Mislinja (osada) - Mislinja (settlement)

Mislinja
Mislinja panorama.jpg
Oficiální pečeť Mislinja
Těsnění
Mislinja leží ve státě Slovinsko
Mislinja
Mislinja
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 26'35 ″ severní šířky 15 ° 11'35 ″ východní délky / 46,44306 ° N 15,19306 ° E / 46.44306; 15.19306Souřadnice: 46 ° 26'35 ″ severní šířky 15 ° 11'35 ″ východní délky / 46,44306 ° N 15,19306 ° E / 46.44306; 15.19306
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionKorutany
Statistická oblastKorutany
ObecMislinja
Plocha
• Celkem43,03 km2 (16,61 čtverečních mil)
Nadmořská výška
598,0 m (1,961,9 ft)
Počet obyvatel
 (2019)[1]
• Celkem1,862

Mislinja (výrazný[miˈsliːnja]; Němec: Slečno[2]) je osada na severu Slovinsko. Je to sídlo Obec Mislinja. Leží v údolí řeky Řeka Mislinja. Oblast tradičně patřila Štýrsko. V roce 1995 se stala součástí nově vytvořeného Statistický region Korutany.[3]

Zeměpis

Mislinja je rozlehlá osada podél horního povodí řeky Mislinja. Zahrnuje jádro osady Šentlenart i Movže na jihu, Plavž, Glažuta, Stara Glažuta, Spodnja Komisija a Zgornja Komisija na severovýchod a Straže a Vovkarje na západ. Na jihozápad leží Mislinja podél hlavní silnice z Velenje na Slovenj Gradec, a na severovýchod po silnici do soutěsky Mislinja (slovinština: Mislinjski se chytil nebo Mislinjski jarek). Okolní nadmořské výšky zahrnují horu Volovica (1455 metrů nebo 4774 stop) na východ, vrch Turjak (800 metrů nebo 2600 stop) na jih a vrchol Cestnik (slovinština: Cestnikov vrh; 686 metrů nebo 2251 stop), vrch Lučevec (780 metrů nebo 2560 stop), vrch Črepič (798 metrů nebo 2618 stop) a Fric Peak (slovinština: Fričev vrh; 881 metrů nebo 2890 stop) na západ. Soutěska Mislinja je petrograficky různorodé, skládající se z břidlice, diaphoritu, křemence, ruly, amfibolitu, tonalitu a dalších minerálů.[4]

název

Mislinja byla poprvé doložena v písemných pramenech v letech 1335 a 1404 jako Misling (a jako Slečno v roce 1460). Název je odvozen od dřívějšího hydronymum, * Myslin'a (voda) (doslovně, „Myslinъův potok“), což znamená lidi žijící podél potoka. The hypokorismus * Myslinъ je odvozeno od osobního jména * Myslь.[5] V místním dialektu je osada známá také jako Mislinje.[4] Osada byla známá jako Slečno v němčině v minulosti.[2]

Dějiny

Během středověku byli ve vesnicích v této oblasti rozmístěni strážci odpovědní za provinční hranici mezi Korutany a Štýrskem; osada Straže (doslovně „stráže“) na severozápad odráží tuto historii. V blízkosti Mislinje od roku 1724 do roku 1899 fungovala vysoká pec, což se odráželo ve jménu osady Plavž (doslovně „vysoká pec“). Železná ruda pro pec byla přepravována z Vitanje a Šoštanj. Byly rozsáhlé vozka provozy založené v Mislinji v 18. a 19. století a sklárna provozovaná v osadě Glažuta (doslovně „sklárna“) v letech 1796 až 1860. V minulosti bylo dřevo přepravováno z Mislinje do Dravograd, ze kterého to tehdy bylo řízený podél řeky Drávy. Majitel půdy Arthur Perger (1852–1930) postavil v roce 1902 severovýchodně od osady severovýchodně od osady 9 km elektrickou železnici.[4]

Během druhé světové války byla oblast Mislinja anektována Německem. V lednu 1942 došlo k rozsáhlému zatýkání a někteří obyvatelé Mislinja uprchli do Dolního Kraňska. Bylo to rozsáhlé Partyzán činnost v této oblasti. V květnu 1944 byl v Križnikových lesích zřízen bunkr, který poskytoval péči o zraněné partyzány a skladování. Polní nemocnice Pomlad partyzánů byla založena v prosinci 1944 poté, co byla zničena polská nemocnice Zaklon.[4]

Masové hroby

Železniční masový hrob 4
Movže 1 Mass Grave
Masové hroby v Mislinji

Mislinja je pozemek šesti známých masové hroby z období bezprostředně po druhé světové válce. Všechny obsahují pozůstatky obětí zavražděných mezi 10. a 15. květnem 1945. Železnice 1, 2 a 3 masové hroby (slovinština: Grobišče ob železniški progi 1, 2, 3) se nacházejí západně od osady, jižně od bývalé železnice z Mislinje do Slovenj Gradec. Obsahují neznámý počet obětí.[6][7][8][9][10] Železniční masový hrob 4 (Grobišče ob železniški progi 4) se nachází západně od osady na louce severně od bývalé železnice. Obsahuje neznámý počet obětí.[9][10][11] Masové hroby Movže 1 a 2 (Grobišče Movže 1, 2) se nacházejí jižně od osady. Oba jsou bývalé protitankové příkopy a obsahují pozůstatky velkého počtu Ustaša vojáků a chorvatských civilistů. Masový hrob Movže 1 je jižně od farmy Abršek na Movže č. P. 24.[9][10][12] Masový hrob Movže 2 se nachází mezi silnicí a železnicí.[9][10][13]

Církve

Kostel svatého Leonarda
Kostel svatého Agathia
Kostely v Mislinji

Existují dva kostely v osadě oba patřící k Farní z Šentilj pod Turjakom. Jeden je věnován Svatý Leonard a byl postaven v polovině 17. století na místě dřívějšího kostela poprvé zmíněného v písemných dokumentech z roku 1476. Druhý je věnován Svatý Agathius. Byl postaven v Gotický styl ve 14. století a dochovala se víceméně v originále z.[14]

Pozoruhodné osoby

Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily v Mislinji, zahrnují:

Reference

  1. ^ A b "Naselje Mislinja". Statistični urad Republike Slovenije. Citováno 22. února 2020.
  2. ^ A b Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 4: Štajersko. 1904. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 266.
  3. ^ Obecní web Mislinja
  4. ^ A b C d E F G Savnik, Roman, ed. 1980. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 4. Ljubljana: Državna založba Slovenije. 506–507.
  5. ^ Snoj, Marko. 2009. Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan a Založba ZRC, s. 264.
  6. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče ob železniški progi 1“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 26. dubna 2020.
  7. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče ob železniški progi 2“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 26. dubna 2020.
  8. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče ob železniški progi 3“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 26. dubna 2020.
  9. ^ A b C d Dežman, Jožo. 2009. Poročilo Komisije vlade Republike Slovenije za reševanje vprašanj prikritih grobišč: 2005-2008. Lublaň: Družina.
  10. ^ A b C d Ferenc, Mitja a Ksenija Kovačec-Naglič. 2005. Prikrito in očem zakrito: prikrita grobišča 60 let po koncu druge svetovne vojne. Celje: Muzej novejše zgodovine Celje, str. 116.
  11. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče ob železniški progi 4“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 26. dubna 2020.
  12. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče Movže 1“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 26. dubna 2020.
  13. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče Movže 2“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 26. dubna 2020.
  14. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční čísla ešd 3016 a 3017

externí odkazy