Dohoda o vzdělání Milošević-Rugova - Milošević-Rugova education agreement

Dohoda o vzdělání Milošević-Rugova
Podepsaný1. září 1996
UmístěníBělehrad a Priština, Republika Srbsko
Pozměňovací návrhDohodnutá opatření k provádění dohody o vzdělávání, 23. dubna 1998
ZprostředkovateléKomunita Sant'Egidio
Originál
signatáři
Stevan Kragujevic, Slobodan Miloševič, portret.jpg
Tento článek je součástí
série o
Slobodan Milošević

Prezident Srbska a Jugoslávie

Volby

Rodina

Podpis Slobodana Miloševiće

Vlajka prezidenta Jugoslávie (1993–2003). Svg

The Dohoda o vzdělávání Milošević – Rugova byla dohoda podepsaná dne 1. září 1996 mezi Slobodan Milošević, prezident Republika Srbsko, a Ibrahim Rugova, první Prezident Kosova stále neuznaný stát, který byl tajně prohlášen za nezávislého členy bývalého kosovského shromáždění, když bylo Kosovo uvnitř Jugoslávie.[1] Jednání byla zprostředkována Komunita Sant'Egidio.[2]

Pozadí

Rozhodnutí parlament Republiky Srbsko v roce 1989 a nové ústava Republiky Srbsko přijatý v roce 1990 centralizovaným školstvím v Srbsku a přenesl všechny spory týkající se osnov a financování vzdělávání ze srbských provincií Srbsko Vojvodina a Kosovo do Ministerstvo školství Republiky Srbsko.[3] Zástupci společnosti Kosovští Albánci postavil se proti tomu a nadále trval na organizaci vzdělávání v Kosovu podle učebních osnov založených na dřívějších a dřívějších právních předpisech Jugoslávská ústava z roku 1974. Zpočátku vydalo ministerstvo školství Srbsko varování kosovským albánským učitelům, aniž by to mělo za následek, protože nadále ignorovali nové právní předpisy a osnovy. Kosovští Albánci trvali na tom, že nikdo mimo Kosovo nemůže vědět lépe než oni, jak vzdělávat své děti. O obsahu učebních plánů se dosud nezpochybňovalo, ale pouze o autoritě, která měla schvalovací pravomoc.[3]

Pro kosovské albánské děti byl v Kosovu zaveden paralelní vzdělávací systém. Kosovští albánští učitelé se řídili osnovami přijatými v srpnu 1990 a někteří z nich organizovali vzdělávání v improvizovaných školách, v čajovnách, garážích a soukromých domech pomocí formálních dokumentů s razítkem neuznané kosovské republiky. Podle federálního ministra školství Ivana Iviće však většina z nich nadále využívala školní budovy veřejné správy.[3]

Srbská vláda reagovala pozastavením financování vzdělávání v albánském jazyce. Toto vzdělávání získalo pokračující financování z Vláda Kosovské republiky v exilu, od zahraničních charitativních organizací a od kosovské finanční rady, která vybírala povinné 3% daně od společností v Kosovu.[3]

Jednání

Bylo mnoho pokusů vyjednat řešení této otázky prostřednictvím mediace diplomaty a emisary, kteří se zabývali Jugoslávií, včetně Lord Owen, Thorvald Stoltenberg, Tadeusz Mazowiecki a Elisabeth Rehn, vše bez úspěchu.[3] V roce 1996 měl nový školní rok začít 1. září 1996. PPK zveřejnila svůj návrh na opětovné obsazení školních budov nenásilnými prostředky.[4]

Poté, co se otázka vzdělávání stala politicky důležitou, vyjednávání převzal Slobodan Milošević

Jelikož tato otázka měla politický význam, jednání převzali prezident Srbska Slobodan Milošević a prezident neuznaného Kosova Ibrahim Rugova.[3]

Dohoda

Znění dohody zprostředkované italskou skupinou Komunita Sant'Egidio,[2] skládal se z devíti vět.[1] Podle dohody Kosovský Albánec děti budou znovu navštěvovat školu v budovách státních škol uvedených v příloze dohody.[1] Příloha obsahovala seznam více než sto základních, středních a postsekundárních škol a fakult.[1] Dohoda však nestanovila, zda mají být kosovské albánské děti vyučovány podle osnov Srbska, či nikoli, což byl základní problém a důvod, proč kosovští Albánci neumožňovali svým dětem přednášky v budovách veřejných škol.[1]

Reakce

Ibrahim Rugova, uznaný Slobodanem Miloševićem za legitimního vůdce kosovských Albánců

Političtí představitelé kosovských Srbů byli proti dohodě a kritizovali Miloševiće a jeho podpis dohody.[5] Podle Momčila Trajkoviće Milošević uzavřel dohodu „za zády Srbů, kteří podnikli kroky, které ohromily a podvedly Srby“.[6] The CNN zpravodajská síť v USA viděla dohodu jako precedens, který legitimoval přední politickou organizaci kosovských Albánců a jejich vůdce Ibrahima Rugova.[7]

Pro Miloševiče tato dohoda elegantně prokázala, že kosovští Albánci jsou připraveni s ním jednat a také, že byl připraven jednat s jejich vůdci. Rugova byl překvapen, že dohoda ho uznala jako vůdce kosovských Albánců, ačkoli dohoda se na něj odkazovala pouze s jeho titulem PhD, bez jakékoli zmínky o jeho titulu „prezidenta Kosova“.[8]

Následky

Dne 23. dubna 1998 byla zástupci Republiky Srbsko a Kosovských Albánců podepsána další dohoda o provádění dohody o vzdělávání podepsané mezi Miloševićem a Rugovou v roce 1996.

externí odkazy

Reference

  1. ^ A b C d E (Kola 2003, str. 316): „Dohoda o vzdělávání Milošević-Rugova.“
  2. ^ A b (Kola 2003, str. 316): „Rugova ve skutečnosti vyjednávala se Srby prostřednictvím zprostředkování italské římskokatolické skupiny Communità di Sant'Egidio. Jednání vyústila v podpis, 1. září 1996,“
  3. ^ A b C d E F Gojgić, Ljubica (6. září 1996). „Dogovor Milosevic-Rugova: Maske nisu pale“. NIN (2384). Citováno 1. června 2019.
  4. ^ (Clark 2000, str. 125)
  5. ^ (Henry Jr. 2010, str. 43)
  6. ^ Gojgić, Ljubica (6. září 1996). „Dogovor Milosevic-Rugova: Maske nisu pale“. NIN (2384). Citováno 1. června 2019. iza ledja srpskom narodu, vuce poteze koji zaprepascuju i izludjuju napaceni, izigrani i prevareni srpski narod
  7. ^ Gojgić, Ljubica (6. září 1996). „Dogovor Milosevic-Rugova: Maske nisu pale“. NIN (2384). Citováno 1. června 2019. „Radi se o presedanu kojim srpska vlast zvanicno priznaje legitimitet vodecoj albanskoj organizaciji Kosova (Demokratskom savezu) i njenom osporavanom lideru Rugovi“, konstatuje americka mreza CNN.
  8. ^ (Kola 2003, str. 316): „...“ prezident Kosova „“

Zdroje