Viktor Novak - Viktor Novak - Wikipedia

Viktor Novak
narozený(1889-02-04)4. února 1889
Donja Stubica, Rakousko-Uhersko (moderní doba Chorvatsko )
Zemřel1. ledna 1977(1977-01-01) (ve věku 87)
Bělehrad, Jugoslávie
NárodnostJugoslávská
obsazeníhistorik
Známý jakořádný člen Srbská akademie věd a umění (SANU) a odpovídající člen Jugoslávská akademie věd a umění (JAZU)
Pozoruhodná práce
Magnum Crimen (Velký zločin - půlstoletí klerikalismu v Chorvatsku)

Viktor Novak (4. února 1889, Donja Stubica - 1. ledna 1977, Bělehrad ), byl jugoslávský historik, profesor na Univerzita v Bělehradě a řádný člen Srbská akademie věd a umění (SANU) a odpovídající člen Jugoslávská akademie věd a umění (JAZU).[1]

Životopis

Při práci v Univerzita v Záhřebu, Novak, etnický Chorvat, byl často napaden Chorvatští nacionalisté za jeho vyvážený přístup k historii jižních Slovanů a za jeho všeslovanství Jugoslávista přesvědčení.[2] V letech 1920 až 1924 byl předsedou Pomocných věd historických na Filozofická fakulta v Záhřebu.[3] V roce 1924 zde Novak opustil svoji pozici a odešel do Univerzita v Bělehradě. Viktor Novak věnoval mnoho let rozsáhlému výzkumu klerikalismu a extrémního nacionalismu mezi římskokatolickými Chorvaty v Chorvatsku, Slavonii a Dalmácii.[4] Provedl rozsáhlý výzkum kulturních a politických základů jugoslávského hnutí v devatenáctém století (s pracemi o klíčových osobách, jako např. Josip Juraj Strossmayer, Franjo Rački, a Natko Nodilo ), jakož i o vztazích mezi reformátorem srbské abecedy Vuk Stefanović Karadžić a členové chorvatské Ilyrské hnutí.

V Bělehradě představovaly Novakovy spisy přísnou jugoslávskou jednotnou koncepci. Během 6. ledna diktatura, Napsal Novak své Antologija jugoslovenske misli i narodnog jedinstva (Antologie jugoslávského vědomí a národní jednoty). Podle historika Ivana Mužiće bylo dílo pokusem „ospravedlnit nově koncipovaný mýtus o trojkmenném národě a jeho zdánlivém jednotném národním povědomí, které se datuje do šestého století“.[5] Novak by napsal: Budoucí generace zbavené atavistických strastí mohou pomocí vědomého národního vzdělávání nést ve svých srdcích jednu velkou a svatou myšlenku, která ochrání lid před vnějšími i vnitřními nepřáteli. Tato myšlenka je pouze jugoslávskou myšlenkou.[6] V Bělehradě byl Novak členem jugoslávského kulturního klubu a psal do svého neoficiálního deníku Vidici.[7] Novak psal v srbštině ekaviansky, když pracoval v Bělehradě.[8]

Novak autorem Magnum Tempus,[9] Magnum Sacerdos[10] a Magnum Crimen (Velký zločin - půlstoletí klerikalismu v Chorvatsku), trilogie o Římskokatolický kostel v Jugoslávii a její vztah k Království Jugoslávie, Říman Kurie a chorvatský administrativní nacionalismus včetně Ustashe příznivci a druhá světová válka.[11] V letech 1929 až 1959 byl profesorem jugoslávské historie na Univerzita v Bělehradě. Vatikánská kúrie umístěna Magnum Crimen na jejich seznamu zakázaných knih Index librorum prohibitorum a pojmenoval Viktora Novaka „nepřítelem katolické církve“.

Jako horlivý jugoslávský vlastenec a protifašistický aktivista „Viktor Novak byl během druhé světové války zatčen a strávil nějaký čas v nacistickém zadržovacím táboře v Banjici poblíž Bělehradu.[12][13]

Po druhé světové válce Novak pokračoval ve výuce jugoslávské historie a metodologie historie na bělehradské univerzitě. Později byl zvolen za člena Srbské akademie věd a umění (SANU; odpovídající člen v roce 1948 a řádným členem v roce 1961) a stal se vedoucím Oddělení pro společenské vědy Akademie (1966–69). Novak byl jedním ze zakladatelů a prvním ředitelem Historický ústav SANU (Istorijski institut SANU) od roku 1947 do roku 1954. Byl také chválen za své knihy o latině paleografie, které jsou v srbské historiografii považovány za klíčová díla na toto téma.

Magnum Crimen, který je považován za hlavní zdroj přímých zpráv o blízkých vztazích mezi chorvatským klerikalismem a pronacistickými chorvatskými ustašovci, které vedly ke genocidě proti Srbům, Židům a Romům v letech 1941–45 Nezávislý stát Chorvatsko, byl poprvé publikován v roce 1948 a opět ve zkrácené verzi v roce 1960 v Sarajevu. Vydání z roku 1948, přetištěné několikrát v Bělehradě po roce 1986, bylo velmi uznávané[kým? ] jako mistrovské dílo zapomenuté.[14]

„Anglické vydání jeho velkého opusu - Magnum Crimen byl dokončen nakonec v roce 2011 a publikován ve dvou svazcích na více než 1300 stranách, se dvěma kapitolami, které byly kvůli komunistické cenzuře z prvního vydání v roce 1948 vynechány.

Viktor Novak byl vyzdoben Řád svatého Sávy udělil Srbská pravoslavná církev.[15]


Vybraná díla

  • Scriptura Beneventana s osobitim obzirom na tip dalmatinske beneventane, Záhřeb 1920.
  • Evangeliarium Spalatense, Split 1923.
  • Franjo Rački u govorima i raspravama, Záhřeb 1925.
  • Maksimilijan Vrhovac, Bratstvo, Bělehrad 1928.
  • Notae palaeographicae, chronologicae et historicae, Journal of the Zagreb Archaeological Museum, Vol.15 No.1 January (1928)
  • Aliquid de nominibus ducum Croatorum in antiquissimo evangeliario Cividalensi. Nota palaeographico-historica, Zbornik u časti Bogdana Popovića, Bělehrad 1929.
  • Franjo Rački, Bratstvo, Bělehrad 1929.
  • Masarik i Jugosloveni, SKG, Bělehrad 1930.
  • Sveslavenska misao, Ljubljana 1930.
  • Antologija jugoslovenske misli i narodnog jedinstva, Štampa državne štamparije, Bělehrad 1930
  • Mihailo Polit-Desančić i Hrvati, LMS, Novi Sad 1932.
  • Natko Nodilo, Novi Sad 1935.
  • Le Roi Alexandre Ier Karageorgevitch et la Formation de l'Unité Nationale Yougoslave, Paříž: Amitiés franco-yougoslaves, 1935.
  • Rad Stanoja Stanojevića na srpskoj diplomatici, Glasnik Istorijskog društva u Novom Sadu, 1938.
  • Dva antipoda. Štrosmajer i Mihanović, Bělehrad 1940.
  • J. J. Štrosmajer, apoštol jugoslovenske misli, Savez sokola kraljevine Jugoslavije, Bělehrad 1941
  • Oko Trsta [editor], Državni izdavački zavod Jugoslavije, Bělehrad, 1945.
  • Novak, Viktor (1948). Magnum Crimen: Pola vijeka klerikalizma u Hrvatskoj. Záhřeb: Nakladni zavod Hrvatske.
  • Ferdo Šišić, Ljetopis JA, 1949, 54.
  • Jedno sporno pitanje iz srpsko-hrvatskih odnosa 60-tih godina prošlog veka, Istorijski časopis, 1-2, Bělehrad 1949
  • Principium et finis - veritas (Případ arcibiskupa Stepinca), Recenze mezinárodních záležitostí, svazky 1-2, Socialistická aliance pracujících Jugoslávie, 1950
  • Supetarski kartular, Djela JA, 1952, 43.
  • Latinska paleografija, Beograd 1952, 1980 2. vydání.
  • Vatikan i Jugoslavija, I, Bělehrad 1953 (ed., Na srpskohrvatskom, francuskom i engleskom jeziku).
  • Nástin jugoslávské historiografie, Deset let jugoslávské historiografie, 1945–1955, Bělehrad 1955.
  • Natko Nodilo, Zadarska revija, 1955.
  • Paleografija i slavensko-latinska simbioza od VII – XV stoljeća, Istorijski časopis, Beograd 1957.
  • Franjo Rački, Bělehrad, Prosveta 1958.
  • Nikola Vulić, naučnik i čovek. Uvod u knjigu N. Vulića: Iz rimske književnosti, SKZ, Beograd 1959.
  • Valtazar Bogišić i Franjo Rački. Prepiska (1866–1893), Zbornik za istoriju, jezik i književnost srpskog naroda, SAN, I od., Sv. XXV, Bělehrad 1960.
  • Pojava i proširenje karolinške minuskule u Dalmaciji, Glas SAN, sv. CCLV, Bělehrad 1963.
  • Вук и Хрвати [Vuk and Croats]: примљено на VII скупу Одељења друштвених наука САНУ, 27. IX 1966, по приказу самог аутор,
  • Magnum tempus: ilirizam i katoličko sveštenstvo: ideje i ličnosti 1830-1849, Beograd, Nova knjiga 1987.ISBN  86-7335-040-9
  • Celokupna bibliografija: B. Telebaković-Pecarski, Zbornik filozofskog fakulteta u Beogradu, 1963 (Целокупна библиографија: Б. Телебаковић-Пецарски, Зборник фборник фборник фборник)

Ocenění[16]

Viz také

Reference

  1. ^ Ljetopis JAZU od JAZU, Záhřeb 1979, strany 58, 673-4
    JAZU je izabrala akademika Viktora Novaka za svoga dopisnog člana 29. lipnja 1951. transl: Jugoslávská akademie věd a umění si 29. června 1951 zvolila akademika Viktora Novaka
  2. ^ Коначно: У припреми нецензурисан Magnum crimen
  3. ^ Galović, Tomislav (2009). „O stotoj obljetnici utemeljenja Katedre (1908.-2008.)“. Pro Tempore. VI (6/7): 362–365.
  4. ^ Magnum Crimen [1948], strany IX-XI
  5. ^ Mužić, Ivan (1967). Razmatranja o povijesti Hrvata. Rozdělit. str. 49.
  6. ^ Novak, Viktor (1930). Antologija jugoslovenske misli i narodnog jedinstva. str. 63.
  7. ^ Božić, Sofija (2010). „Chorvatské vydání a myšlenka sjednoceného jugoslávského lidu“. Prilozi za književnost, jezik, istoriju i folklor (76): 17–29. doi:10,2298 / pkjif1076017b. Citováno 6. ledna 2015.
  8. ^ Novak, Viktor (1953). „Učešće dubrovačke flote u španskoj Nepobedivoj armadi“. Zgodovinski časopis: Kosov zbornik. Lublaň. VI-VII: 604–611.
  9. ^ publikováno jako Magnum tempus: ilirizam i katoličko sveštenstvo: ideje i ličnosti, 1830-1849 autor Novak, Viktor; Nova knjiga, Bělehrad, 1987
  10. ^ publikováno jako Josip Juraj Strossmayer: apostol Jugoslovenske misli autor Novak, Viktor; Savez sokola kraljevine Jugoslavije, Bělehrad, 1941
  11. ^ Magnum Crimen [1948], strany I-XV
  12. ^ Richard West: Tito a vzestup a pád Jugoslávie, Faber & Faber, 15. listopadu 2012
    Gestapo v Bělehradě zatklo a uvěznilo mnoho významných spisovatelů, umělců a akademických pracovníků, včetně Viktora Novaka, autora dvou svazků o historii chorvatské katolické církve a jejím postoji k Jugoslávii. Během pobytu v koncentračním táboře severně od Bělehradu se Novak setkal s některými uprchlíky z NDH a slyšel o zločinech spáchaných ustašovci a jejich úředníky. Po opuštění vězení na podzim 1941 začal Novak psát Magnum Crimen, jeho rozsáhlou práci o chorvatské katolické církvi ve dvacátém století.
  13. ^ Olga Manojlović Pintar, Milan Radanović, Milovan Pisarri, Nenad Lajbenšperger, Enzo (Enco) Traverso (2013). Rena Rädle; Milovan Pisarri (eds.). "Mesta stradanja i antifašističke borbe u Beogradu 1941–1944. Příručnik za čtenáři grada" (PDF). Bělehrad: Milan Radanović: 140, 142. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
  14. ^ МИЛОРАД ЕКМЕЧИЋ: НАПАДИ НА MAGNUM CRIMEN (Milorad Ekmečić: Útoky na Magnum Crimen)
  15. ^ Орден Светог Саве 5. реда, 4. реда, 3. реда (Řád sv. Sávy)
  16. ^ „Viktor Novak“. Srbská akademie věd a umění. Citováno 9. ledna 2015.

Bibliografie

  • Radovan Samardžić: „Novak, Viktor“, Enciklopedija Jugoslavije, 1. izdanje, Záhřeb 1965.
  • Vasilije Krestić: „Viktor Novak: Ecclesia militans ratuje s Tyrševom ideologijom i Libellus accusationis: dva izostavljena poglavlja iz knjige Magnum Crimen Viktora Novaka“, Zbornik o Srbima u Hrvatskoj = Recueil des Travaux sur les Serbes en Croatie ISSN  0353-5967.- Br. 5 (2004), Bělehrad 2004, s. 7–80