Rúgbrauð - Rúgbrauð
 | tento článek ne uvést žádný Zdroje. (Září 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Alternativní názvy | þrumari |
|---|---|
| Typ | Žitný chléb |
| Místo původu | Island |
| Region nebo stát | Island |
Rúgbrauð (Islandská výslovnost:[ˈRuːɣprœiθ]) je islandský rovný Žitný chléb. Tradičně se peče v a hrnec nebo dušené ve speciálním dřevěném sudy zakopáním do země poblíž a teplé jaro, v takovém případě je znám jako hverabrauð nebo „horký jarní chléb“. Moderní rúgbrauð se obvykle vyrábí ve čtvercovém pekáčku. Chléb je bez kůrky, tmavý a velmi hustý, obvykle poměrně sladký a dlouho vydrží. Často se podává s máslo, skopové maso paštika, hangikjöt (uzené jehněčí) nebo s slaneček. Suchý rúgbrauð bude mletý a smíchán s podmáslí vytvořit jakýsi druh Ovesná kaše. Zatuchlý rúgbrauð je často nasáklý a poté zpracován brauðsúpa (chlebová polévka) - to znamená, že se vaří s rozinkami a příchutěmi (obvykle citronem) a podává se horká se šlehačkou jako dezert.
Říká se, že nadměrná konzumace tohoto chleba způsobuje nadýmání, vysloužil si svou přezdívku þrumari což se zhruba překládá jako „thunderbread“ nebo „thunderer“.
Existují však odrůdy tradičního žitného chleba s pšenice a celé obilí přidáno, aby bylo méně husté, ale také volané rúgbrauð. Tyto odrůdy mají tendenci být méně těžké než tradiční přímá žitná odrůda a více podobné moderní dánštině rugbrød nebo německy pumpernickel.
Žito, vyrobené v Dánsko a exportován na Island, se stal převládajícím obilovin v Islandská kuchyně v období raného novověku po obchodu monopol byla zavedena král Dánska v roce 1602, přičemž zůstal energický až do roku 1786.