Miloslav Petrusek - Miloslav Petrusek

Miloslav Petrusek
Miloslav Petrusek za katedrou (02) .jpg
Prorektor pro akademické záležitosti, Univerzita Karlova v Praze
V kanceláři
1997–2000
Děkan z Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze
V kanceláři
1992–1997
PředcházetČestmír Suchý
UspělLubomír Mlčoch
Osobní údaje
narozený(1936-09-15)15. září 1936
Zlín, Československo
Zemřel(2012-08-19)19. srpna 2012
Praha, Česká republika
Státní občanstvíčeština
Alma materMasarykova univerzita
OceněníCena VIZE 97 (posmrtně )
webová stránkawww.petrusek.cz

Miloslav Petrusek (15 září 1936-19 srpna 2012) byl prominentní[1] čeština sociolog který sloužil jako děkan z Fakulta sociálních věd na Univerzita Karlova v Praze v letech 1992–1997, jakož i prorektor pro akademické záležitosti univerzity v letech 1997–2000. Za svůj důsledný příspěvek k sociologii a vzdělávání získal řadu ocenění, jako např Ordre des Palmes Académiques[2][3] nebo zlatou medaili z Masarykova univerzita.[4] V roce 2012 Petrusek obdržel Cena VIZE 97[5] (posmrtně ).

Petrusek je jedním ze tří zakladatelů[6] z prezident Václav Havel knihovna společně s bývalým První dáma České republiky a manželka Václava Havla, Dagmar Havlová a dřívější Český ministr zahraničních věcí, Karel Schwarzenberg.

Životopis

Před rokem 1989

Petrusek studoval filozofie a Dějiny mezi 1954-1959 v Masarykova univerzita v Brno. Svoji diplomovou práci napsal dne "Světový pohled na Tomáš Garrigue Masaryk " a Masarykův příspěvek do sociologie se stal jedním z Petruškových celoživotních zájmů.[7] Po povinné vojenské službě (1959-1961) se Petrusek stal profesorem filozofie a formální logiky na Pedagogickém institutu ve Zlíně (Gottwaldov v té době), ale aktivně pracoval v sociologii, omezený obor v padesátých letech Československo. Během krátké doby liberalizace Pražské jaro, Petrusek získal doktorát (1966) a pracoval na Ústavu sociálně-politických věd Univerzity Karlovy. Během této doby pod vedením dalšího významného českého sociologa té doby Pavla Machonina spoluautorem Petruska pravděpodobně do té doby nejdůležitější práce sociologie v komunistickém Československu, „Československá společnost - Sociologická analýza sociální stratifikace“ (Československá společnost - sociologická analýza sociální stratifikace), stejně jako "Malý sociologický slovník" (Malý sociologický slovník), pro který připravil řadu hesel.

Krátce po roce 1968 Invaze Varšavské smlouvy do Československa V roce 1970 byl Petrusek vyloučen z komunistické strany a zakázáno podle komunistický režim zveřejňování a aktivního výzkumu po celé období roku 2006 normalizace až do konce komunismu v roce 1989, kromě jedné knihy, učebnice Úvod do studia sociologie, učebnice publikovaná na UK v nákladu 200 výtisků.[1][8] Za těchto okolností pracoval v rámci „alternativní sociologie“,[9] na základě analýzy literatury a také múzických umění, což v kombinaci s jeho hlubokými znalostmi o klasický a současná sociologie. Tento přístup použil k analýze sociálních témat Československá společnost jako Rod, sociální stratifikace, problematika vyšších vzdělávání stejně jako (v té době) se blíží postkomunistický krát bez přístupu k obvyklým nástrojům z sociologický výzkum.[10]

Po roce 1989

Brzy po Sametová revoluce v roce 1989 Petrusek habilitován sám sebe jako Docent sociologie (1990) na filozofické fakultě, Univerzita Karlova. Při pokusu o rozpuštění žurnalistické fakulty, který byl silně ovládán komunisty, Petrusek přesvědčil rektor univerzity, Radim Palouš, pokusit se přeměnit fakultu na moderní vzdělávací instituci, současnost Fakulta sociálních věd.[10] Později působil Petrusek jako děkan na dvě funkční období v letech 1992 až 1997, poté byl jedním z deseti prorektory univerzity v letech 1997–2000. Během těchto pozdějších let svého života Petrusek publikoval a znovu vydal velkou sbírku materiálů, které dříve vyšly polooficiálně v samizdatu, a také řadu nových prací jak v teoretické sociologii, tak v učebnicích praktických sociologických metod a dějiny sociologie. Jedna z jeho posledních monografií, „Společnosti pozdní doby“ Společnosti pozdní doby, uvažuje o stavu (nejen) české společnosti a usiluje o ni „odpověz na otázku, ve které společnosti žijeme“.[11]

Bibliografie

  • P. Machonin a kol. Československá společnost - Sociologická analýza sociální stratifikace (Československá společnost - sociologická analýza sociální stratifikace). Epocha, Bratislava 1969 (spoluautor)
  • Sociometrie - teorie, metoda, techniky (Sociometrie - teorie, metoda, techniky). Svoboda, Praha 1969
  • Malý sociologický slovník. (Malý sociologický slovník). Svoboda, Praha 1970; Bratislava 1970 (editor a autor více záznamů)
  • Alternativa - Úvahy o postavení sociologie v nealternativní společnosti (Alternativa - Úvahy o roli sociologie ve společnosti bez alternativy) - pod pseudonymem Petr Grňa, publikoval v samizdat 1986; oficiálně publikováno v KOS, Praha 1992. ISBN  80-901093-5-7
  • Sociologie a literatura. (Sociologie a literatura). Čs. spisovatel, Praha 1990.
  • Postcomunismo come concetto e problema sociopolitico. V: V. Bělohradský, P. Kende e J. Rupnik (eds.), Democrazie da inventare. Kultura politiche e stato v Ungheria e Cecoslovacchia. Torino: Fondazione Giovanni Agnelli 1991, s. 71–88. ISBN  88-7860-051-2
  • Teorie a metoda v moderní sociologii. (Teorie a metody v moderní sociologii). Karolinum, Praha 1993. ISBN  80-7066-799-0
  • Sociologické školy, směry, paradigmata. (Sociologické školy, hnutí a paradigmata). SLON, Praha 1994.
  • Sociologie, literatura a politika. (Sociologie, literatura a politika). Karolinum, Praha 1996.
  • Velký sociologický slovník. (Velký sociologický slovník). Karolinum, Praha 1996.
  • Dyskusja postmodernistyczna w Czechach lat dziewięćdziesiątych. In: Hudzik, Jan P. - Mizińska, Jadwiga (eds.), Pamięć, mięjsce, obecność. Współczesne refleksje nad kulturou i ich implikacje pedagogiczne. Lublin: Wydawnictwo UMCS 1997, s. 187–196. ISBN  83-227-0969-2
  • Zur Mythologie der Massenkultur in den postkommunistischen Gesellschaften. Eine soziologische Reflexion. In: Ivo Bock, Wolfgang Schlott, Hartmute Trepper (koncepce a redakce), Kommerz, Kunst, Unterhaltung. Die neue Popularkultur v Zentral- und Osteuropa. Bremen: Edition Temmen 2002, s. 23–50. ISBN  3-86108-345-0
  • Společnosti pozdní doby. (Societies of late time) SLON, Praha 2006, 459 stran, 339 Kč, ISBN  80-86429-63-6.
  • Dějiny sociologie. (Dějiny sociologie). Praha: Grada 2011, 236 stran, spoluautoři: Jan Balon, Tomáš Holeček, Michal Kotík, Jan Maršálek, Miroslav Paulíček a Marta Svobodová. ISBN  978-80-247-3234-3
  • České sociální vědy v exilu. (České sociální vědy v exilu). Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) 2011, 291 stran. ISBN  978-80-7419-064-3
  • Životní styl ve věku tekuté moderny nebo vědomí nutnosti - život ve společnosti smyslů. In: Helena Kubátová a kol., Způsoby života v pozdní moderně. Olomouc: Univerzita Palackého 2013, s. 35–39. ISBN  978-80-244-3450-6 (posmrtně)

Reference

  1. ^ A b Skovajsa, Marek (1. ledna 2012). „Janáček české sociologie: Miloslav Petrusek“. Sociologický Časopis. 48 (6): 1174–1183. JSTOR  23535168.
  2. ^ „Miloslav Petrusek: Pohled do zrcadla našich životů“. Rozhlas.cz. Citováno 10. června 2016.
  3. ^ "PhDr. Miloslav Petrusek, CSc" (PDF). Vize.cz. Citováno 10. června 2016.
  4. ^ "Miloslav Petrusek". Muni.cz. Citováno 10. června 2016.
  5. ^ "Cenu Vize 97 letos dostane zesnulý sociolog Miloslav Petrusek". Rozhlas.cz. Citováno 10. června 2016.
  6. ^ "Knihovna Václava Havla". Vaclavhavel-library.org. Citováno 10. června 2016.
  7. ^ Masaryk a Simmel, MILOSLAV PETRUSEK a April Retter, Česká sociologická revue, roč. 5, č. 2 (FALL 1997), str. 239-248
  8. ^ Souborný katalog Akademie věd ČR
  9. ^ „Možnosti vědců v nealternativní společnosti - Portrét Miloslava Petruska“. Socialniteorie.cz. Citováno 2016-06-10.
  10. ^ A b Nespor, Zdeněk R. (1. ledna 2014). „Miloslav Petrusek a Samizdat Sociologicky obzor: (nový) Pohled do sociologického myslitele“. Researchgate.net. 50 (2). Citováno 10. června 2016.
  11. ^ Svět podle Petrusky - recenze knihy v časopise Sedmá generace 2/2007

externí odkazy