Politika Republiky srbské - Politics of Republika Srpska

Republika srbská
Tento článek je součástí série o politika a vláda Republika srbská
Ústava Ústava
Výkonný Prezident (seznam ) Željka Cvijanović Místopředsedové Ramiz Salkić Josip Jerković premiér Radovan Višković Vláda
Legislativa národní shromáždění mluvčí Nedeljko Čubrilović
Justiční Ústavní soud
Volby a referenda Volby Všeobecné: 2010 2014 2018 Referenda
Divize Obce
Zahraniční vztahy Zahraniční vztahy
Politika Bosny a Hercegoviny  Portál politiky

Tento článek je o politika z Republika srbská, jeden z dvě entity které dohromady tvoří stav Bosna a Hercegovina, druhý je Federace Bosny a Hercegoviny.

Prezidenti Republika srbská

Palác republiky, oficiální sídlo prezidenta

Banski Dvor, bývalé sídlo prezidenta

• Radovan Karadžić (7. dubna 1992 - 19. července 1996) (BL)
• Biljana Plavšić (19. července 1996 - 4. listopadu 1998) (SDS / SNS RS) (vyloučen z SDS v červenci 1997 a vytvořen SNS RS)
• Nikola Poplašen (4. listopadu 1998 - 26. ledna 2000) (SRS RS) (odstraněn vysokým představitelem dne 5. března 1999; odstranění bylo vynuceno dne 2. září 1999)
• Mirko Šarović (26. ledna 2000 - 28. listopadu 2002) (BL) (vysoký představitel nebyl uznán prezidentem do 16. prosince 2000)
• Dragan Čavić (28. listopadu 2002 - 9. listopadu 2006) (BL)
• Milan Jelić (9. listopadu 2006 - 30. září 2007) (SNSD)
• Igor Radojičić (úřadující předseda) (1. října 2007 - 9. prosince 2007) (SNSD)
• Rajko Kuzmanović (9. prosince 2007 - 15. listopadu 2010) (SNSD)
• Milorad Dodik (15. listopadu 2010 - 19. listopadu 2018) (SNSD)
• Željka Cvijanović (19. listopadu 2018 - dosud) (SNSD)

národní shromáždění

Dům národní shromáždění

Aktuální Národní shromáždění Republiky srbské (Народна Скупштина Републике Српске / Narodna Skupština Republike Srpske) je devátým od založení Republiky srbské.

• První shromáždění (24. října 1991 - 14. září 1996)
• Druhé shromáždění (19. října 1996 - 27. prosince 1997) (volby ze dne 4. září 1996)
• Třetí shromáždění (27. prosince 1997 - 19. října 1998) (volby 22. – 23. listopadu 1997)
• Čtvrté shromáždění (19. října 1998 - 16. prosince 2000) (volby ze dne 13. září 1998)
• Páté shromáždění (16. prosince 2000 - 28. listopadu 2002) (volby ze dne 11. září 2000)
• Šesté shromáždění (28. listopadu 2002 - 30. listopadu 2006) (volby ze dne 5. října 2002)
• Sedmé shromáždění (30. listopadu 2006 - 15. listopadu 2010) (volby 1. října 2006)
• Osmé shromáždění (od 15. listopadu 2010 do 24. listopadu 2014) (volby ze dne 3. října 2010)
• Deváté shromáždění (od 24. listopadu 2014 do současnosti) (volby ze dne 12. října 2014)

Politické složení sedmého svolání Národního shromáždění Republiky srbské (a změna počtu křesel od šestého svolání):

• Aliance nezávislých sociálních demokratů 41 (+23)
• Srbská demokratická strana 15 (-11)
• Strana demokratického pokroku 8 (-1)
• Demokratická lidová aliance 4 (+1)
• Strana pro Bosnu a Hercegovinu 4 (beze změny)
• Socialistická strana 3
• Strana demokratické akce 3 (-3)
• Srbská radikální strana 2 (-1)
• Sociálně demokratická strana Bosny a Hercegoviny 1 (-2)

Skříň

Dům vlády

Kabinet se skládá z předsedy vlády a vedoucích šestnácti ministerstev. Národní shromáždění také na doporučení předsedy vlády vybírá dva místopředsedy vlády z řad ministrů z různých národů (Srbové, Chorvati a Bosňané).

Zákon vyžaduje, aby bylo zvoleno osm ministrů ze srbské populace, pět z bosenské populace a tři z chorvatské populace. Předseda vlády může také jmenovat jednoho ministra z řad „ostatních“ obyvatel (mimo největší etnickou skupinu, z níž se skládá).

Podle zákona o ministerstvu přijatého v říjnu 2002 „úkoly správy“ Republiky srbské plní ministerstva, republikánské správní jednotky a republikánské správní organizace.

Předseda vlády Republika srbská

• Branko Đerić (22. dubna 1992 - 20. ledna 1993) (BL)
• Vladimir Lukić (20. ledna 1993 - 18. srpna 1994) (BL)
• Dušan Kozić (18. srpna 1994 - 17. prosince 1995) (BL)
• Rajko Kasagić (17. prosince 1995 - 18. května 1996) (BL)
• Gojko Kličković (18. května 1996 - 18. ledna 1998) (BL)
• Milorad Dodik (18. ledna 1998 - 12. ledna 2001) (SNSD) (1. období)
• Mladen Ivanić (12. ledna 2001 - 17. ledna 2003) (PDP)
• Dragan Mikerević (17. ledna 2003 - 17. února 2005) (PDP)
• Pero Bukejlović (17. února 2005 - 28. února 2006) (BL)
• Milorad Dodik (28. února 2006 - 15. listopadu 2010) (SNSD) (2. období)
• Anton Kasipović (15. listopadu 2010 - 29. prosince 2010) (nestraník)
• Aleksandar Džombić (29. prosince 2010 - 25. února 2013) (SNSD)
• Željka Cvijanović (12. března 2013 - 19. listopadu 2018) (SNSD)
• Radovan Višković (18. prosince 2019 - současnost) (SNSD)

Ministerstva

• Ministerstvo hospodářství, energetiky a rozvoje
• ministr financí
• Ministerstvo školství a kultury
• ministerstvo spravedlnosti
• ministerstvo vnitra
• Ministerstvo správy a místní samosprávy
• Ministerstvo zdravotnictví a sociální ochrany
• Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodních zdrojů
• Ministerstvo dopravy a spojů
• Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu
• Ministerstvo územního plánování, stavebnictví a ekologie
• Ministerstvo práce a vojáků a neplatná ochrana
• Ministerstvo hospodářských vztahů a koordinace
• Ministerstvo uprchlíků a vysídlených osob
• Ministerstvo vědy a technologie
• Ministerstvo bez portfolia

Administrativní služby

Správní služby v RS jsou správní orgány na ministerstvech a jsou zřizovány za účelem provádění určitých činností z oblasti činnosti správy, které vzhledem ke své povaze, celistvosti a způsobu výkonu vyžadují samostatnost a zvláštní organizaci ( administrativa, inspektoráty a další formy). Správní služby jsou pod přímým dohledem ministerstva, ke kterému patří.

Jedná se o správní jednotky a ministerstva, k nimž patří:

• Administrativní služba pro geodetické a právní záležitosti (odpovědný vládě Republiky srbské)
• Administrativní služba pro celní orgány RS (Ministr financí)
• Daňová služba (Ministr financí)
• Inspekce cizí měny (Ministr financí)
• Služba civilní obrany(Ministerstvo správy a místní samosprávy)

Správní organizace

Správní organizace v RS jsou zřizovány za účelem výkonu profesních povinností a povinností správy republiky (instituce, ředitelství, sekretariáty, agentury, komisariáty, fondy, střediska a další formy). Správní organizace mohou mít atributy právnické osoby.

Současná situace

Bosenskosrb nacionalističtí politici hrozí samostatný Republika srbská z Bosny a Hercegoviny úplně.^[1] Předseda vlády Republiky srbské Milorad Dodik uvedl, že referendum o nezávislosti RS bylo spravedlivým řešením a že 99 procent bosenských Srbů podporuje odtržení od Bosny a Hercegoviny. Dodik uvedl, že toto referendum je „nevyhnutelné“, a říká to Bosna a Hercegovina nemá žádnou životaschopnou budoucnost.^[2]

Bosniak politici žádají o pozastavení Republiky srbské s tím, že byla vytvořena na páteři genocida a válečné zločiny. Haris Silajdžić, vůdce strany Strana pro Bosnu a Hercegovinu, opakovaně uvedl, že si přeje, aby byla RS demontována.^[3][4]

Miroslav Lajčák, bývalý vysoký představitel Bosny a Hercegoviny, na to reagoval slovy: „Republika srbská nemá právo vystoupit z Bosny a Hercegoviny a zároveň nikdo nemůže jednostranně zrušit Republiku srbskou.“^[5] Prezident Srbska Boris Tadić říká, že Srbsko nepodporuje rozpad Bosny a že jako garant EU Daytonské dohody který přinesl Bosně mír, podporuje územní celistvost Bosny.^[6]

Vztahy mezi Srbskem a Republikou srbskou

V roce 1997 Dohoda o zvláštních paralelních vztazích byla podepsána mezi nimi 28. února 1997. K posílení vztahů byla ustanovena rada, které se účastní prezidenti a předsedové vlád. Dohoda byla provedena 15. prosince 2010.^[7] Dosud se konaly čtyři rady.

26. července 2010 srbský Ministr financí Diana Dragutinović a její protějšek Republiky srbské Aleksandar Džombić podepsal Dohodu o spolupráci ve finančním sektoru, která bude dále rozvíjet vzájemné vztahy ve finančním systému. Posílí již tak dobrou spolupráci mezi nimi a pomůže zachovat zvláštní paralelní vztahy a umožní výměnu zkušeností, rovněž bude diskutovat o dalších sekcích. Pracovní skupiny se budou scházet nejméně dvakrát ročně.^[8]

Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova

Dne 31. července 2011 prezident Milorad Dodik uvedl, že koncept multietnického státu v Kosovu selhal a že řešení Kosovská otázka nebyla řešena, zdůrazňuje, že Republika srbská nepřijímá Kosovo jako nezávislou zemi. Dodik řekl: „Mírové řešení zjevně není možné řešení [...] Podporujeme Bělehrad"ve vztahu k Kosovská policie operace se snaží převzít kontrolu nad hraničními přechody umístěnými v Severní Kosovo 25. července.^[9]

Reference