Milan Křížek - Milan Křížek
Milan Křížek | |
---|---|
![]() Milan Křížek, 1986 | |
narozený | |
Zemřel | 15. února 2018 | (ve věku 91)
obsazení | Skladatel, učitel hudby a hráč na violu |
Éra | Moderní |
Milan Křížek (Česká výslovnost: [ˈMɪlan ˈkr̝̊iːʒɛk]; 9. března 1926, Lišov - 15. února 2018, České Budějovice ) byl čeština hudební skladatel, učitel hudby a hráč na violu.
Život
Po absolvování gymnázia v Tábor (1937–1945), vystudoval hudební vědu, hudební výchovu a historii na Univerzitě Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praha (1946–51). Soukromě studoval kompozici pod Jaroslav Řídký (1946–50). V roce 1959 složil státní zkoušku v housle. Křížek se stal doktorem filozofie na Univerzita Palackého v Olomouci 1971: jeho postgraduální výzkum byl externě prováděn na Ústavu hudební vědy Univerzity Karlovy v Praze Československá akademie věd (1966-1972; oceněn kandidátem věd v roce 1975).
Po ukončení vysokoškolského studia učil na Pedagogickém gymnáziu v Hudební výchově hudební výchovu Znojmo (1950-1951). Po svém návratu z povinné vojenské služby se přestěhoval do České Budějovice, kde začal učit na Hudební škole (1953–56), poté na Pedagogické škole (1956–58).[1] Pomohl také popularizovat hudbu obecně.[2] V roce 1959 se stal odborným asistentem na Katedře hudby Pedagogické fakulty. V roce 1991 se fakulta stala jednou ze zakládajících součástí ústavu Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Na katedře hudby pracoval až do svého odchodu do důchodu v roce 1986. Po politických změnách v roce 1989 byl jmenován docentem (1990).
V letech 1990-2001 vyučoval Křížek teorii hudby a kompozice na konzervatoři v Českých Budějovicích. Do roku 1992 působil také jako violista v operním orchestru Jihočeského divadla, v Jihočeské filharmonii a v několika dalších komorních souborech.
Jeho skladby mají kořeny neoklasicismus. Jeho pozdější práce zkoumají nové kompoziční techniky. Jeho díla inklinují k syntéze prostředků moderního hudebního jazyka.[3] Jihočeský filharmonický komorní orchestr provedl premiéry Variace na téma Alban Berg (1985), Koncert pro orchestr (1988), Koncert pro 14 strunných nástrojů (1998) a další práce. Výběr z jeho děl byl často zařazen na Dny současné hudby v Praze: Sonáta pro violu sólo (1996), Sonatina danzante pro flétnu a klarinet (2000), Sedm sekvencí pro klarinet a perkuse (2002), Capriccia pro soprán, flétnu, violu a perkuse na verše z Konstantin Biebl (2005), Largo desolato pro housle, violu a violoncello (2010) a Koláž IV pro 3 violoncella (2012).
Jeho hudební partitury jsou uloženy v archivech Českého hudebního fondu, v Jihočeském muzeu, v archivech Jihočeské filharmonie a na konzervatoři v Českých Budějovicích.
Vybraná díla
Orchestrální hudba
- Divertimento I pro smyčcový orchestr (1983)
- Variace na téma Alban Berg (1984)
- Koncert pro orchestr (1987)
- Koncert grosso pro housle, violu a orchestr (1989)[4]
- Divertimento II pro orchestr (1992)
- Koncert pro 14 strunných nástrojů (1995)
- Divertimento III pro smyčcový orchestr (2002)
- Concertino pro klarinet, smyčce a harfu (2003)
- Koncert pro housle a orchestr (2010).
Komorní hudba
- Preludium a giga pro hoboj a klavír (na památku Jan Dismas Zelenka ) (1959)
- Partita parva pro 2 housle (1973)
- Byla to láska: variace na moravskou píseň pro flétnu, violoncello a klavír (1976)
- Musica brevis pro 3 violoncella (1987)
- Smyčcový kvartet I pro 2 housle, violu a violoncello (1988)
- Partita pro housle a klavír (1993)[5]
- Koláž I na 4 flétny (1995)
- Trio pro klarinet, violoncello a klavír (1996)
- Sonáta za housle a violu (1997)
- Sonatina danzante pro flétnu a klarinet (1999)
- Dobrý král Václav (variace anglické koledy pro housle, klarinet a klavír) (2000)
- Sedm sekvencí pro klarinet a perkuse (2001)
- Koláž III pro 2 housle a violu (2003)
- Smyčcový kvartet II (Epitaf pro 2 housle, violu a violoncello s barytonovým sólem) (2008)
- Largo desolato: Preludium-Interludia-Postludium pro housle, violu a violoncello (2009)
- Koláž IV pro 3 violoncella (2011)
- Smyčcový kvartet III (2014)
- Diaphonia, viola a violoncello (2017).
Instrumentální
- Trifolium memoriae Bélae Bartók pro klavír (1965)
- Strophes pro klarinet sólo (1978)
- Sonáta I pro housle bez doprovodu (1982)[6]
- Passacaglia pro violoncello sólo (1988)
- Aulétés (flauteplayer) hobojové sólo (1992)
- Sonáta pro violu bez doprovodu (1994)
- Sonata II pro housle bez doprovodu (1998)[7]
- Cantus variabilis pro housle bez doprovodu (2006)[8]
- Monolog pro housle bez doprovodu (2009)[9]
- Sonata quasi una ballata (violoncello solo) (2012)
- Sonáta III pro sólové housle bez doprovodu (2013)[10]
- Diferencias, viola sola (2014).
Vokální a sborová díla
- Dítě (diptych pro ženský sbor) (1960)
- Body (čtyři písně na textech z Miroslav Holub pro střední hlas a klavír) (1965)
- Tři madrigaly na staré české texty pro ženský sbor, flétnu, housle a perkuse (1979)
- Elegiační fragmenty pro střední hlas a violu (1994)
- Noctiluca (4 nocturna pro střední hlas, flétnu, violu a kytaru) (1998)
- Capriccia pro soprán, flétnu, violu a perkuse na verše z Konstantin Biebl (2005)
- Motýli tu nežijí (dětský sbor na verše z Pavel Friedman, Theresienstadt Ghetto 4.6.1942) (2006)
- Dva sonety (2017).
Literární práce
Rezervovat
- Jan Rychlík, život a dílo skladatele (1. vyd. Praha: H&H, 2001, 190 s. ISBN 80-86022-89-7). (Čeština)
jiný
- Hudební život jižních Čech (České Budějovice 1989) (česky)[11]
Poznámky
Reference
- ^ Československá encyklopedie hudby a institucí. Sv. 2, vyd. Gracian Černušák. 1. vyd., Praha, 1965. 1080 s. (Čeština)
- ^ Encyklopedie Českých Budějovic. 1. vyd., České Budějovice, 1998. 592 s. ISBN 80-238-3392-8 (Čeština)
- ^ http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/ Encyklopedie české hudby
- ^ BROEKER, Tobias. Houslová koncertantka 20. století: průvodce repertoárem skladeb pro houslovou koncertantku napsaných v letech 1894 až 2006. 1. vyd. Stuttgart: Tobias Bröker, 2014. 2273 s. ISBN 978-3-00-047105-6.
- ^ Partita pro housle a klavír. František Jaroš, housle
- ^ Sonáta I pro housle bez doprovodu. František Jaroš, housle
- ^ Sonata II pro housle bez doprovodu. František Jaroš, housle
- ^ Cantus variabilis pro housle bez doprovodu. František Jaroš, housle
- ^ Monolog pro housle bez doprovodu. František Jaroš, housle
- ^ Sonáta III pro housle bez doprovodu. František Jaroš, housle
- ^ PADRTA, Karel. Hudební život jižních Čech. 1. vyd. České Budějovice, 1989. 167 s. (Čeština)