Radim Palouš - Radim Palouš

Prof. MUDr. Radim Palouš
504. rektor Univerzita Karlova v Praze
V kanceláři
1. února 1990 - 31. ledna 1994
PředcházetZdeněk Češka
UspělKarel Malý
Osobní údaje
narozený6. listopadu 1924
Praha, Československo
Zemřel10. září 2015(2015-09-10) (ve věku 90)
Praha, Česká republika

Radim Palouš (6. listopadu 1924 - 10. září 2015) byl český disident, filozof, pedagog a bývalý mluvčí Charta 77, a od roku 1990 do roku 1994 byl rektorem Univerzita Karlova v Praze.

Život

Palouš se narodil v rodině novinářů a aktivních sportovců. Po maturitě v Praze byl během roku umístěn na nucené práce druhá světová válka. Od roku 1945 studoval filozofii na Univerzita Karlova (učil Jan Patočka ), a v roce 1948 obhájil disertační práci na Masaryků filozofie mládeže. Pracoval jako učitel a studoval chemii na pedagogickém oboru na Karlově univerzitě, kde od roku 1957 pracoval jako asistent. Získal kvalifikaci v oblasti vzdělávání (Labouristická škola moderní doby) a zabýval se prací Komenský a na moderních vyučovacích technikách.[1] Jeho příspěvky obohatily filozofii vzdělávání v Československo.

V roce 1976 podepsal Charta 77, a od roku 1982 do roku 1983 byl jeho mluvčím. Od roku 1989 až do své smrti byl členem Masarykova demokratického hnutí. V listopadu 1989 jako jeden ze zástupců Občanské fórum, účastnil se jednání a jednání v průběhu Sametová revoluce uvolnit Československo z jeho komunistické vlády. V lednu 1990 se stal rektorem Univerzity Karlovy. Podílel se na obnově reformy vysokoškolského vzdělávání a na obnovení mezinárodních vztahů s EU Spojené království. Po celou dobu cestoval a přednášel v Evropě, Americe, Africe a Asii a získal devět čestných doktorátů (osm na zahraničních univerzitách a jeden v České republice). Za práci při vydávání spisů na Patočce mu byla udělena Cena Československé akademie věd, a to zejména za celoživotní práci, třetí třídu Řád Tomáše Garrigue Masaryka v roce 1997.

10. září 2015 Radim Palouš zemřel.[2]

Funguje

  • Chemie pro uchazeče o studium na vysokých školách, 2. 1965
  • Světověk, 1969, 6. 1990 (německy Das Weltzeitalter, 1993)
  • Škola stáří, 1978 (německy 1979)
  • K Bolzanovu významu v duchovním vývoji a v národním povědomí, 1981
  • Čas výchovy, 1983, 1991
  • Česká zkušenost, 1984, 1994
  • Konverze, 1988
  • Dopisy kmotřenci 1990
  • K filosofii výchovy, 1991
  • Komenského Boží svět, 1992
  • Osobnost a komunikace, 1990
  • Comenius aus Patočka's Sicht, 1993
  • Rokování o roku 1994
  • Totalismus a holismus, 1996

Viz také

Reference

  1. ^ J. Beránek, Dobrodružství pobytu vezdejšího, Praha 2006.
  2. ^ "Zemřel Radim Palouš, první rektor Univerzity Karlovy po roce 1989 - ČeskéNoviny.cz". Ceskenoviny.cz. 11.9.2015. Citováno 2015-09-20.