Pentti Saarikoski - Pentti Saarikoski

Pentti Saarikoski v roce 1958.

Pentti Saarikoski (Impilahti, nyní v Karelská republika 2. září 1937 - Joensuu 24 srpna 1983) byl jedním z nejdůležitějších básníků literární scény Finsko během 60. a 70. let. Jeho práce zahrnuje poezie a překlady, mezi nimi i takové klasiky jako Homere je Odyssey a James Joyce je Ulysses.

Podle Saarikoskiho to byl jediný člověk na světě, který kdy přeložil Homerův i Joyce's Ulysses - prohlášení, které pravděpodobně platí i dnes. Navíc trvalo jen dva roky, než přeložil Homera Odyssey z edice Victora Bérarda, která je považována za poměrně rychlý úspěch.[1] Mezi další významné překlady patří Poetika podle Aristoteles a Kdo chytá v žitě podle J. D. Salinger.

Saarikoski je pohřben v Heinävesi na hřbitově v Nové Valamo klášter.

Jeho práce

Průlom Saarikoski byl kriticky i komerčně Mitä tapahtuu todella? (Co se vlastně děje?) Publikováno v roce 1962. Sbírka básní ohlašovala novou éru finské kultury a položila základ finské „participativní poezie“, stylu, jehož stoupenci trvali na tom, aby se básníci prostřednictvím své práce účastnili politiky. Některé básně obsažené ve sbírce skutečně mají jasný politický tón, zatímco v padesátých letech finská modernisté byli obecně více nakloněni myšlence, že umění by se mělo dělat pouze kvůli umění. Mitä tapahtuu todella? označila také změnu ve stylu básníka. Jeho raná díla Runoja (Básně) a Toisia Runoja (Jiné básně), obě publikované v roce 1958, ještě nejsou „poezií participativní“ nebo „poezií demokratickou“, jak sám básník nazýval svůj styl. Místo toho se vyznačují odkazy na řeckou antiku, zatímco obecný styl byl moderní, což vedlo literární kritiky k tvrzení, že Saarikoskiho první díla tvoří jeho „řecké období“. Saarikoskiho zájem o řečtinu začal velmi brzy. Ve skutečnosti studoval v padesátých letech na helsinské univerzitě řečtinu a literaturu, přestože nikdy titul nezískal.

V 70. letech Saarikoski pokračoval ve vydávání básnických sbírek. Jeho obdiv k řeckému filozofovi Herakleitos prohloubil se do takové délky, že v jednom okamžiku Saarikoski přijal do své poezie hovorový název filozofa „Obscure“, „finsky Hämärä“. Saarikoski začal své básně záměrně zakrývat a nazval jednu ze svých sbírek Hämärän Tanssit (The Dark One's Dances, překládal Anselm Hollo), což je odkaz na Herakleita. Zatímco některým jeho dílům, zejména z konce 60. let, se dostalo dost kritického přijetí od kritiků, jeho poslední tři básnické sbírky, které tvoří „Tiarnia-trilogy“ (1977, 1980, 1983), jsou často považovány za druhý vrchol umělecké kariéry. Byly napsány ve Švédsku, kde Saarikoski žil se svou poslední manželkou Mia Berner. Tato díla odrážejí pesimismus vůči technokratické společnosti, který je považován za odrazující od sociální účasti občanů. Všechna díla obsahují ve svém názvu slovo „tanec“, které odkazuje na formu sociálního odporu.

Saarikoski také napsal sloupce podle pseudonym „Nenä“ („Nos“). Jeho sloupky satirizovaly církev, armádu, politiku a koneckonců konzervatismus. Ve svých sloupcích parodoval oficiální politické žargon své doby velmi efektivním způsobem.

Politika

Saarikoski kandidoval na Finská lidová demokratická liga (SKDL) v parlamentních volbách v 1966 a 1970, ale nebyl zvolen. Stal se členem Komunistická strana Finska v roce 1968.

Osobnost

Báseň od Saarikoskiho v bulharském centru Sofie.

Saarikoski byl známý osobnost ve Finsku kvůli jeho kontroverznímu osobnímu životu. Byl to nadšený komunista, byl čtyřikrát ženatý a konzumován alkohol těžce. Sám Saarikoski řekl: „Svou životní fikci vytvářím tak, aby byla pravdivá.“ V rozhovoru[2] Saarikoskiho dcera Helena Saarikoski uvedla, že její otec byl ukázkovým příkladem Evropana Český, a jako takový pomohl vytvořit obraz moderního intelektu ve Finsku.

Přeložená díla

Reference

  1. ^ Liukkonen, Petri. „Pentti Saarikoski“. Knihy a spisovatelé (kirjasto.sci.fi). Finsko: Kuusankoski Veřejná knihovna. Archivovány od originál dne 1. května 2007.
  2. ^ Kansakunnan perilliset, část 23: Pentti Saarikoski, autor: Mirja Pyykkö, YLE, TV1, vysílání 6.3.2006

externí odkazy