Parabaik - Parabaik

Parabaik (Barmská: ပုရပိုက်; výrazný[pəɹəbaiʔ]) je typ papír, vyrobené ze silných listů papíru, které jsou zčernalé, slepené a přeložené dohromady. Spolu s papírem z bambus a palmové listy,[1] parabaikové byli hlavním médiem pro psaní a kreslení brzy moderní Barma /Myanmar.[2]

Dějiny

Existují dva typy parabaiků: historicky, černé parabaiky (ပုရပိုက် နက်) byly hlavním médiem psaní, zatímco bílé parabaiky (ပုရပိုက် ဖြူ) byly použity pro malby a kresby. Existující černé parabaiky sestávají z děl vědeckého a technického významu, jako je medicína, matematika, astronomie, astrologie, historie, sociální a ekonomické komentáře, hudba, historické balady, beletrie, poezie atd. bílé parabaiky zobrazit barevné kresby králů a soudních aktivit, příběhy, společenské zvyky a způsoby, domy, šaty, účesy, ozdoby atd.[3] Většina Barmské kroniky byly původně napsány na parabaiks.[4] Studie OSN z roku 1979 zjistila, že po celé zemi byly nalezeny „tisíce a tisíce“ rolí starodávných parabaiků (obvykle v klášterech a v domovech soukromých sběratelů), ale drtivá většina nebyla řádně udržována.[2]

A parabaik zobrazující panorama scén z Buddha život

Viz také

Reference

Citace

  1. ^ EB (1878), str. 556.
  2. ^ A b Raghavan 1979: 4–14
  3. ^ Raghavan 1979: 6
  4. ^ Hla Pe 1985: 37

Bibliografie

  • "Burmah", Encyklopedie Britannica, 9. vyd., Sv. IV„New York: Charles Scribner's Sons, 1878, s. 551–559.
  • Hla Pe, U (1985). Barma: Literatura, historiografie, stipendium, jazyk, život a buddhismus. Singapur: Institut studií jihovýchodní Asie. ISBN  9789971988005.
  • Raghavan, V. (1979). „Zachování rukopisů palmových listů a Parabaik a plán na sestavení souborného katalogu rukopisů“ (PDF). UNESCO. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)