Knížecí opatství Kempten - Princely Abbey of Kempten

Knížecí opatství Kempten

Fürststift Kempten
1062–1803
Erb opatství Kempten
Erb
Imperial City a Knížecí opatství Kempten, c. 1800
Imperial City a Knížecí opatství Kempten, c. 1800
PostaveníKnížecí opatství
Hlavní městoKempten
VládaVolitelné církevní knížectví
Historická dobaStředověk
• Založeno opatství
752
1062
1213
• Připojil se Švábský kruh
1500
• Připojil se Katolická liga
1609
• Majetek opatství zakoupený městem Kempten
1525
1803
• Města jsou jednotná
1819
Předcházet		Uspěl
Švábské vévodství
Voliči Bavorska

The Knížecí opatství Kempten (Němec: Fürststift Kempten nebo Fürstabtei Kempten) byl církevní knížectví z Svatá říše římská po staletí, než byla připojena k Voliči Bavorska v průběhu Německá mediatizace v roce 1803.

Zeměpis

Rezidence a kostel sv. Vavřince

Nachází se v bývalém Švábské vévodství, knížecí opatství bylo druhým největším církevním knížectvím Švábský kruh podle oblasti, po Prince-biskupství Augsburg. Táhlo se to podél Iller Řeka v Allgäu region, od Waltenhofen (Martinszell) na jihu do Legau a Grönenbach na severozápadě a až do Ronsberg a Unterthingau na východě.

The Císařské město z Kempten samo o sobě vytvořilo samo-vládnoucí město samo o sobě, enklávované na území opatství. Knížecí opatství v Kemptenu pokrývalo přibližně 1 000 kilometrů čtverečních (390 čtverečních mil) a zahrnovalo asi 85 vesnic a stovky vesniček a farem. V době jeho připojení k Bavorsku v roce 1802 mělo přibližně 42 000 subjektů.[1]

Dějiny

Podle kronik z 11. století od Hermann z Reichenau, klášter Kempten zasvěcený Panna Maria a Gordianus a Epimachus byla založena kolem roku 752 pod jejím prvním opatem Audogarem. Podle jiných zdrojů jej však postavili dva benediktinští mniši z Opatství Saint Gall, Magnus z Füssenu a Theodor, který také založil Klášter svatého Manga v Füssen.[2]

Audogar, první opat Kemptenu

Opatství mělo z rozhodnutí finanční a politickou podporu Karolínská dynastie, hlavně z Hildegarda z Vinzgouw, druhá manželka Karel Veliký a její syn Louis zbožný. Brzy se stal jedním z nejvýznamnějších klášterů v Karolínská říše. Opat jej přestavěl v roce 941 Ulrich z Augsburgu po Magyar nájezdy.

Imperial stav

Stav Imperiální bezprostřednost (Reichsfreiheit) byl potvrzen králem Henry IV Německa v roce 1062. Kemptenští opati převzali titul a Princ-opat (Fürstabt) ve 12. století. V roce 1213 Hohenstaufen král Frederick II Německa svěřil jim comital privilegia na území opatství a v roce 1218 také postoupila práva světských Vogt ochránce, potvrzený jeho synem Kingem Jindřich VII v roce 1224.

Několik pokusů pod jejich nástupci Conrad IV a Rudolf I. znovu získat světské panství nakonec selhalo. Rozvoj císařského panství v opatství byl dosažen udělením jediného hlasu v Císařská strava v roce 1548.

Výsadou udělenou králem Rudolfem I. se město Kempten osvobodilo od autority opata a stalo se Svobodné císařské město, zahájit dlouhou rivalitu. Když během Válka německých rolníků v roce 1525 musel opat Kempten Prince hledat úkryt mezi městskými hradbami, byl nucen prodat svá poslední majetková práva uvnitř císařského města v takzvané „Velké koupi“, což znamenalo začátek napjaté soužití nezávislé statky nesoucí stejný název vedle sebe.

Třicetiletá válka

Komplex opatství

Další konflikty nastaly poté, co se císařské město Kempten od roku 1527 převedlo na protestantismus v přímé opozici vůči katolík klášter. Občané podepsali 1529 Protest ve Speyeru a 1530 Augsburské vyznání. Opatství Kempten se zase připojilo k Katolická liga v roce 1609 Třicetiletá válka, budovy kláštera byly spáleny k zemi švédský vojska v roce 1632.

Od roku 1651 pověřil opát Kempten Prince Roman Giel z Gielsbergu knížecí rezidenci a nový klášterní kostel Bazilika svatého Lorenza, jeden z prvních velkých kostelů, které byly postaveny po válce v Německu. Ještě v roce 1706 byl Kempten centrem náboženských kontroverzí, když opat zabavil reformovaný kostel, který provokoval krále Frederick já Pruska zabavit všechny benediktinské nemovitosti, dokud nebyl kostel vrácen.[3]

Sekularizace

Honorius Roth von Schreckenstein, princ-opat Kempten (1760-1785)

Císař Karel VI udělil klášterní komplex městská privilegia v roce 1728 však autonomní obec nebyla zřízena. V roce 1775 opatství nařídilo poslední čarodějnický soud ve Svaté říši římské,[4] když Anna Maria Schwegelin byl odsouzen k smrti dekapitací, ačkoli verdikt nebyl vykonán.

Během Napoleonské války území opatství bylo obsazeno Bavorský vojsk v roce 1802 a dříve byl rozpuštěn v následujícím Německá mediatizace (Reichsdeputationshauptschluss). Území opatství i císařské město Kempten byly připojeny Bavorskem, v roce 1819 byla obě území sloučena do jednoho společného celku v rámci Bavorské království.

Poznámky

  1. ^ http://www.historisches-lexikon-bayerns.de/artikel/artikel_45400
  2. ^ Saint Gall (Knížecí opatství) v Němec, francouzština a italština online Historický slovník Švýcarska.
  3. ^ Whaley 2011, str. 324
  4. ^ Beales 2003, str. 62

Bibliografie

  • Beales, Derek Edward Dawson (2003). Prosperita a drancování: Evropské katolické kláštery ve věku revoluce, 1650-1815 (Ed. 2003). Cambridge University Press. ISBN  9780521590907.CS1 maint: ref = harv (odkaz) - Celkový počet stránek: 395
  • Whaley, Joachim (2011). Německo a Svatá říše římská: Svazek II: Vestfálský mír k rozpuštění říše, 1648-1806 Oxford History of Early Modern Europe Série (2011 ed.). Oxford University Press. ISBN  9780199693078.CS1 maint: ref = harv (odkaz) - Celkový počet stránek: 752