Názvy čísla 0 v angličtině - Names for the number 0 in English

Wikislovník
Wikislovník, bezplatný slovník, obsahuje položky pro:

sport:

slang:

méně časté:

deriváty „ne +s "

"Nula „je obvyklé název pro číslo 0 v angličtině. V britské angličtině se také používá „nic“. V americké angličtině se „nula“ používá příležitostně pro nulu, ale (stejně jako v britské angličtině) se „nula“ používá častěji jako archaické slovo pro nic za nic. „Nil“, „láska“ a „kachna“ jsou používány různými sporty pro skóre nula.

Je třeba zachovat výslovný rozdíl mezi číslicí nula a písmeno O,[A] který, protože oba jsou obvykle zastoupeni v Anglický pravopis (a opravdu většina pravopisy toto použití Latinské písmo a Arabské číslice ) s jednoduchým kruh nebo ovál, mají staletou historii častého sjednocování. V mluvené angličtině se však číslo 0 často čte jako písmeno „Ó " ("Ach "). Například při diktování a telefonní číslo řada číslic „1070“ může být vyslovena jako „jedna nula sedm nula“ nebo jako „jedna oh sedm oh“.

V určitých kontextech jsou nula a nic zaměnitelné, stejně jako „null“. Sportovní výrazy se někdy používají jako slangové výrazy pro nulu, například „nada“, „zilch“ a „zip“.

„Nula“ a „šifra“

„Zero“ a „cipher“ jsou oba názvy pro číslo 0, ale použití „cipher“ pro toto číslo je vzácné a dnes je v angličtině pouze literární.[1] Oni jsou dublety, což znamená, že vstoupili do jazyka různými cestami, ale mají stejný etymologický kořen, kterým je arabština “صفر "(což se transliteruje jako„ sifr "). Prostřednictvím italštiny se to stalo„ zefiro "a odtud„ nula "v moderní angličtině, portugalštině, francouzštině, katalánštině, rumunštině a italštině („ cero "ve španělštině). Ale prostřednictvím španělštiny se to stalo"cifra „a odtud“cifre " v Stará francouzština, „cifră“ v rumunštině a „cipher“ v moderní angličtině (a „chiffre "v moderní francouzštině).[2]

„Nula“ se běžněji používá v matematice a přírodních vědách, zatímco „šifra“ se používá pouze v literárním stylu. Oba mají také jiné konotace. Jeden může označovat osobu jako „sociální šifru“, ale pojmenoval by ji například „Mr. Zero“.[2]

Ve své diskusi „nic“ a „nic“ v Moderní anglické použití (viz. níže), H. W. Fowler používá „šifru“ k pojmenování čísla 0.[3]

„Nic“ a „nic“ versus „nic“ a „nic“

V angličtině „naught“ a „naught“ znamenají nulu nebo nicotu, zatímco „ought“ a „aught“ (první ve smyslu podstatného jména) přísně vzato znamenají „vše“ nebo „cokoli“ a nejsou názvy pro číslo 0 Někdy se však jako takové používají v americká angličtina; například „aught“ jako zástupný symbol pro nulu ve výslovnosti čísel kalendářního roku. Tato praxe se pak znovu uplatní ve výslovnosti odvozených výrazů, například když se jedná o kalibr pušky .30-06 Springfield (zavedený v roce 1906) je odpovídajícím způsobem označován názvem „třicet šest“.

Slova „nic“ a „nic“ jsou pravopisné varianty. Podle nich jsou H. W. Fowler, ne moderní nehoda, jak by se mohlo zdát, ale sestoupili tímto způsobem Stará angličtina. Existuje rozdíl v Britská angličtina mezi nimi, ale není to jeden, který je všeobecně uznávaný. Tento rozdíl spočívá v tom, že „nic“ se primárně používá v doslovném aritmetickém smyslu, kde je číslo 0 přímo míněno, zatímco „nic“ se používá v poetických a rétorických smyslech, kde „nic“ lze stejně dobře nahradit. Název deskové hry je tedy „noughts & crosses“, zatímco rétorické fráze jsou „nést na nic“, „na nic“ a „k ničemu“. The Reader's Digest Správné slovo ve správný čas označí „nic“ jako „staromódní“.[3][4]

Zatímco britská angličtina dělá tento rozdíl, v Spojené státy americké anglicky, pravopis „nic“ je upřednostňován jak pro doslovné, tak pro rétorické / poetické smysly.[4]

„Nic“ a „nic“ pocházejí ze staré angličtiny “nāwiht " a "nic „oba znamenají“nic ". Jsou to sloučeniny Ne- („ne“) a s ("věc").[4][5][6]

Slova „aught“ a „ought“ (druhá v podstatném smyslu) pocházejí podobně ze staré angličtiny “āwiht " a "hned ", což jsou podobně sloučeniny z A („někdy“) a s. Jejich významy jsou protiklady „nic“ a „nic“ - znamenají „cokoliv „nebo“Všechno (Fowler poznamenává, že „aught“ je archaismus „a to„ vše “se nyní používá ve frázích jako„ pro všechny (to) vím “, kde by jednou byly„ pro nic (to) vím “.)[4][7][8]

Avšak „aught“ a „ought“ se také někdy používají jako názvy pro 0, což je v rozporu s jejich přísným významem. Důvodem je rebracketing, přičemž „nic“ a „nic“ byly nesprávně vyslechnuty jako „něco“ a „něco“.[2][4]

Samuel Johnson si myslel, že protože „aught“ bylo obecně používáno pro „cokoli“ přednostně před „ought“, tak by také „nic“ mělo být používáno pro „nic“ přednostně před „ničím“. Poznamenal však, že „zvyk nezvratně zvítězil v používání„ nic “pro„ špatný “a„ nic “pro„ nic ““. I když tento rozdíl existoval v jeho době, v moderní angličtině, jak to pozorovali Fowler a The Reader's Digest výše, dnes neexistuje. Pocit „nic“, což znamená „špatný“, je však ve slově „zachován“nezbedný ", což je jednoduše podstatné jméno" nic "plus adjektivní přípona"-y Toto nebylo nikdy hláskováno „noughty“.[2]

Slova „owt“ a „nowt“ se používají v Severní angličtina. Například, pokud to prozatím neděláte, udělejte to pro ně, pokud děláte něco pro nic, udělejte to pro sebe.[9]

Slovo nic pokračuje v používání pro 0 v sérii jedné nebo více pro velikosti větší než 1. Pro American Wire Gauge, největší měřidla jsou psána 1/0, 2/0, 3/0 a 4/0 a vyslovují se „jeden aught“, „two aught“ atd. Zastřelená peleta průměry 0, 00 a 000 se vyslovují „aught“, „double aught“ a „triple aught“. Názvy dekády s úvodní nulou (např. 1900 až 1909) byly vyslovovány jako „nic“ nebo „nic“. To vede k tomu, že rok 1904 ('04) se říká „[devatenáct] nic čtyři“ nebo „[devatenáct] nic čtyři“. Další přijatelná výslovnost zahrnuje „[devatenáct] oh čtyři“.

Názvy desetiletí

Viz také: Aughts

Zatímco „2000s“ se používá k popisu prvního desetiletí 21. století anglicky mluvící země, existují určité národní rozdíly v používání jiných termínů.

1. ledna 2000 se BBC uvedeny nuly (odvozeno od „nic“[10] slovo používané pro nulu v mnoha anglicky mluvících zemích), jako potenciální přezdívka pro nové desetiletí.[11] Toto se stalo běžným názvem desetiletí ve Velké Británii.[12][13][14][15][16] a Austrálie,[17][18] stejně jako některé další anglicky mluvící země. To se však nestalo univerzálním deskriptorem, protože jako Douglas Coupland poukázal na počátku desetiletí, „[Noughties] nebude fungovat, protože v Americe se slovo„ nic “nikdy nepoužívá pro nulu, nikdy“.[19]

Americký časopis o hudbě a životním stylu Kabelové zvýhodněný "Naughties", o kterém tvrdí, že jej poprvé navrhla umělecký kolektiv Foomedia v roce 1999.[20] Termín „Naughty Aughties“ však navrhl již v roce 1975 Cecil Adams, ve svém sloupci Straight Dope.[21]

Sport

Viz také: Kachna (kriket)

Zejména v hodnocení sportovních událostí tenis, fotbal, číslo 0 má velmi specializovaná jména „láska“ a „nula ". To může způsobit potíže čtenářům rozhlasových a televizních zpravodajů, protože čtenář si musí být vědom toho, jaké jméno má použít, když je skóre ve scénáři často psáno jako číslice" 0 ". (McLeish doporučuje čtenářům, aby napsali číslo je-li to nutné, použijte skript.)[22] v kriket pálkař, který je venku bez skórování, prý skóroval „a kachna „, ale„ kachna “se nepoužívá jako synonymum pro nulu stejným způsobem jako„ láska “nebo„ nula “: vždy je doprovázena článkem na dobu neurčitou a obvykle se nepoužívá při formálním čtení zápisu týmu.

Neexistuje žádný definitivní původ pro tenisové skóre název pro 0, „láska“. Nejprve k němu došlo v angličtině, má poměrně nedávný původ a v jiných jazycích se nepoužívá. Nejčastěji se předpokládá hypotéza, že je odvozena od mluvčích angličtiny, kteří špatně slyší francouzštinu já'uf („vejce“), což byl název skóre nula používaný ve francouzštině, protože symbol nuly použitý ve výsledkové tabulce byl eliptický nulový symbol, který vizuálně připomínal vejce.[23][24] Tam je tangenciální podpora v použití "kachna" jako název pro skóre nula batsman v kriketu, který název je odvozen od celého názvu "kachní vejce" pro toto skóre. Ilustruje to následující rým kriketu:[25][26]

A když se jedenáct porovná s jedenácti,
A těžce zápasit s mistrovstvím, aby získal,
Kdo je na vrcholu skóre, je v sedmém nebi,
Kdo položí vejce, v propasti bolesti.

— M. K. Brodie (1865)[27]

Jméno související s „kachním vejcem“ v kriketu je „husí vejce“ v baseball, jméno, jehož původ je popisem v The New York Times z roku 1886, kde novinář uvádí, že „hráči New Yorku předali mužům z Bostonu devět nechutných husích vajec“, tj. devět skóre nula.[25]

Nicméně já'uf hypotéza má několik problémů, v neposlední řadě je to v tenisový kurt skóre nebylo umístěno na srovnávací tabuli a existuje jen málo důkazů, že Francouzi někdy používali já'uf jako název pro nulové skóre na prvním místě, toto jméno je stejně neoficiální jako hypotéza, že „láska“ je od ní potom odvozena. (Jacob Bernoulli například v jeho Dopis příteli, použitý à ale popsat počáteční skóre nula – nula u tenisu na kurtu, což je v angličtině „love all“.) Některé alternativní hypotézy mají podobné problémy. Například: Tvrzení, že „láska“ pochází z Skoti slovo „luff“, což znamená „nic“, spadá na první překážku, protože neexistují žádné směrodatné důkazy o tom, že by ve Skotech vůbec někdy takové slovo existovalo.[25][28]

Podle Oxfordského anglického slovníku mělo první použití slova „love“ v angličtině ve smyslu „nula“ definovat, jak se má hrát hra, spíše než skóre ve hře samotné. Hazardní hry lze hrát o sázky (peníze) nebo „z lásky (ze hry)“, tj. O nulové sázky. První takové zaznamenané použití citované v OED bylo v roce 1678. Posun ve smyslu od „nulového podílu“ k „nulovému skóre“ není enormní koncepční skok a první zaznamenané použití slova „láska“ znamená „žádné skóre“ „je u Hoyle v roce 1742.[29]

BBC Radio 5 Live vysílá spin-off verze svého fotbalového telefonu 6-0-6 ("šest-šest") se v letních měsících mimo sezónu zaměřil na kriket a tenis, které byly v letních měsících označeny jako" 6-Duck-6 "a" 6-Love-6 ".

Jiný název pro 0, který se používá ve sportu, je „nula ". To je odvozeno z latinského slova"nic „, což znamená„ nic “. Ačkoli je to běžné v britské angličtině, ve fotbalových výsledcích a podobně, v americké angličtině se používá jen zřídka. Britský„ nil “není slangový a vyskytuje se ve formálních kontextech včetně technického žargonu (např.„ „žádné ústy“) a výsledky hlasování.[30][31][32]

„O“ („oh“)

V mluvené angličtině se číslo 0 často čte jako písmeno „Ó “, často hláskované Ach. To platí zejména v případě, že se číslice vyskytuje v seznamu dalších číslic. Zatímco by se dalo říci, že „milion je vyjádřen v základní desítce jako jedna následovaná šesti nulami“, řadu číslic „1070“ lze číst jako „jedna nula sedm nula“ nebo „jedna oh sedm oh“. To platí zejména o telefonní čísla (například 867-5309, což lze říci jako „osm-šest-sedm-pět-tři-oh-devět“). Dalším příkladem je James Bond Označení 007, které se vždy čte jako „double-o seven“, ne „double-zero seven“.[33][34][35]

Písmeno „o“ („oh“) se také používá v mluvené angličtině jako název čísla 0, když se v 24hodinové hodiny, zejména v angličtině používané britskými i americkými vojenskými silami. 16:05 je tedy „šestnáct oh pět“ a 08:30 je „oh osm třicet“.[36]

Použití O jako čísla může vést ke zmatku jako v Systém krevních skupin ABO. Krev může obsahovat buď antigen A (typ A), antigen B (typ B), oba (typ AB) nebo žádný (typ O). Protože „O“ znamená nedostatek antigenů, mohlo by to mít pro mluvčí angličtiny smysl, aby představovalo číslo „oh“ (nula). „Krevní skupina O“ je však správně napsána písmenem O, nikoli číslem 0.[37]

Nula

V určitých kontextech nejsou nula a nic zaměnitelné, stejně jako „null“. V matematice a mnoha vědních oborech se však rozlišuje (viz nula ). Číslo 0 je reprezentováno nulou, zatímco null je reprezentací prázdné množiny {}. Proto dovnitř počítačová věda nula představuje výsledek matematického výpočtu, například 2-2, zatímco null se používá pro nedefinované stavy (například umístění paměti, které nebylo explicitně zahájeno).

Slang

Sportovní podmínky (viz výše ) se někdy používají jako slang podmínky pro nulu jako jsou "nada ", "zilch " a "zip ".

„Zilch“ je slangový výraz pro nulu a může také znamenat „nic“. Původ termínu není znám.[38]

Viz také

Poznámky

  1. ^ V mnoha písmech mají znak pro nulu (číslo „0“) a písmeno „O“ mírně odlišné tvary. V některých písmech (a také při ručním psaní), kde je třeba jasně rozlišovatlomítko nula " (Slashed zero (2) .jpg) se používá.

Reference

  1. ^ "cipher | význam šifry v Longmanově slovníku současné angličtiny | LDOCE". Ldoceonline.com. Citováno 2017-07-08.
  2. ^ A b C d John Baker Opdycke (1949). Mark My Words, A Guide to Modern Usage and Expression. New York: Harper & Brothers. p. 640.
  3. ^ A b H. W. Fowler (1958). "nic, nic". Moderní anglické použití. Glasgow: Oxford University Press. p. 371.
  4. ^ A b C d E John Ellison Kahn a Robert Ilson, vyd. (1985). "nic, nic". Správné slovo ve správný čas. London: The Reader's Digest Association Ltd. str. 374–375.
  5. ^ „Online slovník etymologie“. Etymonline.com. 1906-02-18. Citováno 2017-07-08.
  6. ^ „Online slovník etymologie“. Etymonline.com. Citováno 2017-07-08.
  7. ^ H. W. Fowler (1958). „nic“. Moderní anglické použití. Glasgow: Oxford University Press. p. 36.
  8. ^ „Online slovník etymologie“. Etymonline.com. Citováno 2017-07-08.
  9. ^ https://christopherbarrow.me/2016/07/26/owt-for-nowt/
  10. ^ „Úplná definice“ noughties"". Allwords.com. 14. srpna 2007. Archivováno od originál dne 2014-05-12. Citováno 13. února 2012.
  11. ^ „Noughties: Tak kde jsme teď?“. BBC novinky. 1. ledna 2000. Archivovány od originál dne 2014-05-12. Citováno 21. dubna 2010.
  12. ^ Hill, Dave (29. března 2011). „Olympijský hokej a Leyton Orient: spojení astroturf“. Opatrovník. Londýn. Archivovány od originál dne 2012-05-26. Citováno 30. listopadu 2011.
  13. ^ McCormick, Neil (18. září 2009). „100 skladeb, které definovaly Noughties“. The Daily Telegraph. Londýn. Archivovány od originál dne 2014-05-13. Citováno 30. listopadu 2011.
  14. ^ Tedmanson, Sophie (20. října 2009). "Noughties rok od roku". Časy. Londýn. Archivovány od originál dne 18. 8. 2011. Citováno 30. listopadu 2011.
  15. ^ Tremlett, Giles (28. března 2011). „Stručný průvodce Španělskem“. Opatrovník. Londýn. Archivovány od originál dne 2012-05-29. Citováno 30. listopadu 2011.
  16. ^ Bowers, Simon (23. března 2011). „Rozpočet na rok 2011: Kancléř odstraňuje mezeru v DPH online“. Opatrovník. Londýn. Archivovány od originál dne 06.02.2013. Citováno 30. listopadu 2011.
  17. ^ Stewart, Cameron (26. prosince 2009). "Řvoucí noughties". Australan. Citováno 3. března 2013.
  18. ^ Huxley, John (26. prosince 2009). "Nikdy tak dobrý". Sydney Morning Herald. Archivovány od originál dne 2012-11-05. Citováno 3. března 2013.
  19. ^ Rohrer, Finlo (31. prosince 2009). „Dekáda dilema“. BBC novinky.
  20. ^ „Pojď, nezbedníci'". WIRED. Citováno 2017-07-08.
  21. ^ Cecil Adams (01.01.1975). „Jak se bude jmenovat první desetiletí 21. století?“. Straight Dope. Citováno 2017-07-08.
  22. ^ Robert McLeish (2005). Rozhlasová produkce. Elsevier. p. 122. ISBN  978-0-240-51972-2.
  23. ^ Palmatier, Robert (1995). Když už mluvíme o zvířatech: slovník zvířecích metafor. p. 245.
  24. ^ Horn, Geoffrey (2006). Rafael Nadal. p. 13.
  25. ^ A b C Malcolm D. Whitman (2004). "Původ" lásky "ve skórování". Tenis. Publikace Courier Dover. str. 59–65. ISBN  978-0-486-43357-8.
  26. ^ J. A. H. Murray (1897). Nový anglický slovník. 3 část 1. Oxford. p. 702.
  27. ^ C. Box (1877). Anglická hra kriketu. Londýn. p.449.
  28. ^ Edith Dudley Sylla (2006). "Komentář překladatele k Dopis příteli a Různé práce 32 ". Umění dohadování, společně s dopisem příteli o sadách v kurtu tenisu. JHU Stiskněte. 399–400. ISBN  978-0-801-88235-7.
  29. ^ OED, 2. vydání.
  30. ^ Charles Albert Ferguson a Thom Huebner (1996). "Sportovní hlasatel Talk". Sociolingvistické perspektivy. New York: Oxford University Press USA. p.164. ISBN  0-19-509290-2.
  31. ^ Namrata Palta a Mary Stella (2007). Tváří v tvář pohovorům. Nové Dillí: Lotus Press. p. 92. ISBN  81-8382-106-5.
  32. ^ Philip Bell a Roger John Bell (1998). "Australská angličtina". Amerikanizace a Austrálie. UNSW Stiskněte. ISBN  978-0-868-40784-5.
  33. ^ Geoffrey Leech a Jan Svartvik (2002). "Číslice". Komunikativní gramatika angličtiny. Pearson Education. p. 337. ISBN  978-0-582-50633-6.
  34. ^ Loreto Todd a Ian F. Hancock (1990). Mezinárodní použití v angličtině. Routledge. p.319. ISBN  0-7099-4314-8.
  35. ^ Bernard Graham Shaw (2000). "Obchodní skripty". Voice-Overs. Routledge. p. 27. ISBN  978-0-878-30115-7.
  36. ^ Scott A. Ostrow (2003). Průvodce po vstupu do armády. Peterson. p. 248. ISBN  978-0-768-91441-2.
  37. ^ P. Schmidt & M. Okroi, “Postříkejte také Landsteinera - krevní skupinu „O“ nebo krevní skupinu „NULL“, ”Recenze článku, Infuzní terapie a transfuzní medicína / Infusionstherapie und Transfusionsmedizin 28, 4 (červenec 2001): 206–208; G. Garratty et al., “Terminologie pro antigeny a geny krevních skupin - historický původ a směrnice v novém tisíciletí,” Transfúze 40, 4 (duben 2000): 477–489.
  38. ^ „Zilch - definice od Merriama Webstera“. Citováno 2008-12-15.