Mark Krasniqi - Mark Krasniqi

Mark Krasniqi
Mark Krasniqi.jpg
narozený(1920-10-19)19. října 1920
Peć, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Zemřel28. srpna 2015(2015-08-28) (ve věku 94)
Priština, Kosovo
obsazeníEtnograf, publicista, básník, politik
NárodnostAlbánec
Pozoruhodné práceLugu i Baranit 1983
Gjurme e Gjurmie 1974

Mark Krasniqi (9. října 1920 - 28. srpna 2015) byl a Kosovský Albánec etnograf, publicista, spisovatel a překladatel.

Životopis

Narodil se 19. října 1920 poblíž Peć, v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Základní školu dokončil v Peči v Srbský jazyk a vzhledem ke svému katolickému původu se zúčastnil Katolická střední škola v Prizren, jako jeden z mála Albánců mezi většinou Chorvaty a Slovinci, skončil v roce 1941. Po střední škole studoval literaturu na University of Padova, Itálie a poté druhá světová válka studoval zeměpis a etnografie na Univerzita v Bělehradě. Krasniqi přispíval do Noviny Rilindja od roku 1945 v Prizren. Po napsání článku týkajícího se Marije Shllaku, byl obviněn z překročení nacionalistických hranic a jeho stipendium bylo zrušeno.[1] Navzdory tomu absolvoval v roce 1950.[2][3]

Po absolutoriu pracoval do konce roku 1961 v Etnografickém ústavu Srbská akademie věd a umění, jako jeden z mála etnických Albánců, kteří získali členství v této akademii. Od roku 1961 přednášel na Univerzita v Prištině (Nyní Universiteti i Prishtinës ); byl také členem Akademie věd a umění v Kosovu.[2][4] Krasniqi získal titul PhD Univerzita v Lublani v roce 1960. Vydal různé studie a vědecké knihy o etnografii a geografii i učebnice.[2]On byl nejvíce široce známý jako spisovatel, a to zejména pro jeho poezii pro děti.

Krasniqi byl členem Shromáždění Kosova během legislativních období 2001-2004, 2004-2007 a 2007-2010 zastupování Albánská křesťanskodemokratická strana Kosova, část resp LDK, LDK a LDD parlamentní skupiny.[5] Působil také jako předseda Akademie věd a umění v Kosovu, děkan na Právnické a ekonomické fakultě, předseda Albánské křesťanské demokratické strany (PSHDK) a první vedoucí Sdružení spisovatelů Kosova.[5] Vedle albánštiny a srbochorvatštiny hovořil plynně italština.

Publikace

Vědecké studie

  • Současné sociogeografické změny v Kosovu a Dukagjinu (srbština: Savremene društveno-geografske promene na Kosovu i Metohiji), 1963, v Srbochorvatština, vydavatel: Rilindja, Priština, OCLC 631576938
  • Stezky a sledování, etnografické studie, 1982, vydavatel: Shtëpia Botuese "8 Nëntori", Tirana, OCLC 13845605
  • Koryto Barani: Etnografická monografie, 1985, vydavatel: Akademie věd a umění v Kosovu, OCLC 23575118
  • Rugova: Etnografická monografie (jako spoluautor), 1987, vydavatel: Akademija Nauka i Umetnosti Kosova, OCLC 249450825
  • Ze zdroje tradic, Etnografické studie, 1991, vydavatel: Zëri, Priština, OCLC 500189890
  • Mytologické aspekty, víry a pověry (Albánec: Aspekte milogogjike: besime e bestytni), 1997, vydavatel: Gazeta "Rilindja", Priština, OCLC 796234833
  • Naše etnické kořeny (Albánec: Rrënjët tona etnike), 2002, vydavatel: Albánská křesťanskodemokratická strana Kosova, Priština, OCLC 500191010
  • Víra v albánské tradice (Albánec: Besa në traditën shqiptare), 2011, vydavatel: Akademie věd a umění v Kosovu, ISBN  9789951413992
  • Pohostinství v albánských tradicích (Albánec: Mikpritja në traditën shqiptare), 2005, vydavatel: Akademie věd a umění v Kosovu, ISBN  9789951413190
  • Tolerance v albánských tradicích (Albánec: Toleranca në traditën shqiptare), 2007, vydavatel: Akademie věd a umění v Kosovu, ISBN  9789951413633
  • Etnický aspekt migrace: Albánci násilnými deportacemi (Albánec: Aspekti etnik i migrimeve: shqiptarët në rrjedhat e shpërnguljeve të dhunshme), 2012, vydavatel: Akademie věd a umění v Kosovu, Priština, ISBN  9789951615020 (Hivzi Islami jako spoluautor)
  • Sami Frasheri a pedagogika Národního probuzení (Albánec: Sami Frashëri dhe pedagogjia e rilindjes kombëtare), 1995, vydavatel: Akademie věd a umění v Kosovu, Priština, OCLC 439580947 (Jashar Rexhepagiq jako spoluautor)
  • Folklorní architektura regionu Prizren V průběhu 18. a 19. století (Albánec: Arkitektura folklorike e rajonit tz Prizrenit në shekujt XVIII-XIX), 2011, vydavatel: Akademie věd a umění v Kosovu, Priština, ISBN  9789951615013 (Shpresë Siqeca; Pajazit Nushi; Hivzi Islami jako spoluautoři)
  • Žena a vývoj narození v Kosovu (Albánec: Femra dhe evolucioni i lindshmërise në Kosovë), 2009, vydavatel: Akademie věd a umění v Kosovu, Priština, ISBN  9789951413800 (Mimoza Dushi; Hivzi Islami jako spoluautoři)
  • Sbírka děl, shrnutí desetiletí práce 1961-1971 (Albánec: Përmbledhje punimesh: me rastin e dhjetëvjetorit të punës 1961-1971), 1972, vydavatel: Fakulteti Juridik-Ekonomik i Prishtinës, Prishtina, OCLC 500049145 (v albánštině a srbochorvatštině)
  • Etnogeografický význam toponymů Rugova (srbština: Etno-geografsko značenje toponima Rugove), 1982, vydavatel: Jugoslávská akademie umění a věd, Záhřeb, OCLC 438827593

Učebnice

  • Ekonomická geografie (Albánec: Gjeografia ekonomike: enti i teksteve dhe i mjeteve mësimore i Krahinës Socialiste Autonome të Kosovës), stálý text fakulty, 1985 (4. vydání, předchozí tři v srbštině)
  • Geografie Jugoslávie, text na střední škole, 1975, vydavatel: „Enti i teksteve dhe mjeteve mesimore i Krahinës Socialiste Autonome të Kosovës“, OCLC 255896663
  • Zeměpis pro základní školu, ročník VIII, 3. vydání, 1978

Publicistika

  • Umístění a reakce (Albánec: Čas a čas), vydavatel: Ars poetica, Prishtina, 1995, OCLC 635691315
  • Kosovo dnes: podrobná zpráva předložená belgickému senátu, 1992, Bruxelles, v němčině a angličtině, OCLC 500191038
  • Úsilí o Kosovo (Albánec: Përpjekje për Kosovën), 2002, vydavatel: Albánská křesťanskodemokratická strana Kosova, Priština, OCLC 500189873

Poezie

  • „Dědečkovy příběhy“ (Albánec: „Përrallat e gjyshit“), 1953, vydavatel: „Mustafa Bakija“, Priština, OCLC 40093006
  • "První světlo" (Albánec: „Drita e parë“), 1956
  • „Objednaná pošta“ (Albánec: „Posta e porositur“), 1959, vydavatel: Rilindja, Priština, OCLC 320079155
  • "Negramotný králík" (Albánec: „Lepuri analfabet“), 1974
  • "Horský pošťák" (Albánec: "Postieri i maleve"), 1984, vydavatel: Rilindja, Priština, OCLC 500047749 (Drita M Jovanović jako spoluautor)
  • "Časová ozvěna" (Albánec: „Jehona e kohës“), 1972, vydavatel: Shtëpia botuese "Naim Frashëri", Tirana, OCLC 13445098
  • „Beetle's tower“ (Albánec: „Kulla e buburrecit“), 1989, vydavatel: Rilindja, Priština, OCLC 441007180
  • "Snowhite" (Albánec: Borëbardha) (adaptace), 1956
  • „Vybraná poezie pro děti“ (Albánec: „Vjersha të zgjedhura për fëmijë“), 1998

Překlady

Jako překladatel

Další čtení

  • Dětská poezie Marka Krasniqiho: monografická studie (Albánec: Poezia për fëmijë e Mark Krasniqit: studim monografik), Anton Berisha, vydavatel: „Faik Konica“, Priština, 2002, ISBN  9789951060004

Reference

  1. ^ Mark Krasniqi: Pesha e viteve tia mia shestë peshë e popullit tim [Mark Krasniqi: Váha mého věku je váhou mých lidí] (v albánštině), Gazeta Telegrafi, vyvoláno 2013-12-02
  2. ^ A b C Elsie, Robert (2004). Historický slovník Kosova. Strašák Press. str. 103. ISBN  0-8108-5309-4.
  3. ^ „SEEbiz.eu / RS / Umro kosovski etnograf, pisac i političar Mark Krasniqi“. seebiz.eu.
  4. ^ „Mark Krasniqi - Anëtarët e rregullt dhe korrespondent - Akademia e Shkencave dhe e Arteve e Kosovës (ASHAK)“. Akademia e Shkencave dhe e Arteve e Kosovs (ASHAK).
  5. ^ A b „Republika Kosovo - shromáždění - členové“. kuvendikosoves.org.