Milan Hodža - Milan Hodža

Milan Hodža
Milán Hodža.jpg
Předseda vlády Československa
V kanceláři
5. listopadu 1935 - 22. září 1938
PředcházetJan Malypetr
UspělJan Syrový
Herectví Prezident Československa
V kanceláři
14 prosince 1935-18 prosince 1935
PředcházetTomáš Garrigue Masaryk
UspělEdvard Beneš
Osobní údaje
narozený(1878-02-01)1. února 1878
Szucsány, Maďarsko
(Nyní Sučany, Slovensko )
Zemřel27. června 1944(1944-06-27) (ve věku 66)
Clearwater, Florida, USA
Politická stranaSlovenská národní strana
Agrární strana Československa

Milan Hodža (1. února 1878 - 27. června 1944) byl a Slovák politik a novinář, který sloužil od roku 1935 do roku 1938 jako Předseda vlády Československa.[1] Jako zastánce regionální integrace byl znám svými pokusy o vytvoření demokratické federace středoevropských států.

Časný život

Příznivci Milana Hodži v roce 1906
Navrhovaná mapa federální Spojené státy Velkého Rakouska a hlavní etnické skupiny Rakouska-Uherska

Milan Hodža se narodil v luteránské farnosti Sučany, v Turóc County z Maďarské království (současnost Slovensko ). Studoval na tělocvičny v Banská Bystrica (1888-1890), Sopron (1890-1894) a v Sibiu (současnost Rumunsko ), kde složil maturitní zkoušky v roce 1896, poté navštěvoval univerzity v Budapešť a Vídeň. Svou kariéru novináře zahájil v Budapešti v roce 1897. Redigoval a založil noviny Slovenský denník (1900–1901) a týdeník Slovenský týždenník (1903–1914). V letech 1916 až 1918 byl redaktorem rakouské tiskové kanceláře ve Vídni.

Politická kariéra do roku 1918

Byl poslancem v parlamentu Maďarské království v letech 1905–1910. Jako člen Slovenská národní strana, jediná slovenská strana v Rakousko-Uhersko, stal se ideologickým vůdcem a zakladatelem slovenštiny agrárnictví. V letech 1906-1914 byl místopředsedou Slovenské národní strany. Jelikož strana neschválila jeho agrární program, měl v plánu založit vlastní politickou stranu, ale bylo mu zabráněno vypuknutím první světová válka.

Milan Hodža byl blízkým spolupracovníkem Arcivévoda František Ferdinand, následník rakouského a maďarského trůnu, po volbách v roce 1910. Navrhl arcivévodovi podrobný plán, jak obrátit Maďarské království do federativní monarchie, včetně samostatného slovenského státu. Arcivévoda doufal, že federalizace posílí vazby mezi utlačován ne-Magyar národů a monarchie, ale proti jeho iniciativě se silně postavila maďarská politická elita.

Během první světové války se Milan Hodža podílel na přípravách vzniku Česko-Slovensko. Byl členem 1918-1919 Slovenská národní rada a byl signatářem Deklarace slovenského národa, s nimiž se Slováci v roce 1918 oficiálně připojili k nově vytvořenému státu Československo.

První Československá republika

Po první světové válce se stal vůdcem Československá agrární strana na Slovensku a jako takový získal značný vliv na československou politiku v mnoha sférách, což ovlivnilo proces pozemkové reformy, schvalování zákonů o agrárním mýtném, vynucenou syndikalizaci, správní reformy a strukturu a politiku vlády. Mezi dvěma světovými válkami byl také klíčovým představitelem československého a mezinárodního agrárního hnutí jako zakládající člen prezidia Mezinárodní agrární úřad, instituce evropských agrárních stran.

Od roku 1921 byl Milan Hodža profesorem moderních dějin na Univerzita Komenského v Bratislava. V meziválečném období pomáhal zakládat mnoho slovenských novin a časopisů a udržoval na ně silný politický a ideologický vliv. Jeho politické práce byly publikovány v knize Články, reči, štúdie 1-6 (1930–1934; Články, Projevy, Studie).

Hodža působil jako poslanec v československém parlamentu od roku 1918 do roku 1938 a zastával řadu funkcí. V letech 1918-1919 byl zástupcem československé vlády v Maďarsku a působil také jako státní tajemník ministerstva vnitra (1919), ministra pro sjednocení práva a organizaci správy (1919-1920 a 1926-1929), ministra zemědělství (1922-1926 a 1932-1935), ministr školství Educatoin (1926-1929) a ministr zahraničních věcí (1935–1936), než se nakonec stal Předseda vlády Československa z let 1935–1938.

Ve 20. letech byl čechoslovakistou (vzhledem k tomu, že Češi a Slováci vytvořili jeden národ), což mu umožnilo dosáhnout vysokých pražských funkcí. Přesto měl časté konflikty s českými politiky v důsledku jeho pokusů zohlednit v té době neobvyklé specifické potřeby Slovenska v Československu. Kromě toho plánoval vytvoření bloku anti-centristických (tj. Anti-pražských) slovenských stran. Jeho názory se o něco později změnily; v roce 1938 uznal plnou suverenitu Slováků jako samostatného národa a v létě téhož roku, než byla na podzim vyhlášena slovenská autonomie, zahrnul do svého vládního programu změny centralistické struktury Československa pomocí kombinace federálních , autonomistické a samosprávné myšlenky.

V letech 1936-1937 se pokusil zahájit projekt sdružující Československo, Rakousko, Rumunsko, Maďarsko a Jugoslávii na základě preferenčních povinností - krok k bezprecedentní ekonomické integraci regionu. Místo toho musela Hodžova vláda přijmout Mnichovská dohoda v roce 1938 a byl pod tlakem donucen rezignovat.

V exilu

Busta Milana Hodži v Kulpine

Po Mnichovská dohoda na konci roku 1938 žil v exilu ve Švýcarsku, Francii (1939), Velké Británii (1940) a po roce 1941 ve Spojených státech. V době druhá světová válka, byl spoluautorem memoranda o situaci Slovenska v Československu (říjen 1939), ve kterém zopakoval svůj projekt z roku 1938. V listopadu 1939 založil Slovenská národní rada v Paříži jako nejvyšší orgán slovenského odboje a slouží jako jeho předseda. Slovenská národní rada se spojila s českou národní radou a vytvořila Česko-slovenská národní rada v lednu 1940. Tato organizace (včetně jejích českých členů) soutěžila s exilová vláda vedené Edvard Beneš (silný čechoslovakista) v Londýně. Obě exilové skupiny byly ve stálém konfliktu. Když Paříž dobyli Němci, vzali britské bezpečnostní síly členy Česko-slovenské národní rady do vazby, což byl úspěch špiónů pracujících pro skupinu Beneš. Hodža kapituloval a přijal druhořadý post ve Státní radě v Beneši v listopadu 1940. Na činnosti Státní rady se však nepodílel a v roce 1941 odešel do USA, kde vypracoval projekt Středoevropské federace publikováno jako kniha Federace ve střední Evropě1942). Ačkoli jeho plánu byla věnována pozornost amerických intelektuálů a úředníků na Ministerstvo zahraničí Spojených států, jeho plán se neuskutečnil kvůli začátku Studená válka.

Milan Hodža držel vysoké československé, francouzské, italské, rumunské, jugoslávské a polské ceny. Dne 27. Června 2002 byly jeho ostatky pohřbeny v Národní hřbitov v Martině, na rodném Slovensku.

Rodina

Jeho syn byl Fedor Hodža (politik) a byl synovcem politika a básníka Michal Miloslav Hodža.

Funguje online

Viz také

Reference

  1. ^ Milan Hodža na osobnosti.sk (ve slovenštině)

externí odkazy

Státní úřady
Předcházet
Edvard Beneš		 ministr zahraničních věcí z Československo
1935–1936		Uspěl
Kamil Krofta
Předcházet
Jan Malypetr		 Předseda vlády Československa
1935–1938		Uspěl
Jan Syrový