Praeparatio evangelica - Praeparatio evangelica
Příprava na evangelium (řecký: Εὐαγγελικὴ προπαρασκευή, Euangelikē proparaskeuē), běžně známý podle latinský titul Praeparatio evangelica, bylo Christianovým dílem apologetika napsáno Eusebius na počátku čtvrtého století našeho letopočtu. Začalo to kolem roku 313,[1] a pokusy dokázat dokonalost křesťanství nad pohanskými náboženstvími a filozofiemi. Byl věnován Bishopovi Theodotus z Laodicea.[2]
Obsah
The Praeparatio se skládá z patnácti knih zcela zachovaných. Eusebius to považoval za úvod ke křesťanství pro pohany, ale jeho hodnota pro mnoho pozdějších čtenářů je spíše proto, že Eusebius zahrnul informace od historiků a filozofů, které se jinde nezachovaly. Hodně z toho, co Eusebius uvádí o filozofii, zkopíroval z děl Peripatetic filozof Aristocles of Messene.
Mezi nejdůležitější z těchto jinak ztracených děl patří:
- Výňatky z Timon z Flia ' rezervovat Krajta včetně toho, co je známé jako Aristocles Passage ve kterém Pyrrho shrnuje svou novou filozofii Pyrrhonismus, a který představuje překlad Buddhista tři známky existence do starořečtiny.[3]
- Souhrn spisů fénický kněz Sanchuniathon; jeho přesnost byla prokázána mytologickými účty nalezenými na internetu Ugaritický tabulky.
- Účet uživatele Euhemerus úžasná plavba na ostrov Panchaea, kde Euhemerus údajně našel svou skutečnou historii bohů, která byla převzata Diodorus Siculus je šestá kniha.
- Výňatky ze spisů Platonista filozof Atticus.
- Výňatky ze spisů Střední platonista filozof Numenius z Apamea.
- Výňatky z děl Porfyr, Novoplatonik kritik křesťanství („O obrazech“, „Filozofie z věštců“, „Dopis Anebovi“, „Proti křesťanům“, „Proti Boethovi“, „Filologická přednáška“).
- Výňatky z Kniha zákonů zemí (také známý jako Dialog o osudu) od raného křesťanského autora Bardaisan Edessy syrský jehož originál byl objeven až v 19. století.
Vliv
Tuto práci využil Giovanni Pico della Mirandola (1463–1494) jako zdroj jeho známé řeči Projev Giovanni Pico della Mirandola, princ harmonie.
Význam "praeparatio evangelica"
Tento termín také označuje ranou církevní doktrínu, praeparatio evangelica, což znamená přípravu evangelia mezi kulturami, které ještě neslyší o Kristově poselství. „[První křesťané] tvrdili, že Bůh již zasel starším kulturám myšlenky a témata, která se dočkají uskutečnění, jakmile budou interpretovány v plně křesťanském kontextu.“ [4]Eusebius vlastní Praeparatio Evangelica nepřijímá společnou představu (která se vyskytuje přinejmenším již u Klementa Alexandrijského) řecké filozofie jako „přípravu na evangelium“. Eusebius místo toho nabízí zdlouhavý argument pro to, aby se moudrost starověkých Hebrejců stala přípravou na řeckou filozofii (přinejmenším platonická filozofie, viz Praep.ev. 11-13). Řekům Eusebiovi ukradli pravdy, které vlastnili, starším Hebrejcům.
Reference
- ^ Aaron P. Johnson, Etnická příslušnost a argument v Eusebiově Praeparatio evangelica (2006), s. 11.
- ^ Mark DelCogliano (2008), „Aliance Eusebian: Případ Theodota z Laodicea“ (PDF), Zeitschrift für antikes Christentum, 12 (2): 256–257.
- ^ Beckwith, Christopher I. (2015). Greek Buddha: Pyrrho's Encounter with Early Buddhism in Central Asia (PDF). Princeton University Press. s. 22–23. ISBN 9781400866328.
- ^ Philip Jenkins, Příští křesťanstvo(New York, NY: Oxford University Press, 2002), 122.
externí odkazy
- Evangelicae praeparationis libri XV - Tomus I. autor: E. H. Gifford (1903)
- Evangelicae praeparationis libri XV - Tomus I - ΕΥΣΕΒΙΟΥ ΤΟΥ ΠΑΜΦΙΛΟΥ ΠΡΟΠΑΡΑΣΚΕΥΗΣ ΕΥΑΓΓΕΛΙΚΗΣ - ΒΙΒΛΙΟN A, Řecký text
- Úvod a anglický text, přeložil E. H. Gifford (1903)
- Praeparatio Evangelica (anglický text), přeložil E. H. Gifford (1903)