Orthrus - Orthrus

v řecká mytologie, Orthrus (řecký: Ὄρθρος, Orthros) nebo Orthus (řecký: Ὄρθος, Orthos) byl podle mytografa Apollodorus, dvouhlavý pes, který hlídal Geryon dobytek a byl zabit Heracles.[1] Byl potomkem příšer Echidna a Typhon a bratr Cerberus, který byl také vícehlavým strážným psem.[2]
název
Jeho jméno je uvedeno buď jako „Orthrus“ (Ὄρθρος) nebo „Orthus“ (Ὄρθος). Například Hesiod, nejstarší zdroj, říká honiči „Orthus“, zatímco Apollodorus mu říká „Orthrus“.[3]
Mytologie
Podle Hesiod, Orthrus byl otcem Sfinga a Nemean Lion, ačkoli koho Hesiod myslel jako matku, ať už je to Orthrusova vlastní matka Echidna, Chiméra nebo Ceto, je nejasný.[4]
Orthrus a jeho pán Eurytion byli obviněni z hlídání tříhlavého nebo tříhlavého obra Geryonova stáda červeného skotu v zemi „západu slunce“ Erytheia („červená“), což je ostrov na dalekém západě Středomoří.[5] Heracles zabil Orthrus a později zabil Eurytion a Geryon, než vzal červený dobytek, aby dokončil svůj desátá práce. Podle Apollodorus Heracles zabil Orthrusa svým kyjem, i když v umění je Orthrus někdy zobrazen propíchnutý šípy.[6]
Básník Pindar odkazuje na „psy Geryona“ chvějící se před Heraclesem.[7] Pindarovo použití množného čísla „psi“ ve spojení s Geryonem je jedinečné.[8] Možná použil množné číslo, protože Orthus měl více hlav, nebo možná proto, že znal tradici, ve které měl Geryon více než jednoho psa.[9]
V umění

Vyobrazení Orthrus v umění jsou vzácná, a to vždy v souvislosti s krádeží Geryonova dobytka Heracles. Obvykle je zobrazen mrtvý nebo umírající, někdy propíchnutý jedním nebo více šípy.[10]
Nejstarší vyobrazení Orthru se nachází na bronzovém koni ze sedmého století, který byl prsní z roku Samos (Samos B2518).[11] Je na něm zobrazen dvouhlavý Orthrus se šípem vyčnívajícím z jedné z jeho hlav, krčícím se u nohou a před Geryonem. Orthrus stojí před Heraclesem, který stojí nalevo, má charakteristickou lví kůži a bojuje s Geryonem doprava.
A červená postava šálek Euphronios z Vulci C. 550–500 před naším letopočtem (Mnichov 2620) ukazuje dvouhlavého Orthrusa, který leží na břiše, šíp mu prorazil hruď a hadí ocas se stále svíjí za ním.[12] Heracles je nalevo, má na sobě lví kůži a bojuje s tříbodovým Geryonem doprava. An Podkroví černá postava amfora na krku tím, že Swing Painter C. 550–500 př. N. L. (Cab. Med. 223), ukazuje dvouhlavého Orthrusa, u nohou tříbodového Geryona, se dvěma šípy vyčnívajícími přes jednu z jeho hlav a psím ocasem.[13]
Podle Apollodorus, Orthrus měl dvě hlavy, ale v umění se počet liší.[14] Stejně jako v prsním Samosu, Euphroniosově šálku a Swing Painterově, amforě, je Orthrus obvykle zobrazen se dvěma hlavami,[15] ačkoli od poloviny šestého století je někdy zobrazován pouze s jednou hlavou,[16] zatímco jedno rané páté století před naším letopočtem Kypřan kamenný reliéf mu dává tři hlavy, á la Cerberus.[17]
Pohár Euphronios a kamenný reliéf zobrazují Orthrus, jako Cerberus, s hadím ocasem, ačkoli obvykle je zobrazen s psím ocasem, jako v amforě Swing Painter.[18]
Podobnosti s Cerberusem
Orthrus se velmi podobá Cerberovi, hádu hadů. Klasický učenec Arthur Bernard Cook volal „dublet“ Orthrus Cerberus.[19] Podle Hesioda byl Cerberus, stejně jako Orthrus, potomkem Echidny a Typhona. A stejně jako Orthrus byl i Cerberus vícehlavý. Nejstarší účty dávaly Cerberu padesát,[20] nebo dokonce sto hlav,[21] ačkoli v literatuře se standardem staly tři hlavy pro Cerberus.[22] V umění jsou však často zobrazeny pouze dvě hlavy pro Cerberus.[23] Cerberus byl také obvykle zobrazován s hadím ocasem, stejně jako Orthrus někdy. Oba se stali hlídacími psy a Cerberus hlídal brány Hades, a oba byli přemoženi Heraclesem v jedné ze svých prací.
Viz také
Poznámky
- ^ Apollodorus, 2.5.10.
- ^ Hesiod, Theogony 306–312; Apollodorus, 2.5.10. Quintus Smyrnaeus, Posthomerica (nebo Pád Tróje) 6,494 a násl. (str. 272–273) má Cerberus jako potomka Echidny a Typhona a Orthrus jako jeho bratr.
- ^ Hesiod Theogony 293, 309, 327; Apollodorus, 2.5.10. Formu jména používaného v jiných zdrojích viz West, str. 248–249, řádek 293 Ὄρθον; Frazerova poznámka 4 k Apollodorovi, 2.5.10.
- ^ Hesiod, Theogony 326–329. Referent "ona" v řádku 326 Theogony je nejistý, viz Clay, s. 159, s n. 34.
- ^ Hesiod, Theogony 287–294, 979–983; Apollodorus, 2.5.10; Gantz, str. 402–408.
- ^ Woodford, str. 106.
- ^ Pindar, Isthmian 1.13–15.
- ^ Závod, str. 139 n. 3.
- ^ Pohřbít, s. 12–13 n. 13; Fennell, str. 129 n. 13.
- ^ Woodford, str. 106; Ogden, str. 114.
- ^ Woodford, str. 106; Stafford, 43–44; Ogden, str. 114 n. 256; LIMC Orthros I 19.
- ^ Beazley archiv 200080; LIMC Orthros I 14; Schefold, str. 126–128, obr. 147, 148; Stafford, str. 45; Gantz, str. 403.
- ^ Beazley archiv 301557; LIMC Orthros I 12; Ogden, str. 114 n. 257; Gantz, str. 403.
- ^ Apollodorus, 2.5.10; Kuchař, str. 410; Ogden, str. 114.
- ^ Woodford, str. 106; Ogden, str. 114, s n. 256; LIMC Orthros I 19. Mezi další dvoustranné příklady patří: LIMC Orthros I 6–18, 20.
- ^ Ogden, str. 114, s n. 256. Příklad jednohlavého Orthru viz: Britské muzeum B194 (Bristish Museum 1836,0224.103; Beazley archiv 310316; LIMC Orthros I 2 ). Mezi další příklady s jednou hlavou patří: LIMC Orthros I 1, 3–5.
- ^ LIMC Orthros I 21; Metropolitní muzeum umění 74.51.2853; Mertens, str. 78, obr. 31.
- ^ Ogden, Ogden, str. 114, s n. 256.
- ^ Kuchař, str. 410.
- ^ Hesiod, Theogony 311–312.
- ^ Pindarův fragment F249a / b SM, ze ztracené Pindarovy básně o Heraclesovi v podsvětí, podle scholie na Ilias, Gantz p. 22; Ogden, str. 105, s n. 182.
- ^ Ogden, str. 105–106, s n. 183.
- ^ Ogden, str. 106, si klade otázku, zda „takové obrazy pozdravují nebo zakládají tradici dvouhlavého Cerbera, nebo si máme představit třetí hlavu skrytou za těmi dvěma, které lze vidět?“
Reference
- Apollodorus, Apollodorus, The Library, with an English Translation by Sir James George Frazer, F.B.A., F.R.S. ve 2 svazcích. Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press; London, William Heinemann Ltd. 1921. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Bury, J. B. Isthmian ódy Pindar, Macmillan, 1892.
- Cook, Arthur Bernard, Zeus: A Study in Ancient Religion, Volume III: Zeus God of the Dark Sky (Earthquakes, Clouds, Wind, Rosa, Rain, Meteorites), Part I: Text and Notes, Cambridge University Press 1940. Internetový archiv
- Clay, Jenny Strauss, Hesiodův vesmír, Cambridge University Press, 2003. ISBN 978-0-521-82392-0.
- Fennel, Charles Augustus Maude, Pindar: Nemeanské a Isthmianské ódy: s vysvětlujícími poznámkami a kritickými, úvodními a úvodními eseji, University Press, 1883.
- Gantz, Timothy, Raně řecký mýtus: Průvodce literárními a uměleckými prameny„Johns Hopkins University Press, 1996, dva svazky: ISBN 978-0-8018-5360-9 (Sv. 1), ISBN 978-0-8018-5362-3 (Sv. 2).
- Hesiod, Theogony, v The Homeric Hymns and Homerica with an English Translation by Hugh G. Evelyn-White, Cambridge, Massachusetts., Harvard University Press; London, William Heinemann Ltd. 1914. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Mertens, Joan R., Jak číst vázy, Metropolitní muzeum umění, 2010, ISBN 9781588394040.
- Ogden, Daniel, Drakon: Dračí mýtus a hadí kult v řeckém a římském světě, Oxford University Press, 2013. ISBN 9780199557325.
- Pindar, ÓdyDiane Arnson Svarlien. 1990. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Race, William H., Nemean Odes. Isthmian Odes. Fragmenty, Editoval a překládal William H. Race. Loeb Classical Library 485. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1997, revidováno 2012. ISBN 978-0-674-99534-5. Online verze na Harvard University Press.
- Schefold, Karl, Luca Giuliani, Bohové a hrdinové v pozdně archaickém řeckém umění, Cambridge University Press, 1992. ISBN 9780521327183
- Quintus Smyrnaeus, Quintus Smyrnaeus: Pád Tróje, Překladatel: A.S. Způsob; Harvard University Press, Cambridge MA, 1913. Internetový archiv
- Smith, William; Slovník řecké a římské biografie a mytologie, Londýn (1873). "Orthrus"
- Stafford, Emma, Herakles, Routledge, 2013. ISBN 9781136519277.
- West, M. L. (1966), Hesiod: Theogony, Oxford University Press.
- Woodford, Susan, "Othros I", v Lexicon Iconographicum Mythologiae Classicae (LIMC) VII.1. Artemis Verlag, Curych a Mnichov, 1994. ISBN 3760887511. 105–107.
externí odkazy
Média související s Orthrus na Wikimedia Commons
- Theoi Project - Kyon Orthros