Polští horalé - Polish Uplanders

Polští horalé
*Pogórzanie*
	; Polští horalé z Bukowsko - Bukowianie je místní polská skupina lidové hudby z Bukowska. Kapela před koncertem.
Celková populace
	700 000 (odhad)
Regiony s významnou populací
Polsko	500,000
Spojené státy	200,000
Jazyky
	polština
Náboženství
	Převážně římský katolík, s protestant menšiny
Příbuzné etnické skupiny
	jiný Poláci

Polští horalé (polština: Pogórzanie; také známý jako Západní Pogorzany a Východní Pogorzany), jsou výraznou subetnickou skupinou Poláci kteří většinou žijí v pohoří Střední Beskydy Podkarpatská Rus vrchovina.^[1] Polští horští obývali střední a jižní polovinu Polska Beskydy v Polsko, včetně Ciężkowickie, Strzyżowskie a Dynowskie Plateau a také Doły Jasielsko-Sanockie, z Bílé řeky (Biala) na západě k Řeka San na východě.

Představují hlavní populační skupiny obývající Podkarpatské vojvodství. Jedná se hlavně o Poláky s částečným počtem Němců^[2]^[3] a Rusínové .

Polští horští sousedé sousedí s: Lachy sądeckie na západ; Krakowiacy a Rzeszowiacy na sever a; Dolinians a Lemkos (oba Rusyn podskupiny) na jih.

S ohledem na kulturní rozdíly se horští občané dělí na dvě části: západní (oblast Gorlice, Jaslo a Strzyżów ), jižní Sanok a východní (Brzozów ). Hranice mezi těmito dvěma skupinami je v Krosno. Rozdíly mezi západními a východními skupinami byly patrné zejména v architektuře a oblečení.

Mezi tradiční povolání polských horalů patřilo zemědělství, ropa hornictví a armáda; dnes se k nim připojuje odvětví služeb a ropy a agroturistika. Polští učenci považují jazyk Pogorzan za nejzápadnější Mazurian a malopolské dialekty.

Východní krajina Pogorzan

Blizne, Podkarpatsko (Červená Rus) (kolem 1450)	Haczów, Podkarpatsko (Červená Rus) (1388) c. 1624	Binarowa, Podkarpatsko (1400) c. 1500

Dějiny

V roce 1854 v obci Bóbrka u Krosno zahájilo těžbu první ropné pole na světě.^[4]

Sanok Land

Potraviny

Viz také

Reference

V souladu:

^ Na początku lat sześćdziesiątych XX wieku nazewnictwo to zakwestionował Franciszek Kotula. [in:] Polskie stroje ludowe. cz. 3. 2007
^ [1] Taubdeutsche
^ Východní Pogorzani - Bachórz (Großbachersdorf), Besko, Białobrzegi (Palversee),Brzozów (Bresen), Bukowsko, Bonarówka (Bonnersdorf),Domaradz (Deutsch-Domaretz),Dynów (Dühnhof, Denow), Frysztak (Freistadt),Głowienka, Haczów (Hanshof),Harta (Harth), Dylągówka (Dillingshau),Iskrzynia, Iwonicz (Iwanitz),Jaćmierz (Jatschmirs),Jaslo (Jessel),Jaśliska (Hohenstadt),Jurowce, Klimkówka, Kombornia (Kaltborn),Korczyna (Kotkenhau),Krośnie (Krossen),Królik Polski (Johannsdorf),Lalin Niemiecki,Lubatówka (Bischofswald),Łęzany, Matysówka (Mathisowka),Michałowce (Michelsdorf),Miejsce Piastowe (Peistätten),Mrzygłód (Königlich Thirau), Nowotaniec (Lobetans), Niebieszczany (Siebenwirt), Nowy Żmigród (Schmiedeburg),Odrzykoń (Ehrenberg),Pielnia (Pellen),Poraż (Kunzendorf),Prusiek (Prosegg),Rogi, Równe, Rymanów, (Reimannshau)Rytarowce (Rittersdorf),Sanok, Strachocina, Strzyżów, Suchodól (Diernthal),Szufnarowa (Schaffnerhau)Targowiska, Trepcza, Tułkowice (Tillkersdorf)Trześniów, Tyrawa (Salzthirau), Tyczyn (Bertoldsdorf),Wielopole (Großenfeld),Wrocenka, Wojnarówka, Wiśniowa, Zarszyn (Sarschin)Zmennica, Zymbertowa (Siebenwirth)
^ Ignacy Łukasiewicz Memorial Museum of Oil Industry. Andrzej Kozłowski, Uniwersytet Warszawski. [2] Ropné pole v Bóbrce. Oficiální webové stránky.

Bibliografie

Michael Burleigh. Německo se obrací na východ. Astudy Ostforschung ve Třetí říši. Cambridge. 1988.
Ernst Schwarz. Von den "Walddeutschen" v Galizien, "Schlesien" Jh. V. Z. III. S. 147-156.
Wojciech Blajer. Bemerkungen zum Stand der Forschungen uber die Enklawen der mittelalterlichen deutschen Besiedlung zwischen Wisłoka und San. [in:] Późne średniowiecze w Karpatach polskich. Červené. Prof. Jan Gancarski. Krosno. 2007. ISBN 978-83-60545-57-7

externí odkazy

Pogorzans (polští horští)
Pogórzanie
Gisele Hildebrandt, Otto Adamski. Dorfimfersuchungen in dem alten deutsch-ukrainischen Grenzbereich von Landshuf. Krakov. 1943. Urzejowice, (Urzejowice ) Markowa (Markowa )

[1] Na początku lat sześćdziesiątych XX wieku nazewnictwo to zakwestionował Franciszek Kotula. [in:] Polskie stroje ludowe. cz. 3. 2007

[2] [1] Taubdeutsche

[3] Východní Pogorzani - Bachórz (Großbachersdorf), Besko, Białobrzegi (Palversee),Brzozów (Bresen), Bukowsko, Bonarówka (Bonnersdorf),Domaradz (Deutsch-Domaretz),Dynów (Dühnhof, Denow), Frysztak (Freistadt),Głowienka, Haczów (Hanshof),Harta (Harth), Dylągówka (Dillingshau),Iskrzynia, Iwonicz (Iwanitz),Jaćmierz (Jatschmirs),Jaslo (Jessel),Jaśliska (Hohenstadt),Jurowce, Klimkówka, Kombornia (Kaltborn),Korczyna (Kotkenhau),Krośnie (Krossen),Królik Polski (Johannsdorf),Lalin Niemiecki,Lubatówka (Bischofswald),Łęzany, Matysówka (Mathisowka),Michałowce (Michelsdorf),Miejsce Piastowe (Peistätten),Mrzygłód (Königlich Thirau), Nowotaniec (Lobetans), Niebieszczany (Siebenwirt), Nowy Żmigród (Schmiedeburg),Odrzykoń (Ehrenberg),Pielnia (Pellen),Poraż (Kunzendorf),Prusiek (Prosegg),Rogi, Równe, Rymanów, (Reimannshau)Rytarowce (Rittersdorf),Sanok, Strachocina, Strzyżów, Suchodól (Diernthal),Szufnarowa (Schaffnerhau)Targowiska, Trepcza, Tułkowice (Tillkersdorf)Trześniów, Tyrawa (Salzthirau), Tyczyn (Bertoldsdorf),Wielopole (Großenfeld),Wrocenka, Wojnarówka, Wiśniowa, Zarszyn (Sarschin)Zmennica, Zymbertowa (Siebenwirth)

[4] Ignacy Łukasiewicz Memorial Museum of Oil Industry. Andrzej Kozłowski, Uniwersytet Warszawski. [2] Ropné pole v Bóbrce. Oficiální webové stránky.

[1]

[2]

[3]

[4]

Celková populace
Polští horalé z Bukowsko - Bukowianie je místní polská skupina lidové hudby z Bukowska. Kapela před koncertem.
700 000 (odhad)
Regiony s významnou populací
Polsko	500,000
Spojené státy	200,000
Jazyky
polština
Náboženství
Převážně římský katolík, s protestant menšiny
Příbuzné etnické skupiny
jiný Poláci