Gornji Dolič - Gornji Dolič

Gornji Dolič

Zgornji Dolič (do druhé světové války)
Gornji Dolic Slovinsko 2.JPG
Gornji Dolič sídlí v Slovinsko
Gornji Dolič
Gornji Dolič
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 25'18,34 ″ severní šířky 15 ° 11'41,17 ″ východní délky / 46,42 17611 ° N 15,194 7694 ° E / 46.4217611; 15.1947694Souřadnice: 46 ° 25'18,34 ″ severní šířky 15 ° 11'41,17 ″ východní délky / 46,42 17611 ° N 15,194 7694 ° E / 46.4217611; 15.1947694
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionKorutany
Statistická oblastKorutany
ObecMislinja
Plocha
• Celkem4,36 km2 (1,68 čtverečních mil)
Nadmořská výška
537,1 m (1762,1 ft)
Populace
 (2002)
• Celkem520
[1]

Gornji Dolič (výrazný[ˈꞬoːɾnji ˈdɔːlitʃ] nebo [ˈꞬoːɾnji ˈdoːlitʃ]; dříve i místně také Zgornji Dolič,[2][3] Němec: Oberdollitsch[3][4]) je vesnice v Obec Mislinja v severní Slovinsko. Tato oblast byla tradičně součástí Korutany a je nyní součástí Statistický region Korutany.[5]

Zeměpis

Gornji Dolič je rozlehlá osada v kopcovitém terénu v západní části Doličské nížiny (slovinština: Doliško podolje) mezi Pohorje na sever a na horu Paka Kozjak (slovinština: Paški Kozjak) na jih.[2] Leží podél hlavní silnice z Slovenj Gradec na Vitanje a zahrnuje osady a izolované farmy Cvetržnik, Globočnik, Golčman, Grmič, Hof, Interbožnik, Pantner, Potočnik, Pušnik a Vodovšek. Okolní nadmořské výšky zahrnují vrchol Pečovnik (slovinština: Pečovnikov vrh; 794 metrů nebo 2605 stop) a Pantner Peak (slovinština: Pantnerjev vrh; 853 metrů nebo 2799 stop) na jih a vrchol Tičler (slovinština: Tičlerjev vrh; 686 metrů nebo 2 251 stop) na severovýchod. The Řeka Paka protéká osadou. V nízko položených oblastech jsou louky. Na stráních je mělká písčitá půda, která je citlivá na sucho. Kopce jsou pokryty smíšeným borovým a bukovým lesem s rozptýlenými izolovanými farmami.[2]

název

Název Gornji Dolič (doslovně „horní Dolič“) odlišuje vesnici od Srednji Dolič (doslovně, „střední Dolič“) a Spodnji Dolič (doslovně „dolní Dolič“). Název pochází z doby před tím, než byla dnes hlavní silnice vybudována soutěskou Bad Hole (slovinština: Huda lukjna). Podél původní silnice ze Slovenj Gradce do Vitanje, která vedla poblíž vrchu Turjak (800 metrů nebo 2600 stop), to byla nejvyšší ze tří vesnic - ale dnešní centrum vesnice je ve skutečnosti asi o 40 metrů níže než v nadmořské výšce další dvě vesnice.[2] Obec byla známá jako Zgornji Dolič ve slovinštině až do druhé světové války,[2] a bylo to pojmenováno Oberdollitsch v němčině v minulosti.[3][4]

Druhá světová válka

Gornji Dolič byl silně zapojen do druhé světové války. 1. prosince 1941 sabotéři dynamizovali železniční most mezi nimi Paka pri Velenju a soutěska Bad Hole (slovinština: Huda luknja). Farma Navršnik v osadě byla centrem města Partyzán odpor. Partyzánské síly 31. září 1942 dynamizovaly železnici, 27. října 1942 vypálily nádraží v osadě, koncem března 1944 znovu zaútočily a zničily nádraží, 10. dubna 1944 vykolejily vlak do soutěsky Huda Luknja, vyslaly hořící vlak směrem na Velenje dne 25. dubna 1944 a ten samý den spálil autobusové nádraží, 26. dubna 1944 spálil další vlak, 3. června 1944 připojil německou poštu v soutěsce Huda Luknja a 18. června 1944 zničil železniční most a ve stejný den dynamizoval železniční tunel. Mezi 12. a 14. květnem 1945 se mezi sebou vedly těžké boje Mislinja a soutěska Huda Luknja, která má za následek několik stovek úmrtí.[2]

Masové hroby

Gornji Dolič 1 hromadný hrob
Masový hrob Krajcer Farm
Masové hroby v Gornji Dolič

Gornji Dolič je místem sedmi známých masové hroby z období bezprostředně po druhé světové válce.[6][7][8] Masový hrob Kozjak Road (slovinština: Grobišče ob cesti na Kozjak) se nachází podél potoka Glažarica, 150 metrů (490 ft) severně od domu na Kozjak č. 68. Obsahuje pozůstatky 10 až 20 chorvatských vojáků zabitých mezi 10. a 15. květnem 1945.[9] Masový hrob farmy Naveršnik (Grobišče pri domačiji Naveršnik) se nachází asi 10 metrů severně od přístavku na farmě Naveršnik (Gornji Dolič č. 45), v rokli na okraji lesa. Obsahuje pozůstatky neznámého počtu civilních obětí zavražděných mezi 10. a 15. květnem 1945.[10] Masový hrob farmy Golčman (Grobišče pri domačiji Golčman) leží na louce pod farmou Golčman (Gornji Dolič č. 54), pod útesem na okraji lesa. Obsahuje pozůstatky tří chorvatských vojáků zabitých mezi 10. a 15. květnem 1945.[11] Masový hrob Krajcerovy farmy (Grobišče pri domačiji Krajcer), také známý jako Teržan Farm Mass Grave (Grobišče pri domačiji Teržan), se nachází v blízkosti kůlny na farmě Krajcer (Gornji Dolič č. 64a). Obsahuje pozůstatky neznámého počtu chorvatských vojáků zabitých mezi 10. a 15. květnem 1945.[12] Masové hroby Gornji Dolič 1, 2 a 3 (Grobišče Gornji Dolič 1, 2, 3) se nacházejí jihozápadně od osady a obsahují pozůstatky 80 až 100 chorvatských vojáků zabitých a civilistů zavražděných mezi 12. a 14. květnem 1945. Masový hrob Gornji Dolič 1 se nachází jihovýchodně od farmy Vocovnik (Završe č. 88), mezi silnice, smrkový háj a řeka Paka.[13] Masové hroby Gornji Dolič 2 a 3 se nacházejí mezi silnicí z Velenje do Slovenj Gradce a pravým a levým břehem řeky Paka, jižně od statku Turenšek v Gornji Dolič č. 2. 72.[14][15]

Kostel

Místní farní kostel je věnován Svatý Florián a patří do Římskokatolická arcidiecéze Maribor. To se datuje kolem roku 1792 s dodatky z 19. a 20. století.[16]

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  2. ^ A b C d E F Savnik, Roman, ed. 1980. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 4. Ljubljana: Državna založba Slovenije. 502–503.
  3. ^ A b C Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 4: Štajersko. 1904. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 267.
  4. ^ A b Kos, Dušan. 2006. V Burg und Stadt: spätmittelalterlicher Adel v Krain und Untersteiermark. Mnichov: Oldenbourg, s. 639.
  5. ^ Obecní web Mislinja
  6. ^ Ferenc, Mitja & Želimir Kužatko. 2007. Prikrivena grobišta Hrvata u Republici Sloveniji = Prikrita grobišča Hrvatov v Republiki Sloveniji = Skryté chorvatské masové hroby ve Slovinské republice. Záhřeb: Běhemni bleiburški vod.
  7. ^ Ferenc, Mitja a Ksenija Kovačec-Naglič. 2005. Prikrito in očem zakrito: prikrita grobišča 60 let po koncu druge svetovne vojne. Celje: Muzej novejše zgodovine Celje, str. 116, 120.
  8. ^ Dežman, Jožo. 2009. Poročilo Komisije vlade Republike Slovenije za reševanje vprašanj prikritih grobišč: 2005-2008. Lublaň: Družina.
  9. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče ob cesti na Kozjak“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 12. dubna 2020.
  10. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče pri domačiji Naveršnik“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 12. dubna 2020.
  11. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče pri domačiji Golčman“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 12. dubna 2020.
  12. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče pri domačiji Krajcer“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 12. dubna 2020.
  13. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče Gornji Dolič 1“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 12. dubna 2020.
  14. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče Gornji Dolič 2“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 12. dubna 2020.
  15. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče Gornji Dolič 3“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 12. dubna 2020.
  16. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 2949

externí odkazy