Beskydy - Beskids
Beskydy | |
---|---|
![]() Východní Beskydy v Zakarpatská oblast, Ukrajina | |
Nejvyšší bod | |
Vrchol | Babia Góra |
Nadmořská výška | 1725 m (5 659 ft) |
Souřadnice | 48 ° 09'36 ″ severní šířky 24 ° 30'01 ″ východní délky / 48,16000 ° N 24,50028 ° E |
Rozměry | |
Délka | 600 km (370 mi) |
Šířka | 70 km (43 mi) |
Pojmenování | |
Nativní jméno | Beskydy (pl ) Beskydy (cs /sk ) |
Zeměpis | |
Země | Polsko, Slovensko, Česká republika a Ukrajina |
Regiony | Slezsko, Malopolsko, Morava a Podkarpatská Rus |
Souřadnice rozsahu | 49 ° 25'00 ″ severní šířky 20 ° 15'00 ″ východní délky / 49,416667 ° N 20,25 ° ESouřadnice: 49 ° 25'00 ″ severní šířky 20 ° 15'00 ″ východní délky / 49,416667 ° N 20,25 ° E |
Rozsah rodičů | Západní a Východní Karpaty |
Hranice na | Sudety a Tatry |
The Beskydy nebo Beskydy (polština: Beskydy, čeština: Beskydy, Slovák: Beskydy, Rusyn: Бескиды (Beskydŷ), ukrajinština: Бескиди (Beskydy)) je řada pohoří v Karpaty, táhnoucí se od Česká republika na západě podél hranice Polsko s Slovensko až do Ukrajina na východě.[1]
Nejvyšší hora v Beskydech je Babia Góra, ve výšce 1725 m (5 659 ft).
Etymologie
Původ jména beskydy nebyl přesvědčivě stanoven. A Thrácké nebo Illyrian původ byl navržen,[Citace je zapotřebí ] dosud však žádná teorie nemá mezi lingvisty většinovou podporu. Toto slovo se objevuje v mnoha horských jménech po celých Karpatech a přilehlých horách balkánský regiony, jako v Albánec bjeshkë. Slovenské jméno Beskydy odkazuje na polštinu Bieszczady Hory, které nejsou synonymem pro celé Beskydy, ale jediným pohořím, které patří k Východní Beskydy. Podle jiné lingvistické teorie to může souviset s Střední dolní němčina beshêt, beskēt, význam povodí.[2]
Historicky se tento termín používal stovky let k popisu pohoří oddělujícího staré Maďarské království ze starého Polské království. V roce 1269 byly Beskydy známy pod latinským názvem „Beschad Alpes Poloniae"(přeloženo jako: Beskydy v Polsku).[3]
Definice
Beskydy mají délku přibližně 600 km a šířku 50–70 km. Stojí hlavně podél jižní hranice Malopolsko se severním Slovenskem, táhnoucí se k Morava a České Slezsko regiony východní České republiky a Podkarpatská Rus na západní Ukrajině. Díly tvoří Evropské povodí, oddělující Odra a Visla povodí na severu od Východoslovenská nížina, část Velká maďarská nížina vyčerpaný Dunaj Řeka.
Geologicky všechny Beskydy stojí uvnitř Vnější Západní Karpaty a Vnější východní Karpaty. Na západě začínají přirozeným průchodem Moravská brána, který je odděluje od Východní Sudety, pokračujte na východ v pásmu na sever od Tatry a končí v Ukrajina. Východní ukončení Beskyd je sporné. Podle starších zdrojů končí Beskydy u zdroje Tisza River, zatímco novější zdroje uvádějí, že Beskydy končí u řeky Uzhok Pass na polsko-ukrajinské hranici.
Pododdělení




Mnoho tradic, jazyků a národností vyvinulo překrývající se varianty divizí a názvů beskydských oblastí. Podle divize Karpat, jsou roztříděny do:
Západní Beskydy
- Západní Beskydy (PL: Beskydy Zachodnie, SK: Západné Beskydy, CZ: Západní Beskydy)
- Západní část Západních Beskyd:
- Hory Hostýn-Vsetín (Čeština: Hostýnsko-vsetínská hornatina) → e1
- Moravskoslezské Beskydy (Čeština: Moravskoslezské Beskydy, Slovensky: Moravsko-sliezske Beskydy) → e2
- Turzovka Highlands (Slovák: Turzovská vrchovina) → e3
- Jablunkovská brázda (Čeština: Jablunkovská brázda) → e4
- Rožnovská brázda (Čeština: Rožnovská brázda) → e5
- Jablunkov Intermontane (Slovák: Jablunkovské medzihorie, Česky: Jablunkovské mezihoří) → e6
- Slezské Beskydy (Polština: Beskid Śląski, Česky: Slezské Beskydy) → e7
- Żywiecská pánev (Polština: Kotlina Żywiecka) → e8
- Severní část Západních Beskyd:
- Malé Beskydy (polština: Beskid Mały) → f1
- Maków Beskydy (polština: Beskid Makowski) → f2
- Ostrovní Beskydy (polština: Beskid Wyspowy) → f3
- Pohoří Gorce (polština: Gorce) → f4
- Povodí Rabky (polština: Kotlina Rabczańska) → f5
- Sączská pánev (polština: Kotlina Sądecka) → f6
- Střední část západních Beskyd:
- Oravské Beskydy (SK: Oravské Beskydy) + Żywiec Beskydy (PL: Beskid Żywiecki) (starší SK ekvivalent Beskid Zywiecki je „Slovenské Beskydy“ - Slovenské Beskydy nebo „Kysucko-oravské Beskydy“ - Kysuce-Orava Beskydy) → g1
- Kysuce Beskydy (SK: Kysucké Beskydy) +Żywiec Beskydy (PL: Beskid Żywiecki) (starší SK ekvivalent Beskid Zywiecki je „Slovenské Beskydy“ nebo „Kysucko-oravské Beskydy“) → g2
- Orava Magura (SK: Oravská Magura) → g3
- Oravská vrchovina (SK: Oravská vrchovina) → g4
- Subbeskidská brázda (SK: Podbeskydská brázda) → g5
- Sub-Beskidian Highlands (SK: Podbeskydská vrchovina) → g6
- Východní část Západních Beskyd:
- Západní část Západních Beskyd:
- Západní Beskydy, v České republice a Polsku
- Slezsko-moravské podhůří (CZ: Podbeskydská pahorkatina, PL: Pogórze Śląsko-Morawskie) → d1
- Slezská předhůří (PL: Pogórze Śląskie) → d2
- Wieliczka Foothills (PL: Pogórze Wielickie) → d3
- Wiśnicz Foothills (PL: Pogórze Wiśnickie) → d4
Střední Beskydy


- Střední Beskydy (PL: Beskidy Środkowe) nebo Nízké Beskydy (SK: Nízke Beskydy)
- Busov, na Slovensku
- Ondavská vrchovina (SK: Ondavská vrchovina)
- Nízký Beskid (PL: Beskid Niski) + Vysočina Laborec (SK: Laborecká vrchovina)
- Beskidian Southern Foothills (SK: Beskydské predhorie)
- Střední Beskydy Piemont, v Polsku
- Rożnów Piemont (PL: Pogórze Rożnowskie)
- Ciężkowice Piemont (PL: Pogórze Ciężkowickie)
- Strzyżów Piemont (PL: Pogórze Strzyżowskie)
- Dynów Piemont (PL: Pogórze Dynowskie)
- Przemyśl Piemont (PL: Pogórze Przemyskie)
- Gorlická deprese (PL: Obniżenie Gorlickie)
- Jaslo-Krosno Basin (PL: Kotlina Jasielsko-Krośnieńska)
- Jasło Piedmont (PL: Pogórze Jasielskie)
- Bukowsko Piemont (PL: Pogórze Bukowskie)
Východní Beskydy

Východní Beskydy jsou rozděleny do dvou paralelních hřebenů: Zalesněné Beskydy a Polonynské Beskydy.
- Zalesněné Beskydy (PL: Beskydy Lesiste; UA: Лісисті Бескиди)
- Hory Bieszczady (PL: Bieszczady; UK: Бещади) → c1
- Pohoří Sanok-Turka (PL: Góry Sanocko-Turczańskie; UK: Верхньодністровські Бескиди) → c3
- Skole Beskydy (PL: Beskidy Skolskie; UA: Сколівські Бескиди) → c2
- Gorgany (PL: Gorgany; UA: Ґорґани) → c4
- Pokuttia-Bucovina Beskydy (PL: Beskidy Pokucko-Bukowińskie; UA: Покутсько-Буковинські Карпати) → c5
- Polonynské Beskydy (PL: Beskidy Połonińskie; UA: Полонинські Бескиди)
- Hladká Polonyna (UK: Полонина Рівна) → c6
- Polonyna Borzhava (UK: Полонина Боржава) → c7
- Polonyna Kuk (UK: Полонина Кук) → c8
- Červená Polonyna (UK: Полонина Красна) → c9
- Svydovets (UK: Свидівець) → c10
- Chornohora (UK: Чорногора) → c11
- Pohoří Hrynyavy (UK: Гриняви) → c12
Infrastruktura
Beskydy jsou v současné době bohaté na les a uhlí. V minulosti byli bohatí na Železná Ruda, s důležitými rostlinami v Ostrava a Třinec – Třinecké železárny a ocelárny.
Existuje mnoho turistických atrakcí, včetně historických dřevěných kostelů (viz Dřevěné kostely jižního Malopolska, Karpatské dřevěné kostely Slovenska a Dřevěné kostely na Ukrajině ) a stále populárnější lyžování letoviska.
Řada ekologických skupin podporuje malou, ale rostoucí populaci medvědů, vlků a rysů v ekosystému beskydských hor. Mezi Střední Beskydy patří Poláci Národní park Babia Góra a přilehlé slovenské Chráněná krajinná oblast Horná Orava.
Viz také
Reference
- ^ Encyklopedie Ukrajiny: Beskydy
- ^ Zbigniew Gołąb. Počátky Slovanů: Pohled lingvisty. Slavica Publishers, Inc., 1992 str. 342. „Germánskou etymologii Bieszczadu // Beskid navrhl prof. Jan Michał Rozwadowski (1914: 162 atd.). Odvozuje variantu beščad od Germc. biskaid, kterou zastupuje MLG besche (beskêt) Trennung a skandinávský bêsked, vypůjčené od [...] "
- ^ Kazimierz Zarzycki, Zbigniew Głowaciński (1986): Bieszczady (s. 7)
Zdroje
- Földvary, Gábor Z. (1988). Geologie karpatské oblasti. Singapur: Světová vědecká nakladatelská společnost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kondracki, Jerzy (1977). Regiony fizycznogeograficzne Polski. Warszawa: Wydawa Uniwersytetu Warszawskiego.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kondracki, Jerzy (1989). Problemy standaryzacji nazw geograficznych. Warszawa: Instytut Geografii i Przestrzennego Zagospodarowania PWN.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kondracki, Jerzy (2000) [1998]. Geografia regionalna Polski (2. vyd.). Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Tasenkevich, Lydia (2009). „Polonynas: Highlands Pastures in the Ukrainian Carpathians“. Louky a pastviny v Evropě: s vysokou přírodní hodnotou. Zeist: KNNV Publishing. 203–208.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Filip Świstuń, Galicyjskie Beskidy i Karpaty Lesiste: Zarys orograficzn, Rzeszow 1876.
Galerie
Mapa pohoří Beskid na Slovensku a v Polsku
Czantoria, Slezské Beskydy
Západní Bieszczady
Západní Bieszczady
Dřevěný kostel v Kwiatoń
Dřevěný kostel v Hrabové na Moravě (14. - 1564)
Pastýři dovnitř Slezské Beskydy