Pavol Országh Hviezdoslav - Pavol Országh Hviezdoslav - Wikipedia

Pavol Országh Hviezdoslav
Pavol Országh Hviezdoslav
Pavol Országh Hviezdoslav
narozenýPavel Országh
(1849-02-02)2. února 1849
Vyšný Kubín (Felsőkubin), (nyní v Slovensko )
Zemřel8. listopadu 1921(1921-11-08) (ve věku 72)
Dolný Kubín, Československo
OdpočívadloHřbitov v Dolném Kubíně
Jméno peraPavol Országh Hviezdoslav, Jozef Zbranský
obsazeníbásník, dramatik, překladatel
JazykSlovák, maďarský
NárodnostSlovák
ManželkaIlona Országhová
Hviezdoslavova socha na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě

Pavol Országh Hviezdoslav (2. února 1849 - 8. listopadu 1921) byl a Slovák básník, dramatik, překladatel a na krátkou dobu člen Československý parlament. Původně psal tradičním stylem, ale později se nechal ovlivnit parnasismus a modernismus.

název

Narodil se jako Pavel Országh. Jeho příjmení je maďarský (z ország, význam "země"). Hviezdoslav (slovanské jméno, což znamená přibližně „oslavující hvězdy“ nebo „Slovan hvězd“) byl jeho pseudonym z roku 1875.[1] Jeho dřívější pseudonym byl Jozef Zbranský.

Život

Pavel Országh se narodil v Vyšný Kubín (Felsőkubin), Kraj Árva, Maďarské království, Rakouská říše. Byl ušlechtilého původu.[2] Hviezdoslav studoval na gymnázia v Miskolc a Kežmarok (Késmárk) v maďarský luteránský škola. Mladý Országh se stal maďarským vlastencem.[3][4][5] Během této doby se seznámil s poezií Arany János a Petőfi Sándor a pod jejich vlivem začal psát básně jako první maďarský,[5] pak od poloviny 70. let 19. století Slovenský. Po absolutoriu v roce 1870 pokračoval ve studiu na Právnické akademii Prešov (Eperjes), kde se v roce 1871 podílel na přípravě Almanach Napred („Forward“ Miscellany / Almanac), který znamenal začátek nové literární generace ve slovenské literatuře. Kvůli jeho příspěvku k tomuto almanachu s několika radikálními básněmi byl však po zbytek 70. let 19. století v literárním životě země ignorován a nemohl publikovat svá díla. V tomto období se věnoval právnické kariéře v Dolném Kubíně, ale literární tvorbě se věnoval i ve volném čase. V letech 1875 až 1899 působil jako právník Námestovo (Námesztó) a poté dovnitř Dolný Kubín znovu. V roce 1918 se stal členem nově vytvořeného Revoluční národní shromáždění (prozatímní řídící orgán, později parlament) v roce 2006 Praha, a v letech 1919 až 1920 působil jako jeho zástupce. V roce 1919 byl zvolen do čela obnovené Matice slovenskej, slovenského kulturního institutu založeného v roce 1863, a ukončeného v důsledku maďarské politiky v roce 1875

V roce 1954 Literární muzeum P. O. Hviezdoslava byla založena v Dolný Kubín. Festival amatérských recitátorů poezie pojmenovaný Hviezdoslavův Kubín se tam koná od té doby.

Menší planeta 3980 se jmenuje Hviezdoslav.

Funguje

Hviezdoslav představil slabičné tonikum verš do slovenské poezie a stal se předním představitelem slovenštiny literární realismus. Jeho styl se vyznačuje rozsáhlým používáním slov a výrazů, které si vytvořil sám, což ztěžuje překlad jeho děl do cizích jazyků.

Jeho tvorba představuje přibližně 12 svazků původní poezie a další 3 svazky překladů klasických autorů. Během své éry byl laureátem básníka Slovenský národ. Na počest jeho překladu z roku 1905,[6] z Tragédie člověka podle Imre Madách, byl zvolen členem Společnost Kisfaludy v roce 1912.[7]

Shromážděná díla a výběry

  • Sebrané básnické dílo Hviezdoslava, sv. 1 až 15 (Zobrané spisy básnické Hviezdoslava, zv. 1–15, 1892 - 1931)
  • Biblické básně (Básne biblické, Praha 1911)
  • Spisy P.O. Hviezdoslav ve 12 svazcích (Spisy P.O. Hviezdoslava v 12 svakoch, 1951–1957)
  • Poetické prvotiny (Basnické prvotiny I-II, 1955–1956)
  • Poetic Maturing I-II (Básnicke zrenie I-II, 1957–1958)
  • Díla I-IV (Dielo I-IV, 1973, druhé vydání 1997–1998)

Reflexivní poezie

Poezii začal psát - zpočátku v maďarštině - ještě na gymnáziu (v Miskolci a Kežmarku / Késmárku). Jeho první básnická sbírka Básnické prviesienky Jozefa Zbranského („Poezie prvosenky Jozefa Zbranského“), byla vydána v roce 1868. Do slovenské literatury zavedla slabičně-tonický verš.

Probuzená národní hrdost ho přivedla k rozhodnutí pracovat Slovák, ale sklon k realismu v jeho rané poezii se setkal s averzí starší generace.

Mezi nejdůležitější z jeho zralých lyrických cyklů patří:

  • Sonety (1882–1886) (Sonety)
  • Letorosty I-III (1885–1893) (růstové kruhy I - III)
  • Žalmy a chvalozpěv (1885–1892) (Žalmy a hymny)
  • Prechádzky jarom (1898) (Procházky jarem)
  • Prechádzky letom (1898) (Procházky létem)
  • Stesky (1903) (Jazyky / Stížnosti)
  • Krvavé sonety (1914/1919) (Krvavé sonety) - důležitá poezie proti první světové válce

Epické skladby

Epické skladby básníka pocházejí z jeho rodáka Orava a od biblický témata, kterými alegoricky komentoval situaci slovenského národa:

  • Hájnikova žena (1884–1886) (The Gamekeeper's Wife)
  • Ežo Vlkolinský (1890)
  • Gábor Vlkolinský (1897–1899)

Biblická poezie

  • Agar
  • Kain
  • Ráchel
  • Sen Šalamúnov (The Solo of Solomon)

Drama

  • Pomsta (Pomsta)
  • Herodes a Herodias (1909) (Herod a Herodias) - veršované drama inspirované Biblí; pilíř slovenského klasického dramatického repertoáru.

Překlady

Hvězdoslav byl také překladatelem. Přeložil mnoho děl takových autorů jako Goethe (Faust, Iphigenia on Tauris, balady), Schiller (vybrané básně), Mickiewicz (Krymské sonety [3] et al.), Puškin (Boris Godunov Zajatý na Kavkaze Cikáni, Rusalka, atd.), Shakespeare (Osada, Sen noci svatojánské ), Slowacki (Ve Švýcarsku, atd.), Arany (28 lyrických básní a balad), Petőfi (42 vybraných básní),[8] Lermontov (Píseň o císaři Ivanu Vasiljeviči, Píseň obchodníka Kalašnikova, Démon) a Madách (Tragédie člověka). Tyto překlady byly shromážděny po jeho smrti do svazků 12 až 15 z Sebrané básnické dílo Hvězdoslava.

Dědictví

Téměř ve všech slovenských městech jsou ulice pojmenované podle Hviezdoslava

Hviezdoslavovo námestie, náměstí v Bratislava, spolu s vesnicí Hviezdoslavov a přibližně 172 ulic na Slovensku[9] jsou pojmenovány po něm.

Soutěž o recitaci poezie Hviezdoslavov Kubín [sk ], který nese jeho jméno na počest, se koná každý rok od svého založení v roce 1954, s výjimkou roku 1960.

Viz také

Reference

  1. ^ Kirschbaum, Stanislav J. (březen 1995). Dějiny Slovenska: Boj o přežití. New York: Palgrave Macmillan; Svatomartinský tisk. str. 141. ISBN  978-0-312-10403-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  2. ^ Harold Gordon Skilling, T.G. Masaryk: proti proudu, 1882–1914, Pennsylvania State University Press, 1994 s. 76 [1]
  3. ^ Seymour-Smith, Martin (1973). Funk & Wagnalls Průvodce po moderní světové literatuře. Funk & Wagnalls. str.360. ISBN  978-0-308-10079-4. Jako předčasný chlapec básník byl maďarský vlastenec,
  4. ^ Encyclopædia Britannica, inc (2002). Encyklopedie Britannica. 6. Encyklopedie Britannica. str. 182. ISBN  978-0-85229-787-2. Původně psal v maďarštině a byl maďarským vlastencem
  5. ^ A b Buchanan-Brown, John (1973). Funk & Wagnalls Průvodce po moderní světové literatuře. 1. Zítřek. str. 586. ISBN  978-0-688-00228-2. byl nadšený maďarský vlastenec; a některé z jeho prvních básní byly napsány v maďarštině
  6. ^ Madách, Imre: Tragédia človeka. Dramatická báseň. Prel. Hviezdoslav. Turč. Sv. Martin, 1905. 270 l.
  7. ^ Stanislav Šmatlák (http://www.litcentrum.sk, (Centrum pro informace o literatuře) zřízené Ministerstvem kultury Slovenské republiky) [2]
  8. ^ Tótnyelvre áttett hazafias magyar költemények. Vlastenecké básne z puvodné reči preložil. Margócsy József, Losoncz, 1902. str.28 (2. vydání: 1914)
  9. ^ https://ulice.oma.sk/

externí odkazy