Organizace národní socialistické tovární buňky - National Socialist Factory Cell Organization

Organizace národní socialistické tovární buňky
NSBO.svg
Nativní jménoNationalsozialistische Betriebszellenorganisation
Založený1928
NástupceNěmecká labouristická fronta
Datum rozpuštěníKvěten 1935
Členové300,000 (1931)
PřidruženíNacistická strana

The Organizace národní socialistické tovární buňky (Němec: Nationalsozialistische Betriebszellenorganisation, NSBO) byl a organizace pracovníků v nacistické Německo.

V roce 1927 některé NSDAP pracovníci ve velkých továrnách, kteří se nacházejí převážně v Berlín jako alternativa k oblasti sociálně demokratický a křesťan odbory. NSBO bylo založeno v roce 1928 těmito skupinami.[1]

Dne 15. ledna 1931 bylo NSBO ​​prohlášeno za „Reichsbetriebszellenabteilung“ (German Reich Factory Cell Organisation) nacistické strany. Začalo rozšiřovat své členství pomocí agresivních kampaní, které zahrnovaly obojí propaganda a násilí pod válečným pokřikem: „Hinein in die Betriebe!“ (Into the Factory!), Který byl zkrácen na „Hib“.[2]

NSBO měla celkově malý úspěch mezi německými organizovanými pracovníky, s výjimkou určitých regionů, kde podporovaly stávky, jako například Berlínská dopravní stávka z roku 1932. V důsledku kampaně „Hib“ zvýšila NSBO ​​na konci roku 1931 počet členů na pouhých 300 000, zatímco demokratické a křesťanské odbory měly stále více než 5 milionů členů.[3]

Některé sekce NSBO ​​měly podobnou ideologii Národní bolševismus. Věřili, že po „národní revoluci“ musí následovat „sociální revoluce“, aby se zbavily stávajících elit.[4] Tento přístup jim na některých místech, například v, získal sympatie Nordhorn, textilní průmyslové město v hrabství Bentheim, kde NSBO ​​ve volbách do rady průmyslových pracovníků v roce 1933 porazilo dříve silné komunistické odbory.[5] Metody NSBO ​​pak zahrnovaly použití ozbrojeného násilí za účelem kompenzace snížení platu v konkrétní továrně.[6]

Poté, co byly vyhlášky ze dne 2. května 1933 zakázány všechny neonacistické odbory, stala se NSBO ​​jedinou oficiální dělnickou organizací v Německu. Tento okamžik slávy však byl krátký Německá labouristická fronta (DAF) byla založena o několik dní později. Více organizovaný a lépe zastoupený na národní úrovni skončil DAF v roce 1935 vstřebáním NSBO.[7]

Reference

  1. ^ Reinhard Kühnl, Die nationalsozialistische Linke 1925–1930, Marburger Abhandlungen zur Politischen Wissenschaft sv. 6, Meisenheim am Glan 1966.
  2. ^ Reinhard Giersch, Nationalsozialistische Betriebszellen-Organisation (NSBO) 1930 (1931) –1934 (1935), ve Fricke, Dieter (Hrsg.), Lexikon zur Parteiengeschichte. Die bürgerlichen und kleinbürgerlichen Parteien und Verbände in Deutschland (1789–1945), Sv. 3, Leipzig 1985, strany 454–459.
  3. ^ Volker Kratzenberg, Arbeiter auf dem Weg zu Hitler? Die Nationalsozialistische Betriebszellen-Organization. Ihre Entstehung, ihre Programmatik, ihr Scheitern 1927–1934, Frankfurt / Bern / New York 1987.
  4. ^ Louis Dupeux, „Nationalbolschewismus“ v Německu 1919–1933. Kommunistische Strategie und konservative Dynamik, Mnichov 1985.
  5. ^ Werner Rohr, Nationalbolschewistische Tendenzen in der Nordhorner NSDAP, Bentheimer Jahrbuch 1987, Bad Bentheim 1987, strany 107–112.
  6. ^ Helmut Lensing, Die Nationalsozialistische Betriebszellen-Organization und die NS-Machtergreifung in der Grafschaft Bentheim, Bentheimer Jahrbuch 1993 (= Das Bentheimer Land Vol 125), Bad Bentheim 1992, strany 167–194.
  7. ^ Gunther Mai, Die Nationalsozialistische Betriebszellen-Organization. Zum Verhältnis von Arbeiterschaft und Nationalsozialismus, VfZG 31. Jg. 1983, strany 573–613.
  • Lore Heer-Kleinert, Die Gewerkschaftspolitik der KPD in der Weimarer Republik, Frankfurt / New York 1983.