František Chvalkovský - František Chvalkovský

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Červen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

František Chvalkovský

František Chvalkovský (30. července 1885, Jílové u Prahy - 25. února 1945) byl český diplomat a čtvrtý ministr zahraničí z Československo.

Činnosti za první republiky

V nově nezávislém státě (První republika československá ), Chvalkovský se nejprve stal tajemníkem ministr vnitra Antonín Švehla. V roce 1920 nastoupil do diplomatická služba a účastnil se jednání Trianonská smlouva. Později sloužil jako velvyslanec na Japonsko, Spojené státy, Německo a Itálie.

Po mnichovské dohodě

První vídeňská cena:
František Chvalkovský, Galeazzo Ciano, Joachim von Ribbentrop, Kálmán Kánya

The Mnichovská dohoda ukončil První republika československá. Jeho předchozí prodemokratická a anti-totalitní politika ustoupila výzvám autoritářský vláda a užší spolupráce s nacistický Německo (více: Druhá Československá republika ). Politická elita, spojená s bývalými Prezident Edvard Beneš, musel opustit úřad a Chvalkovský se stal ministrem zahraničí. Snažil se udržet nezávislost zmateného státu tím, že udělal ústupky sousedům a doufal, že v budoucnu získá čas na příznivější výsledek. Hrubě podcenil Hitler touha obsadit Střední Evropa a hlad po pomstě Polsko a Maďarsko, který byl po Československu nucen dělat bolestné ústupky první světová válka. Zastupoval Československo Během Vídeňská arbitráž. Kvůli nedostatečné přípravě muselo Československo připustit významné části Slovák území do Maďarsko. Když Slovensko vyhlásil samostatnost 14. března 1939, cestoval Chvalkovský Prezident Emil Hácha na Berlín, doufajíc, že ​​další ústupky zachovají samostatnost českých zemí.

Pod nacistickou vládou

Se založením Protektorát, pro Čechy nebylo oficiální místo diplomatická služba. Jako poslední rozhodnutí pod tlakem Německa nařídilo ministerstvo zahraničí všem československým velvyslanci zavřít jejich velvyslanectví a přenést je na Němce. Vlastenečtí úředníci doufali, že velvyslanci bez přímého nacistického tlaku neuposlechnou rozkaz a ponechají si velvyslanectví pro budoucí prospěch exilová vláda. Pokud by hostitelská vláda byla vůči nim nepřátelská, měla by jako poslední možnost přenést své velvyslanectví na hostitelskou vládu, nikoli na Německo.

Mnoho velvyslanců však nečetlo mezi řádky a poslouchali řád doslova, jak to obvykle dělali, což způsobilo značné poškození československých zájmů. Vzhledem k sledu událostí formovaných Chvalkovským, mnoho zemí, jako např Francie, signatář Mnichovská dohoda, původně považoval pád Československa spíše za výsledek vnitřních sil než za německou agresi. Chvalkovský tak v tomto kritickém období způsobil Československu značné škody.

Po uzavření ministerstva zahraničí v roce 1939 se Chvalkovský stal vyslancem protektorátu v Německu. Byl zabit na dálnici venku Berlín během Spojenecké Nálet, bombardování, bombardováno nízko letícím letadlem.^[1] Německé vrchní velení v ten den oznámilo britské útoky poblíž Berlína.^[2]

Reference

externí odkazy

• Životopis Františka Chvalkovského na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR V češtině.
• Historie českých diplomatů v Německu V němčině.
• Poslední dny Františka Chvalkovského ve Třetí říši V angličtině s odkazy na německé dokumenty.
• Výstřižky z novin o Františkovi Chvalkovském v Archivy tisku 20. století z ZBW