Rajuvula - Rajuvula
Rajuvula | |
---|---|
Indo-Scythian král | |
![]() Severní satrapa Rajuvula. Obv. Busta krále a řecké legendy BASILEOS BASILEON SOTEROS RAZU„Spasitel Král králů, Rajuvula“.[1][2] Rev. Athéna Alkidemos a Kharoshthi legenda Chatrapasa apratihatachakrasa rajuvulasa „Satrap Rajuvula, jehož diskem (cakra ) je neodolatelný. “Tyto mince se nacházejí poblíž Sankassa podél Ganges a v Východní Paňdžáb. Možná raženo Sagala.[3] Mince jsou odvozeny z Indo-Řek typy Strato II.[3] | |
Panování | C. 10-25 CE |
Náboženství | Zoroastrismu, hinduismus |

Rajuvula byl Indo-Scythian Velký satrap (Mahakshatrapa), jeden z "Severní satrapové "který vládl v oblasti Mathura na severu Indický subkontinent v letech kolem 10 CE. The Lví kapitál Mathura byl vysvěcen za vlády Rajuvuly.[3] Ve střední Indii dobyli Indo-Scythové oblast Mathura od indických králů kolem 60 př. n. l. Některé z nich satrapové byli Hagamasha a Hagana, za nimiž následovali Rajuvula.
Životopis
Předpokládá se, že Rajuvula napadl poslední z Indo-Řek území na východě Paňdžáb a nahradil posledního z indo-řeckých králů, Strato II a Strato III. Hlavní ražba Rajuvula napodobovala ražení indo-řeckých vládců, které nahradil.[3]
The Lví kapitál Mathura, an Indo-Scythian pískovcový kapitál z Mathura ve střední Indii a datován do 1. století n. l. popisuje v kharoshthi dar a stupa s relikvií Buddha, královnou Nadasi Kasa „manželka Rajuvula“ a „dcera Aiyasi Kamuia“,[4] což byl starší názor podporovaný Bühlerem, Rapsonem, Lüdersem a dalšími. Ale podle pozdějšího názoru, který navrhl Sten Konow,[5] a přijato pozdějšími učenci,[6] hlavním dárcem poskytujícím dotace byla princezna Aiyasi Kamuia „Hlavní královna Rajuvula“ a „dcera Yuvaraja Kharaosta Kamuio ".[7][8] Nadasi Kasa (nebo Nada Diaka) byla dcerou Ayasia Kamuia.
Podle staršího názoru byl Yuvaraja Kharaosta Kamuio považován za syna Ayasi Kamuia, který byl považován za vdovu po Arta s nímž se později Rajuvula oženil.[9] Konow vyvrátil tento názor a dospěl k závěru, že Ayasia Kamuia, hlavní královna Rajuvula, byla dcerou a nikoli matkou Kharaosty Kamuio. Skutečnost, že příjmení 'Kamuia „použil ji Yuvaraja Kharaosta i princezna Aiyasi jasně dokazuje, že Aiyasi Kamuia byla dcerou a nikoli matkou Yuvaraja Kharaosta Kamuio (Kambojaka), protože taková příjmení nebo označení se přirozeně dědí z otcovy strany, nikoli z matčiny strany.[10][11] Výklad Dr. Konowa se proto jeví jako přesvědčivější.
Hlavní město také zmiňuje genealogii několika indoscythských satrapů z Mathury.
Přítomnost buddhistického symbolu triratana ve středu hlavního města naznačuje, že Rajuvula se alespoň nominálně řídil buddhistickou vírou.
Několik dalších nápisů od Mathury zmiňuje Rajuvulu, například Nápis Mora Well.[12][13]
Sodasa, syn Rajuvula, následoval jej a také udělal z Mathury jeho kapitál.
Ražba Rajuvula
Mince Rajuvula s řeckou legendou a Athénou Alkidemos.
Billonská drachma indicko-skýtského krále Rajuvulu (asi 10–25 n. L.). Hmotnost: 2,21 g, průměr: 12 mm
Mince stříbrné drachmy satrapy Rujuvuly, která vládne Džammú v Indii od asi 10/1 př. N. L. Do 1/10 nl pro Indoskyty. A / Obnažená busta satrapy napravo ve stereotypním stylu. Řecký nápis BASILEPS SPTROS kolem. R / Pallas vlevo a kolem nápis Chatrapasa apratihatachakrasa v Kharoshti, kontrolní značka v poli. Rozměr: 13 mm Hmotnost: 2,42 g. Workshop z Jammu.
Mince nesoucí tvář Rajuvula
Dvě mince z doby vlády Rajuvula
Viz také
Poznámky
- ^ Goyala, Śrīrāma (1995). Dynastické mince starověké Indie. Kusumanjali Prakashan. str. 40.
- ^ Puri, Baij Nath (1968). Historie indické správy. Bharatiya Vidya Rhavan. str. 93.
- ^ A b C d E Dynastické umění Kushanů, John M. Rosenfield, University of California Press, 1967, s. 135 [1]
- ^ Časopis Královské asijské společnosti Velké Británie a Irska, 1894, s. 533, Královská asijská společnost Velké Británie a Irska; Viz také: Časopis Královské asijské společnosti Velké Británie a Irska, 1907, s. 1025, Královská asijská společnost Velké Británie a Irska; Ancient India: From the Earliest Times to the First Century AD, 1964, p 158, Dr. E. J. Rapson.
- ^ Corpus Inscrioptionum Indicarum, svazek II, část I, pp xxxvi, 36, 47, Dr S Konow.
- ^ Časopis Královské asijské společnosti Velké Británie a Irska, 1990, s. 141, Královská asijská společnost Velké Británie a Irska; Political History of Ancient India, 1996, str. 394, Dr. H. C. Raychaudhury, Dr. B. N. Mukerjee; Kunst aus Indien: Von der Industalkultur im 3. Jahrtausend V. Chr. Bis zum 19. Jahrhundert n ..., 1960, s. 9, Künstlerhaus Wien, Museum für Völkerkunde (Vídeň, Rakousko); Dějiny civilizací ve Střední Asii, 1999, 201/207, Ahmad Hasan Dani, Vadim Mikhalovič Masson, János Harmatta, Boris Abramovič Litvinovskiĭ, Clifford Edmund Bosworth, Unesco; Aspekty staroindické správy, 2003, 58, D.K. Ganguly; District Gazetteers, 1959, s. 33, Uttar Pradesh (Indie); Five Phases of Indian Art, 1991, s. 17, K. D. Bajpai; History of Indian Administration, 1968, s. 107, B. N. Puri; The Sakes in India, 1981, s. 119, Satya Shrava; Amtam, s. 46, autor Akhila Bharatiya Sanskrit Parishad, Lucknow; Prācīna Kamboja, jana aura janapada =: Starověká Kamboja, lidé a země, 1981, Dr. Jiyālāla Kāmboja, Dr. Satyavrat Śāstrī; Indian Linguistics, 1964, s. 549, Linguistic Society of India; Historie indického buddhismu: Od Šákjamuniho po ranou Mahájanu, 1998, s. 230, Akira Hirakawa; Srov. Vepsaný stříbrný buddhistický relikviář doby krále Kharaosty a prince Indravarmana, Journal of the American Oriental Society, sv. 116, č. 3 (červenec - září, 1996), str. 439, Richard Salomon, University of Washington. Autor Richard Salomon přijímá názory Dr. Konowa jako pravděpodobně správné.
- ^ Mahaksha [tra] vasa Rajulasa agra-maheshi Ayasia Kamuia dhida Kharaostasa yuvarana mada Nada-diakasa [taye] sadha matra Abuhola [e] ... Kharaosto yuvaraya Kamuio...
- ^ Viz také: „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 25.01.2006. Citováno 2006-01-25.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz) a [2]
- ^ Viz citát v: Aspects of Ancient Indian Administration, 2003, p 58, D.K. Ganguly.
- ^ Viz: Corpus Inscriptionum Indicarum, svazek II, část I, s. 36 & xxxvi, Dr. Stein Konow; Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland, 1990, s. 141, Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland; Prācīna Kamboja, jana aura janapada =: Ancient Kamboja, people and country, 1981, s. 227/228, Dr. Jiyālāla Kāmboja, Dr. Satyavrat Śāstrī), The Kambojas Through the Ages, 2005, s. 168, Kirpal Singh.
- ^ Dr. S. Konow přesvědčivě tvrdí, že Yuvaraja Kharaosta je s úctou zmíněn dvakrát (II A.1 a E.1) a na významných pozicích v záznamu Kapitálu, a to by se hodilo pouze vyššímu příbuznému z rodiny královny, která dotace poskytla, a ne mladší člen jako syn nebo vnuk. Aiyasi Kamuia navíc výslovně uvádí blízký vztah s Kharaostou a rovněž tvrdí, že bylo získáno souběhu posledně jmenovaného s vydáváním dotací (viz: Corpus Inscriptionum Indicarum II, I, pp xxxv-vi, 36; Inscribed Silver Buddhist Reliquary of the Time of King Kharaosta and Prince Indravarman, Journal of the American Oriental Society, Vol. 116, No. 3 (Jul. - Sep., 1996), pp. 440, Richard Salomon, University of Washington; Prācīna Kamboja, jana aura janapada = : Ancient Kamboja, people and country, 1981, pp 227/228, Dr. Jiyālāla Kāmboja, Dr. Satyavrat Śāstrī; Kambojas Through the Ages, 2005, str. 168, Kirpal Singh.
- ^ Quintanilla, Sonya Rhie (2007). Historie raného kamenného sochařství v Mathura: Ca. 150 př. N. L. - 100 n. L. BRILL. str. 261. ISBN 9789004155374.
- ^ Chakravarti, N. p. (1937). Epigraphia Indica Vol.24. str. 194.
- ^ Časopis asijské společnosti Bengálska. Bishop's College Press. 1854. s. 689–691 Deska XXXV.
Reference
- Bopearachchi, Osmund (1991). Monnaies Gréco-Bactriennes et Indo-Grecques, katalog Raisonné. Bibliothèque Nationale de France. ISBN 978-2-7177-1825-6.
- McEvilley, Thomas (2002). Tvar starověkého myšlení. Srovnávací studie v řecké a indické filozofii. Allworth Press a School of Visual Arts. ISBN 978-1-58115-203-6.
- Puri, B. N. (2000). Buddhismus ve Střední Asii. Motilal Banarsidass. ISBN 978-81-208-0372-5.
- Tarn, W. W. (1951). Řekové v Baktrii a Indii. Cambridge University Press.