Marilyn Hacker - Marilyn Hacker - Wikipedia

Marilyn Hacker (narozen 27. listopadu 1942) je americký básník, překladatel a kritik. Je profesorkou anglické emerity na City College of New York.

Její knihy poezie zahrnují Prezentační kus (1974), který vyhrál Národní knižní cena,[1] Láska, smrt a střídání ročních období (1986) a Jít zpět k řece (1990). V roce 2003 Hacker vyhrál Cena za překlad Willise Barnstonea. V roce 2009 následně získala titul Cena PEN za poezii v překladu pro Král stovky jezdců podle Marie Étienne,[2] která také získala první Cenu Roberta Faglese za překlad z Národní poezie Series. V roce 2010 získala Cena PEN / Voelcker za poezii.[3] Byla do užšího výběru pro rok 2013 Cena PEN za poezii v překladu[4] za její překlad Příběhy oddělené hlavy Rachida Madani.

raný život a vzdělávání

Hacker se narodil a vyrůstal v Bronx, New York, jediné dítě rodičů židovských přistěhovalců. Její otec byl poradcem pro management a matka učitelkou.[5] Hacker se zúčastnil Bronx High School of Science, kde potkala svého budoucího manžela Samuel R. Delany, který by se stal známým sci-fi spisovatel. Zapsala se na Newyorská univerzita ve věku patnácti let (B.A., 1964). O tři roky později Hacker a Delany cestovali z New Yorku do Detroit, Michigan a byli oddáni. v Pohyb světla ve voděDelany uvedla, že se vzali v Detroitu kvůli zákonům o stáří a protože byl Afroameričan a ona byla Kavkazka: „v unii byly jen dva státy, kde jsme se mohli legálně oženit. Nejbližší byl Michigan.“[6] Usadili se v New Yorku East Village. Jejich dcera Iva Hacker-Delany se narodila v roce 1974. Hacker a Delany se po mnoha letech odloučení v roce 1980 rozvedli, zůstávají však přáteli. Hacker se identifikuje jako lesbička,[7] a Delany označil jako a gay muž od dospívání.[8]

V 60. a 70. letech pracoval Hacker převážně v komerční úpravě.[9] Promovala s bakalářem umění v románských jazycích v roce 1964.[10]

Kariéra

Hackerova první publikace byla v Cornell University je Epocha.[11] Po přestěhování do Londýna v roce 1970 si našla publikum na stránkách London Magazine a Ambit.[9] Ona a její manžel redigovali časopis Quark: Čtvrtletní spekulativní fikce (4 čísla; 1970–71). Brzy pro ni došlo, když Richard Howard, poté redaktor Nová americká recenze, přijal tři Hackerovy básně ke zveřejnění.[9]

V roce 1974, když jí bylo třicet jedna, Prezentační kus byl publikován The Viking Press. Kniha byla a Výběr poezie Lamont akademie amerických básníků a vyhrál ročník Národní knižní cena za poezii.[1] Zimní čísla, který podrobně popisuje ztrátu mnoha jejích přátel AIDS a její vlastní boj s rakovina prsu, sbíral a Literární cena Lambda a Národ je Cena poezie Lenora Marshalla.[11] Její Vybrané básně 1965-1990 obdržel 1996 Cena básníků, a Náměstí a nádvoří vyhrál 2001 Cena Audre Lorde.[5] Získala Cenu za literaturu od Americká akademie umění a literatury v roce 2004.[9]

Hackerka ve své poezii často používá přísné poetické tvary: například v Láska, smrt a střídání ročních období, což je veršovaný román v sonety. Ona je také uznávána jako mistr "francouzských forem", jako je rondeau a Villanelle.[12]

V roce 1990 se stala první editorkou na plný úvazek Keňská recenze Pozice, kterou zastávala do roku 1994. Byla známá tím, že „rozšířila působnost čtvrtletníku o více menšinových a marginalizovaných hledisek“.[13]

Hacker sloužil jako kancléř Akademie amerických básníků od roku 2008 do roku 2014.[10]

Hacker žije v New Yorku a Paříži a odešel z výuky na City College of New York a CUNY Graduate Center.[5]

Ačkoli to není postava, je přetištěna báseň Hackera Nebeská snídaně, Delanyho vzpomínka na a Greenwich Village obec v roce 1967; v Delanyho autobiografii, Pohyb světla ve vodě;[6] a její prózy a incidenty o ní se objevují v jeho denících, Časopisy Samuela R. Delanyho: Hledání ticha, Volume 1, 1957–1969, edited by Kenneth R. James (Wesleyan University Press, 2017).

Hacker byl soudcem pro rok 2012 Hippokratova cena za poezii a medicínu. V roce 2013 byla uvedena do Síň slávy spisovatelů v New Yorku. V roce 2014 vydala spolupráci s palestinsko-americkým básníkem, Deema Shehabi, napsané ve stylu japonštiny renga, forma střídavého hovoru a odpovědi. Kniha, Diaspo / renga: spolupráce při střídání rengy zkoumá emocionální cestu života v exilu.[14]

V pochvalné revizi kolekce Hacker 2019 Erby, A. M. Juster uvádí, že „neexistuje básník, který by psal anglicky, s lepším nárokem na Nobelovu cenu za literaturu než Marilyn Hacker.“[15]

Bibliografie

Poezie

  • Prezentační kus (1974) ISBN  0-670-57399-X —Vítěz Národní knižní ceny[1]
  • Separace (1976) ISBN  0-394-40070-4
  • Bereme na vědomí (1980) ISBN  0-394-51223-5
  • Předpoklady 1985 ISBN  0-394-72826-2
  • Láska, smrt a střídání ročních období (1986) ISBN  978-0-393-31225-6
  • Jít zpět k řece (1990) ISBN  0-394-58271-3
  • The Hang-Glider's Daughter: New and Selected Poems (1991) ISBN  0-906500-36-2
  • Vybrané básně: 1965-1990 (1994) ISBN  978-0-393-31349-9
  • Zimní čísla: Básně (1995) ISBN  978-0-393-31373-4
  • Náměstí a nádvoří (2000) ISBN  978-0-393-32095-4
  • Desesperanto: Básně 1999-2002 (2003) ISBN  978-0-393-32630-7
  • First Cities: Collected Early Poems 1960-1979 (2003) ISBN  978-0-393-32432-7
  • Eseje o odjezdu: Nové a vybrané básně (2006) ISBN  1-903039-78-9
  • Názvy: Básně (2009) ISBN  978-0-393-33967-3
  • Cizí zrcadlo: Nové a vybrané básně 1994-2014 (2015) ISBN  978-0-393-24464-9
  • Blazons: New and Selected Poems, 2000-2018 (2019), Carcanet Press, ISBN  978-1-784-10715-4

Překlady


Antologie

Literární kritika

Reference

  1. ^ A b C „Národní knižní ceny - 1975“ Archivováno 09.09.2011 na Wayback Machine. Národní knižní nadace. Citováno 2012-04-07.
    (S akceptačním projevem Hackera a esejem Megan Snyder-Camp z blogu 60. výročí ocenění.)
  2. ^ Marilyn Hacker: Král stovky jezdců Archivováno 2009-06-29 na Wayback Machine
  3. ^ Vyhlášeni vítězové PEN Archivováno 2010-09-26 na Wayback Machine
  4. ^ „Cena PEN za poezii v překladu (3 000 $)“. PEN America. Archivovány od originál dne 06.08.2013. Citováno 2013-08-15.
  5. ^ A b C „Hacker, Marilyn 1942-“. Encyclopedia.com. Vichřice. 2009.
  6. ^ A b Delany, Samuel R. (2004). Pohyb světla ve vodě. University of Minnesota Press. p. 22. ISBN  0-9659037-5-3.
  7. ^ Finch, Annie; Hacker, Marilyn (1996). „Marilyn Hacker: Interview ve formě Annie Finch“. The American Poetry Review. 25 (3): 23–27. JSTOR  27782108.
  8. ^ Delany, Samuel R. „Coming / Out“. v Kratší pohledy (Wesleyan University Press, 1999).
  9. ^ A b C d „Marilyn Hacker“. Archiv poezie.
  10. ^ A b „Marilyn Hacker“. Akademie amerických básníků.
  11. ^ A b Campo, Rafaeli. „About Marilyn Hacker: A Profile“. Radlice.
  12. ^ Finch, Annie; Varnes, Kathrine (2002). Povýšení forem: Současní básníci oslavují rozmanitost svého umění. University of Michigan Press. str.288 –289. ISBN  9780472067251.
  13. ^ „Stručná historie recenze Kenyonu“. Keňský přehled. Citováno 2013-08-15.
  14. ^ „Diaspo / Renga“. Holland Park Press. London: Holland Park Press. Citováno 19. dubna 2015.
  15. ^ Juster, A. M. (1. srpna 2019). „Marilyn Hacker: Rebel Traditionalist“. Los Angeles Recenze knih. Citováno 8. srpna 2019.

externí odkazy