Noblesse zavázat - Noblesse oblige
Noblesse zavázat (/noʊˌblɛsəˈbliːʒ/; Francouzština:[nɔblɛs ɔbliʒ]; „šlechta zavazuje“) je a Francouzský výraz používaný v angličtině což znamená, že šlechta přesahuje pouhá oprávnění a vyžaduje, aby osoba, která má takový status, splňovala sociální odpovědnosti. Například primární povinností šlechtice může být velkorysost vůči lidem kolem něj.
The Oxfordský anglický slovník uvádí, že tento výraz naznačuje „ušlechtilý původ omezuje čestné chování; privilegium znamená odpovědnost.“
The Française dictionnaire de l'Académie definuje to takto:
- Kdo tvrdí, že je ušlechtilý, musí se chovat ušlechtile.
- (Obrazně) Člověk musí jednat způsobem, který odpovídá jeho postavení a privilegím, s nimiž se narodil, věnoval nebo získal.
Význam a varianty
"Noblesse zavázat„se obecně používá k označení, že s bohatstvím Napájení a přichází prestiž odpovědnosti.
v etický diskuse, to je někdy[Citace je zapotřebí ] slouží k shrnutí a morální ekonomika přičemž privilegium musí být vyváženo povinnostmi vůči těm, kterým takové privilegium chybí nebo které nemohou vykonávat. Nakonec se v poslední době používá k označení veřejných odpovědností bohatých, slavných a mocných, zejména k poskytnutí dobrých příkladů chování nebo k překročení minimálních standardů slušnosti. Používá se také k popisu osoby, která nese vinu za něco, aby vyřešila problém nebo zachránila někoho jiného.
Historie a příklady

Ranou instanci tohoto konceptu v literatuře lze nalézt v Homere je Ilias. V knize XII, hrdina Sarpedon přednáší slavnou řeč, ve které naléhá na svého druha Glaucus bojovat s ním v předních řadách bitvy. v Papežův překlad Sarpedon nabádá Glauka takto:
„Je to naše, důstojnost, kterou dávají milosti
První v srdnatosti, jako první na místě;
To, když s divnými očima naše důvěrné kapely
Hle, naše skutky překračující naše příkazy,
Takoví, možná pláčou, si zaslouží suverénní stát,
Koho se ti, kteří závidí, neodvažují napodobovat!
v Le Lys dans la Vallée, napsaný v roce 1835 a publikovaný v roce 1836, Honoré de Balzac doporučuje určité standardy chování mladému muži na závěr: „Všechno, co jsem vám právě řekl, lze shrnout starým slovem: noblesse oblige!"[1] Jeho rada obsahovala komentáře jako „ostatní vás budou respektovat za to, že nenávidíte lidi, kteří dělali odporné věci.“
Fráze je vytesána do Bertram Goodhue je Veřejná knihovna v Los Angeles na soše od Lee Lawrie jako část Hartley Burr Alexander ikonografické schéma budovy.[2][3]
Kritika
Noblesse zavázat, i když se zdá, že ukládá šlechtě povinnost chovat se ušlechtile, poskytuje aristokracii zjevné zdůvodnění jejich privilegia. Tento argument zní „jako šlechtici máme práva, ale máme také povinnosti; a tyto povinnosti tím potvrzují naše práva“. Naproti tomu právníci jako Dias a Hohfeld poukázali na to, že práva a povinnosti jsou porotní korelativy, [4] což znamená, že pokud má někdo právo, někdo jiný dluží mu povinnost. Toto Diasovo uvažování bylo použito v Murphy v Brentwood okresní rada (1991) nesouhlasit Lord Denning PAN rozsudek ve věci Městská okresní rada Dutton v. Bognor Regis (1972).
Viz také
- Rytířství
- Čest
- Evangelium bohatství
- Mandát nebes
- Národní čestná společnost (USA)
- Paternalistický konzervatismus
- Zátěž bílého muže
- S velkou mocí přichází i velká odpovědnost
Reference
Poznámky
- ^ (Anglický překlad: Konvalinka)
- ^ Lawrie, Lee, Lee Lawrie: Sochařství, J.H. Jansen, Cleveland, Ohio, 1936
- ^ Masters, Margaret Dale, Hartley Burr Alexander: Writer-in-Stone, Jacob North Printing Company, Lincoln, Nebraska, 1992, str. 54-55
- ^ Dias, Reginald Walter Michael (1976). Jurisprudence. OCLC 2668655.
Zdroje
- Oxfordský anglický slovník (1989). New York: Oxford University Press.
- Roberts, Jennifer Tolbert (1994). Atény na zkoušku: Antidemokratická tradice v západním myšlení. Princeton, New Jersey: Princeton University Press. ISBN 9780691029191.
- Scarlet Pimpernel (film, 1982). London Film Productions Limited. 2003 DVD ID # 191LFDVD.
Další čtení
- Atény na zkoušku: Antidemokratická tradice v západním myšlení (Jennifer Tolbert Roberts, ISBN 0691029199, Říjen 2011)