Mehen (hra) - Mehen (game)
 Hra Mehen s herními kameny z Abydos, Egypt, 3000 př. Neues Museum | |
| Aktivní roky | pochází z doby přibližně 3000 př. n. l. a pokračuje až do konce Staré říše, kolem roku 2300 př. n. l |
|---|---|
| Žánr | Desková hra |
| Hráči | neznámý |
| Hrací čas | neznámý |
| Mehen dovnitř hieroglyfy | ||||
|---|---|---|---|---|
mhn[1] | ||||
Mehen je desková hra který se hrál v starověký Egypt. Tato hra byla pojmenována s odkazem na Mehen, hadí božstvo staroegyptské náboženství.
Dějiny
Důkazy o hře Mehen najdete z webu Predynastic období od roku přibližně 3 000 př. n. l. a pokračuje až do konce roku 2006 Stará říše, kolem 2300 před naším letopočtem.[2] Kromě fyzických desek, které většinou pocházejí z Predynastic a Archaický období se na obrázku v hrobka Hesy-Ra a jeho jméno se poprvé objevuje v hrobce Rahotepa. Další scény datované do Pátá dynastie Egypta a Šestá dynastie Egypta ukázat lidem, kteří hru hrají. Žádné scény nebo desky se datují do Střední království Egypta nebo Nové egyptské království, a tak se zdá, že tato hra se po Staré říši již v Egyptě nehrála. Je však zobrazen v hrobkách kolem roku 700 př. N.l., protože náhrobní dekorace jsou kopírovány z originálů staré říše.
Zdá se, že Mehen se hrál i mimo Egypt. Objeví se vedle dalších herních desek zobrazujících hru senet v Bab 'edu Dhra[3] a v Kypr.[4] Na Kypru se někdy objevuje na opačné straně stejného kamene jako senet a těch z Sotira Kaminoudhia, datující se přibližně do roku 2250 př. n. l., jsou nejstarší dochované oboustranné desky, které jsou dosud známé.[5] Mehen přežil na Kypru déle než v Egyptě, což ukazuje, že hra byla po přijetí do kultury ostrova indigenizovaná.
Pravidla a hratelnost Mehena jsou zcela neznámá.
Zařízení
V Egyptě hrací deska zobrazuje stočeného hada, jehož tělo je rozděleno na obdélníkové prostory. Bylo nalezeno několik desek s různým počtem segmentů, bez rozlišovacích značek nebo ornamentů. Na Kypru a Levant Hry mají podobu spirály depresí, někdy s centrální nebo vnější depresí odlišenou větší velikostí. Ty také zobrazují proměnlivý počet prohlubní. Variabilita naznačuje, že počet segmentů měl pro hru malý význam. Objekty spojené s tabulí mohou, ale nemusí být hraní figurek. Z archeologických důkazů se zdálo, že se s touto hrou hrálo lev - nebo lvice - kousky ve tvaru, v sadách po třech nebo až šesti, a několik malých koulí (kuličky nebo koule ).
Viz také
- Senet
- Hyena honička, Severoafrický závodní hra pomocí téměř identického zařízení
Reference
- ^ https://www.pyramidtextsonline.com/documents/DicksonDictionary.pdf
- ^ Crist, Walter; et al. (2016). Staří Egypťané ve hře: Deskové hry přes hranice. Londýn: Bloomsbury. str. 15–38. ISBN 978-1-4742-2117-7.
- ^ Rast, W & R.T Schaub (2003). Bab edh Dhra, Výkopy na místě města (1975-1981). Jezero Winona: Eisenbrauns. p. 637.
- ^ Swiny, Stuart (1986). Kentská státní expedice do Episkopi Phaneromeni. Nicosia: Paul Astroms Forlag.
- ^ Crist, Walter; et al. (2016). „Facilitating Interaction: Board Games as Social Lubricants in the Ancient Near East“. Oxford Journal of Archaeology. 35 (2): 179–196. doi:10.1111 / ojoa.12084.
- Piccione, Peter A. (1991). Mehen, Mysteries and Resurrection. 43–52.
- Rothöhler, Benedikt (1997). Ägyptische Brettspiele außer Senet, unveröffentlichte MA-práce. Philosophische Fakultät I der Bayerischen Julius-Maximilians-Universität, Würzburg. s. 10–23. soubor PDF
- Tyldesley, Joyce A. (2008). Egyptské hry a sport (= Krajská egyptologie, Pásmo 29). Vydavatelství Osprey. str. 15–16. ISBN 0747806616.
- Tyldesley, Joyce A. (2010). Penguin Book of Myths and Legends of Ancient Egypt. Penguin UK, Oxford. str. 92–93. ISBN 014196376X.