Numidia (římská provincie) - Numidia (Roman province)
Souřadnice: 36 ° 00 'severní šířky 6 ° 30 'východní délky / 36 ° severní šířky 6,5 ° východní délky

Numidia byl Římská provincie na Severoafrický pobřeží, zahrnující zhruba území severovýchodu Alžírsko.
Dějiny
Obyvatelé této oblasti byli nejprve identifikováni jako Numidians Polybius kolem 2. století před naším letopočtem, ačkoli oni byli často označováni jako Nodidians.[1]
Východní Numidia byla připojena v roce 46 př. nl k vytvoření nové římské provincie, Africa Nova. Západní Numidia byla také připojena po smrti jejího posledního krále, Arabio V roce 40 př. nl byly obě provincie spojeny s Tripolitanou císařem Augustem, aby vytvořily Afriku Proconsularis. V roce 40 nl západní část Africa Proconsularis, včetně jeho legionářské posádky, byl umístěn pod císařem legatus, a ve skutečnosti se stala samostatnou provincií Numidia, ačkoli legatus Numidia zůstal nominálně podřízený prokonzulovi Afriky až do roku 203 n. l.[2]
Během druhého století byla provincie Christianized, ale ve čtvrtém století se držel Donatist kacířství, navzdory tomu, že vzrostly muži pravoslavné víry stejně slavní jako Svatý Augustin, biskup z Hroch Regius (současnost, dárek Annaba ).
Po roce 193, pod Septimius Severus, Numidia byla oficiálně oddělena od provincie Afriky a představovala samostatnou provincii, řízenou císařským Legatus. Pod Dioklecián, představovalo jednoduchou provincii v tetrarchický reorganizace, poté byla rozdělena na dvě části: Numidia Cirtensis, s kapitálem v Cirta, a Numidia Militiana (Dále jen "vojenská numidie") s kapitálem na legionářské základně Lambaesis. Po desetiletích, císaři Konstantin Veliký sjednotil dvě provincie do jedné, spravované z Cirty, která byla nyní přejmenována Constantina (moderní Constantine )
V roce 428 Vandalové zahájili nájezdy do afrických provincií. Nakonec se jim podařilo vytvořit Vandalské království který trval mezi 432 a 534, rokem, kdy padli Vandali a africké provincie byly znovu začleněny do (Východní) římská doména a tvořil Pretoriánská prefektura Afriky o půl století později Exarchát Afriky, za vlády Maurice.
Mezi 696 a 708 byl region znovu dobyt, tentokrát arabskými muslimy (Umayyad) a stal se součástí Ifriqiya, rovněž začleněný do muslimského světa až dodnes po dobu dalších 13 století.[3]
Velká města
Numidia jako druhá Africké provincie se stal velmi romanizovaným a byl posetý mnoha městy. Hlavní města římské Numidie byla: na severu Cirta nebo moderní Constantine hlavní město s jeho přístavem Russicada (Moderní Skikda ); a Hroch Regius (u Kost ), dobře známý jako vidět sv. Augustine. Na jih uvnitř vedly vojenské silnice Theveste (Tebessa) a Lambaesis (Lambessa) s rozsáhlými římskými pozůstatky, spojenými vojenskými cestami s Cirta a Hippo.[4]
Lambaesis byla sídlem Legio III Augusta a nejdůležitější strategické centrum. Přikázal přihrávkám Pohoří Aurès (Mons Aurasius), horský blok, který oddělil Numidii od Gaetuli Berberské kmeny pouště, které byly postupně v celém rozsahu obsazeny Římany pod říší. Včetně těchto měst bylo celkem dvacet, o nichž je známo, že v té či oné době obdržely titul a status římských kolonií; a v 5. století Notitia Dignitatum vyjmenovává ne méně než 123 vidět, jejichž biskupové se shromáždili na Kartágo v roce 479.
Episkopální vidí
Starověké biskupské stolce Numidia uvedené v Annuario Pontificio tak jako titulární vidí:[5]
- Alba (v oblasti Qarentina)
- Ampora
- Aquae (Henchir-El-Hammam)
- Aquae Novae
- Aquae Thibilitanae (Hammam-Meskhoutin)
- Arae
- Arsacal (Goulia)
- Augurus (ruiny Sidi-Tahar a Sidi-Embarec?)
- Ausuccura (Ascours?)
- Azura
- Babra (ruiny na území Babar )
- Badiae (Badès )
- Bagai (Ksar-Bagaï )
- Baia (Henchir Settara? Henchir-El-Hammam?)
- Bamaccora
- Barica
- Belesasa
- Betagbara
- Bocconia
- Buffada
- Burca
- Caesarea (Youks-les-Bains, Henchir-El-Hammam)
- Caesariana (zřícenina Kessaria)
- Calama
- Capsus, Numidia (Aïn-Guigba)
- Casae (El Madher)
- Casae Calanae
- Casae Medianae (Henchir-El-Taouil?)
- Casae Nigrae (u Negrine )
- Castellum (Henchir-Gastal)
- Castellum titulianum
- Castra Galbae (Ksar-Galaba?)
- Cataquas (u Annaba )
- Cediae (Oum-Kif)
- Celerina (Guebeur-Bou-Aoun)
- Cemerianus
- Centenaria (Henchir-El-Harmel ? Henchir-Cheddi?)
- Centurie (zřícenina Aïn-Hadjar-Allah ? Fedj-Deriasse?)
- Centuriones (zřícenina El-Kentour )
- Ceramussa (Gueramoussa?)
- Chullu (Collo)
- Coeliana (Ain Tine)
- Cuicul (Djémila)
- Diana (Aïn Zana)
- Dusa
- Fata
- Fesseë
- Forma (ruiny Kherbet-Fraim?)
- Fussala
- Gadiaufala (Ksar Sbehi)
- Garba (zřícenina Aïn-Garb)
- Gaudiaba
- Gauriana (Henchir-Gouraï?)
- Gemellae
- Germania (zřícenina Ksar-El-Kelb?)
- Gibba (Henchir-Dibba)
- Gilba
- Giru Marcelli
- Girus (v oblasti Djemila?)
- Girus Tarasii
- Guzabeta (ruiny v Henchir-Zerdan?)
- Hospita
- Idassa (má jmenovce) (poblíž Merkeb-Talha)
- Idicra (Aïn-Aziz-Bin-Tellis)
- Iucundiana
- Iziriana
- Irzidzada
- Lambaesis (na území Batna )
- Lambiridi (Kherbet-Ouled-Arif)
- Lamiggiga (Seriana)
- Lamphua (Aïn-Foua)
- Lamsorti (Henchir-Mâfouna)
- Lamzella (Henchir-Resdis)
- Leges (na území Belgie) Mila nebo Annaba )
- Legie
- Legis Volumni
- Liberalia (oáza Lioua?)
- Limata (na území Slovenska) Mila )
- Lugura (Aïn-Laoura?)
- Macomades (Merkeb-Talha)
- Macomades Rusticiana (Canrobert, Oum-El-Bouaghi?)
- Madaurus
- Mades
- Magarmel (Aïn-Moughmel?)
- Mascula (Khenchela)
- Mathara
- Maximiana (zřícenina Mexmeia?)
- Mazaca
- Merouana (Lamasba)
- Mesarfelta
- Meta
- Midila (Mdila?)
- Milevum
- Mons (poblíž Mdily)
- Moxori
- Mulia (zřícenina El-Milia ?)
- Municipa
- Musím
- Mutugenna (zřícenina Aïn-Tebla?)
- Naratcata
- Nasai (Aïn Zoul?)
- Nebbi (na území Tobmy)
- Hezké (N'Gaous)
- Nigizubi
- Nigrae Maiores (Besseriani)
- Nova Barbara (zřícenina Beni-Barbar ?, Henchir-Barbar?)
- Nova Caesaris
- Nova Germania (poblíž Khamissa)
- Nova Petra (zřícenina Enceddy?)
- Nova Sinna
- Nova Soarsa
- Octava
- Pauzera
- Pudentiana
- Regiana (Henchir-Tacoucht?)
- Respecta
- Ressiana (na území Mila )
- Rotaria (Henchir-Loulou, Renier?)
- Rusicade (Skikda)
- Rusticiana
- Seleuciana
- Sigus
- Sila (Bordj-El-Ksar)
- Silli
- Sinitida (blízko Annaba )
- Sistroniana
- Sitifis (Setif )
- Suava
- Summa (ruiny Zemmy?)
- Tabuda (Thouda)
- Tacarata (na území Mily nebo na Annabě)
- Tarasa (Henchir-Tarsa?)
- Teglata
- Thagaste
- Thagora
- Thamugadi
- Theveste
- Thiava (poblíž Annaba nebo Souk-Ahras)
- Thibaris
- Thibilis (Announa)
- Thinisa
- Thubunae (? Tubunae)
- Thubursicum (Khemissa)
- Thucca v Numidii (Henchir-El-Abiodh)
- Tiddi
- Tigillava (Mechta-Djillaoua)
- Tigisis (Aïn el-Bordj )
- Tipasa
- Tisedi (poblíž Aziz-Ben-Tellis)
- Tituli (zřícenina Aïn-Nemeur? zřícenina Aïn-Merdja?)
- Tullia (blízko Annaba )
- Turres (na území Annaba )
- Turres Ammeniae
- Turres Concordiae
- Tubusuptu (Tiklat)
- Turris Rotunda
- Ubaza (Terrebaza)
- Vaga (moderní den Béja )
- Vadesi
- Vagada (zřícenina El-Aria?)
- Vageata
- Vagrauta
- Vatarba
- Vegesela (zřícenina Ksar-Bou-Saïd? z Ksar-El-Kelb? Henchir-El-Abiodh?)
- Velefi (ruiny Fedj-Es-Soyoud?)
- Verrona (Henchir-El-Hatba)
- Vescera (Biskra)
- Vicus Caesaris
- Vicus Pacati (Aïn-Mechara?)
- Villa Regis (poblíž Tobna)
- Zaba (zřícenina Tolga na území Zab?)
- Zaraï
- Zattara (Bouchegouf District)
- Zerta (poblíž Merkeb-Talha)
Reference
- ^ „Numidia: Příběh království“. Cambridge Alert. Citováno 2019-07-07.
- ^ J. D. Fage; Roland Anthony Oliver (1975). Cambridge historie Afriky. Cambridge University Press. p.199. ISBN 978-0-521-21592-3.
- ^ (francouzsky) Článek «Ifriqiya» (Larousse.fr).
- ^ Podrobná mapa římské Numidie
- ^ Annuario Pontificio 2013 (Libreria Editrice Vaticana, 2013, ISBN 978-88-209-9070-1), „Sedi titolari“, s. 819–1013
Bibliografie
- Filippo Coarelli a Yvon Thébert „Architecture funéraire et pouvoir: réflexions sur l'hellénisme numide“, Mélanges de l'École française de Rome. Antiquité, Année 1988, 2, s. 761-818 [1]
- Nacéra Benseddik „Jugurtha-Cirta-Lambèse-Timgad“ v Dictionnaire du monde starožitný, PUF, Paříž 2005.
- Yann Le Bohec, L’Afrique romaine (146 avant J.-C. - 439 après J.-C.), ed. Picard, 2005 (Paříž), 600 s. ISBN 2-7084-0751-1
- François Décret a Mhamed Fantar, L’Afrique du Nord dans l’Antiquité. Histoire et civilization - des Origines au Ve siècle, Paříž, 1981.
- „Propriétés impériales et cités en Numidie Méridionale“. Cahiers du Centre Gustave Glotz (3): 123–139. 1992..