Přetváření kulturních politik - Reshaping Cultural Policies

Přetváření kulturních politik
Obálka globální zprávy UNESCO z roku 2018 „Přetváření veřejných politik“ .jpg
Obálka vydání z roku 2018
AutorUNESCO
JazykAngličtina, francouzština, španělština, ruština, portugalština, arabština, čínština, indonéština, vietnamština a Němec

Přetváření kulturních politik (stylizovaný jako Reformování kulturní politiky) je řada zpráv publikovaná UNESCO který monitoruje implementaci Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005).[1] V roce 2005 UNESCO Úmluva vyzývá svých 146 stran, aby zavedly opatření pro kultura v globálním kontextu a závazek chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů. Druhá a nejnovější zpráva (2018) s podtitulem „Pokrok kreativity pro rozvoj“ navazuje na první zprávu (2015) s podtitulem „Desetiletí podpory rozmanitosti kulturních projevů pro rozvoj“.[2]

Série zpráv primárně vychází ze zpráv všech stran úmluvy předložených každé čtyři roky, v nichž předkládají, a popisuje opatření, která přijaly za účelem provádění úmluvy. Tyto zprávy se nazývají čtyřleté periodické zprávy (QPRs). Řada zpráv navíc zahrnuje analýzu dalších vládních i nevládních zdrojů. Zpráva obecně zkoumá, jak provádění úmluvy přetváří kulturní politiky.[3][4] Dále poskytuje důkazy o tom, jak implementační proces přispívá k dosažení Cíle udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 ukončit chudobu, chránit planetu a zajistit prosperitu pro každého člověka.[2][1][5] Série zpráv také analyzuje trendy a problémy týkající se EU kreativní ekonomika, který má v současné době hodnotu 2250 miliard dolarů a celosvětově zaměstnává 30 milionů lidí.[5]:36

Zpráva předkládá soubor politických doporučení pro budoucnost, které se zabývají přizpůsobením kulturních politik rychlým změnám v digitálním prostředí na základě lidských práv a základních svobod projevu. [1] [5]

„Každá zpráva není konečným výsledkem, ale nástrojem, který se má použít v dlouhodobém procesu, který zahrnuje vytváření prostorů pro politický dialog, posilování schopností zúčastněných stran spolupracovat při získávání údajů a informací a prosazovat politické inovace na národní i celosvětové úrovni. “ [5]:28

Zprávy jsou publikovány v Angličtina, francouzština, španělština, ruština, portugalština, arabština, čínština, indonéština, vietnamština a Němec. UNESCO je hlavním institucionálním autorem řady Global Report a koordinuje širší síť nezávislých odborníků, kteří vytvářejí kapitoly. [4]

V souladu s pravidelnými zprávami čtenářů o všech čtyřech stranách se série vyrábí každé čtyři roky. První cyklus trval roky 2012–2015 a druhý probíhá od roku 2016 do roku 2019. Třetí publikace se tedy uskuteční v prosinci 2021.[5]

Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005)

Hlavní článek: Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů

Úmluva z roku 2005 je mezinárodním normotvorným nástrojem poskytujícím rámec pro EU řízení kultury. V této souvislosti se řízení kultury týká politik a opatření, která vlády zavádějí k regulaci, podpoře a ochraně všech forem tvořivost a umělecké projevy. Nejnovější úmluva UNESCO v oblasti kultury, kterou ratifikovalo 146 stran, je prvním mezinárodním právním nástrojem, který podporuje vlády v investování do kreativity. Zarámuje formulaci a provádění různých typů legislativních, regulačních, institucionálních a finančních intervencí na podporu vzniku dynamických kulturních a kreativní průmysl odvětví po celém světě.[6]

V kontextu úmluvy z roku 2005 rozmanitost kulturních projevů ″odkazuje na rozmanité způsoby, jakými se nacházejí kultury skupin a společností. Tyto výrazy jsou předávány uvnitř a mezi skupinami a společnostmi″. [7][2] Úmluva konkrétně chápe kulturní projevy jako všechny formy kreativity a umělecké projevy, například v kino /audiovizuální umění, design, digitální umění, hudba, múzických umění, vydavatelství a výtvarné umění. Úmluva z roku 2005 byla „od svých počátků, prostoupená hmotnou a ekonomickou perspektivou kulturních projevů, zaměřená na produkci a spotřebu kulturních statků a služeb, s cílem podporovat vyváženější výměny a udržitelný rozvoj, který zohledňuje otázky kulturní rozmanitosti . “ [8]

Provádění úmluvy z roku 2005 má přispět k dosažení několika Cíle udržitelného rozvoje (SDG), přesně SDG 4 (Kvalitní Vzdělávání ), SDG 5 (Rovnosti žen a mužů ), SDG 8 (Důstojná práce a Hospodářský růst ), SDG 10 (sníženo Nerovnosti ), SDG 16 (Mír, Spravedlnost and Strong Institutions) and SDG 17 (Partnerships for the Goals). Proces implementace určuje investování do kreativity jako prioritu pro udržitelný rozvoj. [5] Na celosvětové úrovni úmluva požaduje, aby země poskytly finanční pomoc kreativitě prostřednictvím svých Oficiální rozvojová pomoc (ODA) investováním do úmluvy Mezinárodní fond pro kulturní rozmanitost. Kromě toho UNESCO prostřednictvím úmluvy z roku 2005 nabízí technická pomoc posílit lidské a institucionální kapacity v roce 2006 rozvojové země.[6]

Obsah

Generální ředitel UNESCO, Audrey Azoulay s odkazem na přesvědčení Generální konference UNESCO, že kulturní aktivity, zboží a služby mají hospodářskou i kulturní povahu, uvádí:[8]

„[C] ulture není komodita: nese hodnoty a identity, dává ukazatele k soužití v globalizovaném světě. Naší rolí je podporovat, zpochybňovat, shromažďovat údaje, porozumět kreativním kanálům a podněcovat je, podporovat mobilitu umělců, stimulovat rychle se měnící odvětví v novém digitálním prostředí. “ [9]

Annika Markovic, velvyslankyně a stálá delegátka Švédska při UNESCO v roce 2018 tvrdila, že zpráva je „Jediný globální dokument, který představuje přehled kulturního rozvoje po celém světě a sleduje opatření státu na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů na všech úrovních.“ [10]

Následující aspekty tematicky shrnují hlavní zjištění identifikovaná ve zprávě z roku 2018 týkající se provádění Úmluvy UNESCO z roku 2005.

Kultura a udržitelný rozvoj

Poprvé jsou v národních rozvojových plánech a strategiích integrována kultura, zejména zemí v EU Globální jih. Výsledkem je, že města podle všeho stále více investují do rozvoje kulturního průmyslu. Agenda OSN 2030 uznala úlohu kreativity v udržitelném rozvoji při provádění cílů udržitelného rozvoje. Podíl rozvojové pomoci vynaložený na kulturu je dnes však nejnižší za posledních 10 let. [5]

Kulturní projevy v digitálním věku

Podle zprávy tvoří digitální výnosy 50% trhu s hudební nahrávkou, což v loňském roce vzrostlo téměř o 18% kvůli prudkému nárůstu podílu příjmů ze streamování. [5]

Zpráva uvádí, že internet transformuje kulturní hodnotový řetězec na síťovou platformu. Elektronický obchod je výzvou jak pro kulturu, tak pro obchodní politiky, které mají za cíl podporovat rozmanitost kulturních projevů. [5]:28 Vyjadřuje naléhavost zlepšit sběr údajů o příjmech generovaných prostřednictvím digitálních kanálů, aby bylo možné navrhnout lepší politiky a vyjednat dohody o spravedlivém obchodu. Zpráva tvrdí, že sledování vztahu mezi velkými platformami, Velká data, umělá inteligence a rozmanitost kulturních projevů je zásadní pro zajištění toho, aby různé distribuční platformy a poskytovatelé podporovali a chránili budoucí uměleckou tvorbu. [5]

Umělecká svoboda

Jak informovala zpráva, útoky proti umělcům v posledních letech vzrostly, a to i v digitálním prostředí, kde sledování a online trollování představují nové hrozby pro uměleckou svobodu. V roce 2016 bylo na celém světě hlášeno 430 případů (ve srovnání s 340 v roce 2015 a 90 v roce 2014).[11][12] Nejohroženější skupinou jsou hudebníci, přičemž terčem se často stávají i autoři.[5][13][12] V roce 2016 došlo k útokům proti autorům nejčastěji v EU Asijsko-pacifický region (80 případů) střední východ a Severní Afrika (51 případů) a Evropa (47 případů). [12] Zpráva ukazuje, že mezitím existuje větší povědomí o těchto hrozbách, které vedou k většímu počtu iniciativ na podporu sociálních a ekonomických práv umělců, zejména v afrických zemích. I když existují právní kroky k potvrzení svobody projevu pro umělce, jiné zákony týkající se terorismu a bezpečnosti státu potlačují umělecké projevy. [5]

Rovnost žen a mužů v kulturním a kreativním průmyslu

Podíl umělkyň na deseti nedávných světových bienálech, 2017

Zpráva uvádí, že polovina osob pracujících v kulturním a kreativním průmyslu jsou ženy. Celosvětově však přetrvávají rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o stejnou odměnu, přístup k financování a ceny účtované za tvůrčí díla. V důsledku toho zůstávají ženy v klíčových tvůrčích rolích nedostatečně zastoupeny a v rozhodovacích pozicích převažují.[5][10] [12] Ženy tvoří pouze 34% Ministři kultury (ve srovnání s 24% v roce 2005) a pouze 31% ředitelů národních uměleckých programů. Ženy jsou obecně zastoupeny ve specifických kulturních oblastech, jako je umělecké vzdělávání a školení (60%), vydávání knih a tisk (54%), audiovizuální a interaktivní média (26%), jakož i design a kreativní služby (33%).[11]

Mobilita umělců a kulturních odborníků

Průměrný počet zemí přístupných bez držitelů vízových pasů Global North and Global South, 2017

Zpráva ukazuje, že převážně omezení z hlediska mobility představují velké výzvy pro osoby vykonávající kariéru v kulturním a kreativním průmyslu, zejména pro ty z globálního jihu.[14] Odhaluje, že držitel německého pasu může cestovat do 176 zemí bez víza, zatímco držitel afghánského pasu může cestovat pouze do 24 zemí bez vízum.[14] Ve skutečnosti musí umělci a kulturní profesionálové cestovat, aby vystoupili, oslovili nové publikum nebo navštívili pobyt nebo se zapojit do vytváření sítí. Zpráva odhaluje, že cestovní omezení, včetně obtíží se získáváním víz, často umělcům z EU brání Globální jih podílet se na umění biennales nebo filmové festivaly, i když jsou vyzváni k získání ceny nebo k propagaci svých děl. [5][12]

Správa kultury

Jak je uvedeno ve zprávě, úmluva z roku 2005 poskytuje legitimitu pro formulaci kulturních politik a jejich přizpůsobení měnícím se okolnostem a potřebám. Zpráva zdůrazňuje, že došlo k pokroku v oblasti správy věcí veřejných a v tvorbě politiky mnoha zúčastněných stran, zejména v některých rozvojových zemích, zejména v oblasti kreativní ekonomiky a kulturního vzdělávání. Výsledkem je, že strany úmluvy dosáhly značného pokroku v podpoře tvorby digitálního umění, podpoře kreativního podnikání, urychlení modernizace kulturních odvětví, podpoře distribuce a aktualizace autorská práva legislativa.[5] Zpráva však také odhaluje nedostatečnou účast občanské společnosti na tvorbě politik. Zdůrazňuje naléhavost většího úsilí k zajištění vytvoření otevřených, transparentních a participativních politických procesů s cílem zapojit účast občanské společnosti do tvorby politiky. [5] [10]

Obchod a investice do kulturních statků a služeb

V souladu se zprávou úmluva z roku 2005 formálně uznává, že kulturní statky a služby mají nejen důležitou ekonomickou hodnotu, ale také vyjadřují identity, významy a hodnoty.[5] V důsledku toho nejméně osm dvoustranných a regionálních dohod o volném obchodu uzavřených v letech 2015 až 2017 zavedlo kulturní doložky nebo seznam závazků, které podporují cíle a zásady úmluvy z roku 2005. Navzdory nedostatečné podpoře cílů a zásad Úmluvy z roku 2005, pokud jde o sjednávání megoregionálních dohod o partnerství, některé smluvní strany Trans Pacifické partnerství (TTP) uspěli v zavedení důležitých kulturních rezervací na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů. [5]

Další kroky

Hlavním cílem zprávy je „poskytnout klíčovým aktérům lepší znalosti o tom, jak podporovat politiku založenou na důkazech, a posílit informované, transparentní a participativní systémy správy a řízení kultury“. [3] Jeho cílem je motivovat vlády a aktéry občanské společnosti k začlenění poznatků a doporučení do jejich národní kulturní politiky a rozvojových strategií a rámců.[5]

V návaznosti na výše uvedená zjištění implementace Úmluvy z roku 2005 „zavádí řadu různých strategických strategií pro integraci kultury do rozvojových procesů“ [15] a kultura je stále více považována za „ekonomickou výhodu při prosazování udržitelného rozvoje“[16]. Na základě své analýzy a zjištění globální zpráva z roku 2018 navrhuje následující plán pro strany úmluvy z roku 2005.[5] V souladu s tím by strany mohly řešit hlavní výzvy při provádění Úmluvy z roku 2005 tím, že:

  1. Zefektivnění a harmonizace údajů a informací požadovaných pro národní a globální účely monitorování;
  2. Povzbuzování výzkumných sítí a statistických úřadů po celém světě, aby využívaly rámec pro monitorování globálních zpráv, jeho hlavní ukazatele a prostředky ověřování jako základ pro jejich sběr údajů a stanovení statistických hodnot;
  3. Vyplňování stávajících mezer v údajích identifikovaných ve dvou globálních zprávách týkajících se klíčových oblastí kulturní politiky, jako je obchod s kulturními službami, toky mobility, kultura v digitálním prostředí nebo údaje členěné podle pohlaví;
  4. Zvyšování povědomí politických činitelů o reformách kulturní politiky;
  5. Budování kapacit pro monitorování politiky;
  6. Senzitizace rozvojové komunity s ohledem na potenciál kreativního sektoru přispívá nejen k vytváření pracovních míst a příjmů, ale také katalyzuje inovace a prostupuje tradičními oblastmi rozvoje, jako je vzdělávání a rovnost pohlaví, a přináší změnu.

Výzvy

Když jsme mluvili o viditelnosti pokroku v kulturní politice, který ukazuje série zpráv, Bárbara Lovrinić uvedl, že „[U] bohužel, pokud jde o UNESCO, obecně chybí propagace v médiích. Z dlouhodobého hlediska by zpráva mohla mít na tyto problémy pozitivní dopad, který by byl posílen, kdyby byla veřejnost více informována o této práci. “[2]:137 Poukazuje také na to, že existuje „riziko, že mnoho lidí se nebude zabývat Úmluvou z roku 2005 a cíli udržitelného rozvoje, pokud již toto téma trochu neznají.“[2]:137 S odkazem na název série zpráv k tomu dospěla „Tvorba kulturní politiky ještě není daleko od toho, aby byla přetvářena, protože přinést cenné výsledky trvá opravdu dlouho.“[2]:139

Viz také

externí odkazy

Reference

  1. ^ A b C „Zahájení zprávy o globální kultuře na zasedání Úmluvy UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů“. MNIAlive. 8. prosince 2017. Citováno 31. října 2018.
  2. ^ A b C d E F Lovrinić, Barbara (2018). „Globální zpráva UNESCO o přetváření kulturních politik. Podpora kreativity pro rozvoj“. Přezkum chorvatských mezinárodních vztahů. XXIV (82): 134–137. Citováno 30. října 2018.
  3. ^ A b „Globální monitorovací zpráva. Kontext / přehled“. Rozmanitost kulturních projevů UNESCO. UNESCO. Citováno 31. října 2018.
  4. ^ A b Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). „Globální zpráva úmluvy z roku 2005. Přetváření kulturních politik. Podpora kreativity pro rozvoj. 2015“. Rozmanitost kulturních projevů UNESCO. UNESCO. Citováno 2. listopadu 2018.
  5. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO). „Globální zpráva úmluvy z roku 2005. Přetváření kulturních politik. Podpora kreativity pro rozvoj. 2018“. Rozmanitost kulturních projevů UNESCO. UNESCO. Citováno 2. listopadu 2018.
  6. ^ A b Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) (2018). Investice do tvořivosti (PDF). Paříž: UNESCO. Citováno 2. listopadu 2018.
  7. ^ Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) (2005). Úmluva z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Paříž: UNESCO. Citováno 2. listopadu 2018.
  8. ^ A b Richieri Hanania, Lilian (2016). „Úmluva UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů jako koordinační rámec na podporu regulační soudržnosti v kreativní ekonomice, International Journal of Cultural Policy“. International Journal of Cultural Policy. 22 (4): 574–593. doi:10.1080/10286632.2015.1025068. S2CID  214652409.
  9. ^ Audrey Azoulay, Generální ředitel UNESCO. v „Generální ředitel UNESCO zahajuje globální zprávu o přetváření kulturních politik“. Veřejnost. Citováno 2. listopadu 2018.
  10. ^ A b C „Generální ředitel UNESCO uvádí globální zprávu o přetváření kulturních politik“. Veřejnost. 15. prosince 2017. Citováno 2. listopadu 2018.
  11. ^ A b „Zahájení zprávy o globální kultuře na zasedání Úmluvy UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů“. Moderní diplomacie. 8. prosince 2017. Citováno 31. října 2018.
  12. ^ A b C d E „Unesco fordert Stärkung der Kulturwirtschaft. Deutsche Kulturverbände für regelmäßigen Regierungsbericht“. Evangelischer Pressedienst. 8. prosince 2017. Citováno 31. října 2018.
  13. ^ „Kde stojí kulturní sektor“. Institut für Auslandsbeziehungen. Citováno 31. října 2018.
  14. ^ A b „L'UNESCO soutient la mobilité des artistes en Tunesie“. News Press. 14. prosince 2017. Citováno 2. listopadu 2018.
  15. ^ Throsby, David (únor 2017). „Kulturně udržitelný rozvoj: teoretický koncept nebo praktický nástroj politiky?“. International Journal of Cultural Policy. 23 (2): 133–147. doi:10.1080/10286632.2017.1280788. S2CID  149418865.
  16. ^ Wiktor-Mach, Dobrosława (říjen 2018). „Jakou roli hraje kultura ve věku udržitelného rozvoje? Obhajoba UNESCO při jednáních o Agendě 2030“. International Journal of Cultural Policy. 26 (3): 312–327. doi:10.1080/10286632.2018.1534841. S2CID  149625996.