přijmout Riđani jako svého vlastního.[23] Po této události kmen přestal existovat, zatímco jeho jméno je zachováno v toponymech a lidových tradicích. Některé novodobé srbsko-chorvatské rodiny (včetně rodiny Merćepů) pocházejí z kmene Riđani.[24] V průběhu 19. století některé rodiny Kuči kmen věřil, že sestoupí z Riđani. Skutečnost, že Riđani a Kuči měli totéž slava (svátek sv. patrona) byl použit jako argument pro takové postavení. Tato víra je vyvrácena některými autory, kteří věřili, že tato víra byla výsledkem pokusu spojit kmen Riđani s Kuči.[25] Riđani jsou zmíněny v mnoha písních Srbská epická poezie.

Antropologie

Rhizon (označeno 1) byla jednou ze tří ilyrských pevností na kopcích s výhledem Kotorský záliv.

V historických pramenech byli Riđani označováni jako „Vlachové“; Srbští učenci zdůrazňují, že o nich nebylo řečeno, že by byli Vlachové Vlach (románsky mluvící) původu, ale vzhledem k jejich zaměstnání, jako pastevci („Vlachs“ je hanlivý výraz).[26][je zapotřebí lepší zdroj ] Někteří srbští učenci označují Riđani jako „starý“ srbština kmen".[13] Maja Parović Pešikan předpokládal, že Rijani jsou původem Rhizon (původně Illyrian osada poblíž Risan ).[27]

Nejstarší bratrstvo Riđani byli vznešení Riđanići.[2] Mezi větší bratrstva Riđani patří Krivošije.[2]

Reference

  1. ^ A b Brozović 1999, str. 339.
  2. ^ A b C SNZ 1934, str. 7.
  3. ^ Štamparija 1925, str. 40.
  4. ^ Hrabak 1997, str. 146.
  5. ^ Parovich-Peshikan 1980, str. 44.
  6. ^ A b Knjiga 1980, str. 43.
  7. ^ A b Vego 1957, str. 101.
  8. ^ Samardžić 1892, str. 428.
  9. ^ Štamparija 1934, str. 8.
  10. ^ Vego 1982, str. 62.
  11. ^ Knjiga 1980, str. 63.
  12. ^ A b C Delo 1971, str. 225.
  13. ^ A b Katedra 1972, str. 146.
  14. ^ Novak 1951, str. 306.
  15. ^ Šabanović 1959, str. 158.
  16. ^ Milić 1976, str. 14.
  17. ^ Akademija 1992, str. 57.
  18. ^ Naučna 1940, str. 545.
  19. ^ Pejović 1981, str. 352.
  20. ^ Ћоровић 1933, str. 345.
  21. ^ Stanojević & Vasić 1975, str. 522.
  22. ^ A b umetnosti 1978, str. 81.
  23. ^ Banac 2015, str. 305.
  24. ^ Mihić 1987, str. 309.
  25. ^ Ekmečić 1995, str. 124.
  26. ^ Ujević 1942, str. 119.
  27. ^ Parović Pešikan 1972, str. 69.

Zdroje

Další čtení

  • Јасмина Ђорћевић, ДРАЧЕВИЦА И РИЂАНИ СРЕДИНОМ XVI ВИЈЕКА, БЕОГРАД 1997
  • Попис заорјенског племена Риђани с крајем-XV вијека (Зборник за оријенталне студије)
  • М. ПЕШИКАН и М. ПАРОВИЋ-ПЕШИКАН, Од илирских Ризонита до заорјенских Риђана