Zkouška ministerstev - Ministries Trial

Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (únor 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Theodor von Hornbostel svědčí o stíhání během procesu s ministerstvy

The Zkouška ministerstev (nebo oficiálně Spojené státy americké vs. Ernst von Weizsäcker a kol.) byla jedenáctá z dvanácti zkoušek pro válečné zločiny americké orgány držely ve své okupační zóně v Německu v roce 2006 Norimberk po skončení roku druhá světová válka. Těchto dvanáct soudů se konalo před americkými vojenskými soudy, nikoli před Mezinárodní vojenský soud, ale odehrálo se ve stejných místnostech u Justiční palác. Dvanáct amerických studií je souhrnně označováno jako „Následné Norimberské procesy „nebo formálněji„ Trials of War Criminals before the Nuremberg Military Tribunals “(NMT).

Tento případ je také známý jako Wilhelmstrasse Trial, tak-pojmenovaný protože oba Říšského kancléřství a Německé ministerstvo zahraničí byly umístěny na Wilhelmstrasse ulice v Berlíně, která byla často používána jako metonym pro celkovou německou vládní správu. Obžalovaní v tomto případě byli různí úředníci Reich ministerstva, kteří čelí různým poplatkům za své role v EU nacistické Německo a tedy jejich účast na nebo odpovědnost za četná zvěrstva spáchaná jak v Německu, tak v okupovaných zemích během války.

Soudci v tomto případě, vyslechnutí před vojenským soudem VI, byli William C. Christianson (předsedající soudce) z Minnesota, Robert F. Maguire z Oregon a Leon W. Powers z Iowo. Šéfem obžaloby byl Telford Taylor; hlavní žalobce byl Robert Kempner. The obžaloba byla podána dne 15. listopadu 1947; slyšení trvala od 6. ledna 1948 do 18. listopadu téhož roku. O pět měsíců později, dne 11. dubna 1949, soudci přednesli 833stránkový rozsudek. Rozsudky byly vyneseny 13. dubna 1949. Ze všech dvanácti soudů to byl ten, který trval nejdéle a skončil naposledy. Z 21 obžalovaných obviněn, dva byli osvobozeni, dalších 19 bylo shledáno vinnými alespoň za jeden z jejich obvinění a dostali tresty odnětí svobody v rozmezí od tří let do 25 let.

Obžaloba

Telford Taylor přináší úvodní prohlášení obžaloby.

Obžalovaní byli obžalováni v sedmi bodech:

Počet 1: Zločiny proti míru

Hrabě 2: Účast na společném plánu nebo spiknutí za účelem spáchání výše uvedených zločinů

Počet 3: Válečné zločiny

Počet 4: Zločiny proti lidskosti

Hrabě 5: Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti prostřednictvím drancování a násilnictví Obsazená území

Hrabě 6: Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti prostřednictvím zotročení a deportací vězňů koncentračních táborů a civilistů v okupovaných zemích za účelem otrocké práce.

Počet 7: Členství ve zločinecké organizaci, NSDAP a SS.

Počet 2 byl snížen NMT ve všech pokusech.

Žalovaní

název	Fotografie	Funkce	Věta
Ernst von Weizsäcker		Trvalý státní tajemník v Auswärtiges Amt (Ministerstvo zahraničí) pod Ribbentrop pak do roku 1943 velvyslanec do Svatý stolec; SS -Brigadeführer. Obviněn ze všech sedmi bodů.	7 let vězení pro počet 4; snížena na 5 let dne 12. prosince 1949, vydána v říjnu 1950.
Gustav Adolf Steengracht von Moyland		Nástupce von Weizsäckera jako ministra zahraničí na ministerstvu zahraničí (do roku 1945). Obžalován z počtu 3–6.	7 let vězení pro počty 3 a 5; snížena na 5 let dne 12. prosince 1949, vydána v roce 1950
Wilhelm Keppler		Státní tajemník; Hitler poradce pro ekonomiku. Uvedeno na počtech 1, 2, 4, 5 a 7.	10 let vězení za všechna obvinění kromě počtu 2; vydáno 1951
Ernst Wilhelm Bohle		NS -Gauleiter, Státní tajemník na ministerstvu zahraničí; vedoucí Osvětová organizace (zahraniční organizace) NSDAP. Obviněn z počtu 2, 4 a 7.	5 let vězení pro hraběte 7.
Ernst Wörmann		Tajemník ministerstva zahraničí; vedoucí politické divize. Německý velvyslanec v Číně, Režim Wang Jingwei. Obžalován v počtech 1-4 a 7.	7 let vězení pro počty 1 a 4; snížena na 5 let dne 12. prosince 1949; vydáno 1951
Karl Ritter		Spolupráce mezi ministerstvem zahraničí a EU Vrchní velení německých ozbrojených sil. Obžalován z počtu 1-4 a 6.	4 roky vězení vč. čas již sloužil pro hraběte 3; propuštěn po rozsudku.
Otto von Erdmannsdorff		Tajemník ministerstva zahraničí; zástupce Wörmanna. Obžalován z počtu 2-4.	osvobozen
Edmund Veesenmayer		Zplnomocněný zástupce v Maďarsku. Obviněn z počtu 1, 2 a 4-7.	20 let vězení pro počty 6 a 7; snížena na 10 let v roce 1951 a vydána ve stejném roce.
Hans Heinrich Lammers		Vedoucí Reich Kancléřství. Obžalován ve všech bodech.	20 let vězení pro počty 4–7; snížena na 10 let v lednu 1951 a vydána 16. prosince 1951.
Wilhelm Stuckart		Státní tajemník na ministerstvu vnitra. Obviněn z počtu 1, 2 a 4-7.	Čas již sloužil (3 roky a 10 měsíců) pro počty 4, 5 a 7.1
Richard Walther Darré		Ministr pro výživu a zemědělství. Obviněn z počtu 1, 2 a 4-7.	7 let vězení pro počty 4 a 5; vydané 1950
Otto Meissner		Vedoucí prezidentského kancléřství. Obžalován z počtu 2 a 4.	osvobozen
Otto Dietrich		Reichspressechef z NSDAP a státní tajemník v Propagandaministerium. Obžalován v počtech 1-4 a 7.	7 let vězení vč. čas již sloužil pro počty 4 a 7; vydáno v roce 1950.
Gottlob Berger		Vedoucí SS-Hauptamt, SS-Obergruppenführer. Obžalován ve všech bodech.	25 let vězení pro počty 3, 4, 6 a 7; snížena na 10 let v roce 1951; vydané ve stejném roce.
Walter Schellenberg		Druhý nejvyšší velitel Gestapo, vedoucí SD a Abwehr a nástupce Wilhelm Canaris jako vedoucí kombinované tajné služby; SS-Brigadeführer. Uvedeno na počtech 1, 2, 4 a 7.	6 let vězení vč. čas již sloužil pro počet 4.
Lutz Graf Schwerin von Krosigk		Ministr financí. Uvedeno na počtech 1, 2, 4 a 5.	10 let vězení pro počty 4 a 5; vydáno v roce 1951
Emil Puhl		Místopředseda Říšská banka. Obžalován z počtu 4 a 6.	5 let vězení vč. čas již sloužil pro počet 4.
Karl Rasche		Ředitel Dresdnerova banka Zobrazeno na počtech 4-7.	Sedm let odnětí svobody, včetně doby, která již byla odsouzena za počítání 7.
Paul Körner [de ]		Státní tajemník, zástupce Krvavý. Obžalován z počtu 1 a 5-7.	15 let vězení. pro všechny počty; snížena na 10 let v roce 1951; vydané ve stejném roce.
Paul Pleiger		Vedoucí Reichswerke Hermann Göring (zabavené ocelárny zaměstnávající otrocké dělníky) Obviněn z počtu 1, 2, 5 a 6.	15 let vězení pro počty 5 a 6; snížena na 10 let v roce 1951; vydané ve stejném roce.
Hans Kehrl [de ]		Tajemník na ministerstvu vyzbrojování; vedoucí plánovací kanceláře. Obžalován z počtů 4-7.	15 let vězení pro počty 5–7; vydáno v roce 1951

^1 Stuckart byl souzen znovu v roce 1950 před a denacifikace soud a odsouzen jako a Mitläufer (následovník) pokuta ve výši DM 50,000.

Herbert Backe, bývalý ministr zemědělství, který měl být rovněž souzen, spáchal dne 6. dubna 1947 během čekání na soudní proces sebevraždu.

Reference

• Popis z amerického pamětního muzea holocaustu.
• Další popis
• Přepis německého rozhlasového vysílání z roku 1999 (v němčině).
• Heller, Kevin Jon (2011). Norimberské vojenské tribunály a počátky mezinárodního trestního práva. Oxford University Press. ISBN  978-0-19-955431-7.